Pramen: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 30 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Autor:''' Lenka Cahlová
 
'''Autor:''' Lenka Cahlová
  
'''Klíčová slova:'''
+
'''Klíčová slova: '''informační pramen
  
'''Synonyma:'''
+
'''Synonyma: '''zdroj
  
 
'''Související pojmy:'''
 
'''Související pojmy:'''
 +
<blockquote>''nadřazené -''</blockquote><blockquote>''podřazené - ''primární informační pramen, sekundární informační pramen, terciální informační pramen<br/></blockquote>
 +
== Charakteristika<br/> ==
  
 +
Pramen lze obecně definovat jako zdroj informací. Jeho základní funkcí je přinášet či zprostředkovávat informace o určitém tématu. Prameny mohou být hmotné i nehmotné.
 +
<p style="text-align: justify">Databáze TDKIV definuje informační pramen jako „''informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online)''“.<ref> Informační zdroj. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000887&local_base=KTD.</ref></p><p style="text-align: justify">Pramen můžeme také popsat jako prostředek společenské komunikace, který je tvořen množinou informací a který slouží k jejich zaznamenání a přenosu v čase a prostoru. Je to objekt, který je nositelem informací, ale který také informace zprostředkovává či šíří dál (knihovna, archiv, počítačová databáze, CD-ROM, databázové centrum, informační středisko, televize, rozhlas, vlastní paměť, osobní informační systém, jiné osoby, jednotlivé dokumenty). Většinu pramenů můžeme chápat jako hierarchicky strukturované celky obsahující zpracované dokumenty, jež jsou tvořeny strukturovanými jednotkami obsahujícími informace.<ref>KUČEROVÁ, Helena. ''Zdroje informací a jejich struktura''. [online]. 2011 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/strukt.htm </ref></p><p style="text-align: justify">Prameny lze dále definovat jako materiály, ze kterých čerpá věda své poznání. Jsou to výsledky lidské činnosti, jež jsou svým posláním nebo jen svou existencí či vznikem vhodné k&nbsp;účelu poznání a ověřování faktů.<ref>Petráň, Josef et al. ''Úvod do studia dějěpisu''. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 207 s.</ref></p>
 +
== Třídění pramenů<br/> ==
 +
<p style="text-align: justify">Rozlišujeme různé druhy informačních pramenů, které jsou tříděny podle různých hledisek. Nejzákladnější je dělení pramenů podle míry původnosti jejich obsahu. Dělíme je na primární, sekundární a terciální prameny.</p>
 +
*'''Primární informační prameny''' – přináší původní, nové informace. Jsou to původní tvůrčí díla, umělecká nebo literární; původní zprávy o nějaké události nebo časovém období, které vznikly během události nebo v&nbsp;určitém časovém období. Obsahují fakta, nikoli různé interpretace. Primárními prameny jsou knihy, časopisy, noviny, písně, obrazy, sochy, publikované výsledky vědeckých studií, sborníky z&nbsp;konferencí…
 +
*'''Sekundární informační prameny''' – jsou to prameny, které informují o existenci primárních pramenů a odkazují na ně. Většinou mají formu seznamů utříděných podle určitých aspektů. Jsou nezbytné pro vyhledávání potřebných dokumentů a pro odbornou práci s&nbsp;informacemi. Mezi tento druh pramenů patří bibliografie, obsahová periodika, rejstříky, indexy a knihovní katalogy. Sekundárními prameny jsou i dokumenty, které vycházejí z&nbsp;primárních pramenů a které analyzují a interpretují původní informace. Mohou to být přehledové biografie, slovníky, encyklopedie, biografie, historiografie, recenze a literární kritiky, analýzy klinických studií nebo recenze shrnující výsledky studií a experimentů.
 +
*'''Terciální informační prameny''' – jsou nejméně běžné a obsahují informace o sekundárních pramenech. Příkladem jsou bibliografie bibliografií obsahující záznamy publikovaných bibliografií či databáze databází, které obsahují záznamy o existujících databázích.<ref>''Primární a sekundární dokumenty'' [online]. 2012. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2012/KPI11/um/35076581/03_Primarni_a_sekundarni_dokumenty.pdf</ref>
  
 +
<br/>Prameny jsou tradičně děleny na hmotné, obrazové, ústní a písemné.
  
