Ralph R. Shaw: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | {{Infobox Vědec|jmeno = Ralph Robert Shaw[[Soubor:RalphShaw.jpg]]|datum_narozeni = 18. květen 1907|misto_narozeni = Detroit, Michigan, USA|datum_umrti = 17. říjen 1972|misto_umrti = Honolulu |duvod_umrti = rakovina|pobyt = USA|obcanstvi = americké|rodina = dvakrát ženatý|skola = Western Reserve University, Columbia University, University of Chicago|pracoviste = New York Public Library | + | <p><span class="fck_mw_template">{{Infobox Vědec|jmeno = Ralph Robert Shaw[[Soubor:RalphShaw.jpg]]|datum_narozeni = 18. květen 1907|misto_narozeni = Detroit, Michigan, USA|datum_umrti = 17. říjen 1972|misto_umrti = Honolulu |duvod_umrti = rakovina|pobyt = USA|obcanstvi = americké|rodina = dvakrát ženatý|skola = Western Reserve University, Columbia University, University of Chicago|pracoviste = New York Public Library <br/> Engineering Societies Library <br/> Gary Public Library <br/> Department of Agriculture Library <br/> Graduate School of Library Service <br/> University of Hawaii|znamy_diky = Scarecrow Press <br/> System transakčních karet <br/> Photo-clerk <br/> Rapid Selector|oceneni = čestní titul Professor Emeritus}}</span> |
| − | + | </p><p>Byl americký knihovník, výzkumník, pedagog, vydavatel, expert na autorská práva a inovátor informační vědy. Patřil k nejkreativnějším knihovníkům, kteří pracovali ve Spojených státech. | |
| − | Byl americký knihovník, výzkumník, pedagog, vydavatel, expert na autorská práva a inovátor informační vědy. Patřil k nejkreativnějším knihovníkům, kteří pracovali ve Spojených státech. | + | </p> |
| − | + | <h2> <b>Život</b> </h2> | |
| − | + | <p>Narodil se 18. května 1907 v Deitroitu, Michigan, a 17. října 1972 zemřel v Honolulu na rakovinu. Roku 1929 si vzal za manželku Violu Susan Leff a v roce 1969 se podruhé oženil. Jeho manželkou se stala Mary McChesney Andrews. | |
| − | + | </p><p>Kombinace jeho zájmů jako knihovníka, inovátora a vydavatele ho postavila před problém autorských práv a proto se během svého doktorského studia stal expertem v této oblasti. Byl také inovátorem školních osnov. Když působil jako děkan na School of Library Services zavedl řádné hodiny vědeckého managementu ve škole pro knihovníky. | |
| − | Narodil se 18. května 1907 v Deitroitu, Michigan, a 17. října 1972 zemřel v Honolulu na rakovinu. Roku 1929 si vzal za manželku Violu Susan Leff a v roce 1969 se podruhé oženil. Jeho manželkou se stala Mary McChesney Andrews. | + | </p> |
| − | + | <h2> <b>Vzdělání a kariéra</b> </h2> | |
| − | + | <p>V roce 1928 dokončil bakalářské studium humanitních věd na Western Reserve University. Další vyšší bakalářské a magisterské studium dokončil v roce 1929 a 1931 na Columbii. Doktorský titul získal v roce 1950 na University of Chicago.  | |
| − | + | </p><p>Za jeho první pracovní zkušenost můžeme považovat praxi v New York Public Library v letech 1928-1929. Dále pracoval jako bibliograf v Engineering Societies Library (1929-1936), poté čtyři roky vykonával funkci hlavního knihovníka v Gary Public Library v Indianě. V roce 1940 dosáhl postu ředitele knihovny amerického Ministerstva zemědělství, kde působil do roku 1954. Pak plnil funkci profesora a děkana v nově založené Graduate School of Library Service. V letech 1956-57 byl prezidentem Americké knihovnícké asociace. | |
| − | + | </p> | |
| − | + | <h3> Ocenění </h3> | |
| − | V roce 1928 dokončil bakalářské studium humanitních věd na Western Reserve University. Další vyšší bakalářské a magisterské studium dokončil v roce 1929 a 1931 na Columbii. Doktorský titul získal v roce 1950 na University of Chicago.& | + | <p>Ku sklonku života mu byl Hawajskou univerzitou udělen čestný titul emeritního profesora<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">Emeritní profesor (výraz z lat. Professor emeritus) je to vysloužilý profesor, který i nadále může příležitostně přednášet, konzultovat a pod.</span>. |
