Allen Kent: Porovnání verzí
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
= Život<br/> = | = Život<br/> = | ||
| − | Rodiče Samuel Kaslofsky a Anna Begun Kaslofsky, byli polští přistěhovalci židovského původu. Příjmení si jejich syn změnil po pracovní schůzce na popud | + | Rodiče Samuel Kaslofsky a Anna Begun Kaslofsky, byli polští přistěhovalci židovského původu. Příjmení si jejich syn změnil po pracovní schůzce na popud prezidenta společnosti American Agricultural Chemicals z New Yorku. Po schůzce se dohodnul s rodiči a jméno si změnil. Jak se vyjádřil v rozhovoru pro … netuší, zda změna jména měla v konečném důsledku vliv na jeho kariéru. |
Se svou ženou Rosalin Kossoff Kent se seznámil na pravidelném setkání občanů v židovském centru, kde se setkávali nejen mladí lidé židovského původu. Vzali se v Rochesteru, státu New York, a to 24. ledna 1943, kam byl Allen během vojenské služby převelen. Se svou manželkou má celkem 4 děti. | Se svou ženou Rosalin Kossoff Kent se seznámil na pravidelném setkání občanů v židovském centru, kde se setkávali nejen mladí lidé židovského původu. Vzali se v Rochesteru, státu New York, a to 24. ledna 1943, kam byl Allen během vojenské služby převelen. Se svou manželkou má celkem 4 děti. | ||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
= Studium<br/> = | = Studium<br/> = | ||
| + | |||
| + | Jako předmět svého studia na vysoké škole si zvolil chemii, ačkoliv jeho velkou láskou vždy byla matematika. Jak se sám vyjádřil, studium společenských věd jej příliš nezajímalo. Vybral si školu a bez přijímacích zkoušek (v té době se přijímalo podle známek ze střední školy) nastoupil na universitu. V únoru roku 1938 tedy začal se svým studiem na státní škole City University of New York (CUNY). Roku 1942 svá studia úspěšně zakončil promocí. | ||
| + | |||
| + | Během studia si přividělával především na to, aby měl prostředky na učebnice, jež na rozdíl od studia musel platit. Živil se jako '''Bell boy''', v Catskillském Grandhotelu, kde nosil hostům zavazadla, pronajímal pinballové hrací stoly a v roce 1938 vykonával pozici '''shelf readera''' v knihovně univerzity, kde studoval. Pracovní náplní shelf readera bylo procházet regály s knihami a kontrolovat, zda jsou knihy správně řazeny podle označení. Podle jeho vlastních slov, se jednalo o nejnudnější práci, jakou kdy vykonával a často při ní usínal. | ||
| + | |||
| + | Jako spousta jeho vrstevníků též využíval služeb agentury NYA (National Youth Administration) jež pomáhala najít vzdělání a příležitostnou práci mladým lidem ve věku od 16 – 25 let. Zde měl 2 práce, první z nich byla '''překladatelská činnost''' pro německého chemika, jemuž překládal knihu z jeho rodného jazyka do angličtiny, druhou byla pozice '''lékárnického učně''' ve Flushing Hospital New York. Později byl z personální agentury NYA propuštěn, když byl přistižen při řízení auta (nepředpokládalo se totiž, že by měl prostředky na vlastní vůz). | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
= Kariéra<br/> = | = Kariéra<br/> = | ||
| − | | + | Jeho první prací byla funkce '''kontrolora objednávek materiálu''' pro War Department (US), kde například kontroloval plamenomety. Odtud byl povolán do Rochesteru (NY), kde se následně žení. |
| + | |||
| + | Roku 1945 je povolán do Londýna, kde pro Air Documents Research Office pomáhá se zkoumáním materiálů ukořistěným nacistům v Peenemunde, jež se týkaly raketového výzkumu a výzkumu. Rok poté odchází v aktivní vojenské služby. | ||
| + | |||
