Výzkumy informační gramotnosti – přehled

rozepsáno

Jonáš Kopp (384054) a Václav Ovčačík (383468)

IVIG

Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách Existuje od roku 2000. Pravidelně zveřejňuje výsledky dotazníkových průzkumů.

Roku 2004 a 2005 zpracovala Komise IVIG dva projekty pilotních průzkumů stavu informační gramotnosti vysokoškolských studentů. Tyto projekty splnili svůj cíl, i když návratnost dosáhla pouze 45% z 900 oslovených respondentů. Cílem bylo navrhnout a otestovat průzkum informační gramotnosti na vysokých školách a podle jeho výsledků navrhnout koncepci informačního vzdělávání na vysokých školách. Potvrdili se stanovené hypotézy vlivů na informační gramotnost studentů, zvláště vliv kurzů práce s informacemi. Předpoklad, že index informační gramotnosti studentů bude nejméně 70 procentních bodů ve všech složkách informační gramotnosti se nepotvrdil, index dosáhl průměrně 55 procentních bodů. Zjistilo se, že úroveň informační gramotnosti ovlivňuje délka studia, již zmíněné kurzy práce s informacemi, frekvence využívání knihovny a subjektivní hodnocení důležitosti informační gramotnosti.

Dotazníkový průzkum zaměřený na zmapování situace v oblasti vzdělávacích aktivit vysokoškolských knihoven v České republice byl uskutečněn v letech 2006, 2008, 2010 a 2012. Oproti předchozím průzkumům (2000, 2003) byl podstatně změněn dotazník, výsledky tedy není možné porovnat. Základní sada otázek mezi rokem 2006 a 2012 zůstala shodná, postupně však přibývají otázky týkající se aktuálních témat na poli informačního vzdělávání. Například od roku 2010 přibyly otázky týkající se využívání nových technologií v informačním vzdělávání. 2010 byl zároveň prvním rokem, kdy se do průzkumu zapojila knihovna soukromé vysoké školy. Ve výsledcích je patrné, že většina vysokých škol stále nezařadila rozvoj informační gramotnosti studentů a zaměstnanců do dlouhodobých plánů. I přesto však dochází k rozvoji a vysoké školy i jejich knihovny podnikají kroky k dalšímu zlepšení situace. Za největší překážku v rozvoji informačního vzdělávání považují knihovny chybějící porozumění vedení školy a pedagogů. Významným faktorem je také nízká míra motivace studentů k využívání informačních zdrojů.

Sials

Second International Adult Literacy Survey - Mezinárodní výzkum funkční gramotnosti dospělých

V roce 1997 se Česká republika připojila k účasti na mezinárodním výzkumu funkční gramotnosti dospělých Sials. Ten navazuje na předchozí výzkum Ials a je podporován významnými mezinárodními organizacemi, jako UNESCO, OECD nebo EUROSTAT. Výzkum byl zaměřen na funkční gramotnost, schopnost pracovat s informacemi a na jejich účelné použití. Jako součást mezinárodního výzkumu umožňuje tento projekt srovnání s ostatními státy. Výsledky jasně ukazují, že češi zaostávají v literární gramotnosti, což shazuje jinak velice dobré výsledky v dokumentové a kvantitativní gramotnosti. Ve srovnání s ostatními vyspělými státy jsme dopadli špatně, především severské země jsou na tom mnohem lépe.

What Students Know about Information Literacy

Výzkum pod záštitou organizace Credo a Libraries Thriving z roku 2012 s více než 1500 respondenty z více než 400 institucí v USA. Mezi jeho zjištění patří, že většina studentů je schopna definovat, nikoli však využít schopnosti spojené s informační gramotností. 74% studentů považuje spolehlivost zdrojů za nejdůležitější faktor, ale nedokáží identifikovat takto spolehlivé zdroje. Studenti také využívají webové zdroje ve větší míře než zdroje z knihoven. 97% studentů dokáže definovat plagiátorství, ale více než dvě třetiny se k němu přesto přiznávají.