Sekundární emoce: Porovnání verzí
(Stránka vyprázdněna) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | '''Autor:''' Marie Křivá | ||
| + | '''Klíčová slova:''' emoce, city | ||
| + | |||
| + | '''Synonyma:''' pocit | ||
| + | |||
| + | '''Související pojmy:''' | ||
| + | |||
| + | <blockquote> | ||
| + | ''nadřazené'' - primární emoce </blockquote> | ||
| + | <blockquote> | ||
| + | ''podřazené'' - </blockquote> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | ==Emoce== | ||
| + | Slovo emoce má svůj původ v latinském slovese ''emovere'', které znamená vzrušovat. Podle mínění většiny psychologů se emoce skládají ze tří vzájemně propojených složek, kterými jsou subjektivní emocionální prožitky, vnější expresivní chování a jejich fyziologické koreláty. Emoce hrají významnou roli v našem životě, zakoušíme je jako odchylky od klidného toku prožívání (který rovněž není citově zcela neutrální). Emocionální prožitky označujeme jako ''city'',respektive ''pocity''. <ref>PLHÁKOVÁ, Alena. "Učebnice obecné psychologie". Vydání 1., Praha: Nakladatelství Akademie věd České Republiky, 2004. ISBN 80-200-1387-3</ref> Emoce můžeme dále dělit na [[primární emoce]] (biologicky adaptivní, biologicky maladaptivní), sekundární a instrumentální. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | ==Sekundární emoce== | ||
| + | Jsou reakcí na myšlenky a pocity. Získáváme je věkem a zkušenostmi. Na rozdíl od primárních emocí nejsou vrozené. Sekundární emoce se u člověka rozvíjí až několik měsíců po narození. Vznikají pomaleji, jsou vytvářeny především volním zhodnocením situace, např. lítost, hrdost, vina a stud. Můžeme je do značné míry ovlivňovat myšlením. Sekundární emoce jsou odvozovány z primárních míšenim, což se děje zejména v situaci, která je neurčitá (v takovém případě se ostatně hovoří o „smíšených pocitech“, jako jsou např. rozpaky). [http://ei.czechian.net/webs/emoce/plutchik.php] | ||
| + | |||
| + | ==Rozdělení== | ||
| + | McDougall dělí sekundární emoce na komplexní a odvozené. | ||
| + | 1. Komplexní sekundární emoce vznikají spojením dvou a více primárních emocí. | ||
| + | 2. Odvozené sekundární emoce vznikají v situaci, kdy člověk vnímá úspěch či neúspěch svého chování. Patří k nim radost, starost, | ||
| + | beznadějnost, důvěra, úzkost, naděje, zklamání, pochybování, soucit a lítost. | ||
| + | Jako zvláštní druh emocí pojímal McDougell lásku a nenávist. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | ==Dyády== | ||
| + | Míšením primárních emocí vznikají dyády, resp. triády emocí jako jednotný komplex emočního zážitku. Takovou dyádu představuje např. stud, který je smíšeninou strachu a hnusu ze sebe sama. Plutchik toto smíšení ilustruje na schématu kruhového uspořádání primárních emocí. Kromě primárních dyád rozlišuje však ještě další smíšeniny, sekundární a terciální dyády, z nichž uvádíme několik jeho příkladů: [[Soubor:plutchik2.jpg]] | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Poznámky == | ||
| + | <references/> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | ==Použitá literatura== | ||
| + | |||
| + | * PLHÁKOVÁ, Alena. "Učebnice obecné psychologie". Vydání 1., Praha: Nakladatelství Akademie věd České Republiky, 2004. ISBN 80-200-1387-3 | ||
| + | |||
| + | * NAKONEČNÝ, Milan. "Lexikon psychologie". Vydání 1., Praha: Nakladatelství Vodnář, 1995. ISBN 80-85255-74-X | ||
Verze z 11. 5. 2013, 16:23
Autor: Marie Křivá
Klíčová slova: emoce, city
Synonyma: pocit
Související pojmy:
nadřazené - primární emoce
podřazené -
Emoce
Slovo emoce má svůj původ v latinském slovese emovere, které znamená vzrušovat. Podle mínění většiny psychologů se emoce skládají ze tří vzájemně propojených složek, kterými jsou subjektivní emocionální prožitky, vnější expresivní chování a jejich fyziologické koreláty. Emoce hrají významnou roli v našem životě, zakoušíme je jako odchylky od klidného toku prožívání (který rovněž není citově zcela neutrální). Emocionální prožitky označujeme jako city,respektive pocity. [1] Emoce můžeme dále dělit na primární emoce (biologicky adaptivní, biologicky maladaptivní), sekundární a instrumentální.
Sekundární emoce
Jsou reakcí na myšlenky a pocity. Získáváme je věkem a zkušenostmi. Na rozdíl od primárních emocí nejsou vrozené. Sekundární emoce se u člověka rozvíjí až několik měsíců po narození. Vznikají pomaleji, jsou vytvářeny především volním zhodnocením situace, např. lítost, hrdost, vina a stud. Můžeme je do značné míry ovlivňovat myšlením. Sekundární emoce jsou odvozovány z primárních míšenim, což se děje zejména v situaci, která je neurčitá (v takovém případě se ostatně hovoří o „smíšených pocitech“, jako jsou např. rozpaky). [1]
Rozdělení
McDougall dělí sekundární emoce na komplexní a odvozené. 1. Komplexní sekundární emoce vznikají spojením dvou a více primárních emocí. 2. Odvozené sekundární emoce vznikají v situaci, kdy člověk vnímá úspěch či neúspěch svého chování. Patří k nim radost, starost, beznadějnost, důvěra, úzkost, naděje, zklamání, pochybování, soucit a lítost. Jako zvláštní druh emocí pojímal McDougell lásku a nenávist.
Dyády
Míšením primárních emocí vznikají dyády, resp. triády emocí jako jednotný komplex emočního zážitku. Takovou dyádu představuje např. stud, který je smíšeninou strachu a hnusu ze sebe sama. Plutchik toto smíšení ilustruje na schématu kruhového uspořádání primárních emocí. Kromě primárních dyád rozlišuje však ještě další smíšeniny, sekundární a terciální dyády, z nichž uvádíme několik jeho příkladů: Soubor:Plutchik2.jpg
Poznámky
- ↑ PLHÁKOVÁ, Alena. "Učebnice obecné psychologie". Vydání 1., Praha: Nakladatelství Akademie věd České Republiky, 2004. ISBN 80-200-1387-3
Použitá literatura
- PLHÁKOVÁ, Alena. "Učebnice obecné psychologie". Vydání 1., Praha: Nakladatelství Akademie věd České Republiky, 2004. ISBN 80-200-1387-3
- NAKONEČNÝ, Milan. "Lexikon psychologie". Vydání 1., Praha: Nakladatelství Vodnář, 1995. ISBN 80-85255-74-X
