Zdrojový kód: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Autor:''' Renáta Šajnarová | '''Autor:''' Renáta Šajnarová | ||
| − | '''Klíčová slova:''' zdrojový kód, otevřený zdrojový kód, jazyky nižší úrovně, jazyky vyšší úrovně | + | '''Klíčová slova:''' zdrojový kód, otevřený zdrojový kód <br> |
| − | + | '''Nadřazená slova:''' zdrojový kód, strojový kód, otevřený zdrojový kód <br> | |
| + | '''Podřazená slova:''' jazyky nižší úrovně, jazyky vyšší úrovně, překladač, kompilátor <br> | ||
= Charakteristika = | = Charakteristika = | ||
| − | + | Zdrojový kód (z angl. source code) je zápis textu určitého programu v programovacím jazyce, který může mít vyšší úroveň (Ada, Basic, C, C#, Pascal, atd.), nebo nižší úroveň (assemblery). Zdrojový kód se vždy překládá kompilátorem, assemblerem či překladačem do strojového kódu. Tento program se nachází v binární soustavě a může být přečten procesorem. Různé typy procesorů používají různé typy strojových kódů. Výjimku tvoří interpretované jazyky (PHP, Java). V nich se vytváří (předkompiluje) něco jako mezikód (bytekod), který směřuje do virtuálního stroje, a právě ten to teprve převede na strojový kód. <ref name="Velkýpočítačovýlexikon"> WINKLER, Peter. ''Velký počítačový lexikon: Co je co ve světě počítačů''. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2009. ISBN 978-80-251-2331-7. </ref> Zdrojový kód se dá snadno zobrazit ve webových prohlížečích Mozilla Firefox nebo Internet Explorer. V obou případech stačí kliknout pravým tlačítkem myši na jakoukoliv webovou stránku a poté kliknout na "Zobrazit zdrojový kód". | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | '''Ukázka z části zdrojového kódu v programovacím jazyce C++ ''' | |
| − | ''' | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
6: int main(void) | 6: int main(void) | ||
7: { | 7: { | ||
| − | 8: | + | 8: std::cout << "Hello World\n"; |
9: return 0; | 9: return 0; | ||
| − | 10: } | + | 10: } <ref> BÍLEK, Petr. Sally. [online]. [cit. 2013-06-12]. Dostupné z: http://www.sallyx.org/sally/c/c03.php </ref> |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | = Pojmy spjaté se zdrojovým kódem = | ||
| + | '''Assemblery''' - jazyky nižší úrovně, které jsou silně spjaty se strojovým jazykem. Místo fyzických adres se používají symbolické adresy. Strojové povely se zadávají skrz mnemoniksy (zkratky z písem). <br> | ||
| + | '''Jazyky nižší úrovně''' - tyto jazyky se od sebe liší svou syntaxí a klíčovými slovy. <br> <ref> ŠALOUN, Petr. ''Programovací jazyk C++ pro zelenáče''. Praha: Neocortex, 2005. ISBN 80-86330-18-4. </ref> | ||
| − | + | '''Překladač''' - překládá zdrojový kód programovacího jazyka do strojového kódu. V širším pojetí se zde překládá počítačový jazyk do dvojkové soustavy. Každý programovací jazyk má svůj překladač. <br> | |
| − | + | '''Kompilátor''' - načítá text ze zdrojového souboru a překládá jej do formy lehce spustitelného programu. <br> | |
| + | Kompilace má tři fáze : <br> | ||
| + | 1, slovníkovou analýzu, která se zaměřuje na klíčová slova ve zdrojovém kódu, zda tato slova patří do programovacích jazyků a kontroluje platnost výrazů (zda není někde překlep...) <br> | ||
| + | 2, sémantickou analýzu, kde se kontroluje platnost instrukcí a zda poskládaná slova vůbec dávají sama o sobě smysl (tak jako v klasickém jazyku jako je čestina, kde má velký význam slovosled) <br> | ||
| + | 3, generaci kódu, kde se hodnotí datové struktury z analýz do strojových instrukcí <br> <ref name= "Velkýpočítačovýlexikon"></ref> | ||
| + | = Otevřený zdrojový kód = | ||
| + | Historie otevřeného zdrojového kódu začíná v 80. letech, kdy byl nadací Free Software Foundation (FSF) vytvořen projekt GNU, který měl sloužit jako alternativa k vývoji softwaru. Pojem GNU je akronym a znamená "GNU není Unix". GNU mělo poskytovat uživatelům svobodný software, který by je neomezoval v jeho používání. Každý uživatel tohoto softwaru může získat jeho zdrojový kód a pokud bude dodržovat jeho licenci, tak s ním může zacházet dle vlastního uvážení. Proti nadaci FSF vznikla iniciativa Open Source Initiative (OSI). Této iniciativě jde o to, aby byl zdrojový kód dostupný, aby byly přes tvořeny lepší aplikace, a hlavně aby bylo možné nalézt chyby v programech.<ref> KOLEKTIV AUTORŮ. ''Ubuntu: Praktická příručka uživatele Linux''. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-1900-6. </ref> | ||
| + | Pro opravu chyb ve zdrojových kódech se používají patche (záplaty), které se zasílají původním tvůrcům. Záplaty vznikají tím, že se vygeneruje soubor patche programem diff. Ten umožňuje používat různé formáty. <br> <ref> JELÍNEK, Lukáš. ''Jádro systému Linux: Kompletní průvodce programátora''. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-2084-2. </ref> | ||
