Zóna nejbližšího vývoje (Vygotsky): Porovnání verzí
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
=== Popis teorie === | === Popis teorie === | ||
Tento termín zavedl ruský psycholog [[Lev Semjonovič Vygotsky]] (1896-1934). Vygotsky vycházel z toho, že období, kdy se dítě blíží k nové vývojové etapě, ale dosud jí nedosáhlo, může za určitých podmínek dosáhnout novou vývojovou etapu snadněji, především za pomoci dospělého, než by tomu bylo při spontánním vývoji. | Tento termín zavedl ruský psycholog [[Lev Semjonovič Vygotsky]] (1896-1934). Vygotsky vycházel z toho, že období, kdy se dítě blíží k nové vývojové etapě, ale dosud jí nedosáhlo, může za určitých podmínek dosáhnout novou vývojovou etapu snadněji, především za pomoci dospělého, než by tomu bylo při spontánním vývoji. | ||
| + | |||
| + | === Vzdělávání a zóna nejbližšího vývoje === | ||
| + | Vygotskyho práce, týkající se zóny nejbližšího vývoje výrazně přispěla k oblasti vzdělávání a jsou použita při vývoji věku odpovídající učební plán a techniky. | ||
| + | |||
| + | Pochopení, co děti jsou schopny dosáhnout samy, stejně jako to, co jsou schopni dosáhnout s pomocí dospělého, mohou pedagogové vypracovat plány pro výuku dovedností v co nejefektivnějším způsobem, dát studentům postupné uvolňování odpovědnost plnit úkoly samostatně. Tento proces se označuje jako "lešení", což jakým způsobem dospělí pomáhá dítěti či studenta přejít z neschopnosti plnit úkol, jsou schopni učinit prostřednictvím vedení, interakce a otázky. | ||
== Příklady použití teorie == | == Příklady použití teorie == | ||
Verze z 22. 10. 2013, 17:05
Úvod
Zóna nejbližšího vývoje
Popis teorie
Tento termín zavedl ruský psycholog Lev Semjonovič Vygotsky (1896-1934). Vygotsky vycházel z toho, že období, kdy se dítě blíží k nové vývojové etapě, ale dosud jí nedosáhlo, může za určitých podmínek dosáhnout novou vývojovou etapu snadněji, především za pomoci dospělého, než by tomu bylo při spontánním vývoji.
Vzdělávání a zóna nejbližšího vývoje
Vygotskyho práce, týkající se zóny nejbližšího vývoje výrazně přispěla k oblasti vzdělávání a jsou použita při vývoji věku odpovídající učební plán a techniky.
Pochopení, co děti jsou schopny dosáhnout samy, stejně jako to, co jsou schopni dosáhnout s pomocí dospělého, mohou pedagogové vypracovat plány pro výuku dovedností v co nejefektivnějším způsobem, dát studentům postupné uvolňování odpovědnost plnit úkoly samostatně. Tento proces se označuje jako "lešení", což jakým způsobem dospělí pomáhá dítěti či studenta přejít z neschopnosti plnit úkol, jsou schopni učinit prostřednictvím vedení, interakce a otázky.
Příklady použití teorie
1. výzkum
2. výzkum
3. výzkum
Použité zdroje
KOLÁŘ, Zdeněk. Výkladový slovník z pedagogiky: 583 vybraných hesel. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 192 s. ISBN 978-80-247-3710-2.
Související literatura a odkazy
- Brown, A. L., Ferrara, R.: Diagnosing Zones of Proximal Development. In: Wertsch, J. (Ed.), Culture, Communication, and Cognition: Vygotskian Perspectives. New York, Cambridge Univ. Press, 1985, s. 62–81.
- Kozulin, A., Ageyev, V., Miller, S., Gindis, B. (Ed.): Vygotsky´s Educational Theory in Cultural Context. Cambridge, Cambridge Univ. Press, 2003.
- Wertsch, J. V. (1984), The zone of proximal development: Some conceptual issues. New Directions for Child and Adolescent Development, 1984: 7–18. doi: 10.1002/cd.23219842303.