| + | Je frustrován, když kvůli svým chemickým pokusům musí zdlouhavě procházet abecedně indexované spisy, bez toho aby je šlo efektivněji prohledávat. Zde se poprvé setkal s Chemical Abstracts (časopis Americké chemické společnosti, sledoval abstrakce a indexování světové literatury související s chemií)<ref><http://www.cas.org/about-cas/cas-history></ref>. | ||
| − | + | Naučil se indexování a abstrakci během práce v Interscience publishers, Inc. v New Yorku, zde poprvé poznal J. W. Perryho, který se zabýval indexačními problémy. Toho pak následuje roku 1951 do Massachusetts Institute of Technology (M.I.T.) – Center for International Studies, zde byl A. Kent jmenován výzkumným pracovníkem. Zde se zaobírá problémem třídění informací, na které soudobé počítače nestačily. Neuměly totiž operovat na bázi znaků a sloužily především pro numerické operace. To se změnilo s příchodem principu děrných štítků za přičinění Hanse Petera Luhna. H.P. Luhn (pracovník IBM) vytvořil snímač karet , který umožňoval vkládání dat, nezávisle na pozici či značícím poli. Pomocí děrných karet se pak na principu fotocitlivých buněk vyhledala odpovídající shoda požadavku a odpovědi na něj (hledané informace). | |
| − | + | Později se ustavil tým na M.I.T., jehož členy byli A.Kent, J.W.Perry a M.M.Berry. tento tým se začal zabývat možnostmi kontrolovaného slovníku, který by sloužil pro vyhledávání jednotlivých parametrů dat. Odpovědí měl být projekt sémantického kódového slovníku. Toto vedlo k analýze vědeckých a technických termínů, jejímž důsledkem byl tesaurový kódovací systém, který umožňoval vyhledávání skrze dodatečné smyslové fazety (tj. bližší udání kategorií vyhledávané informace). Celý tým se v následujících letech přestěhoval na [http://www.battelle.org/ Battelle Memorial Institute]. Zde se zabývají projektem na vytvoření mechanizovaného systému vyhledávání v Aberdeen Proving Grounds. A. Kent tu působil jako hlavní dokumentační inženýr.<ref name="hof">_</ref> Měli poměrně volné pole působnosti, protože v té době bylo pole vyhledávacích sytémů neorané. Zabývali se především tím, jak správně naformátovat poždavky, jež by souviseli s obsahem vyhledávaného materiálu. Tedy vztahem požadavku a odpovědi a jejich formulace. Řešením by mohl být jednotný dotazovací jazyk, který by vyloučil nechtěnné či neužitečné (irelevantní) informace. Zabývali se proto zkoumáním slov, frází a jednotlivých syntaxí a jejich vlivem na dokument. | |
| − | V roce 1955 se Kent a Perry | + | V roce 1955 se Kent a Perry připojují ke Case Western Reserve University, kde spolu s J. H. Sherem vybudovali Centrum pro dokumentaci a komunikační výzkum (Center for Documentation and Communication Research - CDCR). A. Kent se zde stal profesorem knihovnictví, a nakonec se stal zástupcem ředitele. |
V roce 1963 se přesunul na University of Pittsburgh, kde se připojil ke Katedře Knihovnictví a vytvořil the Knowledge Availability Systems Center, brzy po příjezdu byl jmenován poradcem Dr. Stafforda Warrena, zvláštním asistentem prezidentů J. F. Kennedyho a L. Johnsona pro účely poradenství při návrhu systému Národní vědecké knihovny. O 6 let později zde založil interdisciplinární doktorský studijní program v oblasti informační vědy a byl jeho předsedou 11 let (1969 - 1980). Dále sloužil jako předseda výkonného výboru výpočetního střediska a vysokoškolských knihoven. V roce 1970 zde založil Katedru Informační vědy. V letech 1971 – 1974 působil jako předseda správní rady [http://educom.co.in/ EDUCOM]. V roce 1981 se podílel na vývoji nového studijního programu v oboru telekomunikací. | V roce 1963 se přesunul na University of Pittsburgh, kde se připojil ke Katedře Knihovnictví a vytvořil the Knowledge Availability Systems