Vědecká teorie: Porovnání verzí
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
=Definice teorie= | =Definice teorie= | ||
| − | Vědecká teorie je soubor vědeckých tvrzení a pojmů, které poskytují vysvětlení zkoumaného fenoménu, jímž se daná teorie zabývá. Vědci vytváří své teorie na základě hypotéz. Pomocí vědeckých metod, experimentováním a pozorováním, shromaždují důkazy s jejichž pomocí pak potvrzují platnost teorie. Teorie je uznána jako teorie v případě, že jsou vyloučená jiná možná vysvětlení. Kvalita teorie je posuzována na základě kritérií v oblasti výzkumu. K posouzení platnosti teorie a určení, zda-li patří do empirické vědy nebo metafyziky, je využíváno takzvané falzifikační kritérium. V současné době existuje řada uznávaných teorií a také | + | Vědecká teorie je soubor vědeckých tvrzení a pojmů, které poskytují vysvětlení zkoumaného fenoménu, jímž se daná teorie zabývá. Vědci vytváří své teorie na základě hypotéz. Pomocí vědeckých metod, experimentováním a pozorováním, shromaždují důkazy s jejichž pomocí pak potvrzují platnost teorie. Teorie je uznána jako teorie v případě, že jsou vyloučená jiná možná vysvětlení. Kvalita teorie je posuzována na základě kritérií v oblasti výzkumu. K posouzení platnosti teorie a určení, zda-li patří do empirické vědy nebo metafyziky, je využíváno takzvané falzifikační kritérium. V současné době existuje řada uznávaných teorií a také zamítnutých teorií. |
Teorie musí být výstižná, logicky sestavená, musí odpovídat dostupným vědeckým datum, odolat testování a být konkurence schopná vůči dalším vědeckým teoriím. | Teorie musí být výstižná, logicky sestavená, musí odpovídat dostupným vědeckým datum, odolat testování a být konkurence schopná vůči dalším vědeckým teoriím. | ||
---- | ---- | ||
Verze z 16. 1. 2013, 00:29
Autor: Pavla Otrasová
Klíčová slova: teorie, věda, vědecký výzkum, falzifikační kritérium
Synonyma: vědecký názor
Související pojmy:
nadřazené - vědecký zákon
podřazené - vědecká hypotéza
Definice teorie
Vědecká teorie je soubor vědeckých tvrzení a pojmů, které poskytují vysvětlení zkoumaného fenoménu, jímž se daná teorie zabývá. Vědci vytváří své teorie na základě hypotéz. Pomocí vědeckých metod, experimentováním a pozorováním, shromaždují důkazy s jejichž pomocí pak potvrzují platnost teorie. Teorie je uznána jako teorie v případě, že jsou vyloučená jiná možná vysvětlení. Kvalita teorie je posuzována na základě kritérií v oblasti výzkumu. K posouzení platnosti teorie a určení, zda-li patří do empirické vědy nebo metafyziky, je využíváno takzvané falzifikační kritérium. V současné době existuje řada uznávaných teorií a také zamítnutých teorií. Teorie musí být výstižná, logicky sestavená, musí odpovídat dostupným vědeckým datum, odolat testování a být konkurence schopná vůči dalším vědeckým teoriím.
Falzifikační kritérium
Autorem falzifikačního kritéria je filosof Karl Popper. Vědci se snaží nalézt data a platná tvrzení, která podporují jejich teorie. Podle Poppera je ale důležité, abychom nehledali pouze data, která jsou v souladu s teorií, ale naopak se zaměřili na data, která jsou s danou teorií v rozporu. Pokud lze nalézt data, která s teorií nekorespondují, vědecká teorie pak vyhovuje falzifikaci. Podle Poppera jsou vědci povinni takováto data vyhledávat a prozkoumávat. Falzifikační kritérium je využíváno především k tomu, aby se určilo, zda-li je teorie metafyzická a nebo empirická. Pokud teorii nelze posoudit pomocí falzifikace, tak je teorie metafyzická, pokud lze, je naopak empirická.
Rozdělení vědecké teorie:
Vědecké teorie můžeme dělit několika různými způsoby. Nejznámnější a nejpoužívanější dělení je podle vědních disciplín (fyzika, psychologie, sociologie, matematika). Další rozdělení teorií je na metafyzické teorie a empirické teorie. Empirická teorie je ta, která je založena na zkušenostech a také tak potvrzována. Metafyzická teorie není zkušenostně nijak prokázána a její závěry nelze spolehlivě doložit. Dále se teorie dělí podle dosahu. Velké teorie jsou obecné a abstraktní, obsahující široké téma. Střední teorie jsou časově/prostorově ohraničené a zaměřují se na určité oblasti. Malé teorie se zaměřují pouze na vztahy či události.
Složení teorie:
Každá teorie se skládá z několika prvků. Základním prvkem jsou koncepty. Koncepty popisují objekty, jejich vlastnosti a nebo také fenomény. Koncepty jsou základními stavebními prvky teorie, pomocí nichž teorie popisuje, načrtává a charakterizuje pojmy či myšlenky. Další důležitou součastí teorie jsou vědecké pojmy. Vědecké pojmy popisují fungování entit. Nejsou neměnné, postupem času se mohou vyvíjet a měnit svůj význam podle potřeb a změn ve vědě. Použitím těchto dvou prvků je pak teorie schopná popsat fungování zkoumaného fenoménu.
Příklady teorií:
Platné vědecké teorie: teorie relativity, teorie strun, teorie her, teorie všeho, Evoluční teorie, teorie vědy
Překonané vědecké teorie: Geocentrismus, Heliocentrismus, Lamarckismus, Naivní teorie množin, Čtyři základní tělesné šťávy
Použitá literatura:
Vědecké teorie. Portál [online]. 2005 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=5555
FAJKUS, Břetislav. Současná filosofie a metodologie vědy. Praha: nakladatelství Filosofického ústavu AV ČR, 1997. ISBN 80-7007-170-2.