| − | + | </p> | |
| − | Za jeho první pracovní zkušenost můžeme považovat praxi v New York Public Library v letech 1928-1929. Dále pracoval jako bibliograf v Engineering Societies Library (1929-1936), poté čtyři roky vykonával funkci hlavního knihovníka v Gary Public Library v Indianě. V roce 1940 dosáhl postu ředitele knihovny amerického Ministerstva zemědělství, kde působil do roku 1954. Pak plnil funkci profesora a děkana v nově založené Graduate School of Library Service. V letech 1956-57 byl prezidentem Americké knihovnícké asociace. | + | <h3> Scarecrow Press </h3> |
| − | + | <p>Když působil ve Washingtonu, založil v roce 1950 vydavatelství Scarecrow Press. Počátky vydavatelství byly v suterénu Shawova domu v Georgetownu a provozoval ho pouze se svou manželkou Violou. Postupně se nízkonákladové vydavatelství vypracovalo na multimilionový podnik. Chtěl vytvořit nakladatelství, které by publikovalo školní a akademické práce. Knihy publikované v Scarecrow Press byly nahrazením stránek psaných psacím strojem metodou, která nebyla esteticky atraktivní. Nakladatelství tak zpřístupnilo spoustu hodnotných prací, které by jinak nikdy nebyly publikovány. V roce 1968 nakladatelství převzala Grolier Educational Corporation, poté co se ho Shaw vzdal. | |
| − | + | </p> | |
| − | + | <h2> Přínos pro knihovnictví a informační vědu </h2> | |
| − | Ku sklonku života mu byl Hawajskou univerzitou udělen čestný titul emeritního profesora<ref>Emeritní profesor (výraz z lat. Professor emeritus) je to vysloužilý profesor, který i nadále může příležitostně přednášet, konzultovat a pod.</ | + | <p>Všechny nápady, které Shaw v průběhu svého života vytvořil, byly orientovány na služby ulehčující práci knihovníků. |
| − | + | </p> | |
| − | + | <h3> Publikace </h3> | |
| − | + | <p>Ralph Shaw byl velmi plodným autorem. Během svého života napsal nejméně osm knih, také dvacet dva svazků Americké bibliografie 1801-1819 a mnoho článků. K jeho nejznámějším dílům patří například Pilot Study on the Use of Scientific Literature by Scientists (1956, 1971), na které během své učitelské kariéry neustále odkazoval jako na model služeb pro knihovníky a informační vědce, či CATCALL (Completly Automated Technique for Cataloging and Acquisition of Literature for Libraries), kde, kromě své závislosti na akronymech, ilustroval nové a ekonomičtější způsoby provozu knihovny na základě spolupráce s knižním trhem. | |
| − | Když působil ve Washingtonu, založil v roce 1950 vydavatelství Scarecrow Press. Počátky vydavatelství byly v suterénu Shawova domu v Georgetownu a provozoval ho pouze se svou manželkou Violou. Postupně se nízkonákladové vydavatelství vypracovalo na multimilionový podnik. Chtěl vytvořit nakladatelství, které by publikovalo školní a akademické práce. Knihy publikované v Scarecrow Press byly nahrazením stránek psaných psacím strojem metodou, která nebyla esteticky atraktivní. Nakladatelství tak zpřístupnilo spoustu hodnotných prací, které by jinak nikdy nebyly publikovány. V roce 1968 nakladatelství převzala Grolier Educational Corporation, poté co se ho Shaw vzdal. | + | </p><p>V roce 1942 Shaw naplánoval a sestavil první Bibliografii zemědělství. Dílo bylo zdrojem bibliografií pro botaniku, zavlažování, entomologii, lesnictví a ekonomiku hospodářství. K těmto tématům přidal ještě chov hospodářských zvířat a zpracování potravin. Bibliografie byla poprvé publikována pomocí fotokopírování originálních registračních karet. |
