Výzkumy informační gramotnosti – přehled: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | Jonáš Kopp (384054) a Václav Ovčačík (383468) | |
| − | + | == '''ICILS 2013''' == | |
| + | |||
| + | Tato mezinárodní studie mapující počítačovou a informační gramotnost žáků je významná, jelikož získává data v 18 zemích.<ref> Zapojené země. ICILS 2013 [online]. 2011 [cit. 2013-07-20]. Dostupné z: http://www.icils.cz/?a=zapojene_zeme </ref> Umožňuje tak nejen srovnávat údaje ze škol v rámci jednotlivých zemí (např. rozdíly mezi kraji, druhy škol, pohlavím), ale i porovnávat data samotných států mezi sebou. Tím dává zůčastněným státům možnost zdokonalovat své vzdělávací metody a objevit případné nedostatky. ICILS probíhá souběžně ve více státech a poskytne efektivní srovnání těchto zemí. Odstraňuje tak problémy vznikající při srovnávání výsledků různých studií (rozdíly ve zkoumané skupině, načasování sběru dat). | ||
| + | Výzkum organizuje Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků ve vzdělávání (International Association for the Evaluation of Educational Achievement, IEA). Cílem výzkumu je zjistit jak se liší počítačová a informační gramotnost žáků v jednotlivých zemích a v rámci nich, jak ovlivňují úspěšnost žáků různé aspekty vzdělávacích systémů, technologické zázemí škol či jejich rodinné zázemí. Výzkum byl realizován pomocí testů a dotazníků pro žáky 8. tříd a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií, pro učitele, ředitele a ICT koordinátory. Minimální testovaný vzorek z každého státu byl 150 škol, z každé školy pak 20 žáků. Dotazníky vyplnilo také vybraných 15 učitelů (minimum) vyučujících alespoň jeden předmět v cílové třídě. | ||
| − | + | Studie probíhá již od roku 2010 a zveřejnění jejích výsledků je plánováno na rok 2014. Samotnému sběru dat předcházelo v roce 2012 pilotní šetření. Hlavní sběr dat proběhl v ČR v březnu, zůčastnilo se jej 170 škol, dohromady 3200 žáků, 2100 učitelů a 170 ředitelů a koordinátorů ICT.<ref> Harmonogram. ICILS 2013 [online]. 2011 [cit. 2013-07-20]. Dostupné z: http://www.icils.cz/?a=harmonogram </ref> | |
| + | == '''Výzkum Ministerstva informací a STEM/MARK''' == | ||
| − | + | Tento projekt trval šest měsíců, jeho cílem bylo zjistit jestli jsou Češi různého věku či zaměstnání informačně a počítačově gramotní. Pro tyto účely bylo prostřednictvím agentury STEM/MARK osloveno 15 tisíc osob mezi 18 a 60 lety, 500 osob 15 až 17 letých a 500 osob nad 61 let. Ve druhém kole figurovaly také verifikační studiové testy s dalšími 500 osobami. Ty sloužily pro korekci údajů uváděných telefonickými respondenty.<ref> OČKO, Petr. Výzkum MI ČR a STEM/MARK. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 10 [cit. 2013-07-22]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/2014. ISSN 1212-5075.</ref> Samotné dotazování probíhalo pomocí telefonu. Byl použit nový model pro vyhodnocení gramotnosti, který se skládal z 6 oblastí a aby byl jedinec označen za gramotného, musel prokázat dovednosti v každé z nich. Ve výsledku bylo označeno za informačně/počítačově gramotné obyvatele pouze 27 %. Potencionálně gramotných je pak 39 % respondentů. Kromě toho lze ale z výzkumu odvodit i další údaje. V kategorii pod 18 let bylo například celých 55 % informačně gramotných osob, u seniorů však jen 2 %. Další data například umožňují srovnávat různá povolání a obyvatele z jednotlivých krajů. 62 % uživatelů se pomocí PC vzdělává, 74 % získalo potřebnou gramotnost na školách. Nejhorší výsledky měli respondenti v oblasti zpracování tabulek a grafů a v práci s internetem, nejlepší pak ve zpracování textu. | |
