Obsahová analýza: Porovnání verzí
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Kdy je vhodné tuto metodu použít? == | == Kdy je vhodné tuto metodu použít? == | ||
| − | Obsahová analýza se nejčastěji zaměřuje na identifikaci povahy dokumentu a jeho objektivní charakteristiku, tedy jakým tématem se dokument zabývá, jaké jsou jeho stěžejní body apod., v případě uměleckých děl může jít o zařazení k určitému směru nebo identifikaci vlivu jiných autorů. Druhým podstatným zaměřením je odkrývání vyskytujících se trendů, např. jak hollywoodské filmy zobrazují psí inteligenci za posledních 75 let nebo analýza zpravodajství o předvolební kampani.<ref>HAMAN, Aleš. K obsahové analýze uměleckého literárního díla. In HAMAN, Aleš; | + | Obsahová analýza se nejčastěji zaměřuje na identifikaci povahy dokumentu a jeho objektivní charakteristiku, tedy jakým tématem se dokument zabývá, jaké jsou jeho stěžejní body apod., v případě uměleckých děl může jít o zařazení k určitému směru nebo identifikaci vlivu jiných autorů. Druhým podstatným zaměřením je odkrývání vyskytujících se trendů, např. jak hollywoodské filmy zobrazují psí inteligenci za posledních 75 let nebo analýza zpravodajství o předvolební kampani.<ref>HAMAN, Aleš. K obsahové analýze uměleckého literárního díla. In HAMAN, Aleš; Jan Jílek. ''Obsahová analýza beletrie pomocí obsahových indikátorů''. [1.vyd.]. Praha: Státní knihovna ČSR, 1986, s. 5.</ref> |
| − | Samotná obsahová analýza nemůže odhalit důsledek trendů, témat nebo celkově obsahu dokumentů.<ref>BECK, S. E.; | + | Samotná obsahová analýza nemůže odhalit důsledek trendů, témat nebo celkově obsahu dokumentů.<ref>BECK, S. E.; K. Manuel. Content analysis. In BECK, S. E.; MANUEL, K. ''Practical research methods for librarians and information professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008, s. 37–38.</ref> Nicméně když se obsahová analýza propojí s jinou výzkumnou metodou, je dokonce možné měřit nebo předpovědět význam komunikovaného obsahu.<ref>SPURGIN, Christina M.; Barbara M. Wildemuth. Content Analysis. In WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, Conn: Libraries Unlimited, 2009, s. 298.</ref> |
=== Rozvoj metody === | === Rozvoj metody === | ||
Metoda obsahové analýzy nachází uplatnění především v oblasti žurnalistiky a masové komunikace. Už v 17. století byly rozvíjející se noviny podrobeny zkoumání ze strany katolické církve, která se obávala výskytu kacířských myšlenek a bezbožných informací v novinových článcích. | Metoda obsahové analýzy nachází uplatnění především v oblasti žurnalistiky a masové komunikace. Už v 17. století byly rozvíjející se noviny podrobeny zkoumání ze strany katolické církve, která se obávala výskytu kacířských myšlenek a bezbožných informací v novinových článcích. | ||
| − | S dramatickým vzestupem novinové produkce v 19. století vzrostl i rozvoj metody obsahové analýzy. Porovnával se např. počet článků podávajících kvalitní a seriózní informace a počet článků méně závažných, věnovaných například bulváru nebo sportu.<ref>BECK, S. E.; | + | S dramatickým vzestupem novinové produkce v 19. století vzrostl i rozvoj metody obsahové analýzy. Porovnával se např. počet článků podávajících kvalitní a seriózní informace a počet článků méně závažných, věnovaných například bulváru nebo sportu.<ref>BECK, S. E.; K. Manuel. Content analysis. In BECK, S. E.; K. Manuel. ''Practical research methods for librarians and information professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008, s. 36.</ref> |
Ve 40. letech 20. století získala obsahová analýza oblibu v informační a knihovní vědě jako výzkumná metoda mnoha závěrečných prací. Velký vliv na to měl Bernard Berelson, průkopník obsahové analýzy, který v té době působil jako děkan na Library School na Univerzitě v Chicagu.<ref>Tamtéž, s. 36.</ref> | Ve 40. letech 20. století získala obsahová analýza oblibu v informační a knihovní vědě jako výzkumná metoda mnoha závěrečných prací. Velký vliv na to měl Bernard Berelson, průkopník obsahové analýzy, který v té době působil jako děkan na Library School na Univerzitě v Chicagu.<ref>Tamtéž, s. 36.</ref> | ||