| − | + | </p><p>Jeho praneteř, Linda Leff, zpracovala bibliografii jeho prací. Bibliografie obsahovala více než sto jeho publikovaných děl a mnoho nepublikovaných přednášek. | |
| − | + | </p> | |
| − | + | <h3> Inovace a vynálezy </h3> | |
| − | Všechny nápady, které Shaw v průběhu svého života vytvořil, byly orientovány na služby ulehčující práci knihovníků. | + | <p>Když působil v Gary Public Library v Indianě (1936-1940), pronajal si karavan, upravil jeho interiér a vytvořil z něj pojízdnou knihovnu, která jezdila po předem daných zastávkách v celém Gary podle pravidelného jízdního řádu. |
| − | + | </p><p>Byl proti zavádění strojů do knihoven, ale nakonec uznal, že technologie zvládnou rutinní úlohy knihovníků daleko efektivněji a tím umožní profesionálním knihovníkům věnovat více času intelektuálním stránkám. | |
| − | + | </p><p>Před rokem 1930 probíhalo vypůjčování knih tak, že v každé knize byla založená karta, na kterou se při vypůjčení zaznamenalo datum vrácení, a karta pak byla zařazena do složky daného čtenáře. Když chtěl knihovník zkontrolovat, jestli někdo nepřekročil dobu vypůjčení, musel projít všechny složky registrovaných čtenářů. Shaw zdokonalil tento systém tím, že zavedl transakční karty, které zpřehledňovaly seznam knih po výpůjční době. Vytvořil systém karet se sériovými čísly, na které se zaznamenával den vrácení knihy. Každá kniha, která byla půjčena, se spolu s identifikačními údaji čtenáře a číslem karty zaznamenala přes photo-clerk do záznamu o vypůjčení knihy. Pozdní vrácení knih se dohledávalo pomocí chybějících sériových čísel. | |
| − | + | </p><p>Photo-clerk byl systém vytvořený pro transakční karty. Sloužil k vytváření záznamů o čtenáři, knize a výpůjční lhůtě. | |
| − | Ralph Shaw byl velmi plodným autorem. Během svého života napsal nejméně osm knih, také dvacet dva svazků Americké bibliografie 1801-1819 a mnoho článků. K jeho nejznámějším dílům patří například Pilot Study on the Use of Scientific Literature by Scientists (1956, 1971), na které během své učitelské kariéry neustále odkazoval jako na model služeb pro knihovníky a informační vědce, či CATCALL (Completly Automated Technique for Cataloging and Acquisition of Literature for Libraries), kde, kromě své závislosti na akronymech, ilustroval nové a ekonomičtější způsoby provozu knihovny na základě spolupráce s knižním trhem. | + | </p><p>Jako ředitel knihovny amerického Ministerstva zemědělství se podílel na vývoji minitisku<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">Minitisk je způsob jakým je možno redukovat text</span> . Aby demonstroval efektivitu tohoto konceptu, publikoval některé dizertační práce svých studentů ve zkrácené verzi. |
| − | + | </p><p>Jeho dalším nápadem byl „rapid selector“, který vyvinul v roce 1940. Na toto zařízení byl patřičně pyšný. Před tím, než vytvořil koncept tohoto stroje, neexistoval žádný rychlý způsob prohledávání kotouče mikrofilmu kvůli konkrétní informaci. S povolením doktora V. Bushe využil jeho koncept ukládání a vyhledávání informací v mikrofilmech. Rapid selector umožňoval elektronické skenování mikrofilmu s rychlostí 10 000 snímků za minutu. Do snímku byly zakódovány tečky popisující obsah rámce mikrofilmu. Když knihovník potřeboval konkrétní informaci, vložil vytištěnou kartu s hledaným kódem a za pomoci fotobuňky rapid selector prohledal každý rámec a porovnával tečky na mikrofilmu s tečkami na kartě do té doby, než došlo ke shodě. Poté co nastala shoda, zapnul se fotoaparát a udělal fotokopii hledané informace. Měl tak vzniknout účinnější a obchodně životaschopnější stroj. Koncept se však neujal. | |
