Neuron: Porovnání verzí
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
Nervová buňka ('''neuron''') je funkční anatomická jednotkou nervového systému. V roce 1835 byla objevena českým biologem [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Evangelista_Purkyn%C4%9B Janem Evangelistou Purkyně]. Její funkci popsal španělský lékař a držitel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Santiago_Ram%C3%B3n_y_Cajal Santiago Cajal].<br/> | Nervová buňka ('''neuron''') je funkční anatomická jednotkou nervového systému. V roce 1835 byla objevena českým biologem [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Evangelista_Purkyn%C4%9B Janem Evangelistou Purkyně]. Její funkci popsal španělský lékař a držitel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Santiago_Ram%C3%B3n_y_Cajal Santiago Cajal].<br/> | ||
| − | Neuron generuje a vede bioelektrické změny z vnitřního i vnějšího prostředí prostřednictvím nervových impulsů (akční potenciál). Mezi neuronem, receptory, efektory a ostatními neurony probíhá vzájemná komunikace na bázi výměny nízkomolekulárních chemických látek, [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Neurotransmiter neurotransmiterů]. Funkční kontakt dvou neuronů nazýváme [[synapse]].<ref>Neurons and neuroglia. FITZGERALD, M. J. T. ''Neuroanatomy: basic and clinical''. 2nd ed. London: Bailliere Tindall, 1992, s. 41-42. ISBN 0-7020-1432-X.</ref> K počtu synapsí Švandová uvádí: "... jeden neuron je vybaven v průměru 7 000 synaptickými spojeními s dalšími neurony. Tříleté dítě má asi | + | Neuron generuje a vede bioelektrické změny z vnitřního i vnějšího prostředí prostřednictvím nervových impulsů (akční potenciál). Mezi neuronem, receptory, efektory a ostatními neurony probíhá vzájemná komunikace na bázi výměny nízkomolekulárních chemických látek, [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Neurotransmiter neurotransmiterů]. Funkční kontakt dvou neuronů nazýváme [[synapse]].<ref>Neurons and neuroglia. FITZGERALD, M. J. T. ''Neuroanatomy: basic and clinical''. 2nd ed. London: Bailliere Tindall, 1992, s. 41-42. ISBN 0-7020-1432-X.</ref> K počtu synapsí Švandová uvádí: "... jeden neuron je vybaven v průměru 7 000 synaptickými spojeními s dalšími neurony. Tříleté dítě má asi 10<sup>15</sup> synapsí. Tento počet klesá s věkem a u dospělého člověka je odhadován na 10<sup>14</sup> až 5×10<sup>14</sup> synapsí."<ref>ŠVANDOVÁ, Ivana. Přednáška 2: Morfologie neuronu (dendrity a axon, synapse), synaptický přenos (skladování, výlev a zpětné vychytávání neuropřenašečů), neuropřenašečové systémy v mozku. In: <i>Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyziologie živočichů</i> [online]. 20.2.2010 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://web.natur.cuni.cz/fyziol/odd_neuro/neurochem_2.pdf</ref> Mediátor (neurotransmiter) způsobí v synaptické štěrbině podráždění druhého neuronu. Takto se akční potenciál šíří dále.<br/> |
Nervová buňka je tak schopna přijmout a odpovědět na určité druhy signálů. Tvoří komplikovanou mnohočetně propojenou komunikační síť. Tato síť je hlavní součást mozkové kůry (kortexu).<ref>LANGMEIER, Miloš. Neuron. KITTNAR, Otomar. ''Lékařská fyziologie''. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 68-87. ISBN 978-80-247-3068-4.</ref> Nervová síť lidského těla je tvořena deseti až sto miliardami neuronů.<ref>V každém zdroji lze nalézt jiné číslo. Nejčastěji se však blíží k horní hranici (Hartl, Kulišťák, McCracken, Švandová). Kolem 15-16 miliard neuronů obsahuje šedá kůra mozková, zbytek se nachází v mozečku a ostatních částech těla.</ref> | Nervová buňka je tak schopna přijmout a odpovědět na určité druhy signálů. Tvoří komplikovanou mnohočetně propojenou komunikační síť. Tato síť je hlavní součást mozkové kůry (kortexu).<ref>LANGMEIER, Miloš. Neuron. KITTNAR, Otomar. ''Lékařská fyziologie''. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 68-87. ISBN 978-80-247-3068-4.</ref> Nervová síť lidského těla je tvořena deseti až sto miliardami neuronů.<ref>V každém zdroji lze nalézt jiné číslo. Nejčastěji se však blíží k horní hranici (Hartl, Kulišťák, McCracken, Švandová). Kolem 15-16 miliard neuronů obsahuje šedá kůra mozková, zbytek se nachází v mozečku a ostatních částech těla.</ref> | ||
Verze z 23. 4. 2013, 13:56
Autor: Jakub Fryš
Klíčová slova: CNS, informace, lidský mozek, myšlení
Synonyma: nervová buňka
Související pojmy:
nadřazené - buněčná biologie, histologie CNS, neurofyziologie, neuropsychologie, neurověda
podřazené - axon, dendrit, neuroglie, neurotransmiter, synapse
Vymezení pojmu
Nervová buňka (neuron) je funkční anatomická jednotkou nervového systému. V roce 1835 byla objevena českým biologem Janem Evangelistou Purkyně. Její funkci popsal španělský lékař a držitel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu, Santiago Cajal.