| + | Výzkumu se nepodařilo naplnit všechny cíle, a to především proto, že ač měl zjistit stav informační gramotnosti, zaměřil se především na gramotnost počítačovou. Stav funkční gramotnosti tedy zjištěn nebyl. | ||
| Řádek 17: | Řádek 22: | ||
== '''IVIG''' == | == '''IVIG''' == | ||
| + | ''Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách'' | ||
| − | |||
Existuje od roku 2000. Pravidelně zveřejňuje výsledky dotazníkových průzkumů. | Existuje od roku 2000. Pravidelně zveřejňuje výsledky dotazníkových průzkumů. | ||
| − | Roku 2004 a 2005 zpracovala Komise IVIG dva projekty pilotních průzkumů stavu informační gramotnosti vysokoškolských studentů. Tyto projekty splnili svůj cíl, i když návratnost dosáhla pouze 45% z 900 oslovených respondentů. Cílem bylo navrhnout a otestovat průzkum informační gramotnosti na vysokých školách a podle jeho výsledků navrhnout koncepci informačního vzdělávání na vysokých školách. Potvrdili se stanovené hypotézy vlivů na informační gramotnost studentů, zvláště vliv kurzů práce s informacemi. Předpoklad, že index informační gramotnosti studentů bude nejméně 70 procentních bodů ve všech složkách informační gramotnosti se nepotvrdil, index dosáhl průměrně 55 procentních bodů. | + | Roku 2004 a 2005 zpracovala Komise IVIG dva projekty pilotních průzkumů stavu informační gramotnosti vysokoškolských studentů. Tyto projekty splnili svůj cíl, i když návratnost dosáhla pouze 45% z 900 oslovených respondentů. Cílem bylo navrhnout a otestovat průzkum informační gramotnosti na vysokých školách a podle jeho výsledků navrhnout koncepci informačního vzdělávání na vysokých školách. Potvrdili se stanovené hypotézy vlivů na informační gramotnost studentů, zvláště vliv kurzů práce s informacemi. Předpoklad, že index informační gramotnosti studentů bude nejméně 70 procentních bodů ve všech složkách informační gramotnosti se nepotvrdil, index dosáhl průměrně 55 procentních bodů. Zjistilo se, že úroveň informační gramotnosti ovlivňuje délka studia, již zmíněné kurzy práce s informacemi, frekvence využívání knihovny a subjektivní hodnocení důležitosti informační gramotnosti.<ref> Projekt pilotního průzkumu stavu informační gramotnosti vysokoškolských studentů. Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách [online]. 2007 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/projekt-pruzkum.html</ref> |
| − | Zjistilo se, že úroveň informační gramotnosti ovlivňuje délka studia, již zmíněné kurzy práce s informacemi, frekvence využívání knihovny a subjektivní hodnocení důležitosti informační gramotnosti.<ref> Projekt pilotního průzkumu stavu informační gramotnosti vysokoškolských studentů. | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | Dotazníkový průzkum zaměřený na zmapování situace v oblasti vzdělávacích aktivit vysokoškolských knihoven v České republice byl uskutečněn v letech 2006, 2008, 2010 a 2012. Oproti předchozím průzkumům (2000, 2003) byl podstatně změněn dotazník, výsledky tedy není možné porovnat. Základní sada otázek mezi rokem 2006 a 2012 zůstala shodná, postupně však přibývají otázky týkající se aktuálních témat na poli informačního vzdělávání. Například od roku 2010 přibyly otázky týkající se využívání nových technologií v informačním vzdělávání. 