Výzkumné deníky: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 82 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 2: Řádek 2:
  
 
Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti.  Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v  jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.
 
Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti.  Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v  jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.
−
 
−
<ref name="Reichel">REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. ISBN 9788024730066</ref>
 
  
 
= Typy výzkumných deníků <br/> =
 
= Typy výzkumných deníků <br/> =
Řádek 9: Řádek 7:
 
Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.
 
Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.
  
−
Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník. (Elliott, 1997; Toms & Duff, 2002).
+
Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH1">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
−
 
 
−
 
 
 
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako  
 
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako  
−
 
+
* '''stupeň struktury'''
−
* '''stupeň struktury
+
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
−
* '''jak autor ví, kdy zaznamenávat'''
 
 
* '''harmonogram záznamu'''
 
* '''harmonogram záznamu'''
  
−
Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, nestrukturované a záznamy (protokoly)'''
+
Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
−
 
 
−
 
 
 
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.
 
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.
  
Řádek 29: Řádek 22:
 
* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.
 
* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.
  
−
 
+
Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
−
Wheeler a Reis (1991) založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
 
−
 
 
−
 
 
 
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)
 
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)
  
Řádek 39: Řádek 29:
 
* '''Událostní skupina''' -  v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě
 
* '''Událostní skupina''' -  v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě
  
 +
= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =
  
  
−
 
+
* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
−
 
+
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou <ref name="WILDEMUTH4">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
−
 
+
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu <ref name"WILDEMUTH5">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
−
== ''' Účastníci ''' ==  
+
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody <ref name"WILDEMUTH6">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
−
Focus group se pořádají se skupinou 3-15 lidí. Při větším počtu účastníků by moderátor mohl mít problémy s korigováním probíhající diskuse. Navíc se většinou nejedná o výzkum kvantitativní nýbrž kvalitativní tudíž větší počet účastníků není zapotřebí. U účastníků skupiny se předpokládá znalost daného tématu (odzkoušeli jistý výrobek, shlédli konkrétní film nebo pravidelně navštěvují danou knihovnu). Skupiny mohou být přirozené (tedy naprosto náhodně vybrané) nebo umělé s účastníky vybranými podle kritérií.<ref name="Reichel"></ref>
+
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků<ref name"WILDEMUTH7">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
 +
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem <ref name"WILDEMUTH8">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.
  
 
= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =
 
= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =
  
−
*pro studium komplexních témat zahrnujících mnoho úrovní pocitů a zkušeností<ref>MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13</ref>
+
Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.
−
*pro sběr dat, kde větší význam má přímá interakce účastníků než jednotlivé odpovědi na přímou otázku
 
−
*užívá se pro tvorbu hypotéz, zkoumání názorů, postojů a hodnot, testování nových myšlenek a nápadů, diagnostikování a poznávání dotazníkových položek
 
−
*užívá se v rámci triangulace metod, rozšíření a prohloubení porozumění výzkumným výsledkům a také jako samostatná metoda
 
−
*nejčastěji se využívá pro marketingové výzkumy, kde slouží k získávání informací o názorech na nové produkty a služby<ref name="Wildemuth"></ref>
 
−
 
 
−
<br/>Metoda Focus Groups byla původně vytvořena pro výzkumy v oblasti marketingu. Účelem bylo především testování efektivity postupů, zkoumání názorů a požadavků zákazníka. Právě interakce s dalšími lidmi vede ke generování nových myšlenek a tvořivosti v řešení problémů. Podle studie Greenberga, Goldstuckera a Bellengera, ve které jim odpovědělo 262 firem, využívá metodu Focus Groups 47% dotázaných firem. Největší rozšíření (81%) bylo u firem prodávajících spotřební zboží, na druhém místě s 67% stály firmy zabývající se marketingem a poradenstvím.<ref>GREENBERG, Bamett A. – GOLDSTUCKER, Jac L. – BELLENGER, Danny N. What Techniques are Used by Marketing Researchers in Business? [cit. 2012-10-11]. In Journal of Marketing, 1977, 62-68 s. [online]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=d46f655d-3f49-45f6-a2aa-5f55d3d6d1c1%40sessionmgr15</ref>
 
−
 
 
−
Postupem času byly Focus Group převzaty pro široké spektrum výzkumných záměrů v různých oborech. Využití našlo např. v medicíně, vzdělávání, léčení závislostí či ve sportovním managementu.
 
