Sekundární emoce: Porovnání verzí
(→Dyády) |
(→Dyády) |
||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
==Dyády== | ==Dyády== | ||
| − | Míšením primárních emocí vznikají dyády, resp. triády emocí jako jednotný komplex emočního zážitku. Takovou dyádu představuje např. stud, který je smíšeninou strachu a hnusu ze sebe sama. Plutchik toto smíšení ilustruje na schématu kruhového uspořádání primárních emocí. Kromě primárních dyád rozlišuje však ještě další smíšeniny, sekundární a terciální dyády, | + | Míšením primárních emocí vznikají dyády, resp. triády emocí jako jednotný komplex emočního zážitku. Takovou dyádu představuje např. stud, který je smíšeninou strachu a hnusu ze sebe sama. Plutchik toto smíšení ilustruje na schématu kruhového uspořádání primárních emocí. Kromě primárních dyád rozlišuje však ještě další smíšeniny, sekundární a terciální dyády. Sekundární dyády: radost+překvapení=potěšení, překvapení+starost=rozpaky, starost+očekávání=pesimismus. Terciální dyády: hněv+překvapení=pohoršení, očekávání+akceptování=fatalismus, radost+strach=vina [http://ei.czechian.net/webs/emoce/plutchik.php] |
== Poznámky == | == Poznámky == | ||
Verze z 11. 5. 2013, 16:37
Autor: Marie Křivá
Klíčová slova: emoce, city
Synonyma: pocit
Související pojmy:
nadřazené - primární emoce
podřazené -
Emoce
Slovo emoce má svůj původ v latinském slovese emovere, které znamená vzrušovat. Podle mínění většiny psychologů se emoce skládají ze tří vzájemně propojených složek, kterými jsou subjektivní emocionální prožitky, vnější expresivní chování a jejich fyziologické koreláty. Emoce hrají významnou roli v našem životě, zakoušíme je jako odchylky od klidného toku prožívání (který rovněž není citově zcela neutrální). Emocionální prožitky označujeme jako city,respektive pocity. [1] Emoce můžeme dále dělit na primární emoce (biologicky adaptivní, biologicky maladaptivní), sekundární a instrumentální.
Sekundární emoce
Jsou reakcí na myšlenky a pocity. Získáváme je věkem a zkušenostmi. Na rozdíl od primárních emocí nejsou vrozené. Sekundární emoce se u člověka rozvíjí až několik měsíců po narození. Vznikají pomaleji, jsou vytvářeny především volním zhodnocením situace, např. lítost, hrdost, vina a stud. Můžeme je do značné míry ovlivňovat myšlením. Sekundární emoce jsou odvozovány z primárních míšením, což se děje zejména v situaci, která je neurčitá (v takovém případě se ostatně hovoří o „smíšených pocitech“, jako jsou např. rozpaky).
Rozdělení
McDougall dělí sekundární emoce na komplexní a odvozené. Komplexní sekundární emoce vznikají spojením dvou a více primárních emocí. Odvozené sekundární emoce vznikají v situaci, kdy člověk vnímá úspěch či neúspěch svého chování. Patří k nim radost, starost, beznadějnost, důvěra, úzkost, naděje, zklamání, pochybování, soucit a lítost. Jako zvláštní druh emocí pojímal McDougell lásku a nenávist.
Dyády
Míšením primárních emocí vznikají dyády, resp. triády emocí jako jednotný komplex emočního zážitku. Takovou dyádu představuje např. stud, který je smíšeninou strachu a hnusu ze sebe sama. Plutchik toto smíšení ilustruje na schématu kruhového uspořádání primárních emocí. Kromě primárních dyád rozlišuje však ještě další smíšeniny, sekundární a terciální dyády. Sekundární dyády: radost+překvapení=potěšení, překvapení+starost=rozpaky, starost+očekávání=pesimismus. Terciální dyády: hněv+překvapení=pohoršení, očekávání+akceptování=fatalismus, radost+strach=vina [1]
Poznámky
- ↑ PLHÁKOVÁ, Alena. "Učebnice obecné psychologie". Vydání 1., Praha: Nakladatelství Akademie věd České Republiky, 2004. ISBN 80-200-1387-3
Použitá literatura
- PLHÁKOVÁ, Alena. "Učebnice obecné psychologie". Vydání 1., Praha: Nakladatelství Akademie věd České Republiky, 2004. ISBN 80-200-1387-3
- NAKONEČNÝ, Milan. "Lexikon psychologie". Vydání 1., Praha: Nakladatelství Vodnář, 1995. ISBN 80-85255-74-X