Center, brzy po příjezdu byl jmenován poradcem Dr. Stafforda Warrena, zvláštním asistentem prezidentů J. F. Kennedyho a L. Johnsona pro účely poradenství při návrhu systému Národní vědecké knihovny. O 6 let později zde založil interdisciplinární doktorský studijní program v oblasti informační vědy a byl jeho předsedou 11 let (1969 - 1980). Dále sloužil jako předseda výkonného výboru výpočetního střediska a vysokoškolských knihoven. V roce 1970 zde založil Katedru Informační vědy. V letech 1971 – 1974 působil jako předseda správní rady [http://educom.co.in/ EDUCOM]. V roce 1981 se podílel na vývoji nového studijního programu v oboru telekomunikací. | ||
Verze z 12. 5. 2013, 08:48
Allen Kent se narodil 24. října 1921 v USA, do Informační vědy je zapojen od roku 1945 až do současnosti a je považován za průkopníka v této oblasti. Je emeritním profesorem na University of Pittsburgh, kde také založil Katedru informační vědy. Z univerzity odešel s hodností profesora Význačných služeb.[1]
Život
Rodiče Samuel Kaslofsky a Anna Begun Kaslofsky, byli polští přistěhovalci židovského původu. Příjmení si jejich syn změnil po pracovní schůzce na popud prezidenta společnosti American Agricultural Chemicals z New Yorku. Po schůzce se dohodnul s rodiči a jméno si změnil. Jak se vyjádřil v rozhovoru pro … netuší, zda změna jména měla v konečném důsledku vliv na jeho kariéru.
Se svou ženou Rosalin Kossoff Kent se seznámil na pravidelném setkání občanů v židovském centru, kde se setkávali nejen mladí lidé židovského původu. Vzali se v Rochesteru, státu New York, a to 24. ledna 1943, kam byl Allen během vojenské služby převelen. Se svou manželkou má celkem 4 děti.
Studium
Jako předmět svého studia na vysoké škole si zvolil chemii, ačkoliv jeho velkou láskou vždy byla matematika. Jak se sám vyjádřil, studium společenských věd jej příliš nezajímalo. Vybral si školu a bez přijímacích zkoušek (v té době se přijímalo podle známek ze střední školy) nastoupil na universitu. V únoru roku 1938 tedy začal se svým studiem na státní škole City University of New York (CUNY). Roku 1942 svá studia úspěšně zakončil promocí.
Během studia si přividělával především na to, aby měl prostředky na učebnice, jež na rozdíl od studia musel platit. Živil se jako Bell boy, v Catskillském Grandhotelu, kde nosil hostům zavazadla, pronajímal pinballové hrací stoly a v roce 1938 vykonával pozici shelf readera v knihovně univerzity, kde studoval. Pracovní náplní shelf readera bylo procházet regály s knihami a kontrolovat, zda jsou knihy správně řazeny podle označení. Podle jeho vlastních slov, se jednalo o nejnudnější práci, jakou kdy vykonával a často při ní usínal.
Jako spousta jeho vrstevníků též využíval služeb agentury NYA (National Youth Administration) jež pomáhala najít vzdělání a příležitostnou práci mladým lidem ve věku od 16 – 25 let. Zde měl 2 práce, první z nich byla překladatelská činnost pro německého chemika, jemuž překládal knihu z jeho rodného jazyka do angličtiny, druhou byla pozice lékárnického učně ve Flushing Hospital New York. Později byl z personální agentury NYA propuštěn, když byl přistižen při řízení auta (nepředpokládalo se totiž, že by měl prostředky na vlastní vůz).
Kariéra
Jeho první prací byla funkce kontrolora objednávek materiálu pro War Department (US), kde například kontroloval plamenomety. Odtud byl povolán do Rochesteru (NY), kde se následně žení.
Roku 1945 je povolán do Londýna, kde pro Air Documents Research Office pomáhá se zkoumáním materiálů ukořistěným nacistům v Peenemunde, jež se týkaly raketového výzkumu a výzkumu. Rok poté odchází v aktivní vojenské služby.