−
 
 
−
Samotné výsledky focus groups slouží dostatečně některým studiím, mnohem lepší výsledky však dostaneme ve spojení s další výzkumnou metodou (hloubkové rozhovory, přímé pozorování aj.).
 
−
 
 
−
= Jaké jsou výhody a nevýhody? =
 
−
 
 
−
Metoda Focus Groups má ve srovnání například se zúčastněným pozorováním tu výhodu, že umožňuje pozorovat v omezeném časovém úseku velké množství interakcí, které se týkají předmětu výzkumu. Vše probíhá za přítomnosti badatele, který ohniskovou skupinu sestavuje a řídí. Naopak nevýhodou je, že takto je vytvořeno nepřirozené sociální prostředí.
 
−
 
 
−
== ''' Výhody ''' ==
 
−
Výhodou ohniskových skupin je, že informace a údaje získané touto metodou, jsou zacílený na zájmy badatele. Potřebné údaje tak lze získat snadno a rychle. Použití metody ohniskové skupiny je mnohem efektivnější v nashromáždění ekvivalentního množství údajů, než je tomu například v individuálních rozhovorech. Další výhodou jsou skupinové interakce, kde srovnávání zkušeností a názorů účastníků ohniskové skupiny může přinést důležitý a cenný vhled do dané problematiky.<ref name="Morgan"></ref>
 
−
 
 
−
Obecně tedy můžeme vyjmenovat největší výhody ohniskových skupin, kterými jsou bohatost dat, mnohostrannost a schopnost pracovat se zvláštními respondenty.<ref name="Zveskova">ZVÉŠKOVÁ, Lenka. Metodologické možnosti měření spokojenosti klientů ve veřejném sektoru [online]. 2009, 24-25 s. [cit. 2012-10-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Svatava Nunvářová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/>.</ref>
 
−
 
 
−
== ''' Nevýhody ''' ==
 
−
Nevýhodou se může stát i řízené vedení ohniskové skupiny badatelem. Ohnisková skupina je tak vedena zájmy badatele v nepřirozeném prostředí a může se stát, že samotný moderátor může ovlivňovat skupinové interakce. Může tak vystát obava z nepříznivého vlivu moderátorů ohniskové skupiny na kvalitu údajů. Stejně tak může i skupina sama ovlivnit údaje, které sama produkuje. V ohniskových skupinách se setkáváme i s takovou nevýhodou, že někteří účastníci skupiny mohou některé své názory tajit, zatímco v individuálním rozhovoru by neváhali se o ně podělit a další účastníci naopak vyjadřují extrémnější názory, zatímco v individuálním rozhovoru by takto nevystupovali. Z toho plyne, že přítomnost určitých typů účastníků ve skupině bude ovlivňovat i projevy a názory ostatních. Pokud se v ohniskových skupinách probírají kontroverzní témata, nebo spolu nemusí účastníci souhlasit, může být míra angažovanosti natolik vysoká, že moderátor může mít problémy diskusi držet pod kontrolou. Naopak se může stát, že míra angažovanosti při probíraném tématu bude natolik nízká, že badatel bude mít k dispozici jen velmi málo údajů.<ref name="Morgan"></ref>
 
−
 
 
−
 
 
−
Největšími nevýhodami ohniskových skupin jsou prostor pro zneužití např. v případě špatného moderátora, menší možnost generalizace a vyšší náklady.<ref name="Zveskova"></ref>
 
−
 
 
−
= Jak takový průzkum probíhá? =
 
−
== '''Plánování''' ==
 
−
 
 
−
<br/>Fáze plánování je u techniky focus groups velmi důležitá, neboť je to oblast, v které se nejvíce odlišuje od standardních kvalitativních metod. Fakt, že se jedná o skupinová interview, s sebou přináší mnoho potřeb plánování.<ref name="Morgan">MORGAN, David L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 2001, 99 s. ISBN 8085834774</ref> Jde především o organizační zajištění, které je velmi důležité a v praxi často rozhodne o celkovém úspěchu výzkumu a určení skupiny účastníků. Dále pak včasné zajištění prostoru, který musí být pro takovou činnost přizpůsoben a také fixace vhodného termínu konání.<ref name="Miovsky">MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd.  Praha: Grada, 2006, 332 s. ISBN 80-247-1362-4.</ref>
 
