Elektronická databáze: Porovnání verzí
| Řádek 110: | Řádek 110: | ||
'''2. souběžné''' – informace o dokumentech, které právě vycházejí | '''2. souběžné''' – informace o dokumentech, které právě vycházejí | ||
| − | '''3. retrospektivní '''– informace o dokumentech, které už vyšly někdy v minulosti | + | '''3. retrospektivní '''– informace o dokumentech, které už vyšly někdy v minulosti<ref>ŠKYŘÍK, Petr. Elektronické informační zdroje [online prezentace]. Brno: KISK FF MU, 2010 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <http://elf.phil.muni.cz/elf/course/view.php?id=2358>.</ref> |
| Řádek 116: | Řádek 116: | ||
== Poznámky == | == Poznámky == | ||
<references/> | <references/> | ||
| + | |||
| + | ==Použitá literatura== | ||
| + | * KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000089&local_base=KTD>. | ||
| + | * DATE, C. An introduction to database systems. 5th ed. Reading, Mass.: Addison-Wesley, 1990. ISBN 02015138111. | ||
| + | * MÁCKOVÁ, Zdeňka, Tereza Matýsová a Nikola Dynybylová. Elektronické informační zdroje II. Odborné licencované databáze MU [e-learning]. Brno: KISK FF MU, 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2012/KPI11/um/35076585/04_eiz.pdf>. | ||
| + | * ŠKYŘÍK, Petr. Elektronické informační zdroje [online prezentace]. Brno: KISK FF MU, 2010 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <http://elf.phil.muni.cz/elf/course/view.php?id=2358>. | ||
| + | * PERLOVÁ, Vladimíra, SIGMUNDOVÁ, Dana, MATÝSOVÁ, Tereza, MÁCKOVÁ, Zdeňka. Elektronické informační zdroje 2: odborné licencované databáze MU. Kurz práce s informacemi. Jarní semestr 2011. [e-learning].[cit. 2011-12-26]. | ||
| + | * KRČÁL, Martin. Úvod do problematiky. Elektronické informační zdroje. Podzimní semestr 2011. [prezentace].[cit. 2011-12-28]. Dostupný z WWW: <https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2011/VIKBA20/um/?studium=536846>. | ||
| + | * TKAČÍKOVÁ, Daniela. Jak pracovat s informacemi [online]. Ostrava: Ústřední knihovna Vysoké školy báňské-Technické univerzity, 2006 [cit. 2012-08-15]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.vsb.cz/kurzy/index.html>. | ||
| + | * Pavlicová, Libuše. Elektronické zdroje. Jaké?. Ikaros [online]. 2001, roč. 5, č. 4 [cit. 05-11-2012]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/738>. URN-NBN:cz-ik738. ISSN 1212-5075. | ||
| + | * JELÍNKOVÁ, Lenka. Katalogizace elektronických zdrojů. [Online]. Olomouc, 10. 6. 2009. Dostupný z WWW: <http://www.vkol.cz/cs/regionalni-funkce/prezentace-a-prednasky/>. | ||
Verze z 2. 5. 2013, 21:41
Autor: Klára Tesařová
Klíčová slova: zdroj, informace, elektronický zdroj, databáze
Synonyma: zdroj informací v elektronické podobě
Související pojmy:
nadřazené - zdroj informací
podřazené - vyhledávání v elektronické databázi, licencované elektronické databáze, bezplatné elektronické databáze
Charakteristika
Elektronická databáze je systém, který slouží k modelování objektů a vztahů reálného světa a to prostřednictvím digitálních dat, které jsou uspořádány tak, aby se s nimi dalo manipulovat efektivně. Důležitými faktory pro databáze je umět data rychle vyhledat, načíst je do paměti a provádět s nimi potřebné operace, mezi které patří například zobrazení, přidání nových údajů, aktualizace, provádění matematických výpočtů s daty, uspořádání dat dle sestav apod.
Mezi základní prvky databáze patří data a program, který nám umožňuje s těmito daty manipulovat. Obsah dat tvoří množina jednotně strukturovaných dat, které jsou uloženy v paměti počítače nebo na záznamovém médiu. Tyto data jsou navzájem v určitém vztahu a tak tvoří ucelený celek z hlediska obsažených informací.
Tyto data nám jsou však přístupná pouze pomocí speciálního programové vybavení a tím je systém řízení báze dat. Elektronická databáze je tedy zdroj uspořádaných informací, který svůj obsah zpřístupňuje uživatelům. Těm pomáhá k pohodlnému vyhledání kvalitních, ověřených a aktuálních informací a to z nejrůznějších oblastí. [1]
Historie elektronických databází
Termín „data-base“ se poprvé objevil v Oxfordském slovníku v roce 1962.
Do šedesátých let 20. století, tedy do rozvoje počítačů, se k uspořádání dat používaly klasické papírové kartotéky. Jejich velkou nevýhodou však byly vysoké nároky na místo k uskladnění a celkově tak ke správě a manipulaci s uloženými daty.
S postupem času se kartotéky začaly převádět do strojem čitelné podoby. Až v polovině šedesátých let začaly vznikat první databázové jazyky a roku 1970 vzniká první relační databáze.
Tyto databáze se staly oproti papírovým kartotékám spolehlivějšími, rychlejšími a přesnějšími.[2]
Výhody a nevýhody el. databází
Jako všechno, i elektronické databáze mají své výhody a nevýhody
Výhody
Mezi nesporné výhody elektronických databází patří zejména kvalita informací. Informace z elektronických databází jsou ověřené, profesionální a někdy i recenzované.
