Use Case: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 19: Řádek 19:
 
Konkrétním příkladem use case může být výběr peněz z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí:
 
Konkrétním příkladem use case může být výběr peněz z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí:
  
  Mějme uživatele, jeho cílem je výběr peněz, využívá k naplnění tohoto cíle bankomat. Bankomat je opatřen displejem a ovládacími tlačítky: numerická klávesnice a několik tlačítek, ovládána jsou ručně.
+
  Mějme uživatele, jeho cílem je výběr peněz, využívá k naplnění tohoto cíle bankomat.  
 
+
Bankomat je opatřen displejem a ovládacími tlačítky: numerická klávesnice  
 +
a několik tlačítek, ovládána jsou ručně.
 +
 
  1. Bankomat zobrazuje text "Vložte kartu".
 
  1. Bankomat zobrazuje text "Vložte kartu".
 
  2. Uživatel vkládá kartu.
 
  2. Uživatel vkládá kartu.
Řádek 38: Řádek 40:
 
  12. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.
 
  12. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.
 
  13. Uživatel odebírá kartu.
 
  13. Uživatel odebírá kartu.
 +
14. Bankomat je připraven pro další užití, zobrazuje text "Vložte kartu".
  
Na popsaném use case je možné spatřovat několik důležitých momentů:
+
==Testování==
 +
Use case je možné testovat, tzn. ověřit, zda splňuje podmínky, které by měl splňovat jakýkoli popis případu užití. Správně popsaný use case by:
  
* Use case neobsahuje popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.
+
* …měl minimalisticky popisovat podmínky, které existují (uživatel a jeho cíl, vlastnosti systému, způsob ovládání).
* Je možné jej převést do programové logiky.
+
* …neměl obsahovat popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.
* Neobsahuje detaily, je maximálně stručný.
+
* …mělo být možné převést do programové logiky.
* Jsou v něm chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé interakce (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení.
+
* …měl obsahovat podmínky, za kterých je možné se v procesu pohybovat jinak, než skokem na následující krok (např. návrat pro opakované zadání kódu PIN).
 +
* …měl obsahovat popis výsledného stavu systému po dosažení cíle.
  
==Testování==
+
Popsaný use case je ve skutečnosti relativně široký – práce s bankomatem je mnohem komplikovanější (ať už kvůli zmnožení funkcí bankomatu, bezpečnostním opatřením anebo zvýšení komfortu uživatele). Při skutečném vývoji by pak nejspíše bylo přihlášení (zadání PIN), výběr částky a odebírání částky a karty rozepsáno coby samostatné use cases.
  
 +
Užitý use case pak obsahuje chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé interakce (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení. Use cases tak mají omezení, která jsou daná soustředěním se na pouhý obsah interakce, bez popisu širšího kontextu.
  
 
==Omezení==
 
==Omezení==
 
Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší analýza, která se věnuje obecnějšímu kontextu interakce – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává nebo prostředí v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat jeho limity –
 
Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší analýza, která se věnuje obecnějšímu kontextu interakce – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává nebo prostředí v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat jeho limity –

Verze z 15. 1. 2013, 00:13

Autor: Jan Martinek

Klíčová slova: analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem

Synonyma: případ užití

Související pojmy:

nadřazené - analýza, design

podřazené - průchod případem užití, krok, reakce aplikace

Use case, česky případ užití, je termín označující v oborech jako Human–Computer Interaction (interakce člověka s počítačem) či interakčnísekvenci kroků, který vykonává uživatel při plnění konkrétního úkolu za použití interagujícího systému (konkrétního softwarového či hardwarového produktu). Takovým úkolem může být například vytvoření určitého typu dokumentu v textovém editoru, nákup v internetovém obchodě, přečtení článku na zpravodajském serveru, ale například i výběr z bankomatu. Ve zvláštních případech může jít o interakci dvou strojů, z nichž jeden plní konkrétní úkol (například synchronizace zařízení).

Use case je složen ze sledu kroků, které uživatel vykonává, aby daný úkol splnil. Pro popis use case bývá užíván specializovaný jazyk Unified Modeling Language (UML), který formou diagramu popisuje jednotlivé akce uživatele a reakce systému, ale celou interakci je možné popsat i jednoduše slovně.

Příklad

Konkrétním příkladem use case může být výběr peněz z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí:

Mějme uživatele, jeho cílem je výběr peněz, využívá k naplnění tohoto cíle bankomat. 
Bankomat je opatřen displejem a ovládacími tlačítky: numerická klávesnice 
a několik tlačítek, ovládána jsou ručně.

1.	Bankomat zobrazuje text "Vložte kartu".
2. 	Uživatel vkládá kartu.
3. 	Bankomat zobrazuje text "Počkejte prosím".
4. 	Uživatel čeká.
5. 	Bankomat vyzývá uživatele k zadání čísla PIN. 
6. 	Uživatel zadává PIN. V případě chybného zadání uživatel použije tlačítko 
	Znovu pro pro opětné zadání anebo Storno pro ukončení interakce.
7. 	Bankomat zobrazí výběr možných částek, které uživatel může z bankomatu vybrat.
8. 	Uživatel si vybírá požadovanou částku, potvrzuje tlačítkem.
9. 	Bankomat kontroluje, zda má uživatel právo vybrat požadovanou částku.
10a. 	Pokud uživatel má dostatečný zůstatek, bankomat uživateli vydá požadovanou částku.
11a. 	Uživatel přebírá peníze.
10b. 	Pokud uživatel nemá dostatečný zůstatek, bankomat uživatele požádá 
	o zadání nové částky (návrat ke kroku 7) anebo o ukončení interakce (Storno).
11b. 	Uživatel se vrací do bodu 8 anebo ukončuje interakci.
12. 	Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.
13. 	Uživatel odebírá kartu.
14. Bankomat je připraven pro další užití, zobrazuje text "Vložte kartu".

Testování

Use case je možné testovat, tzn. ověřit, zda splňuje podmínky, které by měl splňovat jakýkoli popis případu užití. Správně popsaný use case by:

  • …měl minimalisticky popisovat podmínky, které existují (uživatel a jeho cíl, vlastnosti systému, způsob ovládání).
  • …neměl obsahovat popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.
  • …mělo být možné převést do programové logiky.
  • …měl obsahovat podmínky, za kterých je možné se v procesu pohybovat jinak, než skokem na následující krok (např. návrat pro opakované zadání kódu PIN).
  • …měl obsahovat popis výsledného stavu systému po dosažení cíle.

Popsaný use case je ve skutečnosti relativně široký – práce s bankomatem je mnohem komplikovanější (ať už kvůli zmnožení funkcí bankomatu, bezpečnostním opatřením anebo zvýšení komfortu uživatele). Při skutečném vývoji by pak nejspíše bylo přihlášení (zadání PIN), výběr částky a odebírání částky a karty rozepsáno coby samostatné use cases.

Užitý use case pak obsahuje chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé interakce (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení. Use cases tak mají omezení, která jsou daná soustředěním se na pouhý obsah interakce, bez popisu širšího kontextu.

Omezení

Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší analýza, která se věnuje obecnějšímu kontextu interakce – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává nebo prostředí v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat jeho limity –