 +
*'''Hmotné – '''všechny hmotné pozůstatky po člověku, všechny hmotné výtvory, např. kosterní pozůstatky, stavby, šperky, výrobní nástroje
 +
*'''Obrazové''' – mapy,&nbsp; plány, technické výkresy, obrazy, kresby, grafika, karikatury, plastiky, fotografie, filmy
 +
*'''Ústní – '''pověsti, lidové písně, vyprávění lidové slovesnosti, vyprávění pamětníků historických událostí, rozhovory
 +
*'''Písemné –''' krásná literatura, knihy, časopisy, kroniky, úřední listiny, patenty, normy, šedá literatura, vědecké publikace, výsledky z výzkumů<ref>Klasifikace historických pramenů. ''Paleografie.org'' [online]. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.paleografie.org/UK/index.php?target=gallery301&mid=566 </ref>
  
 +
== Poznámky<br/> ==
  
Pramen lze obecně definovat jako zdroj informací.
+
<references />
 
 
== &nbsp;Informační pramen<br/> ==
 
 
 
V&nbsp;informační vědě se užívá termín informační pramen, což je určitá množina dat či informací, která je zaznamenána na "nosiči informací", jak ve formě hmotné (např. kniha), tak nehmotné (např. projev, rozhlasové vysílání).
 
 
 
Databáze TDKIV definuje informační pramen jako informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online). 1
 
 
 
Informační prameny dělíme podle původnosti obsahu na:
 
 
 
primární – původní informace nebo data (celé texty knihy, článku apod.)
 
 
 
sekundární – informují o existenci primárních informačních pramenů (katalogy knihoven, bibliografické databáze, referátové časopisy)
 
 
 
terciální – informují o existenci sekundárních informačních pramenů
 
 
 
 
 
 
 
Podle nosiče:
 
 
 
tištěné dokumenty
 
 
 
elektronické dokumenty – na hmotném nosiči (diskety, CD-ROM, DVD), síťové (online, offline)
 
 
 
mikrografické dokumenty (mikrofilmy, mikrofiše)
 
 
 
 
 
 
 
== Historický pramen<br/> ==
 
 
 
Z&nbsp;historického hlediska mluvíme o pramenech jako o historických pramenech. Pojem „historický pramen“ byl poprvé použit na začátku 18. století, od té doby se však jeho význam změnil. Můžeme jej definovat takto:
 
 
 
#Prameny jsou materiálem, odkud naše věda čerpá své poznání.
 
#Prameny jsou výsledkem lidské činnosti, které buďto již svým posláním, nebo jen pouhou existencí, vznikem nebo jinou okolností, jsou vhodné pro poznání a ověřování historických faktů. (Bernheim) 2
 
#Pramenem jsou všechny texty, předměty a skutečnosti, z&nbsp;nichž lze získat poznání minulosti. (Paul Kim) 3
 
 
 
=== '''I. Klasifikace historických pramenů podle vnějšího hlediska''' (tradiční dělení)<br/> ===
 
 
 
1. prameny '''hmotné - '''každý pozůstatek po člověku, každý jeho hmotný výtvor, předmět tzv. materiální kultury.
 