=== Současnost === | === Současnost === | ||
| − | Obsahovou analýzu je vhodné využít, pokud chceme odhalit základní obsahové charakteristiky, význam, trendy nebo témata vyskytující se ve zkoumaných dokumentech. Dokumentem je zde myšleno jakékoli médium, které přenáší informace od zdroje k příjemci v zaznamenané podobě. Dokumenty mohou podle Beck | + | Obsahovou analýzu je vhodné využít, pokud chceme odhalit základní obsahové charakteristiky, význam, trendy nebo témata vyskytující se ve zkoumaných dokumentech. Dokumentem je zde myšleno jakékoli médium, které přenáší informace od zdroje k příjemci v zaznamenané podobě. Dokumenty mohou podle Beck & Manuel<ref>Tamtéž, s. 37.</ref> existovat ve čtyřech různých formách: |
* psané (knihy, noviny, příspěvky), | * psané (knihy, noviny, příspěvky), | ||
* vizuální (filmy, televizní reklamy, fotografie), | * vizuální (filmy, televizní reklamy, fotografie), | ||
| Řádek 23: | Řádek 23: | ||
Popis obsahových složek dokumentu získaný metodou obsahové analýzy by měl být intersubjektivně ověřitelný a měl by být získán systematicky. Intersubjektivní ověřitelnost ''znamená, že všichni ostatní – alespoň v zásadě – budou schopni při aplikaci našich výzkumných metod reprodukovat naše výsledky''.<ref>SCHERER, Helmut. Úvod do metody obsahové analýzy. In ''Analýza obsahu mediálních sdělení''. Uspoř. Irena Reifová. 3. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2011. s. 34.</ref> | Popis obsahových složek dokumentu získaný metodou obsahové analýzy by měl být intersubjektivně ověřitelný a měl by být získán systematicky. Intersubjektivní ověřitelnost ''znamená, že všichni ostatní – alespoň v zásadě – budou schopni při aplikaci našich výzkumných metod reprodukovat naše výsledky''.<ref>SCHERER, Helmut. Úvod do metody obsahové analýzy. In ''Analýza obsahu mediálních sdělení''. Uspoř. Irena Reifová. 3. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2011. s. 34.</ref> | ||
| − | Objektivitu lze zajistit zapojením více kodérů, kteří by se měli dopracovat stejných výsledků, pokud pracují se stejným obsahem, kódovacím schématem a používají stejné nástroje a techniky. Tak lze dokázat, že výsledky výzkumu nejsou ovlivněny subjektivními úsudky a předsudky jediné osoby.<ref>SPURGIN, Christina M.; | + | Objektivitu lze zajistit zapojením více kodérů, kteří by se měli dopracovat stejných výsledků, pokud pracují se stejným obsahem, kódovacím schématem a používají stejné nástroje a techniky. Tak lze dokázat, že výsledky výzkumu nejsou ovlivněny subjektivními úsudky a předsudky jediné osoby.<ref>SPURGIN, Christina M.; Barbara M. Wildemuth. Content Analysis. In WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, Conn: Libraries Unlimited, 2009, s. 301.</ref> |
== Jaké jsou výhody a nevýhody? == | == Jaké jsou výhody a nevýhody? == | ||
Verze z 11. 10. 2012, 18:27
Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
Kdy je vhodné tuto metodu použít?
Obsahová analýza se nejčastěji zaměřuje na identifikaci povahy dokumentu a jeho objektivní charakteristiku, tedy jakým tématem se dokument zabývá, jaké jsou jeho stěžejní body apod., v případě uměleckých děl může jít o zařazení k určitému směru nebo identifikaci vlivu jiných autorů. Druhým podstatným zaměřením je odkrývání vyskytujících se trendů, např. jak hollywoodské filmy zobrazují psí inteligenci za posledních 75 let nebo analýza zpravodajství o předvolební kampani.[1]
Samotná obsahová analýza nemůže odhalit důsledek trendů, témat nebo celkově obsahu dokumentů.[2] Nicméně když se obsahová analýza propojí s jinou výzkumnou metodou, je dokonce možné měřit nebo předpovědět význam komunikovaného obsahu.[3]
Rozvoj metody
Metoda obsahové analýzy nachází uplatnění především v oblasti žurnalistiky a masové komunikace. Už v 17. století byly rozvíjející se noviny podrobeny zkoumání ze strany katolické církve, která se obávala výskytu kacířských myšlenek a bezbožných informací v novinových článcích.