| − | V roce 1942 Shaw naplánoval a sestavil první Bibliografii zemědělství. Dílo bylo zdrojem bibliografií pro botaniku, zavlažování, entomologii, lesnictví a ekonomiku hospodářství. K těmto tématům přidal ještě chov hospodářských zvířat a zpracování potravin. Bibliografie byla poprvé publikována pomocí fotokopírování originálních registračních karet. | + | </p><p>Zasloužil se také o vylepšení reprografických služeb v oblasti knihovnictví. |
| − | + | </p> | |
| − | Jeho praneteř, Linda Leff, zpracovala bibliografii jeho prací. Bibliografie obsahovala více než sto jeho publikovaných děl a mnoho nepublikovaných přednášek. | + | <h2> Ralph R. Shaw Award for Library Literature </h2> |
| − | + | <p>Ocenění vzniklo v roce 1959 a bylo dotováno vydavatelstvím Scarecrow Press, proto se původně nazývalo Scarecrow Press Award for Library Literature. Tato cena byla udělována každoročně v letech 1959-1976 americkému knihovníkovi za mimořádný přínos pro knihovnickou literaturu. Udílení cen probíhalo pod záštitou American Library Association a představovalo peněžní odměnu ve výši 500 dolarů. | |
| − | + | </p> | |
| − | + | <h2> Poznámky </h2> | |
| − | Když působil v Gary Public Library v Indianě (1936-1940), pronajal si karavan, upravil jeho interiér a vytvořil z něj pojízdnou knihovnu, která jezdila po předem daných zastávkách v celém Gary podle pravidelného jízdního řádu. | + | <p><span class="fck_mw_references" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="references">_</span> |
| − | + | </p> | |
| − | Byl proti zavádění strojů do knihoven, ale nakonec uznal, že technologie zvládnou rutinní úlohy knihovníků daleko efektivněji a tím umožní profesionálním knihovníkům věnovat více času intelektuálním stránkám. | + | <h2> Použitá literatura a zdroje </h2> |
| − | + | <p>World Encyclopedia of library and information services. 3rd ed. Editor Robert Wedgeworth. Chicago: American Library Association, 1993, xvii, 905 s., [16] s. obr. příloh. ISBN 08-389-0609-5. Dostupné z: <a href="http://books.google.cz">http://books.google.cz</a> | |
| − | Před rokem 1930 probíhalo vypůjčování knih tak, že v každé knize byla založená karta, na kterou se při vypůjčení zaznamenalo datum vrácení, a karta pak byla zařazena do složky daného čtenáře. Když chtěl knihovník zkontrolovat, jestli někdo nepřekročil dobu vypůjčení, musel projít všechny složky registrovaných čtenářů. Shaw zdokonalil tento systém tím, že zavedl transakční karty, které zpřehledňovaly seznam knih po výpůjční době. Vytvořil systém karet se sériovými čísly, na které se zaznamenával den vrácení knihy. Každá kniha, která byla půjčena, se spolu s identifikačními údaji čtenáře a číslem karty zaznamenala přes photo-clerk do záznamu o vypůjčení knihy. Pozdní vrácení knih se dohledávalo pomocí chybějících sériových čísel. | + | </p><p>JACKSON, Miles, STEVENS, Robert. A Short History of the School of Library and Information Studies. The Hawaii Library Asociation Journal [online]. 1991, roč. 42 [cit.2013-05-15], ISSN 0017-8586. Dostupné z:<a href="http://www2.hawaii.edu/~adamson/vol42a5.html">http://www2.hawaii.edu/~adamson/vol42a5.html</a> |
| − | + | </p><p>GARFIELD, Eugene. Essays of an Information Scientist: Vol: 3, 1977 - 1978. To remember Ralph Shaw [online]. [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: <a href="http://garfield.library.upenn.edu/volume3.html">http://garfield.library.upenn.edu/volume3.html</a> ALA: American Library Association. [online]. 2003 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: <a href="http://www.ala.org/awardsgrants/awards/415/apply">http://www.ala.org/awardsgrants/awards/415/apply</a> | |
| − | + | </p><p> <span class="fck_mw_template">{{DEFAULTSORT:Shaw, Ralph Robert}}</span> | |