Neuron generuje a vede bioelektrické změny z vnitřního i vnějšího prostředí prostřednictvím nervových impulsů (akční potenciál). Mezi neuronem, receptory, efektory a ostatními neurony probíhá vzájemná komunikace na bázi výměny nízkomolekulárních chemických látek, neurotransmiterů. Funkční kontakt dvou neuronů nazýváme synapse.[1] K počtu synapsí Švandová uvádí: "... jeden neuron je vybaven v průměru 7 000 synaptickými spojeními s dalšími neurony. Tříleté dítě má asi 1015 synapsí. Tento počet klesá s věkem a u dospělého člověka je odhadován na 1014 až 5×1014 synapsí."[2] Mediátor (neurotransmiter) způsobí v synaptické štěrbině podráždění druhého neuronu. Takto se akční potenciál šíří dále.
Nervová buňka je tak schopna přijmout a odpovědět na určité druhy signálů. Tvoří komplikovanou mnohočetně propojenou komunikační síť. Tato síť je hlavní součást mozkové kůry (kortexu).[3] Nervová síť lidského těla je tvořena deseti až sto miliardami neuronů.[4]
Struktura
Nervová buňka se skládá z těla a výběžků, viz schéma neuronu vpravo.
Tělo
Neuronové tělo (soma nebo také perikaryon, neurocyt) je největší částí buňky. Jeho velikost se pohybuje v řádu jednotek až stovek mikrometrů. Má nepravidelný oválný tvar. Výplň tvoří neuroplazma. Obsahuje jádro a jadérko kulových tvarů. Celé tělo ohraničuje plazmatická membrána. Spoj těla a neuritu označujeme jako axonový hrbolek. V těle i výběžcích je velký počet mitochondrií.
Výběžky
Integrální součástí neuronu jsou dva různé druhy výběžků. Dendrity a neurity (axony).
Dendrity
Liší se velikostí, tvarem, počtem dendritických trnů a jejich hustotou a délkou větvení v kortexu.
Axon
Odstupuje z těla dále než jakákoliv dendritická větev.
Druhy
Rozlišujeme více než 60 druhů různých nervových buněk, lišících se od sebe velikostí a vzhledem.[5] Mezi dva základní typy řadíme:
- neurony principální (projekční) - propojují vzdálené oblasti nervové soustavy
- neurony lokálních okruhů (interneurony) - propojují blízké lokální oblasti
Videa
Anatomy of a Neuron
Neurons: How they work
Citace a poznámky
- ↑ Neurons and neuroglia. FITZGERALD, M. J. T. Neuroanatomy: basic and clinical. 2nd ed. London: Bailliere Tindall, 1992, s. 41-42. ISBN 0-7020-1432-X.
- ↑ ŠVANDOVÁ, Ivana. Přednáška 2: Morfologie neuronu (dendrity a axon, synapse), synaptický přenos (skladování, výlev a zpětné vychytávání neuropřenašečů), neuropřenašečové systémy v mozku. In: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyziologie živočichů [online]. 20.2.2010 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://web.natur.cuni.cz/fyziol/odd_neuro/neurochem_2.pdf
- ↑ LANGMEIER, Miloš. Neuron. KITTNAR, Otomar. Lékařská fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 68-87. ISBN 978-80-247-3068-4.
- ↑ V každém zdroji lze nalézt jiné číslo. Nejčastěji se však blíží k horní hranici (Hartl, Kulišťák, McCracken, Švandová). Kolem 15-16 miliard neuronů obsahuje šedá kůra mozková, zbytek se nachází v mozečku a ostatních částech těla.
- ↑ Neuron. In: HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 352. ISBN 80-7178-303-X.
Použitá literatura a zdroje
Anatomy of a Neuron: Introduction to the neuron and its anatomy. KHAN ACADEMY. Khan Academy [online]. 11.2.2010 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: https://www.khanacademy.org/science/biology/human-biology/v/anatomy-of-a-neuron?v=ob5U8zPbAX4
Nervová soustava. MCCRACKEN, Thomas. Nový atlas anatomie člověka. 1. vyd. Praha: Columbus, 2002, s. 90. ISBN 80-7249-014-1.
Neuron. In: HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 352. ISBN 80-7178-303-X.
Neuron. KULIŠŤÁK, Petr. Neuropsychologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003, s. 49-50. ISBN 80-7178-554-7.
Neurons: How they work. In: Youtube [online]. 25.05.2007 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=c5cab4hgmoE
Neurons and neuroglia. FITZGERALD, M. J. T. Neuroanatomy: basic and clinical. 2nd ed. London: Bailliere Tindall, 1992, s. 41-42. ISBN 0-7020-1432-X.
Neurony, základní stavební kameny nervové soustavy. NOLEN-HOEKSEMA, Susan et al. Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Vyd. 3., přeprac. Překl. Hana Antonínová. Praha: Portál, 2012, s. 56-60. ISBN 978-80-262-0083-3.
KANDEL, Eric. R. Nerve Cells and Behaviour. KANDEL, Eric R., James H. SCHWARTZ a Thomas M. JESSELL. Principles of neural science. 3rd ed. Norwalk, Conn.: Appleton, 1991, s. 18-22. ISBN 0-8385-80-34-3.
LANGMEIER, Miloš. Neuron. KITTNAR, Otomar. Lékařská fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 68-87. ISBN 978-80-247-3068-4.
LANGMEIER, Miloš a Stanislav TROJAN. Neuron. TROJAN, Stanislav. Lékařská fyziologie. 3. dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada-Avicenum, 1999, s. 41-44. ISBN 80-7169-788-5.
ŠVANDOVÁ, Ivana. Přednáška 2: Morfologie neuronu (dendrity a axon, synapse), synaptický přenos (skladování, výlev a zpětné vychytávání neuropřenašečů), neuropřenašečové systémy v mozku. In: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyziologie živočichů [online]. 20.2.2010 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://web.natur.cuni.cz/fyziol/odd_neuro/neurochem_2.pdf
