Neuron: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 18: Řádek 18:
 
Nervová buňka ('''neuron''') je funkční anatomická jednotkou nervového systému. V roce 1835 byla objevena českým biologem [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Evangelista_Purkyn%C4%9B Janem Evangelistou Purkyně]. Neuron generuje a vede bioelektrické změny prostřednictvím nervových impulsů. Mezi neuronem, receptory, efektory a ostatními neurony probíhá vzájemná komunikace na bázi výměny nízkomolekulárních chemických látek, [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Neurotransmiter neurotransmiterů]. Funkční kontakt dvou neuronů nazýváme [[synapse]].<ref>Neurons and neuroglia. FITZGERALD, M. J. T. ''Neuroanatomy: basic and clinical''. 2nd ed. London: Bailliere Tindall, 1992, s. 41-42. ISBN 0-7020-1432-X.</ref><br/>
 
Nervová buňka ('''neuron''') je funkční anatomická jednotkou nervového systému. V roce 1835 byla objevena českým biologem [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Evangelista_Purkyn%C4%9B Janem Evangelistou Purkyně]. Neuron generuje a vede bioelektrické změny prostřednictvím nervových impulsů. Mezi neuronem, receptory, efektory a ostatními neurony probíhá vzájemná komunikace na bázi výměny nízkomolekulárních chemických látek, [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Neurotransmiter neurotransmiterů]. Funkční kontakt dvou neuronů nazýváme [[synapse]].<ref>Neurons and neuroglia. FITZGERALD, M. J. T. ''Neuroanatomy: basic and clinical''. 2nd ed. London: Bailliere Tindall, 1992, s. 41-42. ISBN 0-7020-1432-X.</ref><br/>
 
Nervová buňka je tak schopna přijmout a odpovědět na určité druhy signálů. Tvoří komplikovanou mnohočetně propojenou komunikační síť. Tato síť je hlavní součást mozkové kůry (kortexu).<ref>LANGMEIER, Miloš. Neuron. KITTNAR, Otomar. ''Lékařská fyziologie''. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 68-87. ISBN 978-80-247-3068-4.</ref>
 
Nervová buňka je tak schopna přijmout a odpovědět na určité druhy signálů. Tvoří komplikovanou mnohočetně propojenou komunikační síť. Tato síť je hlavní součást mozkové kůry (kortexu).<ref>LANGMEIER, Miloš. Neuron. KITTNAR, Otomar. ''Lékařská fyziologie''. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 68-87. ISBN 978-80-247-3068-4.</ref>
 
Rozlišujeme více než 60 druhů různých nervových buněk, lišících se od sebe velikostí a vzhledem.<ref>Neuron. In: HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. ''Psychologický slovník''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 352. ISBN 80-7178-303-X.</ref>
 
  
 
== Struktura ==
 
== Struktura ==
Řádek 34: Řádek 32:
  
 
==== Axony ====
 
==== Axony ====
 +
 +
== Druhy ==
 +
Rozlišujeme více než 60 druhů různých nervových buněk, lišících se od sebe velikostí a vzhledem.<ref>Neuron. In: HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. ''Psychologický slovník''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 352. ISBN 80-7178-303-X.</ref> Mezi dva základní typy řadíme:
 +
* '''principální''' (projekční) - propojují vzdálené oblasti nervové soustavy
 +
* '''neurony lokálních okruhů''' (interneurony) - propojují blízké lokální oblasti
  
 
== Videa ==
 
== Videa ==

Verze z 23. 4. 2013, 12:40

Schéma neuronu
Zdroj: Wikimedia, česky popsal autor hesla
Hustá dendritická síť neuronu
Ilustrace CC-BY-NC 2.0: Anthony Mattox

