Evropská rada: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Autor:''' Petr Zapletal | '''Autor:''' Petr Zapletal | ||
| − | '''Klíčová slova:''' Evropská rada, | + | '''Klíčová slova:''' Evropská rada, instituce EU, politika EU, Evropská unie |
| − | '''Související pojmy:''' | + | '''Související pojmy:''' |
<blockquote> | <blockquote> | ||
| − | ''nadřazené'' - | + | ''nadřazené'' - Evropská unie, instituce EU </blockquote> |
<blockquote> | <blockquote> | ||
''podřazené'' - </blockquote> | ''podřazené'' - </blockquote> | ||
| − | [[Soubor:3ab66ac69f287.jpg|thumb|right|sídlo Evropské rady, Brussel | + | [[Soubor:3ab66ac69f287.jpg|thumb|right|sídlo Evropské rady, Brussel <ref>Zdroj: http://www.cojeco.cz/obrazek.php?cesta=http://www.cojeco.cz/attach/photos/3ab66ac69f287.jpg</ref>]] |
| + | ==Definice== | ||
| + | Evropská rada je vrcholným orgánem instucionální struktury současné [[EU]]. Definována je pak ''„setkáváním politických představitelů členských zemí na nejvyšší úrovni.“''<ref>''FIALA, Petr. Evropská unie. 1.vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003, s. 171. ISBN 80-732-5015-2.</ref> Cílem této instituce je potřeba konzultovat zásadní otázky evropského integračního procesu. Původně se předpokládalo, že by tyto konzultace měly mít formu nepravidelných setkání, postupem času se však vyvinul pravidelně se opakující mechanismus mezivládně koncipovaných summitů. | ||
==Založení== | ==Založení== | ||
| − | Evropská rada byla představena na jednání zástupců členských států Evropského | + | Evropská rada byla představena na jednání zástupců členských států Evropského společenství v Paříži v roce 1974. Na tomto setkání využil francouzský prezident Giscard d´Estaing výhody právě probíhajícího francouzského předsednictví a prosadil schůzky prezidentů nebo předsedů vlád třikrát do roka v rámci Rady a v rámci politické spolupráce. D´Estaignovou motivací bylo ''„získat globální přístup k problémům a uskutečnit syntézu komunitárních otázek politické spolupráce.“''<ref>''GERBET, Pierre. Budování Evropy. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2004, s. 278. ISBN 80-246-0111-7.</ref> |
| − | společenství v Paříži v roce 1974. První summit Evropské rady se konal v roce 1975 v Dublinu. | + | První summit Evropské rady se konal v roce 1975 v Dublinu. Stálou součástí institucionální struktury Evropského společenství se Evropská rada stala přijetím Jednotného evropského aktu v roce 1986. Oficiální pozice v rámci primárního práva ji byla vytyčena v roce 1993 (Maastrichtská smlouva) |
| − | Stálou součástí institucionální struktury Evropského společenství se Evropská rada stala | ||
| − | přijetím Jednotného evropského aktu v roce 1986. Oficiální pozice v rámci primárního práva | ||
| − | ji byla vytyčena v roce 1993 (Maastrichtská smlouva) | ||
==Složení a sídlo== | ==Složení a sídlo== | ||
| − | + | Složení Evropské rady je zastoupeno nejvyššími představiteli členských zemí, tj. hlavy států nebo ministerští předsedové, stálý | |
předseda Evropské rady a předseda Evropské komise. Stálý předseda Evropské rady je volen | předseda Evropské rady a předseda Evropské komise. Stálý předseda Evropské rady je volen | ||
| − | na 2,5 roku s možností znovuzvolení dvakrát po sobě. Aktuálním předsedou | + | na 2,5 roku s možností znovuzvolení dvakrát po sobě. Aktuálním předsedou Evropské rady je Herman |
| − | Van Rompuy. | + | Van Rompuy. |
| − | + | Evropská rada se schází minimálně dvakrát ročně v Bruselu (Evropská rada se obvykle schází v Bruselu v budově Justus Lipsius), případná další setkání se konají v předsednické zemi Rady Evropské unie. | |
| − | Evropská rada se schází minimálně dvakrát ročně v Bruselu (Evropská rada se obvykle schází v Bruselu v budově Justus Lipsius), případná další setkání se konají | ||
| − | v předsednické zemi Rady | ||
==Funkce Evropské rady== | ==Funkce Evropské rady== | ||
| Řádek 35: | Řádek 32: | ||
na fungování EU lze rozdělit do tří základních oblastí: | na fungování EU lze rozdělit do tří základních oblastí: | ||
| − | + | *'''artikulace národních zájmů a hledání společného stanoviska | |
| − | + | ''' | |
