Emoce: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: '''Autor:''' Kateřina Veselá '''Klíčová slova:''' emoce, cit, člověk, mozek, paměť '''Synonyma:''' --- '''Související pojmy:''' <blockquote> ''nadřazené'...) |
|||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
== Základní charakteristika == | == Základní charakteristika == | ||
| − | Emoce jsou každodenní součástí života, a každý z nás je dobře zná, | + | Emoce jsou každodenní součástí života, a každý z nás je dobře zná, každý z nás je také jinak chápe, těžko je však umíme popsat. Pro emoce existuje velké množství různých definic, i když na druhou stranu mnoho lidí tvrdí, že se emoce definovat nedají. I přes to, že není jednotná definice, shodli se odborníci v následujících znacích: |
*emoce jsou maximálně subjektivní (z osobního pohledu) záležitostí - dva totožné podněty mohou u různých jedinců vyvolat různé emoce (například nepřijetí na školu může u jednoho jedince vyvolat lítost a smutek, u druhého naopak vztek a zlobu) | *emoce jsou maximálně subjektivní (z osobního pohledu) záležitostí - dva totožné podněty mohou u různých jedinců vyvolat různé emoce (například nepřijetí na školu může u jednoho jedince vyvolat lítost a smutek, u druhého naopak vztek a zlobu) | ||
*slovy jsou těžko vyjádřitelná | *slovy jsou těžko vyjádřitelná | ||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
*jsou smíšené (ambivalentní), například láska v nás vyvolává pocit radosti a štěstí, ale i strach o milovanou osobu, žárlivost a jiné | *jsou smíšené (ambivalentní), například láska v nás vyvolává pocit radosti a štěstí, ale i strach o milovanou osobu, žárlivost a jiné | ||
*vnímáme jej ve dvou protipólech - příjemné x nepříjemné | *vnímáme jej ve dvou protipólech - příjemné x nepříjemné | ||
| − | *jsou obtížné přístupné nestrannému (objektivnímu) rozboru (analýze) <ref>'' | + | *jsou obtížné přístupné nestrannému (objektivnímu) rozboru (analýze) <ref>''Co jsou to emoce a kde vznikají?''. Lidské emoce [online]. [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.lidske-emoce.com/ </ref> |
| − | Významově je pojem emoce ztotožňován s pojmem cit a označuje se jím prožívání stavů, jako jsou radost, smutek, hněv, závist, lítost, strach atd. <ref> Nakonečný, Milan. ''Lidské emoce''. str. 8</ref> ). Emoce vznikají v mozku jako reakce na určité podněty. | + | "''Významově je pojem emoce ztotožňován s pojmem cit a označuje se jím prožívání stavů, jako jsou radost, smutek, hněv, závist, lítost, strach atd.''" <ref> Nakonečný, Milan. ''Lidské emoce''. str. 8</ref> ). Emoce vznikají v mozku jako reakce na určité podněty. Emoce se tak jako všechno vyvíjí s věkem, tudíž novorozeně není tak emočně vyvinuto jako dospělý jedinec. Vývoj emocí je individuální a každý jedinec má jinak rozvinuté emoční cítění. Prožívání emocí je spojeno s doprovodnými prvky, mezi které patří například výrazy (úsměv, mračení, úšklebek, …). Díky nim se dá snadněji poznat, jak se ostatní cítí a jaké prožívají v danou chvíli emoce, což v mnohých situacích usnadňuje komunikaci. V některých případech je vhodné emoce skrýt (nevhodný smích ve vážných chvílích), popřípadě zmírnit (nepřiměřený hněv). Za doprovodné prvky můžeme považovat i změnu chování a specifické pohyby spojené s určitými emocemi. Emoce doprovází i určité tělesné změny, jako tzv. husí kůže, zrychlení tepu a dýchání, zvýšené pocení. |
| − | Samozřejmě se rozlišují emoce lidské a zvířecí. J. Maisonneuve (1960) vztahuje lidské city především ke kulturním hodnotám, kdežto emoce zvířat jen k fyziologii jejich organismu. Pojem cit je specificky lidský a lidské emoce, resp. pocity, mohou mít také původ ve fyziologii organismu (pocit hladu, únavy), tj. ve stavech útrob a smyslových orgánů, jež provázejí vnímání (interocepce, exterocepce). Není pochyb o tom, že i zvířata, zvláště vývojově vyšší druhy a domestikovaná zvířata, prožívají emoce (strach, radost u psů s příslušnými výrazovými projevy, např. při příchodu pána).<ref> Nakonečný, Milan. ''Lidské emoce''. Str. 65-66.