2010 byl zároveň prvním rokem, kdy se do průzkumu zapojila knihovna soukromé vysoké školy. Ve výsledcích je patrné, že většina vysokých škol stále nezařadila rozvoj informační gramotnosti studentů a zaměstnanců do dlouhodobých plánů. I přesto však dochází k rozvoji a vysoké školy i jejich knihovny podnikají kroky k dalšímu zlepšení situace. Za největší překážku v rozvoji informačního vzdělávání považují knihovny chybějící porozumění vedení školy a pedagogů. Významným faktorem je také nízká míra motivace studentů k využívání informačních zdrojů.<ref> Odborný seminář IVIG. Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách [online]. 2007 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/seminar.html</ref> | ||
| Řádek 35: | Řádek 36: | ||
''Second International Adult Literacy Survey - Mezinárodní výzkum funkční gramotnosti dospělých'' | ''Second International Adult Literacy Survey - Mezinárodní výzkum funkční gramotnosti dospělých'' | ||
| − | V roce 1997 se Česká republika připojila k účasti na mezinárodním výzkumu funkční gramotnosti dospělých Sials. Ten navazuje na předchozí výzkum Ials a je podporován významnými mezinárodními organizacemi, jako UNESCO, OECD nebo EUROSTAT. | + | V roce 1997 se Česká republika připojila k účasti na mezinárodním výzkumu funkční gramotnosti dospělých Sials. Ten navazuje na předchozí výzkum Ials a je podporován významnými mezinárodními organizacemi, jako UNESCO, OECD nebo EUROSTAT. Výzkum byl zaměřen na funkční gramotnost, schopnost pracovat s informacemi a na jejich účelné použití. Jako součást mezinárodního výzkumu umožňuje tento projekt srovnání s ostatními státy. Výsledky jasně ukazují, že češi zaostávají v literární gramotnosti, což shazuje jinak velice dobré výsledky v dokumentové a kvantitativní gramotnosti. Ve srovnání s ostatními vyspělými státy jsme dopadli špatně, především severské země jsou na tom mnohem lépe.<ref>Tisková zpráva k projektu SIALS. Nvf.cz [online]. 2002 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20020928234053/http://www.nvf.cz/oecd/cz/zprava.htm</ref> |
| − | Výzkum byl zaměřen na funkční gramotnost, schopnost pracovat s informacemi a na jejich účelné použití. Jako součást mezinárodního výzkumu umožňuje tento projekt srovnání s ostatními státy. | ||
| − | Výsledky jasně ukazují, že češi zaostávají v literární gramotnosti, což shazuje jinak velice dobré výsledky v dokumentové a kvantitativní gramotnosti. Ve srovnání s ostatními vyspělými státy jsme dopadli špatně, především severské země jsou na tom mnohem lépe. | ||
| − | |||
== '''What Students Know about Information Literacy''' == | == '''What Students Know about Information Literacy''' == | ||
| + | Výzkum pod záštitou organizace Credo a Libraries Thriving z roku 2012 s více než 1500 respondenty z více než 400 institucí v USA. Mezi jeho zjištění patří, že většina studentů je schopna definovat, nikoli však využít schopnosti spojené s informační gramotností. 74% studentů považuje spolehlivost zdrojů za nejdůležitější faktor, ale nedokáží identifikovat takto spolehlivé zdroje. Studenti také využívají webové zdroje ve větší míře než zdroje z knihoven. 97% studentů dokáže definovat plagiátorství, ale více než dvě třetiny se k němu přesto přiznávají.<ref>MCKIEL, Allen a Jim DOOLEY. Changing Library Operations — Information Literacy and E-resources: The Credo Student Survey. Against the grain [online]. 2013, roč. 25, č. 2 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://cdn.credoreference.com/images/PDFs/ATG_v25-2_McKiel_PrePrint.pdf</ref> | ||