S dramatickým vzestupem novinové produkce v 19. století vzrostl i rozvoj metody obsahové analýzy. Porovnával se např. počet článků podávajících kvalitní a seriózní informace a počet článků méně závažných, věnovaných například bulváru nebo sportu.[4]
Ve 40. letech 20. století získala obsahová analýza oblibu v informační a knihovní vědě jako výzkumná metoda mnoha závěrečných prací. Velký vliv na to měl Bernard Berelson, průkopník obsahové analýzy, který v té době působil jako děkan na Library School na Univerzitě v Chicagu.[5]
Současnost
Obsahovou analýzu je vhodné využít, pokud chceme odhalit základní obsahové charakteristiky, význam, trendy nebo témata vyskytující se ve zkoumaných dokumentech. Dokumentem je zde myšleno jakékoli médium, které přenáší informace od zdroje k příjemci v zaznamenané podobě. Dokumenty mohou podle Beck & Manuel[6] existovat ve čtyřech různých formách:
- psané (knihy, noviny, příspěvky),
- vizuální (filmy, televizní reklamy, fotografie),
- zvukové (písně a jejich texty, opery, muzikály),
- kombinované (webové stránky, počítačové programy kombinující text, obraz i zvuk).
Popis obsahových složek dokumentu získaný metodou obsahové analýzy by měl být intersubjektivně ověřitelný a měl by být získán systematicky. Intersubjektivní ověřitelnost znamená, že všichni ostatní – alespoň v zásadě – budou schopni při aplikaci našich výzkumných metod reprodukovat naše výsledky.[7]
Objektivitu lze zajistit zapojením více kodérů, kteří by se měli dopracovat stejných výsledků, pokud pracují se stejným obsahem, kódovacím schématem a používají stejné nástroje a techniky. Tak lze dokázat, že výsledky výzkumu nejsou ovlivněny subjektivními úsudky a předsudky jediné osoby.[8]
Jaké jsou výhody a nevýhody?
Jak takový výzkum probíhá?
Pokud se pro svůj výzkum rozhodneme použít metodu obsahové analýzy, měli bychom postupovat v následujících krocích.
Příprava designu výzkumu
Stanovíme si výzkumnou otázku a jednu nebo více hypotéz. Stanovíme, co chceme zkoumat (jaké proměnné) a v čem (v jaké množině zpráv).
- Jednoznačně definujeme proměnné, které budeme zkoumat. Můžeme využít již existujících definic (je to nejlepší, protože tak bude výzkum nejlépe srozumitelný), nebo v případě nutnosti stanovit definice vlastní.
- Definujeme indikátory proměnných. Stanovíme, jakým způsobem jsou proměnné obsaženy ve zprávě (často se jedná o manifestační indikátor latentního obsahu).
Výběr zpráv z populace
Z množiny zpráv, které nás zajímají, vybereme reprezentativní vzorek, který budeme analyzovat. Spurgin & Wildemuth nazývají tyto jednotky vybraných zpráv sampling units.[9] Může se stát, že původní množina zpráv je natolik málo obsáhlá, že ji můžeme zkoumat celou bez nutnosti vybírat vzorek. Pak se jedná o tzv. census content analysis.[10] Obvykle je ale výběr vzorku potřebný. Beck & Manuel stanovují několik možných způsobů výběru vzorku:[11]
- a) náhodný výběr (simple random sampling) – naprostá loterie;
- b) systematický náhodný výběr systematic random sampling – každá několikátá jednotka;
- c) náhodné skupinové vzorkování (cluster sampling) – výběr z určité skupiny;
- d) nenáhodné účelové vzorkování (purposive sampling) – výběr na základě určitých kritérií;
- e) příležitostní vzorkování (convenience sampling) – nejde o dobrovolný výběr, bereme to, co je dostupné.