−
 
 
−
'''Prostory'''<br/>Místo konání musí vyhovovat velikosti skupiny. Musíme myslet na to, že při větším počtu účastníků bude potřeba vytvořit dostatečně velký kruh, který je jejich nejobvyklejším uspořádáním. Pokud místnost není již upravena speciálně pro provádění výzkumů, musí se vymyslet, kam se umístí zařízení pro audio a videozáznam, tak aby zachycovaly všechny účastníky v uspokojivé kvalitě. Prostory by také měly zabezpečovat základní pohodlí a klid na práci.<ref name="Miovsky"></ref>
 
−
 
 
−
'''Řízení'''<br/>Jednou z věcí, která se musí naplánovat, je míra strukturovanosti a s tím související strategie vedení (moderování). V případě nestrukturované skupiny není dopředu vytvořena žádná závazná struktura, podle které by se průběh řídil a moderátor by se měl naopak snažit o vytvoření podmínek pro přirozenou a nijak neřízenou interakci mezi účastníky. Dalšími podobami je polostrukturovaná a dále pak strukturovaná, která je opakem nestrukturované.<ref name="Miovsky"></ref>
 
  
−
'''Účastníci'''<br/>Účastníci výzkumu by měli být takoví, aby měli k výzkumu co říci a aby se při vyslovování svých myšlenek před ostatními cítili bezpečně. Při sestavování skupiny by se mělo zaměřit na to, zda rozdíly v pohlaví, či v rasách, nebudou omezovat míru pocitu bezpečí v diskuzi, nebo ovlivňovat její jasnost a otevřenost.<ref name="Morgan"></ref> Pro účely tohoto výzkumu se obvykle vybírají lidé, kteří se navzájem neznají.<ref name="Morgan"></ref> Hledání vhodných osob se pak provádí na základě krátkého dotazníku, pomocí kterého se zjistí, jestli se v dané domácnosti nachází vhodný kandidát a má zájem o účast ve výzkumu. To se provádí například pomocí screeningových telefonních interview, prováděných buď náhodným vytáčením, nebo podle předem připraveného seznamu. Jejich počet je pak stanoven na základě velikosti požadavků na podrobnosti, potom zda je badatelovým přáním získat představu o reakci na předmět výzkumu od každého, zájmu účastníků na předmětu výzkumu, podle tématu atd. <ref name="Morgan"></ref>
+
= Jak takový výzkum probíhá?<br/> =
  
−
== '''Průběh sezení''' ==
+
Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.
  
−
'''Základní pravidla'''<br/>• Hovoří vždy pouze jedna osoba<br/>• Nesmí probíhat žádné vedlejší rozhovory se sousedy<br/>• Všichni se budou účastnit<br/>• Nikdo nebude dominantní <ref name="Morgan"></ref>
+
Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
 +
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
 +
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
 +
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
 +
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
 +
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
 +
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
 +
*zodpovědně zvolit technologii, medium
  
−
'''Fáze zahájení'''<br/>Na úvod je dobré vyřešit rozsazení a seznámit účastníky s pravidly. Dále přichází na řadu představení moderátorů, studie jejich cílů apod. Nejlepší je krátký obecný úvod a co nejrychleji dát prostor pro zapojení účastníků. <ref name="Miovsky"></ref>
+
==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==
  
−
'''Úvodní diskuze''' V této fázi by se mělo snažit o rozhýbání diskuze a uvolnění atmosféry, tak, aby se všichni zapojili a následně se propracovat až k hlavnímu tématu. Během této fáze je dobré účastníky motivovat a povzbuzovat. <ref name="Miovsky"></ref>
+
Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.
  
−
'''Jádro diskuze'''<br/>Část sezení, v jejímž rámci se probírá téma stojící v centru zájmu výzkumu. Je velmi závislá na schopnostech moderátora. Mezi rizika hlavní části, kterým by se měl moderátor snažit předejít, patří především to, aby nevznikla „skupina ve skupině“, to znamená, aby se všichni účastnili více méně stejnou měrou. Moderátor pak udržuje konverzaci živou, dokud přináší relevantní informace, nebo dokud nedojde k vyčerpání časového limitu. <ref name="Miovsky"></ref>
+
Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.  
  
