Encyklopedie

Autor: Eliška Pernesová

Klíčová slova: poznání, nauka, vzdělávání

Synonyma: naučný slovník, lexikon

Související pojmy:

nadřazené - věda, lidské poznání

podřazené - slovník, příručka

---

Význam slova encyklopedie sahá až do období antického Řecka - (z řeckých slov enklykios = okružní + paideia = výchova → výchova v kruhu). Tento význam označoval všestrannou, univerzální, všem dostupnou výchovu a obecnou kulturu. Přibližně od 17.-18. století se význam slova encyklopedie překládá jako souhrn lidského poznání.

Charakteristika

Encyklopedie patří mezi díla odborné literatury, která shrnuje v abecedním uspořádání základní poznatky jednoho konkrétního anebo všech vědních oborů s cílem poskytnout co nejširšímu okruhu uživatelů co nejsrozumitelnější výklad principů, zákonů, pojmů, jevů, reálií a souvislostí mezi nimi. Podle toho, zda encyklopedie obsahuje pojmy jednoho čí více vědních oborů, ji můžeme rozdělit na 2 druhy: 1. Všeobecné (univerzální) – obsahuje hesla z různých oborů. „Všeobecná encyklopedie vždy představuje úroveň poznání, vědy a kultury doby, ve které vzniká. Je vizitkou a prezentací kulturního národa i zdrojem poučení pro každou jeho další generaci. Je vždy taková, jaká je doba, ve které vzniká, a jací jsou lidé, kteří ji píší.“ 2. Odborné (specializované, monotematické) – specializují se na určitý obor či okruh hesel. Takové encyklopedie se označují jako slovníky.

Třetím osobitým druhem encyklopedií jsou encyklopedie vlastivědné – u tohoto druhu je při výběru spravovaných reálií určujícím kritériem teritoriálně-etnický princip.

Encyklopedii lze dále definovat prostřednictvím čtyř základních vlastností: předmětu, účelu/metody, členění a procesu vzniku:

       1.     Dle předmětu:  Všeobecné a odborné (viz výše). Příkladem může být např. Ottův slovník 
               naučný).
       2.     Dle účelu: Účel díla může ovlivnit čtenáře. Příkladem mohou být dětské encyklopedie, které  
                se s tématem vypořádávají jinak než všeobecné encyklopedie či odborné slovníky. 
        3.    Dle členění: 
               a) Tištěné encyklopedie – zde existují 2 způsoby členění – abecední a hierarchické řazení 
                   podle kategorií.
               b) Elektronické encyklopedie – obvykle spojují obě metody tištěných encyklopedií. Dále 
                    umožňují vyhledávání, indexaci a křížové odkazy.
        4.    Dle procesu vzniku: Zde velmi záleží na volbě autorů a editorů a na řadě dalších ovlivňujících       
               faktorů, jako jsou např. způsob shromažďování, ověřování a sepisování jednotlivých hesel. Pokrok v moderní době, multimédiích a informační sféře také nese své ovoce. Příkladem nových forem encyklopedie mohou být projekty Everythink2 a Wikipedia, díky kterým se získávání informací stává jednodušší. 

3 základní funkce: • Informační • Popularizační • Vzdělávací Každá encyklopedie je koncipovaná jako ucelený systém informací. Můžeme na ni pohlížet ze dvou různých hledisek: • Horizontální rovina – logická provázanost jednotlivých hesel v rámci jednoho vědního oboru • Vertikální rovina – zde je provázanost všech hesel tvořena tak, aby celé dílo tvořilo uzavřený informační kruh. Tzn., že každý pojem, který se vyskytne kdekoli v textu dané encyklopedie, v ní musí mít vytvořené své vlastní heslo s výkladem, popřípadě odkazem na heslo, ve kterém se informace nachází. Svou provázaností (propojením jednotlivých hesel), tak encyklopedie umožňuje rychlou a snadnou orientaci nejen v rámci daného oboru ale i v mezioborových souvislostech.

Encyklopedické heslo Základní informační jednotkou encyklopedie je encyklopedické heslo, tedy komplex logicky uspořádaných informací vyjadřující určité kvantum teoretických či praktických poznatků o určité objektivní skutečnosti. Cílem encyklopedického hesla je podat na minimální prostoru co nejvíce informací, prostřednictvím maximální stručnosti, věcnosti a jednoduchosti při výběru výrazových prostředků. Údaje mohou být doplněny o tabulky, grafy, statistiky a ilustrace.

Historie

Historie Na počátku všeho stála Idea všestranného vzdělávání. Tuto ideu vytvořili řečtí Sofisté. Její rozsah se však postupem času u jednotlivých autorů měnil a vykrystalizoval ve svobodná umění - gramatika, dialektika, rétorika, hudba, aritmetika, geometrie a astronomie. Tento koncept pak dále převzal středověk. Největší rozvoj však byl zaznamenán v období osvícenství, kdy začaly vznikat první novodobé encyklopedie. „Jejich cílem bylo strhnout dosavadní lidské vědění a podat celkový obraz úsilí lidského ducha.„

Jedním z prvním encyklopedistických děl, které se dochovaly až dodnes je Naturalis Historia – přírodovědecká encyklopedie starověku, sepsána Pliniem Starším v roce 77 n.l. Tuto encyklopedii lze považovat za první pokus o systematické shrnutí veškerého poznání z oblasti přírodních věd. V období středověku byla Isidorem ze Sevilly sepsána encyklopedie Etymologiae. Tvořilo ji celkem 20 knih představující souhrn lidského poznání a vědomostí té doby. Za první významnou velkou encyklopedii se považuje francouzská Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel vydanou v letech 1751 - 1766. Za hlavní autory je považován Denis Diderot a Jean Baptista Le Rond d'Alembert, kteří na jejím sestavení spolupracovali s mnoha dalšími významnými osobnostmi (Voltaire, Jean-Jacques Rousseau a další). Po vzoru Diderotovy encyklopedie postupem času přibývaly další encyklopedie. Nejstarší a nejrozsáhlejší vydávanou obecnou encyklopedíí v anglickém jazyce je Britannica. K nejrozsáhlejší vydané encyklopedii v Evropě dodnes patří Všeobecná encyklopedie věd a umění. Tato encyklopedie však zůstala nedokončena.

V 19. století vyšlo v Německu několik tzv. Konverzačních lexikonů. Tyto příručky měly pomáhat svým majitelům získat takové poznatky ze všech oblastí života, které by měl ovládat každý vzdělaný člověk, který se chce účastnit společenského rozhovoru. 

V 19. století, přesněji v letech 1860-74, byla také vydána první česká encyklopedie Riegrův slovník naučný. Idea všestranného vzdělávání přetrvala i do dnešních dob. Dnes se můžeme setkat nejen s encyklopediemi knižními, ale také virtuálními – tedy dostupné na internetu. Zde je výhodou možnost neustálého doplňování nových pojmů. Jednou z takových je Wikipedie – otevřená encyklopedie, kterou může zpravovat každý.