Evropská rada: Porovnání verzí
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
''podřazené'' - </blockquote> | ''podřazené'' - </blockquote> | ||
| − | [[Soubor:3ab66ac69f287.jpg]] <ref>Zdroj: http://www.cojeco.cz/obrazek.php?cesta=http://www.cojeco.cz/attach/photos/3ab66ac69f287.jpg</ref> | + | [[Soubor:3ab66ac69f287.jpg|thumb|right|sídlo Evropské rady, Brussel]] <ref>Zdroj: http://www.cojeco.cz/obrazek.php?cesta=http://www.cojeco.cz/attach/photos/3ab66ac69f287.jpg</ref> |
| + | |||
==Založení== | ==Založení== | ||
Verze z 16. 1. 2013, 12:53
Autor: Petr Zapletal
Klíčová slova: Evropská rada,
Související pojmy: Evropská unie,
nadřazené - společnost
podřazené -
Založení
Evropská rada byla představena na jednání zástupců členských států Evropského společenství v Paříži v roce 1974. První summit Evropské rady se konal v roce 1975 v Dublinu. Stálou součástí institucionální struktury Evropského společenství se Evropská rada stala přijetím Jednotného evropského aktu v roce 1986. Oficiální pozice v rámci primárního práva ji byla vytyčena v roce 1993 (Maastrichtská smlouva).[2]
Složení a sídlo
Nejvyšší představitelé členských zemí, tj. hlavy států nebo ministerští předsedové, stálý předseda Evropské rady a předseda Evropské komise. Stálý předseda Evropské rady je volen na 2,5 roku s možností znovuzvolení dvakrát po sobě. Aktuálním předsedou ER je Herman Van Rompuy.[3]
Evropská rada se schází minimálně dvakrát ročně v Bruselu (Evropská rada se obvykle schází v Bruselu v budově Justus Lipsius), případná další setkání se konají v předsednické zemi Rady EU.
Funkce Evropské rady
Postavení Evropské rady v institucionální struktuře Evropské unie je poměrně silné. Její vliv na fungování EU lze rozdělit do tří základních oblastí:
- artikulace národních zájmů a hledání společného stanoviska
Na půdě ER jsou představovány zájmy členských zemí. Ze své podstaty je založena na mezivládním principu, který zaručuje rovnost a suverenitu zemí. Cílem ER není přijímání rozhodnutí (v některých případech se to nicméně může stát), ale spíše je jím snaha o hledání společného stanoviska, které je přijatelné pro všechny země. Dochází tak ke tvorbě konsensu a současně Evropská rada vytyčuje i další směřování integračního vývoje (po každém zasedání Evropská rada povinně předkládá Evropskému parlamentu zprávu o jednání).
- řešení politických krizí
Smyslem ER je hledání politické vůle, která by pak následně usnadnila práci dalším institucím EU ať již Evropské komise, či Rady ministrů.
- role iniciátora vzhledem k Evropské komisi
Definování obecné linie integračního vývoje na úrovni summitů, které teprve představuje základní politické hledisko pro následnou iniciativu Komise (možnost iniciovat legislativu je zakotvena v primárním právu EU). Velmi často je proto zmiňována problematika možného zdvojování rolí v institucionální struktuře EU. Toto riziko bylov průběhu integračního vývoje sníženo díky posilování komunikačních kanálů mezi Evropskou radou a Evropskou komisí.
Rozdíl mezi Evropskou radou,Radou Evropské unie a Radou Evropy
Evropskou radu jakožto politický orgán Evropské unie nelze zaměňovat s Radou EU (Radou ministrů), která je legislativním a výkonným orgánem Evropské unie, ani s Radou Evropy, která je nezávislou mezinárodní organizací, odlišnou od Evropské unie.
Poznámky
- ↑ Zdroj: http://www.cojeco.cz/obrazek.php?cesta=http://www.cojeco.cz/attach/photos/3ab66ac69f287.jpg
- ↑ BLAHUŠIAK, Igor. Instituce EU: Evropská rada. In: [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/90/sekce/evropska-rada/
- ↑ European Council. In: [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/90/sekce/evropska-rada/
Použité zdroje
- http://ec.europa.eu/archives/european-council/glance/index_en.htm
- Fiala, P. – Pitrová, M. (2009): Evropská unie, Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury, str. 212
– 214.