−
'''Fáze ukončení'''<br/>V závěrečné části sezení se již nerozvádí hlavní téma a nezačínají se další diskuze. Započaté diskuzní proudy se již jen nechávají doběhnout a nechává se účastníkům prostor pro vyjádření toho, co nestihli vyslovit v průběhu, ale tak, aby už nezačínali nové diskuze, pouze doplnili a také mohou vyjádřit hodnocení průběhu, moderátorů atd. <ref name="Miovsky"></ref>
+
On-line deníky nebo záznamy
 +
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
 +
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
 +
*schopnost sledovat změny a současně přístup
  
−
'''Závěr výzkumu'''<br/>Následující činnosti již nejsou od ostatních kvalitativních metod příliš rozdílná. Data, která jsou touto metodou nasbírána, jsou dále pak analyzována a je sepsána zpráva o výzkumu. Dat je velká spousta a je potřeba rozlišovat mezi tím, co bylo pro účastníky zajímavé, a tím, co považovali za důležité. Ve zprávě je dobré nejprve oddělit důležitější témata od těch méně důležitých a pak se soustředit na podrobné vykreslení těch důležitých. Psaní zprávy vyžaduje dodržení rovnováhy mezi přímými citacemi účastníků a sumarizací jejich diskuze.<ref name="Morgan"></ref>
+
Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to  různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.
  
−
= Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? =
+
=Příklad využití v ISK =
−
Metoda focus groups je v ISK účinná zejména ve snaze dozvědět se o zkoumané skupině stěžejní informace, které mohou vést ke zlepšení nabízených služeb. Proto tuto metodu využívají mimo jiné vedení knihoven nebo marketingová oddělení.
+
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?== 
  
−
== '''Charakteristika současného knihovníka<ref>PARTRIDGE, Helen, Victoria MENZIES, Julie LEE a Carrie MUNRO. The contemporary librarian: Skills, knowledge and attributes required in a world of emerging technologies [online]. [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0740818810000617</ref>''' ==
+
Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.
−
Výzkum, který prováděl výzkumný tým na australské univerzitě v Brisbane měl za cíl najít znalosti a dovednosti, jimiž můžeme charakterizovat Knihovníka 2.0. Výzkum byl proveden na vzorku 76 knihovníků veřejných, akademických, státních i speciálních knihoven, kteří byli rozděleni do 14 ohniskových skupin. Výzkum ve skupinách probíhal v 8 případech jako moderovaná diskuze s účastníky v uzavřené místnosti. Ostatních 6 skupin komunikovalo prostřednictvím telekonferencí, což umožnilo výzkum rozšířit i na odlehlá australská pracoviště. Sezvání pracovníků knihoven pak probíhalo prostřednictvím personalizovaných e-mailů, které byly adresovány ředitelům knihoven s prosbou poskytnutí svých zaměstnanců k výzkumu.<br/><br/>
 
  
−
Metodu focus groups autoři použili zejména proto, aby účastníci výzkumu měli možnost formovat vlastní úhly pohledu na základě vyjádření ostatních účastníků skupiny, tedy aby téma Knihovny 2.0 a Knihovníka 2.0 prošlo bohatou diskuzí. To se také projevilo jako správné rozhodnutí, protože za využití následujících otázek vyústilo moderování diskuze ve velice zajímavou sadu charakteristik. Dotazů, na něž účastníci odpovídali, bylo celkem pět:<br/><br/>
+
Zajímali se především o tyto otázky:
 +
*do jakých činností se zapojují
 +
*které činnosti provádějí nejčastěji
 +
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
 +
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.
  
−
• Co je knihovna 2.0?<br/>
+
Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.  
−
• Jakými dovednostmi a znalostmi disponuje knihovník 2.0 v knihovně 2.0 (a dále)?<br/>
 
−
• Chystáte se do Vaší knihovny prosadit nového pracovníka, který bude vést proměnu Vaší knihovny směrem ke Knihovně 2.0. Jaké jsou základní a žádoucí rysy, dovednosti a znalosti knihovníka, které byste zařadili do jeho popisu?<br/>
 
−
• Jsou oba pojmy pouze módním výstřelkem?<br/>
 
−
• Do jaké míry reprezentují dovednosti a znalosti knihovníka 2.0 nový a odlišný soubor dovedností? Jsou tyto dovednosti skutečně nové?<br/><br/>
 
  
−
Výzkumný tým na základě diskuzí dospěl k tomu, že ačkoli je pojem Knihovna 2.0 obecně vnímán jako proces změny (ať už změny hodnot, charakteru poskytovaných služeb či využití nových technologií), tak jej pracovníci knihoven charakterizují odlišně. Soubor charakteristik současného knihovníka považují ve vztahu k dřívějším charakteristikám jako proces evoluce, nikoli revoluce. Role knihoven se nijak nezměnila, povaha nabízených služeb však díky nástrojům používaných v knihovnách změnu zaznamenala. Tyto nástroje totiž umožňují uživatelům okamžitý přístup k informacím, uživatelé tedy touto cestou současně knihovnám pomáhají ve tvoření nového obsahu knihoven.
+
Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
 +
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
 +
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků
  