| − | |||
| − | |||
| + | == Použité zdroje == | ||
| − | == | + | <br/><references /> |
| + | |||
| + | |||
| + | *FRAILLON, Julian a John AINLEY. An International Study of Computer and Information Literacy (ICILS). 2009. Dostupné z: [http://icils2013.acer.edu.au/wp-content/uploads/examples/ICILS-Summary.pdf http://icils2013.acer.edu.au/wp-content/uploads/examples/ICILS-Summary.pdf] | ||
| + | |||
| + | *FRAILLON, Julian a John AINLEY. The IEA International Study of Computer and Information Literacy (ICILS). 2009. Dostupné z: [http://icils2013.acer.edu.au/wp-content/uploads/examples/ICILS-Detailed-Project-Description.pdf http://icils2013.acer.edu.au/wp-content/uploads/examples/ICILS-Detailed-Project-Description.pdf] | ||
| + | |||
| + | *ŠINDELÁŘ, Jan. Počítačová gramotnost v ČR: unikátní průzkum znalostí populace. Zive [online]. 2005 [cit. 2013-07-22]. Dostupné z: [http://www.zive.cz/clanky/pocitacova-gramotnost-v-cr---unikatni-pruzkum-znalosti-populace/sc-3-a-126364/default.aspx http://www.zive.cz/clanky/pocitacova-gramotnost-v-cr---unikatni-pruzkum-znalosti-populace/sc-3-a-126364/default.aspx] | ||
| + | |||
| + | *Třetina Čechů neumí s počítačem, zjistil průzkum. Idnes.cz [online]. 2005 [cit. 2013-07-22]. Dostupné z: [http://ekonomika.idnes.cz/tretina-cechu-neumi-s-pocitacem-zjistil-pruzkum-fut-/ekonomika.aspx?c=A050825_144808_ekonomika_ven http://ekonomika.idnes.cz/tretina-cechu-neumi-s-pocitacem-zjistil-pruzkum-fut-/ekonomika.aspx?c=A050825_144808_ekonomika_ven] | ||
| − | + | *Ve školách se uskutečnilo mezinárodní šetření počítačové a informační gramotnosti ICILS. Česká školní inspekce ČR [online]. 2013 [cit. 2013-07-20]. Dostupné z: [http://www.csicr.cz/cz/O-nas/Mezinarodni-setreni/ICILS/Ve-skolach-se-uskutecnilo-mezinarodni-setreni-poci http://www.csicr.cz/cz/O-nas/Mezinarodni-setreni/ICILS/Ve-skolach-se-uskutecnilo-mezinarodni-setreni-poci] | |
Verze z 5. 8. 2013, 17:07
Jonáš Kopp (384054) a Václav Ovčačík (383468)
ICILS 2013
Tato mezinárodní studie mapující počítačovou a informační gramotnost žáků je významná, jelikož získává data v 18 zemích.[1] Umožňuje tak nejen srovnávat údaje ze škol v rámci jednotlivých zemí (např. rozdíly mezi kraji, druhy škol, pohlavím), ale i porovnávat data samotných států mezi sebou. Tím dává zůčastněným státům možnost zdokonalovat své vzdělávací metody a objevit případné nedostatky. ICILS probíhá souběžně ve více státech a poskytne efektivní srovnání těchto zemí. Odstraňuje tak problémy vznikající při srovnávání výsledků různých studií (rozdíly ve zkoumané skupině, načasování sběru dat).
Výzkum organizuje Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků ve vzdělávání (International Association for the Evaluation of Educational Achievement, IEA). Cílem výzkumu je zjistit jak se liší počítačová a informační gramotnost žáků v jednotlivých zemích a v rámci nich, jak ovlivňují úspěšnost žáků různé aspekty vzdělávacích systémů, technologické zázemí škol či jejich rodinné zázemí. Výzkum byl realizován pomocí testů a dotazníků pro žáky 8. tříd a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií, pro učitele, ředitele a ICT koordinátory. Minimální testovaný vzorek z každého státu byl 150 škol, z každé školy pak 20 žáků. Dotazníky vyplnilo také vybraných 15 učitelů (minimum) vyučujících alespoň jeden předmět v cílové třídě.