| + | Otevřený zdrojový kód má mnoho aplikací a programů. Jsou to např. operační systémy Linux či Solaris, OpenOffice.org, Blender, webový prohlížeč Mozilla Firefox aj. Tyto aplikace jsou nejčastěji zdarma a slouží jako plnohodnotná náhrada za ty placené. Linux může nahradit operační systém Windows či iOS, OpenOffice.org zase Microsoft Office, Blender může nahradit software pro pro tvorbu 3D grafiky Cinema 4D. <ref> ''Help.Ubuntu: Official Ubuntu Documentation'' [online]. [cit. 2013-06-13]. Dostupné z: https://help.ubuntu.com/community/ListOfOpenSourcePrograms </ref> | ||
| − | = | + | = Použité zdroje = |
<references /> | <references /> | ||
Aktuální verze z 26. 6. 2013, 11:20
Autor: Renáta Šajnarová
Klíčová slova: zdrojový kód, otevřený zdrojový kód
Nadřazená slova: zdrojový kód, strojový kód, otevřený zdrojový kód
Podřazená slova: jazyky nižší úrovně, jazyky vyšší úrovně, překladač, kompilátor
Charakteristika
Zdrojový kód (z angl. source code) je zápis textu určitého programu v programovacím jazyce, který může mít vyšší úroveň (Ada, Basic, C, C#, Pascal, atd.), nebo nižší úroveň (assemblery). Zdrojový kód se vždy překládá kompilátorem, assemblerem či překladačem do strojového kódu. Tento program se nachází v binární soustavě a může být přečten procesorem. Různé typy procesorů používají různé typy strojových kódů. Výjimku tvoří interpretované jazyky (PHP, Java). V nich se vytváří (předkompiluje) něco jako mezikód (bytekod), který směřuje do virtuálního stroje, a právě ten to teprve převede na strojový kód. [1] Zdrojový kód se dá snadno zobrazit ve webových prohlížečích Mozilla Firefox nebo Internet Explorer. V obou případech stačí kliknout pravým tlačítkem myši na jakoukoliv webovou stránku a poté kliknout na "Zobrazit zdrojový kód".
Ukázka z části zdrojového kódu v programovacím jazyce C++
6: int main(void)
7: {
8: std::cout << "Hello World\n";
9: return 0;
10: } [2]
Pojmy spjaté se zdrojovým kódem
Assemblery - jazyky nižší úrovně, které jsou silně spjaty se strojovým jazykem. Místo fyzických adres se používají symbolické adresy. Strojové povely se zadávají skrz mnemoniksy (zkratky z písem).
Jazyky nižší úrovně - tyto jazyky se od sebe liší svou syntaxí a klíčovými slovy.
[3]
Překladač - překládá zdrojový kód programovacího jazyka do strojového kódu. V širším pojetí se zde překládá počítačový jazyk do dvojkové soustavy. Každý programovací jazyk má svůj překladač.
Kompilátor - načítá text ze zdrojového souboru a překládá jej do formy lehce spustitelného programu.
Kompilace má tři fáze :
1, slovníkovou analýzu, která se zaměřuje na klíčová slova ve zdrojovém kódu, zda tato slova patří do programovacích jazyků a kontroluje platnost výrazů (zda není někde překlep...)
2, sémantickou analýzu, kde se kontroluje platnost instrukcí a zda poskládaná slova vůbec dávají sama o sobě smysl (tak jako v klasickém jazyku jako je čestina, kde má velký význam slovosled)
3, generaci kódu, kde se hodnotí datové struktury z analýz do strojových instrukcí
[1]
Otevřený zdrojový kód
Historie otevřeného zdrojového kódu začíná v 80. letech, kdy byl nadací Free Software Foundation (FSF) vytvořen projekt GNU, který měl sloužit jako alternativa k vývoji softwaru. Pojem GNU je akronym a znamená "GNU není Unix". GNU mělo poskytovat uživatelům svobodný software, který by je neomezoval v jeho používání. Každý uživatel tohoto softwaru může získat jeho zdrojový kód a pokud bude dodržovat jeho licenci, tak s ním může zacházet dle vlastního uvážení. Proti nadaci FSF vznikla iniciativa Open Source Initiative (OSI). Této iniciativě jde o to, aby byl zdrojový kód dostupný, aby byly přes tvořeny lepší aplikace, a hlavně aby bylo možné nalézt chyby v programech.[4]
Pro opravu chyb ve zdrojových kódech se používají patche (záplaty), které se zasílají původním tvůrcům. Záplaty vznikají tím, že se vygeneruje soubor patche programem diff. Ten umožňuje používat různé formáty.
[5]
Otevřený zdrojový kód má mnoho aplikací a programů. Jsou to např. operační systémy Linux či Solaris, OpenOffice.org, Blender, webový prohlížeč Mozilla Firefox aj. Tyto aplikace jsou nejčastěji zdarma a slouží jako plnohodnotná náhrada za ty placené. Linux může nahradit operační systém Windows či iOS, OpenOffice.org zase Microsoft Office, Blender může nahradit software pro pro tvorbu 3D grafiky Cinema 4D. [6]
Použité zdroje
- ↑ 1,0 1,1 WINKLER, Peter. Velký počítačový lexikon: Co je co ve světě počítačů. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2009. ISBN 978-80-251-2331-7.
- ↑ BÍLEK, Petr. Sally. [online]. [cit. 2013-06-12]. Dostupné z: http://www.sallyx.org/sally/c/c03.php
- ↑ ŠALOUN, Petr. Programovací jazyk C++ pro zelenáče. Praha: Neocortex, 2005. ISBN 80-86330-18-4.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Ubuntu: Praktická příručka uživatele Linux. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-1900-6.
- ↑ JELÍNEK, Lukáš. Jádro systému Linux: Kompletní průvodce programátora. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-2084-2.
- ↑ Help.Ubuntu: Official Ubuntu Documentation [online]. [cit. 2013-06-13]. Dostupné z: https://help.ubuntu.com/community/ListOfOpenSourcePrograms