Autor: Jakub Fryš
Klíčová slova: CNS, informace, lidský mozek, myšlení

Synonyma: nervová buňka

Související pojmy:

nadřazené - buněčná biologie, histologie CNS, neurofyziologie, neuropsychologie, neurověda

podřazené - axon, dendrit, neuroglie, neurotransmiter, synapse

Vymezení pojmu

Nervová buňka (neuron) je funkční anatomická jednotkou nervového systému. V roce 1835 byla objevena českým biologem Janem Evangelistou Purkyně. Neuron generuje a vede bioelektrické změny prostřednictvím nervových impulsů. Mezi neuronem, receptory, efektory a ostatními neurony probíhá vzájemná komunikace na bázi výměny nízkomolekulárních chemických látek, neurotransmiterů. Funkční kontakt dvou neuronů nazýváme synapse.[1]
Nervová buňka je tak schopna přijmout a odpovědět na určité druhy signálů. Tvoří komplikovanou mnohočetně propojenou komunikační síť. Tato síť je hlavní součást mozkové kůry (kortexu).[2]

Struktura

Nervová buňka se skládá z těla a výběžků, viz schéma neuronu vpravo.

Tělo

Neuronové tělo (soma) je největší částí buňky. Výplň tvoří neuroplazma. Obsahuje jádro a jadérko a obal ohraničuje plazmatická membrána.

Výběžky

Neuron

Dendrity

Axony

Druhy

Rozlišujeme více než 60 druhů různých nervových buněk, lišících se od sebe velikostí a vzhledem.[3] Mezi dva základní typy řadíme:

  • principální (projekční) - propojují vzdálené oblasti nervové soustavy
  • neurony lokálních okruhů (interneurony) - propojují blízké lokální oblasti

Videa

Anatomy of a Neuron
Neurons: How they work

Citace a poznámky

  1. Neurons and neuroglia. FITZGERALD, M. J. T. Neuroanatomy: basic and clinical. 2nd ed. London: Bailliere Tindall, 1992, s. 41-42. ISBN 0-7020-1432-X.
  2. LANGMEIER, Miloš. Neuron. KITTNAR, Otomar. Lékařská fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 68-87. ISBN 978-80-247-3068-4.
  3. Neuron. In: HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 352. ISBN 80-7178-303-X.

Použitá literatura a zdroje

Anatomy of a Neuron: Introduction to the neuron and its anatomy. KHAN ACADEMY. Khan Academy [online]. 11.2.2010 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: https://www.khanacademy.org/science/biology/human-biology/v/anatomy-of-a-neuron?v=ob5U8zPbAX4

Nervová soustava. MCCRACKEN, Thomas. Nový atlas anatomie člověka. 1. vyd. Praha: Columbus, 2002, s. 90. ISBN 80-7249-014-1.

Neuron. In: HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 352. ISBN 80-7178-303-X.

Neuron. KULIŠŤÁK, Petr. Neuropsychologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003, s. 49-50. ISBN 80-7178-554-7.

Neurons: How they work. In: Youtube [online]. 25.05.2007 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=c5cab4hgmoE

Neurons and neuroglia. FITZGERALD, M. J. T. Neuroanatomy: basic and clinical. 2nd ed. London: Bailliere Tindall, 1992, s. 41-42. ISBN 0-7020-1432-X.

Neurony, základní stavební kameny nervové soustavy. NOLEN-HOEKSEMA, Susan et al. Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Vyd. 3., přeprac. Překl. Hana Antonínová. Praha: Portál, 2012, s. 56-60. ISBN 978-80-262-0083-3.

KANDEL, Eric. R. Nerve Cells and Behaviour. KANDEL, Eric R., James H. SCHWARTZ a Thomas M. JESSELL. Principles of neural science. 3rd ed. Norwalk, Conn.: Appleton, 1991, s. 18-22. ISBN 0-8385-80-34-3.

LANGMEIER, Miloš. Neuron. KITTNAR, Otomar. Lékařská fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 68-87. ISBN 978-80-247-3068-4.

LANGMEIER, Miloš a Stanislav TROJAN. Neuron. TROJAN, Stanislav. Lékařská fyziologie. 3. dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada-Avicenum, 1999, s. 41-44. ISBN 80-7169-788-5.