Evidence knihoven: Porovnání verzí
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
Některá ustanovení Zákona o jednotné soustavě knihoven rozvedla vyhláška ministerstva školství a kultury ze dne 25. 6. 1963 o evidenci knihoven jednotné soustavy, o meziknihovní výpůjční službě a o přednostním právu knihoven při získávání literatury, časopisů a jiných sbírkových materiálů. | Některá ustanovení Zákona o jednotné soustavě knihoven rozvedla vyhláška ministerstva školství a kultury ze dne 25. 6. 1963 o evidenci knihoven jednotné soustavy, o meziknihovní výpůjční službě a o přednostním právu knihoven při získávání literatury, časopisů a jiných sbírkových materiálů. | ||
| − | Podle Cejpka je přehled o počtu, typu a umístění knihoven důležitý pro rozvoj knihovnických služeb. Proto knihovní zákon z roku 1959 nařídil knihovnám přihlásit se do evidence u okresních výborů, v jejichž obvodu působí. Vyhláška ministerstva určila konečné datum pro splnění této povinnosti, a to 1. 10. 1963, a stanovila další podrobné pokyny. <ref name="Cejpek2">Tamtéž, s. 71.</ref> | + | Podle Cejpka je přehled o počtu, typu a umístění knihoven důležitý pro rozvoj knihovnických služeb. Proto knihovní zákon z roku 1959 nařídil knihovnám přihlásit se do evidence u okresních výborů, v jejichž obvodu působí. Vyhláška ministerstva z roku 1963 určila konečné datum pro splnění této povinnosti, a to 1. 10. 1963, a stanovila další podrobné pokyny. <ref name="Cejpek2">Tamtéž, s. 71.</ref> |
| + | Mimo jiné vyhláška stanovila zásady meziknihovní výpůjční služby a zavedla okružní meziknihovní výpůjční službu. Tím byla podpořena spolupráce mezi jednotlivými knihovnami a zvýšena efektivita distribuce knih k uživatelům. | ||
| + | |||
| + | Podle Cejpka knihovnický zákon o povinné evidenci knihoven spolu s vyhláškou MŠK, která obsahuje podrobné pokyny k její realizaci, umožnily "... vypracovat poprvé v historii československého knihovnictví skutečný přehled o stavu a činnosti knihoven v ČSSR."<ref name="Cejpek3">Tamtéž, s. 75.</ref> | ||
| + | |||
| + | Po deseti letech od evidence knihoven v roce 1963 proběhla kontrola evidence knihoven jednotné soustavy. Výsledky shrnula Marie Huberová ve zprávě ''Výsledky kontroly evidence knihoven jednotné soustavy v Jihomoravském kraji''. Kontrola evidence byla provedena v letech 1972 a 1973. Cílem kontroly bylo získání celkového přehledu o jednotlivých knihovnách, knihovních sítích a jejich soustavě. | ||
| + | Ke kontrole evidence se v Jihomoravském kraji přihlásilo celkem 5770 knihoven. Při porovnání s evidencí z roku 1963 přibylo více než sto knihoven.<ref name="Huberova">HUBEROVÁ, Marie: ''Výsledky kontroly evidence knihoven jednotné soustavy v Jihomoravském kraji. I. část''. KJM: Brno, 1973.</ref> | ||
<references /> | <references /> | ||
Verze z 13. 6. 2013, 23:35
(probíhá editace)
Autor: Eva Ogrocká
Klíčová slova:
Synonyma:přehled
Související pojmy:Zákon o jednotné soustavě knihoven, Knihovní zákon 257/2001 Sb.
Evidence knihoven
V současné době evidenci knihoven vede Ministerstvo kultury České republiky. Jedná se o soupis knihoven všech typů, které se evidovaly a zavázaly se k plnění knihovního zákona. Podle databáze knihoven MKČR je zaevidováno 6110 knihoven. Seznam evidovaných knihoven je dostupný na internetových stránkách Ministerstva kultury ČR.[1]
Historie evidence knihoven
Zákon o jednotné soustavě knihoven
Už od konce 19. století stoupaly požadavky společnosti na literaturu i na knihovnické služby. Zároveň možnosti jednotlivých knihoven byly značně omezené. Vznikla proto myšlenka vytvoření celostátní jednotné soustavy knihoven, ve které by mohly knihovny účinně spolupracovat. Tuto myšlenku mělo podpořit vydání Zákona o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon)č. 53/1959 Sb. ze dne 9. 7. 1959.
Jiří Cejpek připomíná také to, že Zákon o veřejných knihovnách obecních a městských z roku 1919 již dávno zastaral, proto bylo potřeba vydat nový knihovnický zákon.[2]
V době svého vydání, tedy v 50. letech 20. století, byl Zákon o jednotné soustavě knihoven ojedinělým na světě především díky širokému záběru.
Některá ustanovení Zákona o jednotné soustavě knihoven rozvedla vyhláška ministerstva školství a kultury ze dne 25. 6. 1963 o evidenci knihoven jednotné soustavy, o meziknihovní výpůjční službě a o přednostním právu knihoven při získávání literatury, časopisů a jiných sbírkových materiálů.
Podle Cejpka je přehled o počtu, typu a umístění knihoven důležitý pro rozvoj knihovnických služeb. Proto knihovní zákon z roku 1959 nařídil knihovnám přihlásit se do evidence u okresních výborů, v jejichž obvodu působí. Vyhláška ministerstva z roku 1963 určila konečné datum pro splnění této povinnosti, a to 1. 10. 1963, a stanovila další podrobné pokyny. [3] Mimo jiné vyhláška stanovila zásady meziknihovní výpůjční služby a zavedla okružní meziknihovní výpůjční službu. Tím byla podpořena spolupráce mezi jednotlivými knihovnami a zvýšena efektivita distribuce knih k uživatelům.
Podle Cejpka knihovnický zákon o povinné evidenci knihoven spolu s vyhláškou MŠK, která obsahuje podrobné pokyny k její realizaci, umožnily "... vypracovat poprvé v historii československého knihovnictví skutečný přehled o stavu a činnosti knihoven v ČSSR."[4]
Po deseti letech od evidence knihoven v roce 1963 proběhla kontrola evidence knihoven jednotné soustavy. Výsledky shrnula Marie Huberová ve zprávě Výsledky kontroly evidence knihoven jednotné soustavy v Jihomoravském kraji. Kontrola evidence byla provedena v letech 1972 a 1973. Cílem kontroly bylo získání celkového přehledu o jednotlivých knihovnách, knihovních sítích a jejich soustavě. Ke kontrole evidence se v Jihomoravském kraji přihlásilo celkem 5770 knihoven. Při porovnání s evidencí z roku 1963 přibylo více než sto knihoven.[5]