| − | *artikulace národních zájmů a hledání společného stanoviska | + | Na půdě Evropské rady jsou představovány zájmy členských zemí. Ze své podstaty je založena na |
| − | |||
| − | Na půdě | ||
mezivládním principu, který zaručuje rovnost a suverenitu zemí. Cílem ER není přijímání | mezivládním principu, který zaručuje rovnost a suverenitu zemí. Cílem ER není přijímání | ||
| − | rozhodnutí (v některých případech se to nicméně může stát), ale spíše je jím snaha o hledání společného stanoviska, které je přijatelné pro | + | rozhodnutí (v některých případech se to nicméně může stát), ale spíše je jím snaha o hledání společného stanoviska, které je přijatelné pro všechny země. Dochází tak ke tvorbě konsensu a současně Evropská rada vytyčuje i další |
| − | všechny země. Dochází tak ke tvorbě konsensu a současně Evropská rada vytyčuje i další | ||
směřování integračního vývoje (po každém zasedání Evropská rada povinně předkládá Evropskému parlamentu zprávu o jednání). | směřování integračního vývoje (po každém zasedání Evropská rada povinně předkládá Evropskému parlamentu zprávu o jednání). | ||
| − | + | *'''řešení politických krizí''' | |
| − | + | Smyslem Evropské rady je hledání politické vůle, která by pak následně usnadnila práci dalším institucím | |
| − | *řešení politických krizí | ||
| − | Smyslem | ||
EU ať již Evropské komise, či Rady ministrů. | EU ať již Evropské komise, či Rady ministrů. | ||
| + | *'''role iniciátora vzhledem k Evropské komisi''' | ||
| + | Definování obecné linie integračního vývoje na úrovni summitů, které teprve představuje základní politické hledisko pro následnou iniciativu Komise (možnost iniciovat legislativu je zakotvena v primárním právu EU). Velmi často je proto zmiňována problematika možného zdvojování rolí v institucionální struktuře EU. Toto riziko bylo v průběhu integračního vývoje sníženo díky posilování komunikačních kanálů mezi Evropskou radou a Evropskou komisí.Za normálního stavu projednávají představitelé přesně stanovený plán, který je v podobě tzv. Závěrů Předsednictví (Presidency conclusions) vymezujícím mandátem pro další instituce. Výstupem Rady mohou být také reakce na bezprostřední světové politické otázky, případně mezníky v integračním procesu. | ||
| − | + | ==Rozdíl mezi Evropskou radou, Radou Evropské unie a Radou Evropy== | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | ==Rozdíl mezi Evropskou radou,Radou Evropské unie a Radou Evropy== | ||
Evropskou radu jakožto politický orgán Evropské unie nelze zaměňovat s Radou EU (Radou | Evropskou radu jakožto politický orgán Evropské unie nelze zaměňovat s Radou EU (Radou | ||
| Řádek 71: | Řádek 55: | ||
== Poznámky == | == Poznámky == | ||
<references/> | <references/> | ||
| − | |||
| − | |||
==Použité zdroje== | ==Použité zdroje== | ||
| − | * | + | * Česká politika v Evropské unii: evropský integrační proces a zájmy České republiky. 1. vyd. Editor Vít Dočkal. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2006, 216 s. Sborníky (Mezinárodní politologický ústav), sv. č. 29. ISBN 80-210-4076-9. |
| − | * | + | * GALLOWAY, Martin a David WESTLAKE. The Council of the European Union. 3. ed., Paperback. London: Harper, 2006. ISBN 978-095-5114-465. |
| − | + | * HAYES-RENSHAW, Fiona a Helen WALLACE. The Council of Ministers. 2nd ed. New York: Palgrave Macmillan, 2006,392 p. European Union series (Palgrave Macmillan). ISBN 978-033-3948-651. | |
| − | *https://www.euroskop.cz/90/sekce/evropska-rada/ | + | * BLAHUŠIAK, Igor. Instituce EU: Evropská rada. In: [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/90/sekce/evropska-rada/ |
Aktuální verze z 3. 2. 2013, 18:57
Autor: Petr Zapletal
Klíčová slova: Evropská rada, instituce EU, politika EU, Evropská unie
Související pojmy:
nadřazené - Evropská unie, instituce EU
podřazené -
Definice
Evropská rada je vrcholným orgánem instucionální struktury současné EU. Definována je pak „setkáváním politických představitelů členských zemí na nejvyšší úrovni.“[2] Cílem této instituce je potřeba konzultovat zásadní otázky evropského integračního procesu. Původně se předpokládalo, že by tyto konzultace měly mít formu nepravidelných setkání, postupem času se však vyvinul pravidelně se opakující mechanismus mezivládně koncipovaných summitů.
