Elektronická databáze: Porovnání verzí
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
Mezi základní prvky databáze patří data a program, který nám umožňuje s těmito daty manipulovat. Obsah dat tvoří množina jednotně strukturovaných dat, které jsou uloženy v paměti počítače nebo na záznamovém médiu. Tyto data jsou navzájem v určitém vztahu a tak tvoří ucelený celek z hlediska obsažených informací. | Mezi základní prvky databáze patří data a program, který nám umožňuje s těmito daty manipulovat. Obsah dat tvoří množina jednotně strukturovaných dat, které jsou uloženy v paměti počítače nebo na záznamovém médiu. Tyto data jsou navzájem v určitém vztahu a tak tvoří ucelený celek z hlediska obsažených informací. | ||
| − | Tyto data nám jsou však přístupná pouze pomocí speciálního programové vybavení a tím je systém řízení báze dat. Elektronická databáze je tedy zdroj uspořádaných informací, který svůj obsah zpřístupňuje uživatelům. Těm pomáhá k pohodlnému vyhledání kvalitních, ověřených a aktuálních informací a to z nejrůznějších oblastí. | + | Tyto data nám jsou však přístupná pouze pomocí speciálního programové vybavení a tím je systém řízení báze dat. Elektronická databáze je tedy zdroj uspořádaných informací, který svůj obsah zpřístupňuje uživatelům. Těm pomáhá k pohodlnému vyhledání kvalitních, ověřených a aktuálních informací a to z nejrůznějších oblastí. <ref>KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000089&local_base=KTD>.</ref> |
| + | |||
| + | ==Historie elektronických databází== | ||
| + | |||
| + | Termín „data-base“ se poprvé objevil v Oxfordském slovníku v roce 1962. | ||
| + | |||
| + | Do šedesátých let 20. století, tedy do rozvoje počítačů, se k uspořádání dat používaly klasické papírové kartotéky. Jejich velkou nevýhodou však byly vysoké nároky na místo k uskladnění a celkově tak ke správě a manipulaci s uloženými daty. | ||
| + | |||
| + | S postupem času se kartotéky začaly převádět do strojem čitelné podoby. Až v polovině šedesátých let začaly vznikat první databázové jazyky a roku 1970 vzniká první relační databáze. | ||
| + | |||
| + | Tyto databáze se staly oproti papírovým kartotékám spolehlivějšími, rychlejšími a přesnějšími.<ref>DATE, C. An introduction to database systems. 5th ed. Reading, Mass.: Addison-Wesley, 1990. ISBN 02015138111.</ref> | ||
| + | |||
| + | ==Výhody a nevýhody el. databází== | ||
| + | |||
| + | Jako všechno, i elektronické databáze mají své výhody a nevýhody | ||
| + | |||
| + | |||
| + | '''Výhody''' | ||
| + | |||
| + | Mezi nesporné výhody elektronických databází patří zejména kvalita informací. Informace z elektronických databází jsou ověřené, profesionální a někdy i recenzované. | ||
| + | |||
| + | Další výhodou el. databází je přidaná hodnota. To znamená, že u článků, e-časopisů, e-knih a jiných naleznete anotaci, klíčová slova a další prvky, které napomáhají k orientaci v textu. | ||
| + | |||
| + | Vyhledávání v elektronických databázích je poněkud kvalitnější a to díky přívětivému a intuitivnímu vyhledávacímu rozhraní. Vyhledávání v těchto databázích navíc nabízí i různé možnosti vyhledávání a díky tomu můžete dosáhnout přesnějšího a relevantnějšího výsledku. | ||
| + | |||
| + | Výhodou el. databází jsou i nadstavbové funkce, mezi ty patří ukládání výsledků hledání nebo prolinkování do jiného zdroje s plným textem. Také je zde možnost personalizovaných funkcí jako je tagování, překládání, vytvoření osobního účtu atd. | ||
| + | |||
| + | Mezi další výhody patří i přístup 24 hodin denně, neomezený počet uživatelů a hlavně získání informací jednoduše a pohodlně, někdy i s možností připojení se do databází z domova. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | '''Nevýhody''' | ||
| + | |||
| + | Mezi nevýhody u el. databází může patřit možná ztráta dat, nejednotné vyhledávání nebo nekompatibilita zařízení. Další nevýhodou může být i nedostupnost databází a to z důvodu, že zrovna potřebná databáze nemusí být u dané instituce předplacená. | ||
| + | |||
| + | Možnou nevýhodou může pro některé být i převažující text a jazyk v angličtině. | ||