</ref> | + | "''Samozřejmě se rozlišují emoce lidské a zvířecí. J. Maisonneuve (1960) vztahuje lidské city především ke kulturním hodnotám, kdežto emoce zvířat jen k fyziologii jejich organismu. Pojem cit je specificky lidský a lidské emoce, resp. pocity, mohou mít také původ ve fyziologii organismu (pocit hladu, únavy), tj. ve stavech útrob a smyslových orgánů, jež provázejí vnímání (interocepce, exterocepce). Není pochyb o tom, že i zvířata, zvláště vývojově vyšší druhy a domestikovaná zvířata, prožívají emoce (strach, radost u psů s příslušnými výrazovými projevy, např. při příchodu pána).''"<ref> Nakonečný, Milan. ''Lidské emoce''. Str. 65-66.</ref> |
== Emoční paměť mužů a žen == | == Emoční paměť mužů a žen == | ||
| − | ''Paměť pro emočně významné události je u mužů a žen odlišná. Ženy si obvykle vybavují víc emočně zabarvených autobiografických událostí než muži. Ženy rovněž na základě nějakého podmětu rychleji než muži vybavují emočně zabarvené vzpomínky. Pohlavní rozdíly emočního prožívání a paměti vysvětlují dvě hypotézy. Podle první mají ženy lepší emoční paměť proto, že emočně významné životní události prožívají s vyšší intenzitou než muži, z tohoto důvodu pak lépe kódují a ukládají. Jestliže by v pokusu byla kontrolována intenzita emocí, měl | + | Říká se, že ženy jsou z Venuše a muži z Marsu. Každé pohlaví se liší v určitých znacích, a u emocí tomu není jinak. Ženy bývají citlivější, hůře snáší smutné a tragické situace, hádky. Muži se snaží některé emoce spíše regulovat. Samozřejmě to může být i naopak, záleží na osobnosti každého člověka. Emoční paměť má též určité rozdíly. |
| − | + | "''Paměť pro emočně významné události je u mužů a žen odlišná. Ženy si obvykle vybavují víc emočně zabarvených autobiografických událostí než muži. Ženy rovněž na základě nějakého podmětu rychleji než muži vybavují emočně zabarvené vzpomínky. Pohlavní rozdíly emočního prožívání a paměti vysvětlují dvě hypotézy. Podle první mají ženy lepší emoční paměť proto, že emočně významné životní události prožívají s vyšší intenzitou než muži, z tohoto důvodu pak lépe kódují a ukládají. Jestliže by v pokusu byla kontrolována intenzita emocí, měl by rozdíl mezi muži a ženami vymizet. Druhá hypotéza říká, že se ženy od mužů intenzitou emocí neodlišují, zato se odlišují ve způsobu, jímž kódují, znovu si v paměti vyvolávají, nebo uvažují o své emoční zkušenosti.''"<ref> Koukolík, František. ''Mozek a jeho duše''. Str. 158. </ref> | |
| Řádek 47: | Řádek 47: | ||
*KOUKOLÍK, František. Mozek a jeho duše. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Galén, 2005, 258 s. ISBN 8072623141 | *KOUKOLÍK, František. Mozek a jeho duše. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Galén, 2005, 258 s. ISBN 8072623141 | ||
| − | *Lidské emoce [online]. | + | *''Co jsou to emoce a kde vznikají?''. Lidské emoce [online]. [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.lidske-emoce.com/ |
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 8020007636 | *NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 8020007636 | ||
Verze z 13. 1. 2013, 01:43
Autor: Kateřina Veselá
Klíčová slova: emoce, cit, člověk, mozek, paměť
Synonyma: ---
Související pojmy:
nadřazené - ---
podřazené - lidské emoce, láska, smutek, štěstí,
Základní charakteristika
Emoce jsou každodenní součástí života, a každý z nás je dobře zná, každý z nás je také jinak chápe, těžko je však umíme popsat. Pro emoce existuje velké množství různých definic, i když na druhou stranu mnoho lidí tvrdí, že se emoce definovat nedají. I přes to, že není jednotná definice, shodli se odborníci v následujících znacích:
- emoce jsou maximálně subjektivní (z osobního pohledu) záležitostí - dva totožné podněty mohou u různých jedinců vyvolat různé emoce (například nepřijetí na školu může u jednoho jedince vyvolat lítost a smutek, u druhého naopak vztek a zlobu)
- slovy jsou těžko vyjádřitelná
- jsou univerzální, tzn. že doprovázejí všechny druhy duševní činnosti
- jsou aktualizovány konkrétní situací v daném okamžiku