| − | + | </p><p><br /> <br /> <br /> | |
| − | Jako ředitel knihovny amerického Ministerstva zemědělství se podílel na vývoji minitisku<ref>Minitisk je způsob jakým je možno redukovat text</ | + | </p><span class="fck_mw_category" sort="Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví">Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví</span> <br/> |
| − | |||
| − | Jeho dalším nápadem byl „rapid selector“, který vyvinul v roce 1940. Na toto zařízení byl patřičně pyšný. Před tím, než vytvořil koncept tohoto stroje, neexistoval žádný rychlý způsob prohledávání kotouče mikrofilmu kvůli konkrétní informaci. S povolením doktora V. Bushe využil jeho koncept ukládání a vyhledávání informací v mikrofilmech. Rapid selector umožňoval elektronické skenování mikrofilmu s rychlostí 10 000 snímků za minutu. Do snímku byly zakódovány tečky popisující obsah rámce mikrofilmu. Když knihovník potřeboval konkrétní informaci, vložil vytištěnou kartu s hledaným kódem a za pomoci fotobuňky rapid selector prohledal každý rámec a porovnával tečky na mikrofilmu s tečkami na kartě do té doby, než došlo ke shodě. Poté co nastala shoda, zapnul se fotoaparát a udělal fotokopii hledané informace. Měl tak vzniknout účinnější a obchodně životaschopnější stroj. Koncept se však neujal. | ||
| − | |||
| − | Zasloužil se také o vylepšení reprografických služeb v oblasti knihovnictví. | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | Ocenění vzniklo v roce 1959 a bylo dotováno vydavatelstvím Scarecrow Press, proto se původně nazývalo Scarecrow Press Award for Library Literature. Tato cena byla udělována každoročně v letech 1959-1976 americkému knihovníkovi za mimořádný přínos pro knihovnickou literaturu. Udílení cen probíhalo pod záštitou American Library Association a představovalo peněžní odměnu ve výši 500 dolarů. | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | < | ||
| − | |||
| − | == | ||
| − | |||
| − | World Encyclopedia of library and information services. 3rd ed. Editor Robert Wedgeworth. Chicago: American Library Association, 1993, xvii, 905 s., [16] s. obr. příloh. ISBN 08-389-0609-5. Dostupné z: | ||
| − | |||
| − | JACKSON, Miles, STEVENS, Robert. A Short History of the School of Library and Information Studies. The Hawaii Library Asociation Journal [online]. 1991, roč. 42 [cit.2013-05-15], ISSN 0017-8586. Dostupné z: | ||
| − | |||
| − | GARFIELD, Eugene. Essays of an Information Scientist: Vol: 3, 1977 - 1978. To remember Ralph Shaw [online]. [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: | ||
| − | |||
| − | & | ||
| − | |||
| − | < | ||
Verze z 16. 5. 2013, 09:13
Ralph Robert Shaw
| |
|---|---|
Detroit, Michigan, USA | |
| Datum a místo úmrtí |
17. říjen 1972 Honolulu |
| rakovina | |
| dvakrát ženatý | |
| USA | |
| americké | |
| Vzdělání | Western Reserve University, Columbia University, University of Chicago |
| Pracoviště | New York Public Library <br/> Engineering Societies Library <br/> Gary Public Library <br/> Department of Agriculture Library <br/> Graduate School of Library Service <br/> University of Hawaii |
| čestní titul Professor Emeritus | |
| Známý pro | Scarecrow Press <br/> System transakčních karet <br/> Photo-clerk <br/> Rapid Selector |
Byl americký knihovník, výzkumník, pedagog, vydavatel, expert na autorská práva a inovátor informační vědy. Patřil k nejkreativnějším knihovníkům, kteří pracovali ve Spojených státech.
Život
Narodil se 18. května 1907 v Deitroitu, Michigan, a 17. října 1972 zemřel v Honolulu na rakovinu. Roku 1929 si vzal za manželku Violu Susan Leff a v roce 1969 se podruhé oženil. Jeho manželkou se stala Mary McChesney Andrews.