 
 
2. prameny '''obrazové'''
 
<ol style="list-style-type:lower-alpha;">
 
<li>'''Symbolické''' – fakta a jevy jsou znázorněny určitými symboly, například mapovými značkami. Jde zpravidla o díla, která nemají umělecké ambice, ale výslovně praktické cíle, jako mapy, plány, technické výkresy, schémata, obrazové reklamy apod.</li>
 
<li>'''vlastní''' – dobové obrazy, kresby, grafika, karikatury, plastiky, obrazové tkaniny, fotografie, filmy.</li>
 
</ol>
 
 
 
&nbsp;
 
 
 
3. prameny '''ústně dochované (tradiční) – '''původně žily bez zápisu v&nbsp;paměti lidí a byly předávány od člověka k&nbsp;člověku a od generace ke&nbsp;generaci. Proto se jejich obsah i forma pozměňovaly dobou i místem a vznikaly tak jejich dobové a místní varianty.
 
 
 
&nbsp;
 
 
 
4. prameny '''písemné – '''nejrozsáhlejší skupina pramenů. Zahrnuje všechny psané prameny. Podle tradičního třídění jsou děleny na prameny úřední provenience, prameny soukromé povahy a prameny vyprávěcí.
 
 
 
&nbsp;
 
 
 
&nbsp;
 
 
 
'''Klasifikace pramenů podle úmyslu při jejich vzniku'''
 
 
 
1. '''Zprávy''' (též podání, tradice) – všechny prameny, které vznikly záměrně k&nbsp;zachování paměti o událostech nebo o lidské činnosti.
 
 
 
2. '''Pozůstatky''' – prameny, které nevznikly záměrně, jejich původním účelem nebylo zachování paměti pro budoucnost. Jsou to především pozůstatky lidí a lidské činnosti - výrobní nástroje, umělecká a vědecká díla, dopisy, noviny.
 
 
 
&nbsp;
 
 
 
'''Klasifikace pramenů podle jejich ceny pro historické bádání'''
 
 
 
1. Prameny '''objektivní '''(věcné) – vše, co je bezprostředním dokladem skutečnosti nebo události.
 
 
 
2. Prameny '''subjektivní '''(vyprávěcí) – vše, co je prostřednictvím lidského poznání o historických skutečnostech a událostech vyprávěno.
 
 
 
&nbsp;
 
 
 
'''Dělení pramenů do skupin vztahujících se k&nbsp;okruhům lidské činnosti'''
 
 
 
1. prameny '''ergotechnické''' – vznikly v&nbsp;důsledku hospodářské činnosti člověka s&nbsp;cílem udržet jeho existenci&nbsp; (oděv, obydlí, strava, výrobní nástroje, technologická a ekonomická literatura, kosterní pozůstatky lidí,&nbsp; soupisy obyvatelstva, matriky...)
 
 
 
2. prameny '''sociotechnické''' – vznikly jako výsledek společenského působení člověka na člověka, čili na základě rodiny, výrobních, národnostních a politických vztahů apod., objasňují vztah jednotky k&nbsp;celku a celku k&nbsp;jednotce (sídliště, opevnění, hraniční kameny, korunovační klenoty, zbraně, plány, mapy polí, usedlostí, rodinné kroniky, právní normy, noviny atd.)
 
 
 
3. prameny '''psychotechnické''' – všechny pozůstatky tzv. materializovaného vědomí, jejichž cílem byla registrace nebo předávání myšlenek a názorů, které zrcadlily rozpory v&nbsp;přírodě, ve společnosti nebo ve vlastním myšlení (programy politických stran, noviny, publicistika, díla výtvarného umění atd.).
 
<blockquote><br/></blockquote>
 

Aktuální verze z 15. 1. 2013, 01:04

Autor: Lenka Cahlová

Klíčová slova: informační pramen

Synonyma: zdroj

Související pojmy:

nadřazené -

podřazené - primární informační pramen, sekundární informační pramen, terciální informační pramen

Charakteristika

Pramen lze obecně definovat jako zdroj informací. Jeho základní funkcí je přinášet či zprostředkovávat informace o určitém tématu. Prameny mohou být hmotné i nehmotné.