| + | |||
| + | ==Dělení elektronických databází== | ||
| + | |||
| + | Elektronické databáze rozlišujeme podle typu obsažených dat. | ||
| + | |||
| + | '''Databáze dělíme na:''' | ||
| + | |||
| + | |||
| + | '''1. Textové''' | ||
| + | |||
| + | |||
| + | '''• bibliografické''' – tyto databáze neobsahují texty, ale jen bibliografické záznamy publikací, které jsou doplněné o abstrakty | ||
| + | |||
| + | '''• plnotextové (fulltextové) '''– databáze obsahují plné texty dokumentů | ||
| + | |||
| + | '''• referenční''' – často se jedná o encyklopedie, příručky nebo slovníky | ||
| + | |||
| + | '''• faktografické''' – obsahují faktografické informace <ref>MÁCKOVÁ, Zdeňka, Tereza Matýsová a Nikola Dynybylová. Elektronické informační zdroje II. Odborné licencované databáze MU [e-learning]. Brno: KISK FF MU, 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2012/KPI11/um/35076585/04_eiz.pdf>.</ref> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | '''2. Obrazové''' – důležité zejména pro umění | ||
| + | |||
| + | '''3. Numerické''' | ||
| + | |||
| + | '''4. Multimediální''' | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Databáze také můžeme dělit '''podle způsobu práce uživatele s daty''', tady dělíme databáze na: | ||
| + | |||
| + | '''1. Databáze umožňující pouze vyhledávání a čtení dat''' | ||
| + | |||
| + | '''2. Databáze umožňující zápis dat''' | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Dále můžeme dělit '''dle dostupnosti databází''' na: | ||
| + | |||
| + | '''1. Komerční databáze''' – přístup do databází je zpoplatněný | ||
| + | |||
| + | '''2. Volně dostupné databáze''' – tyto databáze jsou dostupné zadarmo | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | '''Podle obsahu informací''' dělíme databáze na: | ||
| + | |||
| + | '''1. univerzální''' – zde najdeme všeobecné informace | ||
| + | |||
| + | '''2. multioborové '''– informace z více oborů | ||
| + | |||
| + | '''3. oborové''' – informace, které se týkají určitého oboru | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Databáze dělíme i '''podle časového hlediska''': | ||
| + | |||
| + | '''1. perspektivní '''– zde najdeme informace o dokumentech, které teprve vyjdou v budoucnosti | ||
| + | |||
| + | '''2. souběžné''' – informace o dokumentech, které právě vycházejí | ||
| + | |||
| + | '''3. retrospektivní '''– informace o dokumentech, které už vyšly někdy v minulosti | ||
| + | |||
| + | |||
== Poznámky == | == Poznámky == | ||
<references/> | <references/> | ||
Verze z 2. 5. 2013, 21:37
Autor: Klára Tesařová
Klíčová slova: zdroj, informace, elektronický zdroj, databáze
Synonyma: zdroj informací v elektronické podobě
Související pojmy:
nadřazené - zdroj informací
podřazené - vyhledávání v elektronické databázi, licencované elektronické databáze, bezplatné elektronické databáze
Charakteristika
Elektronická databáze je systém, který slouží k modelování objektů a vztahů reálného světa a to prostřednictvím digitálních dat, které jsou uspořádány tak, aby se s nimi dalo manipulovat efektivně. Důležitými faktory pro databáze je umět data rychle vyhledat, načíst je do paměti a provádět s nimi potřebné operace, mezi které patří například zobrazení, přidání nových údajů, aktualizace, provádění matematických výpočtů s daty, uspořádání dat dle sestav apod.
Mezi základní prvky databáze patří data a program, který nám umožňuje s těmito daty manipulovat. Obsah dat tvoří množina jednotně strukturovaných dat, které jsou uloženy v paměti počítače nebo na záznamovém médiu. Tyto data jsou navzájem v určitém vztahu a tak tvoří ucelený celek z hlediska obsažených informací.
Tyto data nám jsou však přístupná pouze pomocí speciálního programové vybavení a tím je systém řízení báze dat. Elektronická databáze je tedy zdroj uspořádaných informací, který svůj obsah zpřístupňuje uživatelům. Těm pomáhá k pohodlnému vyhledání kvalitních, ověřených a aktuálních informací a to z nejrůznějších oblastí. [1]
Historie elektronických databází
Termín „data-base“ se poprvé objevil v Oxfordském slovníku v roce 1962.