 +
Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se  činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí.  Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím  snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.<ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
  
−
== '''Vliv internetových hodnocení knih na jejich koupi<ref>LIN, Tom M.Y., Yun Kuei HUANG, Wen I. YANG a Carrie MUNRO. An experimental design approach to investigating the relationship between Internet book reviews and purchase intention: Skills, knowledge and attributes required in a world of emerging technologies [online]. [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0740818807000643</ref>''' ==
+
== Poznámky ==
−
V roce 2007 byl publikován výzkum, jehož cílem bylo zjistit, do jaké míry hodnocení knih na knižních internetových portálech (např. prostředí [http://www.amazon.com Amazon] či [http://books.google.com/ Google Books]) ovlivňují zájem čtenáře knihu zakoupit či ne.<br/><br/>
+
<references/>
−
Stěžejním prvkem výzkumu byl vlastní internetový software, který se podobal známým knižním portálům, a na němž probíhala první část výzkumu. 810 studentů ve věku od 17 do 35 let, rozdělených do 27 focus groups, bylo posazeno k počítačům s nainstalovaným softwarem, na němž viděli informace o knize s fotografií a skutečnými i uměle vytvořenými hodnoceními knihy.<br/><br/>
 
−
Součástí výzkumu bylo vytvoření 3 nezávislých experimentů. Jednotlivé experimenty řešily následující otázky:<br/>
 
−
1) Má počet a délka hodnocení vliv na zájem knihu zakoupit?<br/>
 
−
2) Působí negativní hodnocení na zájem knihu zakoupit?<br/>
 
−
3) Má pořadí, v němž jsou hodnocení na stránce seřazeny vliv na zákazníkův zájem?<br/><br/>
 
−
Závěrem výzkumu bylo mimo odpovědí na předem stanovené otázky i několik zjištění, z nichž některá byla formulována jako doporučení majitelům knižních portálů. Jedním z takových výstupů je i zjištění, že ideálním počtem hodnocení dané knihy je 7 hodnocení, nebo doporučení zařazovat negativní hodnocení doprostřed sady příspěvků, nikoli na začátek ani konec. Čtenáři těchto příspěvků totiž často po stránce jen zběžně přelétnou očima a spatří-li negativní hodnocení na začátku či na konci, jejich zájem knihu zakoupit se zpravidla snižuje více než s negativními hodnoceními ukrytými uprostřed textu.
 
  
 +
== Použitá literatura ==
  
−
= Poznámky =
+
*WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.
−
<references/>.
 

Aktuální verze z 12. 1. 2013, 20:15

Charakteristika metody výzkumných deníků

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

Typy výzkumných deníků

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto zaznamenávání vyžádané či nevyžádané. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.[1] V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako

  • stupeň struktury
  • autorovo vědomí o době zápisu
  • harmonogram záznamu

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)

  • Nestrukturované mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.
  • Polostrukturované jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.
  • Strukturované mají velmi specifické aspekty.
  • Záznamy (protokoly) jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis [2] založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:

  • Intervalová skupina - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)
  • Signální skupina - záznamy v deníku na základě vnějších signálů
  • Událostní skupina - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků

  • je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem[3]
  • je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou [4]
  • výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu [5]
  • jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody [6] Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
  • studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků[7]
  • výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem [8] Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

Jak takový výzkum probíhá?

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:

  • pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
  • stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
  • stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
  • stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
  • domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
  • určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
  • zodpovědně zvolit technologii, medium

Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy

  • mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
  • odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
  • schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

Příklad využití v ISK

Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:

  • do jakých činností se zapojují
  • které činnosti provádějí nejčastěji
  • zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
  • jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.

  • kvůli pracovnímu vytížení účastníků
  • z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.[9]

Poznámky

  1. ↑ WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.
  2. ↑ WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.
  3. ↑ WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.
  4. ↑ WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.
  5. ↑ WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.
  6. ↑ WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.
  7. ↑ WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.
  8. ↑ WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.
  9. ↑ WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.

Použitá literatura

  • WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.
Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Výzkumné_deníky&oldid=27894“