Databáze TDKIV definuje informační pramen jako „informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online)“.[1]

Pramen můžeme také popsat jako prostředek společenské komunikace, který je tvořen množinou informací a který slouží k jejich zaznamenání a přenosu v čase a prostoru. Je to objekt, který je nositelem informací, ale který také informace zprostředkovává či šíří dál (knihovna, archiv, počítačová databáze, CD-ROM, databázové centrum, informační středisko, televize, rozhlas, vlastní paměť, osobní informační systém, jiné osoby, jednotlivé dokumenty). Většinu pramenů můžeme chápat jako hierarchicky strukturované celky obsahující zpracované dokumenty, jež jsou tvořeny strukturovanými jednotkami obsahujícími informace.[2]

Prameny lze dále definovat jako materiály, ze kterých čerpá věda své poznání. Jsou to výsledky lidské činnosti, jež jsou svým posláním nebo jen svou existencí či vznikem vhodné k účelu poznání a ověřování faktů.[3]

Třídění pramenů

Rozlišujeme různé druhy informačních pramenů, které jsou tříděny podle různých hledisek. Nejzákladnější je dělení pramenů podle míry původnosti jejich obsahu. Dělíme je na primární, sekundární a terciální prameny.

  • Primární informační prameny – přináší původní, nové informace. Jsou to původní tvůrčí díla, umělecká nebo literární; původní zprávy o nějaké události nebo časovém období, které vznikly během události nebo v určitém časovém období. Obsahují fakta, nikoli různé interpretace. Primárními prameny jsou knihy, časopisy, noviny, písně, obrazy, sochy, publikované výsledky vědeckých studií, sborníky z konferencí…
  • Sekundární informační prameny – jsou to prameny, které informují o existenci primárních pramenů a odkazují na ně. Většinou mají formu seznamů utříděných podle určitých aspektů. Jsou nezbytné pro vyhledávání potřebných dokumentů a pro odbornou práci s informacemi. Mezi tento druh pramenů patří bibliografie, obsahová periodika, rejstříky, indexy a knihovní katalogy. Sekundárními prameny jsou i dokumenty, které vycházejí z primárních pramenů a které analyzují a interpretují původní informace. Mohou to být přehledové biografie, slovníky, encyklopedie, biografie, historiografie, recenze a literární kritiky, analýzy klinických studií nebo recenze shrnující výsledky studií a experimentů.
  • Terciální informační prameny – jsou nejméně běžné a obsahují informace o sekundárních pramenech. Příkladem jsou bibliografie bibliografií obsahující záznamy publikovaných bibliografií či databáze databází, které obsahují záznamy o existujících databázích.[4]


Prameny jsou tradičně děleny na hmotné, obrazové, ústní a písemné.

  • Hmotné – všechny hmotné pozůstatky po člověku, všechny hmotné výtvory, např. kosterní pozůstatky, stavby, šperky, výrobní nástroje
  • Obrazové – mapy,  plány, technické výkresy, obrazy, kresby, grafika, karikatury, plastiky, fotografie, filmy
  • Ústní – pověsti, lidové písně, vyprávění lidové slovesnosti, vyprávění pamětníků historických událostí, rozhovory
  • Písemné – krásná literatura, knihy, časopisy, kroniky, úřední listiny, patenty, normy, šedá literatura, vědecké publikace, výsledky z výzkumů[5]

Poznámky

  1. Informační zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000887&local_base=KTD.
  2. KUČEROVÁ, Helena. Zdroje informací a jejich struktura. [online]. 2011 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/strukt.htm
  3. Petráň, Josef et al. Úvod do studia dějěpisu. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 207 s.
  4. Primární a sekundární dokumenty [online]. 2012. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2012/KPI11/um/35076581/03_Primarni_a_sekundarni_dokumenty.pdf
  5. Klasifikace historických pramenů. Paleografie.org [online]. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.paleografie.org/UK/index.php?target=gallery301&mid=566