Studie probíhá již od roku 2010 a zveřejnění jejích výsledků je plánováno na rok 2014. Samotnému sběru dat předcházelo v roce 2012 pilotní šetření. Hlavní sběr dat proběhl v ČR v březnu, zůčastnilo se jej 170 škol, dohromady 3200 žáků, 2100 učitelů a 170 ředitelů a koordinátorů ICT.[2]
Výzkum Ministerstva informací a STEM/MARK
Tento projekt trval šest měsíců, jeho cílem bylo zjistit jestli jsou Češi různého věku či zaměstnání informačně a počítačově gramotní. Pro tyto účely bylo prostřednictvím agentury STEM/MARK osloveno 15 tisíc osob mezi 18 a 60 lety, 500 osob 15 až 17 letých a 500 osob nad 61 let. Ve druhém kole figurovaly také verifikační studiové testy s dalšími 500 osobami. Ty sloužily pro korekci údajů uváděných telefonickými respondenty.[3] Samotné dotazování probíhalo pomocí telefonu. Byl použit nový model pro vyhodnocení gramotnosti, který se skládal z 6 oblastí a aby byl jedinec označen za gramotného, musel prokázat dovednosti v každé z nich. Ve výsledku bylo označeno za informačně/počítačově gramotné obyvatele pouze 27 %. Potencionálně gramotných je pak 39 % respondentů. Kromě toho lze ale z výzkumu odvodit i další údaje. V kategorii pod 18 let bylo například celých 55 % informačně gramotných osob, u seniorů však jen 2 %. Další data například umožňují srovnávat různá povolání a obyvatele z jednotlivých krajů. 62 % uživatelů se pomocí PC vzdělává, 74 % získalo potřebnou gramotnost na školách. Nejhorší výsledky měli respondenti v oblasti zpracování tabulek a grafů a v práci s internetem, nejlepší pak ve zpracování textu.
Výzkumu se nepodařilo naplnit všechny cíle, a to především proto, že ač měl zjistit stav informační gramotnosti, zaměřil se především na gramotnost počítačovou. Stav funkční gramotnosti tedy zjištěn nebyl.
IVIG
Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách
Existuje od roku 2000. Pravidelně zveřejňuje výsledky dotazníkových průzkumů.
Roku 2004 a 2005 zpracovala Komise IVIG dva projekty pilotních průzkumů stavu informační gramotnosti vysokoškolských studentů. Tyto projekty splnili svůj cíl, i když návratnost dosáhla pouze 45% z 900 oslovených respondentů. Cílem bylo navrhnout a otestovat průzkum informační gramotnosti na vysokých školách a podle jeho výsledků navrhnout koncepci informačního vzdělávání na vysokých školách. Potvrdili se stanovené hypotézy vlivů na informační gramotnost studentů, zvláště vliv kurzů práce s informacemi. Předpoklad, že index informační gramotnosti studentů bude nejméně 70 procentních bodů ve všech složkách informační gramotnosti se nepotvrdil, index dosáhl průměrně 55 procentních bodů. Zjistilo se, že úroveň informační gramotnosti ovlivňuje délka studia, již zmíněné kurzy práce s informacemi, frekvence využívání knihovny a subjektivní hodnocení důležitosti informační gramotnosti.[4]
Dotazníkový průzkum zaměřený na zmapování situace v oblasti vzdělávacích aktivit vysokoškolských knihoven v České republice byl uskutečněn v letech 2006, 2008, 2010 a 2012. Oproti předchozím průzkumům (2000, 2003) byl podstatně změněn dotazník, výsledky tedy není možné porovnat. Základní sada otázek mezi rokem 2006 a 2012 zůstala shodná, postupně však přibývají otázky týkající se aktuálních témat na poli informačního vzdělávání. Například od roku 2010 přibyly otázky týkající se využívání nových technologií v informačním vzdělávání. 2010 byl zároveň prvním rokem, kdy se do průzkumu zapojila knihovna soukromé vysoké školy. Ve výsledcích je patrné, že většina vysokých škol stále nezařadila rozvoj informační gramotnosti studentů a zaměstnanců do dlouhodobých plánů. I přesto však dochází k rozvoji a vysoké školy i jejich knihovny podnikají kroky k dalšímu zlepšení situace. Za největší překážku v rozvoji informačního vzdělávání považují knihovny chybějící porozumění vedení školy a pedagogů. Významným faktorem je také nízká míra motivace studentů k využívání informačních zdrojů.[5]