Kombinace jeho zájmů jako knihovníka, inovátora a vydavatele ho postavila před problém autorských práv a proto se během svého doktorského studia stal expertem v této oblasti. Byl také inovátorem školních osnov. Když působil jako děkan na School of Library Services zavedl řádné hodiny vědeckého managementu ve škole pro knihovníky.
Vzdělání a kariéra
V roce 1928 dokončil bakalářské studium humanitních věd na Western Reserve University. Další vyšší bakalářské a magisterské studium dokončil v roce 1929 a 1931 na Columbii. Doktorský titul získal v roce 1950 na University of Chicago.
Za jeho první pracovní zkušenost můžeme považovat praxi v New York Public Library v letech 1928-1929. Dále pracoval jako bibliograf v Engineering Societies Library (1929-1936), poté čtyři roky vykonával funkci hlavního knihovníka v Gary Public Library v Indianě. V roce 1940 dosáhl postu ředitele knihovny amerického Ministerstva zemědělství, kde působil do roku 1954. Pak plnil funkci profesora a děkana v nově založené Graduate School of Library Service. V letech 1956-57 byl prezidentem Americké knihovnícké asociace.
Ocenění
Ku sklonku života mu byl Hawajskou univerzitou udělen čestný titul emeritního profesoraEmeritní profesor (výraz z lat. Professor emeritus) je to vysloužilý profesor, který i nadále může příležitostně přednášet, konzultovat a pod..
Scarecrow Press
Když působil ve Washingtonu, založil v roce 1950 vydavatelství Scarecrow Press. Počátky vydavatelství byly v suterénu Shawova domu v Georgetownu a provozoval ho pouze se svou manželkou Violou. Postupně se nízkonákladové vydavatelství vypracovalo na multimilionový podnik. Chtěl vytvořit nakladatelství, které by publikovalo školní a akademické práce. Knihy publikované v Scarecrow Press byly nahrazením stránek psaných psacím strojem metodou, která nebyla esteticky atraktivní. Nakladatelství tak zpřístupnilo spoustu hodnotných prací, které by jinak nikdy nebyly publikovány. V roce 1968 nakladatelství převzala Grolier Educational Corporation, poté co se ho Shaw vzdal.
Přínos pro knihovnictví a informační vědu
Všechny nápady, které Shaw v průběhu svého života vytvořil, byly orientovány na služby ulehčující práci knihovníků.
Publikace
Ralph Shaw byl velmi plodným autorem. Během svého života napsal nejméně osm knih, také dvacet dva svazků Americké bibliografie 1801-1819 a mnoho článků. K jeho nejznámějším dílům patří například Pilot Study on the Use of Scientific Literature by Scientists (1956, 1971), na které během své učitelské kariéry neustále odkazoval jako na model služeb pro knihovníky a informační vědce, či CATCALL (Completly Automated Technique for Cataloging and Acquisition of Literature for Libraries), kde, kromě své závislosti na akronymech, ilustroval nové a ekonomičtější způsoby provozu knihovny na základě spolupráce s knižním trhem.
V roce 1942 Shaw naplánoval a sestavil první Bibliografii zemědělství. Dílo bylo zdrojem bibliografií pro botaniku, zavlažování, entomologii, lesnictví a ekonomiku hospodářství. K těmto tématům přidal ještě chov hospodářských zvířat a zpracování potravin. Bibliografie byla poprvé publikována pomocí fotokopírování originálních registračních karet.
Jeho praneteř, Linda Leff, zpracovala bibliografii jeho prací. Bibliografie obsahovala více než sto jeho publikovaných děl a mnoho nepublikovaných přednášek.
Inovace a vynálezy
Když působil v Gary Public Library v Indianě (1936-1940), pronajal si karavan, upravil jeho interiér a vytvořil z něj pojízdnou knihovnu, která jezdila po předem daných zastávkách v celém Gary podle pravidelného jízdního řádu.
Byl proti zavádění strojů do knihoven, ale nakonec uznal, že technologie zvládnou rutinní úlohy knihovníků daleko efektivněji a tím umožní profesionálním knihovníkům věnovat více času intelektuálním stránkám.