Založení
Evropská rada byla představena na jednání zástupců členských států Evropského společenství v Paříži v roce 1974. Na tomto setkání využil francouzský prezident Giscard d´Estaing výhody právě probíhajícího francouzského předsednictví a prosadil schůzky prezidentů nebo předsedů vlád třikrát do roka v rámci Rady a v rámci politické spolupráce. D´Estaignovou motivací bylo „získat globální přístup k problémům a uskutečnit syntézu komunitárních otázek politické spolupráce.“[3] První summit Evropské rady se konal v roce 1975 v Dublinu. Stálou součástí institucionální struktury Evropského společenství se Evropská rada stala přijetím Jednotného evropského aktu v roce 1986. Oficiální pozice v rámci primárního práva ji byla vytyčena v roce 1993 (Maastrichtská smlouva)
Složení a sídlo
Složení Evropské rady je zastoupeno nejvyššími představiteli členských zemí, tj. hlavy států nebo ministerští předsedové, stálý předseda Evropské rady a předseda Evropské komise. Stálý předseda Evropské rady je volen na 2,5 roku s možností znovuzvolení dvakrát po sobě. Aktuálním předsedou Evropské rady je Herman Van Rompuy. Evropská rada se schází minimálně dvakrát ročně v Bruselu (Evropská rada se obvykle schází v Bruselu v budově Justus Lipsius), případná další setkání se konají v předsednické zemi Rady Evropské unie.
Funkce Evropské rady
Postavení Evropské rady v institucionální struktuře Evropské unie je poměrně silné. Její vliv na fungování EU lze rozdělit do tří základních oblastí:
- artikulace národních zájmů a hledání společného stanoviska
Na půdě Evropské rady jsou představovány zájmy členských zemí. Ze své podstaty je založena na mezivládním principu, který zaručuje rovnost a suverenitu zemí. Cílem ER není přijímání rozhodnutí (v některých případech se to nicméně může stát), ale spíše je jím snaha o hledání společného stanoviska, které je přijatelné pro všechny země. Dochází tak ke tvorbě konsensu a současně Evropská rada vytyčuje i další směřování integračního vývoje (po každém zasedání Evropská rada povinně předkládá Evropskému parlamentu zprávu o jednání).
- řešení politických krizí
Smyslem Evropské rady je hledání politické vůle, která by pak následně usnadnila práci dalším institucím EU ať již Evropské komise, či Rady ministrů.
- role iniciátora vzhledem k Evropské komisi
Definování obecné linie integračního vývoje na úrovni summitů, které teprve představuje základní politické hledisko pro následnou iniciativu Komise (možnost iniciovat legislativu je zakotvena v primárním právu EU). Velmi často je proto zmiňována problematika možného zdvojování rolí v institucionální struktuře EU. Toto riziko bylo v průběhu integračního vývoje sníženo díky posilování komunikačních kanálů mezi Evropskou radou a Evropskou komisí.Za normálního stavu projednávají představitelé přesně stanovený plán, který je v podobě tzv. Závěrů Předsednictví (Presidency conclusions) vymezujícím mandátem pro další instituce. Výstupem Rady mohou být také reakce na bezprostřední světové politické otázky, případně mezníky v integračním procesu.
Rozdíl mezi Evropskou radou, Radou Evropské unie a Radou Evropy
Evropskou radu jakožto politický orgán Evropské unie nelze zaměňovat s Radou EU (Radou ministrů), která je legislativním a výkonným orgánem Evropské unie, ani s Radou Evropy, která je nezávislou mezinárodní organizací, odlišnou od Evropské unie.
Poznámky
- ↑ Zdroj: http://www.cojeco.cz/obrazek.php?cesta=http://www.cojeco.cz/attach/photos/3ab66ac69f287.jpg
- ↑ FIALA, Petr. Evropská unie. 1.vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003, s. 171. ISBN 80-732-5015-2.
- ↑ GERBET, Pierre. Budování Evropy. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2004, s. 278. ISBN 80-246-0111-7.
Použité zdroje
- Česká politika v Evropské unii: evropský integrační proces a zájmy České republiky. 1. vyd. Editor Vít Dočkal. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2006, 216 s. Sborníky (Mezinárodní politologický ústav), sv. č. 29. ISBN 80-210-4076-9.
- GALLOWAY, Martin a David WESTLAKE. The Council of the European Union. 3. ed., Paperback. London: Harper, 2006. ISBN 978-095-5114-465.
- HAYES-RENSHAW, Fiona a Helen WALLACE. The Council of Ministers. 2nd ed. New York: Palgrave Macmillan, 2006,392 p. European Union series (Palgrave Macmillan). ISBN 978-033-3948-651.
- BLAHUŠIAK, Igor. Instituce EU: Evropská rada. In: [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/90/sekce/evropska-rada/