Sials
Second International Adult Literacy Survey - Mezinárodní výzkum funkční gramotnosti dospělých
V roce 1997 se Česká republika připojila k účasti na mezinárodním výzkumu funkční gramotnosti dospělých Sials. Ten navazuje na předchozí výzkum Ials a je podporován významnými mezinárodními organizacemi, jako UNESCO, OECD nebo EUROSTAT. Výzkum byl zaměřen na funkční gramotnost, schopnost pracovat s informacemi a na jejich účelné použití. Jako součást mezinárodního výzkumu umožňuje tento projekt srovnání s ostatními státy. Výsledky jasně ukazují, že češi zaostávají v literární gramotnosti, což shazuje jinak velice dobré výsledky v dokumentové a kvantitativní gramotnosti. Ve srovnání s ostatními vyspělými státy jsme dopadli špatně, především severské země jsou na tom mnohem lépe.[6]
What Students Know about Information Literacy
Výzkum pod záštitou organizace Credo a Libraries Thriving z roku 2012 s více než 1500 respondenty z více než 400 institucí v USA. Mezi jeho zjištění patří, že většina studentů je schopna definovat, nikoli však využít schopnosti spojené s informační gramotností. 74% studentů považuje spolehlivost zdrojů za nejdůležitější faktor, ale nedokáží identifikovat takto spolehlivé zdroje. Studenti také využívají webové zdroje ve větší míře než zdroje z knihoven. 97% studentů dokáže definovat plagiátorství, ale více než dvě třetiny se k němu přesto přiznávají.[7]
Použité zdroje
- ↑ Zapojené země. ICILS 2013 [online]. 2011 [cit. 2013-07-20]. Dostupné z: http://www.icils.cz/?a=zapojene_zeme
- ↑ Harmonogram. ICILS 2013 [online]. 2011 [cit. 2013-07-20]. Dostupné z: http://www.icils.cz/?a=harmonogram
- ↑ OČKO, Petr. Výzkum MI ČR a STEM/MARK. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 10 [cit. 2013-07-22]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/2014. ISSN 1212-5075.
- ↑ Projekt pilotního průzkumu stavu informační gramotnosti vysokoškolských studentů. Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách [online]. 2007 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/projekt-pruzkum.html
- ↑ Odborný seminář IVIG. Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách [online]. 2007 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/seminar.html
- ↑ Tisková zpráva k projektu SIALS. Nvf.cz [online]. 2002 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20020928234053/http://www.nvf.cz/oecd/cz/zprava.htm
- ↑ MCKIEL, Allen a Jim DOOLEY. Changing Library Operations — Information Literacy and E-resources: The Credo Student Survey. Against the grain [online]. 2013, roč. 25, č. 2 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://cdn.credoreference.com/images/PDFs/ATG_v25-2_McKiel_PrePrint.pdf
- FRAILLON, Julian a John AINLEY. An International Study of Computer and Information Literacy (ICILS). 2009. Dostupné z: http://icils2013.acer.edu.au/wp-content/uploads/examples/ICILS-Summary.pdf
- FRAILLON, Julian a John AINLEY. The IEA International Study of Computer and Information Literacy (ICILS). 2009. Dostupné z: http://icils2013.acer.edu.au/wp-content/uploads/examples/ICILS-Detailed-Project-Description.pdf
- ŠINDELÁŘ, Jan. Počítačová gramotnost v ČR: unikátní průzkum znalostí populace. Zive [online]. 2005 [cit. 2013-07-22]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/pocitacova-gramotnost-v-cr---unikatni-pruzkum-znalosti-populace/sc-3-a-126364/default.aspx
- Třetina Čechů neumí s počítačem, zjistil průzkum. Idnes.cz [online]. 2005 [cit. 2013-07-22]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/tretina-cechu-neumi-s-pocitacem-zjistil-pruzkum-fut-/ekonomika.aspx?c=A050825_144808_ekonomika_ven
- Ve školách se uskutečnilo mezinárodní šetření počítačové a informační gramotnosti ICILS. Česká školní inspekce ČR [online]. 2013 [cit. 2013-07-20]. Dostupné z: http://www.csicr.cz/cz/O-nas/Mezinarodni-setreni/ICILS/Ve-skolach-se-uskutecnilo-mezinarodni-setreni-poci