Po skončení výběru stanovíme pro zprávy ve vzorku další jednotky – recording units, prvky obsahu, které nás zajímají. Mohou být fyzické (např. věta), konceptuální (téma), nebo časové (úsek videa).[9]
Analýza vybraných jednotek
Analyzujeme obsah zpráv ve vzorku. Zaměřujeme se buďto na manifestovaný (zjevný) nebo latentní (skrytý) obsah. Latentní obsah měříme podle manifestačních indikátorů (manifest indicators[9]). Postup analýzy je následující:
- Na základě našich definic (z kroku jedna) stanovíme schéma kódování (coding scheme[10]). Návod, jakým způsobem mají jednotlivý kodéři kódovat zprávy ve vzorku (tzv. codebook[12]). Pro zachování objektivity výzkumu je žádoucí, aby kodérů bylo více a provedly se testy shody (inter-coder reliability test[13]).
- Pokud jsou výsledky těchto testů shody negativní, navrhují Beck & Manuel možné úpravy: více tréninku kodérů, přepis definic v codebook pro větší přesnost, nebo úpravu proměnných.[14]
- Z codebook vychází tzv. coding sheet (coding form) – schéma, do kterého kodéři zaznamenávají získaná data.
- Kodéři zpracují zprávy a výsledky jejich práce budeme v dalším kroku analyzovat.
CATA – computer-aided text analysis[15]
Plně automatické kódování využívá softwaru pro analýzu textu, který sám počítá frekvenci výskytu dané fráze, slova, nebo jiných textových charakteristik (jako je například délka slov). Sada sledovaných textových charakteristik, využívána při analýze, se nazývá slovník (počítačový ekvivalent pro codebook).[16]
Analýza kódovaných dat
Práce kodérů poskytne data vhodná k analýze a interpretaci. Výstupem mohou být tabulky, grafy, syslové.
Poznámky
- ↑ HAMAN, Aleš. K obsahové analýze uměleckého literárního díla. In HAMAN, Aleš; Jan Jílek. Obsahová analýza beletrie pomocí obsahových indikátorů. [1.vyd.]. Praha: Státní knihovna ČSR, 1986, s. 5.
- ↑ BECK, S. E.; K. Manuel. Content analysis. In BECK, S. E.; MANUEL, K. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008, s. 37–38.
- ↑ SPURGIN, Christina M.; Barbara M. Wildemuth. Content Analysis. In WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn: Libraries Unlimited, 2009, s. 298.
- ↑ BECK, S. E.; K. Manuel. Content analysis. In BECK, S. E.; K. Manuel. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008, s. 36.
- ↑ Tamtéž, s. 36.
- ↑ Tamtéž, s. 37.
- ↑ SCHERER, Helmut. Úvod do metody obsahové analýzy. In Analýza obsahu mediálních sdělení. Uspoř. Irena Reifová. 3. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2011. s. 34.
- ↑ SPURGIN, Christina M.; Barbara M. Wildemuth. Content Analysis. In WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn: Libraries Unlimited, 2009, s. 301.
- ↑ 9,0 9,1 9,2 SPURGIN, Christina M.; Barbara M. Wildemuth. Content Analysis. In WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn: Libraries Unlimited, 2009, s. 299.
- ↑ 10,0 10,1 SPURGIN, Christina M.; Barbara M. Wildemuth. Content Analysis. In WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn: Libraries Unlimited, 2009, s. 300.
- ↑ BECK, S. E.; K. Manuel. Content analysis. In BECK, S. E.; K. Manuel. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008, s. 48–50.
- ↑ BECK, S. E.; K. Manuel. Content analysis. In BECK, S. E.; K. Manuel. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008, s. 51.
- ↑ BECK, S. E.; K. Manuel. Content analysis. In BECK, S. E.; K. Manuel. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008, s. 56.
- ↑ BECK, S. E.; K. Manuel. Content analysis. In BECK, S. E.; K. Manuel. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008, s. 57.
- ↑ NEUENDORF, Kimberly A. The content analysis guidebook. Thousand Oaks: Sage Publications, 2002, s. 52.
- ↑ NEUENDORF, Kimberly A. The content analysis guidebook. Thousand Oaks: Sage Publications, 2002, s. 126–130.