Další výhodou el. databází je přidaná hodnota. To znamená, že u článků, e-časopisů, e-knih a jiných naleznete anotaci, klíčová slova a další prvky, které napomáhají k orientaci v textu.
Vyhledávání v elektronických databázích je poněkud kvalitnější a to díky přívětivému a intuitivnímu vyhledávacímu rozhraní. Vyhledávání v těchto databázích navíc nabízí i různé možnosti vyhledávání a díky tomu můžete dosáhnout přesnějšího a relevantnějšího výsledku.
Výhodou el. databází jsou i nadstavbové funkce, mezi ty patří ukládání výsledků hledání nebo prolinkování do jiného zdroje s plným textem. Také je zde možnost personalizovaných funkcí jako je tagování, překládání, vytvoření osobního účtu atd.
Mezi další výhody patří i přístup 24 hodin denně, neomezený počet uživatelů a hlavně získání informací jednoduše a pohodlně, někdy i s možností připojení se do databází z domova.
Nevýhody
Mezi nevýhody u el. databází může patřit možná ztráta dat, nejednotné vyhledávání nebo nekompatibilita zařízení. Další nevýhodou může být i nedostupnost databází a to z důvodu, že zrovna potřebná databáze nemusí být u dané instituce předplacená.
Možnou nevýhodou může pro některé být i převažující text a jazyk v angličtině.
Dělení elektronických databází
Elektronické databáze rozlišujeme podle typu obsažených dat.
Databáze dělíme na:
1. Textové
• bibliografické – tyto databáze neobsahují texty, ale jen bibliografické záznamy publikací, které jsou doplněné o abstrakty
• plnotextové (fulltextové) – databáze obsahují plné texty dokumentů
• referenční – často se jedná o encyklopedie, příručky nebo slovníky
• faktografické – obsahují faktografické informace [3]
2. Obrazové – důležité zejména pro umění
3. Numerické
4. Multimediální
Databáze také můžeme dělit podle způsobu práce uživatele s daty, tady dělíme databáze na:
1. Databáze umožňující pouze vyhledávání a čtení dat
2. Databáze umožňující zápis dat
Dále můžeme dělit dle dostupnosti databází na:
1. Komerční databáze – přístup do databází je zpoplatněný
2. Volně dostupné databáze – tyto databáze jsou dostupné zadarmo
Podle obsahu informací dělíme databáze na:
1. univerzální – zde najdeme všeobecné informace
2. multioborové – informace z více oborů
3. oborové – informace, které se týkají určitého oboru
Databáze dělíme i podle časového hlediska:
1. perspektivní – zde najdeme informace o dokumentech, které teprve vyjdou v budoucnosti
2. souběžné – informace o dokumentech, které právě vycházejí
3. retrospektivní – informace o dokumentech, které už vyšly někdy v minulosti[4]
Poznámky
- ↑ KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000089&local_base=KTD>.
- ↑ DATE, C. An introduction to database systems. 5th ed. Reading, Mass.: Addison-Wesley, 1990. ISBN 02015138111.
- ↑ MÁCKOVÁ, Zdeňka, Tereza Matýsová a Nikola Dynybylová. Elektronické informační zdroje II. Odborné licencované databáze MU [e-learning]. Brno: KISK FF MU, 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2012/KPI11/um/35076585/04_eiz.pdf>.
- ↑ ŠKYŘÍK, Petr. Elektronické informační zdroje [online prezentace]. Brno: KISK FF MU, 2010 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <http://elf.phil.muni.cz/elf/course/view.php?id=2358>.
Použitá literatura
- KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000089&local_base=KTD>.
- DATE, C. An introduction to database systems. 5th ed. Reading, Mass.: Addison-Wesley, 1990. ISBN 02015138111.
- MÁCKOVÁ, Zdeňka, Tereza Matýsová a Nikola Dynybylová. Elektronické informační zdroje II. Odborné licencované databáze MU [e-learning]. Brno: KISK FF MU, 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2012/KPI11/um/35076585/04_eiz.pdf>.
- ŠKYŘÍK, Petr. Elektronické informační zdroje [online prezentace]. Brno: KISK FF MU, 2010 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <http://elf.phil.muni.cz/elf/course/view.php?id=2358>.
- PERLOVÁ, Vladimíra, SIGMUNDOVÁ, Dana, MATÝSOVÁ, Tereza, MÁCKOVÁ, Zdeňka. Elektronické informační zdroje 2: odborné licencované databáze MU. Kurz práce s informacemi. Jarní semestr 2011. [e-learning].[cit. 2011-12-26].
- KRČÁL, Martin. Úvod do problematiky. Elektronické informační zdroje. Podzimní semestr 2011. [prezentace].[cit. 2011-12-28]. Dostupný z WWW: <https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2011/VIKBA20/um/?studium=536846>.
- TKAČÍKOVÁ, Daniela. Jak pracovat s informacemi [online]. Ostrava: Ústřední knihovna Vysoké školy báňské-Technické univerzity, 2006 [cit. 2012-08-15]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.vsb.cz/kurzy/index.html>.
- Pavlicová, Libuše. Elektronické zdroje. Jaké?. Ikaros [online]. 2001, roč. 5, č. 4 [cit. 05-11-2012]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/738>. URN-NBN:cz-ik738. ISSN 1212-5075.
- JELÍNKOVÁ, Lenka. Katalogizace elektronických zdrojů. [Online]. Olomouc, 10. 6. 2009. Dostupný z WWW: <http://www.vkol.cz/cs/regionalni-funkce/prezentace-a-prednasky/>.