- jsou neopakovatelné - vjem, který v nás emoci vyvolal, si můžeme znovu „přehrát“ (vybavit) ve vědomí, ale stejné city nikoliv, ty se s prožitým obsahem mění
- jsou podmíněné, setrvačné – například, když učitel znepříjemní žákovi nějaký předmět, může se prožívání nepříjemných citů objevovat v tomto předmětu i poté, kdy ho učí jiný učitel
- většina emocí jsou polární (protilehlé), například láska x nenávist, radost x smutek
- jsou smíšené (ambivalentní), například láska v nás vyvolává pocit radosti a štěstí, ale i strach o milovanou osobu, žárlivost a jiné
- vnímáme jej ve dvou protipólech - příjemné x nepříjemné
- jsou obtížné přístupné nestrannému (objektivnímu) rozboru (analýze) [1]
"Významově je pojem emoce ztotožňován s pojmem cit a označuje se jím prožívání stavů, jako jsou radost, smutek, hněv, závist, lítost, strach atd." [2] ). Emoce vznikají v mozku jako reakce na určité podněty. Emoce se tak jako všechno vyvíjí s věkem, tudíž novorozeně není tak emočně vyvinuto jako dospělý jedinec. Vývoj emocí je individuální a každý jedinec má jinak rozvinuté emoční cítění. Prožívání emocí je spojeno s doprovodnými prvky, mezi které patří například výrazy (úsměv, mračení, úšklebek, …). Díky nim se dá snadněji poznat, jak se ostatní cítí a jaké prožívají v danou chvíli emoce, což v mnohých situacích usnadňuje komunikaci. V některých případech je vhodné emoce skrýt (nevhodný smích ve vážných chvílích), popřípadě zmírnit (nepřiměřený hněv). Za doprovodné prvky můžeme považovat i změnu chování a specifické pohyby spojené s určitými emocemi. Emoce doprovází i určité tělesné změny, jako tzv. husí kůže, zrychlení tepu a dýchání, zvýšené pocení.
"Samozřejmě se rozlišují emoce lidské a zvířecí. J. Maisonneuve (1960) vztahuje lidské city především ke kulturním hodnotám, kdežto emoce zvířat jen k fyziologii jejich organismu. Pojem cit je specificky lidský a lidské emoce, resp. pocity, mohou mít také původ ve fyziologii organismu (pocit hladu, únavy), tj. ve stavech útrob a smyslových orgánů, jež provázejí vnímání (interocepce, exterocepce). Není pochyb o tom, že i zvířata, zvláště vývojově vyšší druhy a domestikovaná zvířata, prožívají emoce (strach, radost u psů s příslušnými výrazovými projevy, např. při příchodu pána)."[3]
Emoční paměť mužů a žen
Říká se, že ženy jsou z Venuše a muži z Marsu. Každé pohlaví se liší v určitých znacích, a u emocí tomu není jinak. Ženy bývají citlivější, hůře snáší smutné a tragické situace, hádky. Muži se snaží některé emoce spíše regulovat. Samozřejmě to může být i naopak, záleží na osobnosti každého člověka. Emoční paměť má též určité rozdíly. "Paměť pro emočně významné události je u mužů a žen odlišná. Ženy si obvykle vybavují víc emočně zabarvených autobiografických událostí než muži. Ženy rovněž na základě nějakého podmětu rychleji než muži vybavují emočně zabarvené vzpomínky. Pohlavní rozdíly emočního prožívání a paměti vysvětlují dvě hypotézy. Podle první mají ženy lepší emoční paměť proto, že emočně významné životní události prožívají s vyšší intenzitou než muži, z tohoto důvodu pak lépe kódují a ukládají. Jestliže by v pokusu byla kontrolována intenzita emocí, měl by rozdíl mezi muži a ženami vymizet. Druhá hypotéza říká, že se ženy od mužů intenzitou emocí neodlišují, zato se odlišují ve způsobu, jímž kódují, znovu si v paměti vyvolávají, nebo uvažují o své emoční zkušenosti."[4]
Poznámky
- ↑ Co jsou to emoce a kde vznikají?. Lidské emoce [online]. [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.lidske-emoce.com/
- ↑ Nakonečný, Milan. Lidské emoce. str. 8
- ↑ Nakonečný, Milan. Lidské emoce. Str. 65-66.
- ↑ Koukolík, František. Mozek a jeho duše. Str. 158.
Použitá literatura
- KOUKOLÍK, František. Mozek a jeho duše. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Galén, 2005, 258 s. ISBN 8072623141
- Co jsou to emoce a kde vznikají?. Lidské emoce [online]. [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.lidske-emoce.com/
- NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 8020007636