Je frustrován, když kvůli svým chemickým pokusům musí zdlouhavě procházet abecedně indexované spisy, bez toho aby je šlo efektivněji prohledávat. Zde se poprvé setkal s Chemical Abstracts (časopis Americké chemické společnosti, sledoval abstrakce a indexování světové literatury související s chemií)[2].
Naučil se indexování a abstrakci během práce v Interscience publishers, Inc. v New Yorku, zde poprvé poznal J. W. Perryho, který se zabýval indexačními problémy. Toho pak následuje roku 1951 do Massachusetts Institute of Technology (M.I.T.) – Center for International Studies, zde byl A. Kent jmenován výzkumným pracovníkem. Zde se zaobírá problémem třídění informací, na které soudobé počítače nestačily. Neuměly totiž operovat na bázi znaků a sloužily především pro numerické operace. To se změnilo s příchodem principu děrných štítků za přičinění Hanse Petera Luhna. H.P. Luhn (pracovník IBM) vytvořil snímač karet , který umožňoval vkládání dat, nezávisle na pozici či značícím poli. Pomocí děrných karet se pak na principu fotocitlivých buněk vyhledala odpovídající shoda požadavku a odpovědi na něj (hledané informace).
Později se ustavil tým na M.I.T., jehož členy byli A.Kent, J.W.Perry a M.M.Berry. tento tým se začal zabývat možnostmi kontrolovaného slovníku, který by sloužil pro vyhledávání jednotlivých parametrů dat. Odpovědí měl být projekt sémantického kódového slovníku. Toto vedlo k analýze vědeckých a technických termínů, jejímž důsledkem byl tesaurový kódovací systém, který umožňoval vyhledávání skrze dodatečné smyslové fazety (tj. bližší udání kategorií vyhledávané informace). Celý tým se v následujících letech přestěhoval na Battelle Memorial Institute. Zde se zabývají projektem na vytvoření mechanizovaného systému vyhledávání v Aberdeen Proving Grounds. A. Kent tu působil jako hlavní dokumentační inženýr.[1] Měli poměrně volné pole působnosti, protože v té době bylo pole vyhledávacích sytémů neorané. Zabývali se především tím, jak správně naformátovat poždavky, jež by souviseli s obsahem vyhledávaného materiálu. Tedy vztahem požadavku a odpovědi a jejich formulace. Řešením by mohl být jednotný dotazovací jazyk, který by vyloučil nechtěnné či neužitečné (irelevantní) informace. Zabývali se proto zkoumáním slov, frází a jednotlivých syntaxí a jejich vlivem na dokument.
V roce 1955 se Kent a Perry připojují ke Case Western Reserve University, kde spolu s J. H. Sherem vybudovali Centrum pro dokumentaci a komunikační výzkum (Center for Documentation and Communication Research - CDCR). A. Kent se zde stal profesorem knihovnictví, a nakonec se stal zástupcem ředitele.
V roce 1963 se přesunul na University of Pittsburgh, kde se připojil ke Katedře Knihovnictví a vytvořil the Knowledge Availability Systems Center, brzy po příjezdu byl jmenován poradcem Dr. Stafforda Warrena, zvláštním asistentem prezidentů J. F. Kennedyho a L. Johnsona pro účely poradenství při návrhu systému Národní vědecké knihovny. O 6 let později zde založil interdisciplinární doktorský studijní program v oblasti informační vědy a byl jeho předsedou 11 let (1969 - 1980). Dále sloužil jako předseda výkonného výboru výpočetního střediska a vysokoškolských knihoven. V roce 1970 zde založil Katedru Informační vědy. V letech 1971 – 1974 působil jako předseda správní rady EDUCOM. V roce 1981 se podílel na vývoji nového studijního programu v oboru telekomunikací.
Poznámky
- ↑ 1,0 1,1 http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/kent.html Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „hof“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ <http://www.cas.org/about-cas/cas-history>