Do šedesátých let 20. století, tedy do rozvoje počítačů, se k uspořádání dat používaly klasické papírové kartotéky. Jejich velkou nevýhodou však byly vysoké nároky na místo k uskladnění a celkově tak ke správě a manipulaci s uloženými daty.
S postupem času se kartotéky začaly převádět do strojem čitelné podoby. Až v polovině šedesátých let začaly vznikat první databázové jazyky a roku 1970 vzniká první relační databáze.
Tyto databáze se staly oproti papírovým kartotékám spolehlivějšími, rychlejšími a přesnějšími.[2]
Výhody a nevýhody el. databází
Jako všechno, i elektronické databáze mají své výhody a nevýhody
Výhody
Mezi nesporné výhody elektronických databází patří zejména kvalita informací. Informace z elektronických databází jsou ověřené, profesionální a někdy i recenzované.
Další výhodou el. databází je přidaná hodnota. To znamená, že u článků, e-časopisů, e-knih a jiných naleznete anotaci, klíčová slova a další prvky, které napomáhají k orientaci v textu.
Vyhledávání v elektronických databázích je poněkud kvalitnější a to díky přívětivému a intuitivnímu vyhledávacímu rozhraní. Vyhledávání v těchto databázích navíc nabízí i různé možnosti vyhledávání a díky tomu můžete dosáhnout přesnějšího a relevantnějšího výsledku.
Výhodou el. databází jsou i nadstavbové funkce, mezi ty patří ukládání výsledků hledání nebo prolinkování do jiného zdroje s plným textem. Také je zde možnost personalizovaných funkcí jako je tagování, překládání, vytvoření osobního účtu atd.
Mezi další výhody patří i přístup 24 hodin denně, neomezený počet uživatelů a hlavně získání informací jednoduše a pohodlně, někdy i s možností připojení se do databází z domova.
Nevýhody
Mezi nevýhody u el. databází může patřit možná ztráta dat, nejednotné vyhledávání nebo nekompatibilita zařízení. Další nevýhodou může být i nedostupnost databází a to z důvodu, že zrovna potřebná databáze nemusí být u dané instituce předplacená.
Možnou nevýhodou může pro některé být i převažující text a jazyk v angličtině.
Dělení elektronických databází
Elektronické databáze rozlišujeme podle typu obsažených dat.
Databáze dělíme na:
1. Textové
• bibliografické – tyto databáze neobsahují texty, ale jen bibliografické záznamy publikací, které jsou doplněné o abstrakty
• plnotextové (fulltextové) – databáze obsahují plné texty dokumentů
• referenční – často se jedná o encyklopedie, příručky nebo slovníky
• faktografické – obsahují faktografické informace [3]
2. Obrazové – důležité zejména pro umění
3. Numerické
4. Multimediální
Databáze také můžeme dělit podle způsobu práce uživatele s daty, tady dělíme databáze na:
1. Databáze umožňující pouze vyhledávání a čtení dat
2. Databáze umožňující zápis dat
Dále můžeme dělit dle dostupnosti databází na:
1. Komerční databáze – přístup do databází je zpoplatněný
2. Volně dostupné databáze – tyto databáze jsou dostupné zadarmo
Podle obsahu informací dělíme databáze na:
1. univerzální – zde najdeme všeobecné informace
2. multioborové – informace z více oborů
3. oborové – informace, které se týkají určitého oboru
Databáze dělíme i podle časového hlediska:
1. perspektivní – zde najdeme informace o dokumentech, které teprve vyjdou v budoucnosti
2. souběžné – informace o dokumentech, které právě vycházejí
3. retrospektivní – informace o dokumentech, které už vyšly někdy v minulosti
Poznámky
- ↑ KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000089&local_base=KTD>.
- ↑ DATE, C. An introduction to database systems. 5th ed. Reading, Mass.: Addison-Wesley, 1990. ISBN 02015138111.
- ↑ MÁCKOVÁ, Zdeňka, Tereza Matýsová a Nikola Dynybylová. Elektronické informační zdroje II. Odborné licencované databáze MU [e-learning]. Brno: KISK FF MU, 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2012/KPI11/um/35076585/04_eiz.pdf>.