Vědecká teorie: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 12: Řádek 12:
  
 
----
 
----
 +
 +
'''Definice teorie'''
 +
 +
Vědecká teorie je soubor vědeckých tvrzení a pojmů, které poskytují vysvětlení zkoumaného  fenoménu, jímž se daná teorie zabývá. Vědci vytváří své teorie na základě hypotéz. Pomocí vědeckých metod, experimentováním a pozorováním, shromaždují důkazy s jejichž pomocí pak potvrzují platnost teorie. Teorie je uznána jako teorie v případě, že jsou vyloučená jiná možná vysvětlení. Kvalita teorie je posuzována na základě kritérií v oblasti výzkumu. K posouzení platnosti teorie a určení, zda-li patří do empirické vědy nebo metafyziky, je využíváno takzvané falzifikační kritérium. V současné době existuje řada uznávaných teorií a také zamitnutých teorií.
 +
Teorie musí být výstižná, logicky sestavená, musí odpovídat dostupným vědeckým  datum, odolat testování a být konkurence schopná vůči dalším vědeckým teoriím.
 +
----
 +
 +
'''Falzifikační kritérium'''
 +
 +
Autorem falzifikačního kritéria je filosof Karl Popper.  Vědci se snaží nalézt data a platná tvrzení, která podporují jejich teorie. Podle Poppera je ale důležité, abychom nehledali pouze data, která jsou v souladu s teorií, ale naopak se zaměřili na data, která jsou s danou teorií v rozporu. Pokud lze nalézt data, která s teorií nekorespondují, vědecká teorie pak vyhovuje falzifikaci. Podle Poppera jsou vědci takováto data vyhledávat a prozkoumávat.
 +
Falzifikační kritérium je využíváno především k tomu, aby se určilo, zda-li je teorie metafyzická a nebo empirická. Pokud teorii nelze posoudit pomocí falzifikace, tak je teorie metyfyzická, pokud lze, je naopak empirická.
 +
----
 +
 +
'''Rozdělení vědecké teorie:'''
 +
 +
Vědecké teorie můžeme dělit několika různými způsoby. Nejznámnější a nejpoužívanější dělení je podle vědních disciplín (fyzika, psychologie, sociologie, matematika). Další rozdělení teorií je na metafyzické teorie a empirické teorie. Empirická teorie je ta, která je založena na zkušenostech a také tak potvrzována. Metafyzická teorie není zkušenostně nijak prokázána a její závěry nelze spolehlivě doložit. Dále se teorie dělí podle dosahu. Velké teorie jsou obecné a abstraktní, obsahující řiroké téma. Střední teorie jsou časově/prostorově ohraničené a zaměřují se na určité oblasti. Malé teorie se zaměřují pouze na vztahy či události.
 +
----
 +
 +
'''Složení teorie:'''
 +
 +
Každá teorie se skládá z několika prvků. Základním prvkem jsou koncepty. Koncepty popisuji objekty, jejich vlastnosti a nebo také fenomény. Koncepty jsou základními stavebními prvky teorie pomocí nichž teorie popisuje, načrtává a charakterizuje pojmy či myšlenky. Další důležitou součastí teorie jsou vědecké pojmy. Vědecké pojmy popisují fungování entit. Nejsou neměnné, postupem času se mohou vyvíjet a měnit svůj význam podle potřeb a změn ve vědě.
 +
Použitím těchto dvou prvků je pak teorie schopná popsat fungování zkoumaného fenoménu.
 +
----
 +
 +
'''Příklady teorií:'''
 +
Platné vědecké teorie:
 +
teorie relativity
 +
teorie strun
 +
teorie her
 +
teorie všeho
 +
Evoluční teorie
 +
Překonané vědecké teorie:
 +
Geocentrismus
 +
Heliocentrismus
 +
Lamarckismus
 +
Naivní teorie množin
 +
Čtyři základní tělesné šťávy
 +
 +
 +
 +
 +
Použitá literatura

Verze z 13. 12. 2012, 22:38

Autor: Pavla Otrasová

Klíčová slova: teorie, věda, vědecký výzkum, falzifikační kritérium

Synonyma: vědecký názor

Související pojmy:

nadřazené - vědecký zákon

podřazené - vědecká hypotéza


Definice teorie

Vědecká teorie je soubor vědeckých tvrzení a pojmů, které poskytují vysvětlení zkoumaného fenoménu, jímž se daná teorie zabývá. Vědci vytváří své teorie na základě hypotéz. Pomocí vědeckých metod, experimentováním a pozorováním, shromaždují důkazy s jejichž pomocí pak potvrzují platnost teorie. Teorie je uznána jako teorie v případě, že jsou vyloučená jiná možná vysvětlení. Kvalita teorie je posuzována na základě kritérií v oblasti výzkumu. K posouzení platnosti teorie a určení, zda-li patří do empirické vědy nebo metafyziky, je využíváno takzvané falzifikační kritérium. V současné době existuje řada uznávaných teorií a také zamitnutých teorií. Teorie musí být výstižná, logicky sestavená, musí odpovídat dostupným vědeckým datum, odolat testování a být konkurence schopná vůči dalším vědeckým teoriím.


Falzifikační kritérium

Autorem falzifikačního kritéria je filosof Karl Popper. Vědci se snaží nalézt data a platná tvrzení, která podporují jejich teorie. Podle Poppera je ale důležité, abychom nehledali pouze data, která jsou v souladu s teorií, ale naopak se zaměřili na data, která jsou s danou teorií v rozporu. Pokud lze nalézt data, která s teorií nekorespondují, vědecká teorie pak vyhovuje falzifikaci. Podle Poppera jsou vědci takováto data vyhledávat a prozkoumávat. Falzifikační kritérium je využíváno především k tomu, aby se určilo, zda-li je teorie metafyzická a nebo empirická. Pokud teorii nelze posoudit pomocí falzifikace, tak je teorie metyfyzická, pokud lze, je naopak empirická.


Rozdělení vědecké teorie:

Vědecké teorie můžeme dělit několika různými způsoby. Nejznámnější a nejpoužívanější dělení je podle vědních disciplín (fyzika, psychologie, sociologie, matematika). Další rozdělení teorií je na metafyzické teorie a empirické teorie. Empirická teorie je ta, která je založena na zkušenostech a také tak potvrzována. Metafyzická teorie není zkušenostně nijak prokázána a její závěry nelze spolehlivě doložit. Dále se teorie dělí podle dosahu. Velké teorie jsou obecné a abstraktní, obsahující řiroké téma. Střední teorie jsou časově/prostorově ohraničené a zaměřují se na určité oblasti. Malé teorie se zaměřují pouze na vztahy či události.


Složení teorie:

Každá teorie se skládá z několika prvků. Základním prvkem jsou koncepty. Koncepty popisuji objekty, jejich vlastnosti a nebo také fenomény. Koncepty jsou základními stavebními prvky teorie pomocí nichž teorie popisuje, načrtává a charakterizuje pojmy či myšlenky. Další důležitou součastí teorie jsou vědecké pojmy. Vědecké pojmy popisují fungování entit. Nejsou neměnné, postupem času se mohou vyvíjet a měnit svůj význam podle potřeb a změn ve vědě. Použitím těchto dvou prvků je pak teorie schopná popsat fungování zkoumaného fenoménu.


Příklady teorií: Platné vědecké teorie: teorie relativity teorie strun teorie her teorie všeho Evoluční teorie Překonané vědecké teorie: Geocentrismus Heliocentrismus Lamarckismus Naivní teorie množin Čtyři základní tělesné šťávy



Použitá literatura