Před rokem 1930 probíhalo vypůjčování knih tak, že v každé knize byla založená karta, na kterou se při vypůjčení zaznamenalo datum vrácení, a karta pak byla zařazena do složky daného čtenáře. Když chtěl knihovník zkontrolovat, jestli někdo nepřekročil dobu vypůjčení, musel projít všechny složky registrovaných čtenářů. Shaw zdokonalil tento systém tím, že zavedl transakční karty, které zpřehledňovaly seznam knih po výpůjční době. Vytvořil systém karet se sériovými čísly, na které se zaznamenával den vrácení knihy. Každá kniha, která byla půjčena, se spolu s identifikačními údaji čtenáře a číslem karty zaznamenala přes photo-clerk do záznamu o vypůjčení knihy. Pozdní vrácení knih se dohledávalo pomocí chybějících sériových čísel.
Photo-clerk byl systém vytvořený pro transakční karty. Sloužil k vytváření záznamů o čtenáři, knize a výpůjční lhůtě.
Jako ředitel knihovny amerického Ministerstva zemědělství se podílel na vývoji minitiskuMinitisk je způsob jakým je možno redukovat text . Aby demonstroval efektivitu tohoto konceptu, publikoval některé dizertační práce svých studentů ve zkrácené verzi.
Jeho dalším nápadem byl „rapid selector“, který vyvinul v roce 1940. Na toto zařízení byl patřičně pyšný. Před tím, než vytvořil koncept tohoto stroje, neexistoval žádný rychlý způsob prohledávání kotouče mikrofilmu kvůli konkrétní informaci. S povolením doktora V. Bushe využil jeho koncept ukládání a vyhledávání informací v mikrofilmech. Rapid selector umožňoval elektronické skenování mikrofilmu s rychlostí 10 000 snímků za minutu. Do snímku byly zakódovány tečky popisující obsah rámce mikrofilmu. Když knihovník potřeboval konkrétní informaci, vložil vytištěnou kartu s hledaným kódem a za pomoci fotobuňky rapid selector prohledal každý rámec a porovnával tečky na mikrofilmu s tečkami na kartě do té doby, než došlo ke shodě. Poté co nastala shoda, zapnul se fotoaparát a udělal fotokopii hledané informace. Měl tak vzniknout účinnější a obchodně životaschopnější stroj. Koncept se však neujal.
Zasloužil se také o vylepšení reprografických služeb v oblasti knihovnictví.
Ralph R. Shaw Award for Library Literature
Ocenění vzniklo v roce 1959 a bylo dotováno vydavatelstvím Scarecrow Press, proto se původně nazývalo Scarecrow Press Award for Library Literature. Tato cena byla udělována každoročně v letech 1959-1976 americkému knihovníkovi za mimořádný přínos pro knihovnickou literaturu. Udílení cen probíhalo pod záštitou American Library Association a představovalo peněžní odměnu ve výši 500 dolarů.
Poznámky
_
Použitá literatura a zdroje
World Encyclopedia of library and information services. 3rd ed. Editor Robert Wedgeworth. Chicago: American Library Association, 1993, xvii, 905 s., [16] s. obr. příloh. ISBN 08-389-0609-5. Dostupné z: <a href="http://books.google.cz">http://books.google.cz</a>
JACKSON, Miles, STEVENS, Robert. A Short History of the School of Library and Information Studies. The Hawaii Library Asociation Journal [online]. 1991, roč. 42 [cit.2013-05-15], ISSN 0017-8586. Dostupné z:<a href="http://www2.hawaii.edu/~adamson/vol42a5.html">http://www2.hawaii.edu/~adamson/vol42a5.html</a>
GARFIELD, Eugene. Essays of an Information Scientist: Vol: 3, 1977 - 1978. To remember Ralph Shaw [online]. [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: <a href="http://garfield.library.upenn.edu/volume3.html">http://garfield.library.upenn.edu/volume3.html</a> ALA: American Library Association. [online]. 2003 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: <a href="http://www.ala.org/awardsgrants/awards/415/apply">http://www.ala.org/awardsgrants/awards/415/apply</a>
Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví
