Narativní psychologie: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Autor:''' Tomáš Ocásek
 
'''Autor:''' Tomáš Ocásek
  
'''Klíčová slova:''' Psychologie, psychoterapie, příběh, vyprávění
+
'''Klíčová slova:''' Psychologie, psychoterapie, příběh, vyprávění, narativita
  
'''Synonyma:''' ---
+
'''Synonyma:''' Narrative Psychology, Science of Stories, psychologie příběhu
  
 
'''Související pojmy:'''
 
'''Související pojmy:'''
Řádek 10: Řádek 10:
 
''nadřazené'' - Psychologie</blockquote>
 
''nadřazené'' - Psychologie</blockquote>
 
<blockquote>
 
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>
+
''podřazené'' - Psychoterapie</blockquote>
  
 
== <div style="color:blue">Úvod</div> ==
 
== <div style="color:blue">Úvod</div> ==
Řádek 16: Řádek 16:
 
Od dob, kdy se lidstvo naučilo mluvit, jsou tu vyprávěné příběhy - ať už jde o mýty, pohádky, dobrodružné výpravy ...
 
Od dob, kdy se lidstvo naučilo mluvit, jsou tu vyprávěné příběhy - ať už jde o mýty, pohádky, dobrodružné výpravy ...
  
A často je to tak, že když příběh vypráví ten, kdo jej sám zažil/vymyslel, je jednoduše kvalitnější, záživnější, pochopitelnější, živější atd. Když tedy zná čtenář autora knihy a něco o něm ví, pravděpodobně mu bude příběh v knize více otevřený a jasný.
+
A často je to tak, že když příběh vypráví ten, kdo jej sám zažil/vymyslel, je jednoduše kvalitnější, záživnější, pochopitelnější, živější atd. <br />Když tedy zná čtenář autora knihy a něco o něm ví, pravděpodobně mu bude příběh v knize více otevřený a jasný.
  
  
Řádek 28: Řádek 28:
 
''Psychoterapie'' - cílevědomé léčebné působení na psychiku a celou osobnost člověka s primárním cílem pozitivně změnit jeho chování (konativitu), poznávání (kognitivitu), prožívání (emotivitu), hodnotový systém i tělesné funkce [2]
 
''Psychoterapie'' - cílevědomé léčebné působení na psychiku a celou osobnost člověka s primárním cílem pozitivně změnit jeho chování (konativitu), poznávání (kognitivitu), prožívání (emotivitu), hodnotový systém i tělesné funkce [2]
  
''Narativní terapie'' - vychází z předpokladu, že si klienti sami utvářejí příběhy svého dětství a minulosti obecně, které poté ovlivňují život a sebepojetí. V průběhu terapie se mění náhled na dosavadní život. To co člověk může vnímat jako nepříjemnou a zatěžující vzpomínku, lze vyložit z jiného pohledu v jiném kontextu a najít alternativní výklad. [1]
+
''Narativní terapie'' - vychází z předpokladu, že si klienti sami utvářejí příběhy svého dětství a minulosti obecně, které poté ovlivňují život a sebepojetí. <br />
 +
 
 +
:V průběhu terapie se mění náhled na dosavadní život. To co člověk může vnímat jako nepříjemnou a zatěžující vzpomínku, lze vyložit z jiného pohledu v jiném kontextu a najít alternativní výklad. [1]
  
 
== <div style="color:blue">Narativní psychologie</div> ==
 
== <div style="color:blue">Narativní psychologie</div> ==
Řádek 34: Řádek 36:
 
Jeden ze současných psychologických směrů, který tvrdí, že svoje životy žijeme jako příběhy, každá osoba je jakýmsi živým ,,textem" svých příběhů, jejichž subjektivní verze předkládá člověk ostatním lidem. [2]
 
Jeden ze současných psychologických směrů, který tvrdí, že svoje životy žijeme jako příběhy, každá osoba je jakýmsi živým ,,textem" svých příběhů, jejichž subjektivní verze předkládá člověk ostatním lidem. [2]
  
Vznik koncem dvacátého století, jako směr, který zkoumá vztah mezi osobními a sociálními zkušenostmi.  
+
Vznik koncem dvacátého století, jako směr, který zkoumá vztah mezi osobními a sociálními zkušenostmi. <br />
 
Zaměřuje se na lidské životy, zkušenosti a jejich individuální interpretace - práce s příběhy, kdy se začne například otázkou: "Co Vás sem přivádí?" nebo "Povíte mi o svém dětství?", poté se s příběhy rozebírají, dodává se jim dynamika doplňujícími otázkami.  [4]
 
Zaměřuje se na lidské životy, zkušenosti a jejich individuální interpretace - práce s příběhy, kdy se začne například otázkou: "Co Vás sem přivádí?" nebo "Povíte mi o svém dětství?", poté se s příběhy rozebírají, dodává se jim dynamika doplňujícími otázkami.  [4]
  
 
== <div style="color:blue">Vyprávění a příběh v psychoterapii</div> ==
 
== <div style="color:blue">Vyprávění a příběh v psychoterapii</div> ==
  
Lidé přicházející do terapie vždy něco vyprávějí, ale nečiní tak proto, že vědci a
+
Lidé, kteří přijdou na terapii, vypráví, píší nebo jinak interpretují příběh svého života, či jeho části. Terapeut zde působí podobně jako editor příběhu a pozorný posluchač zároveň. <br />K terapeutovi klienti přicházejí, protože se nachází v náročné životní situaci, před nějakým rozhodnutím, vztahové či jiné krizi nebo prožívají jiné psychické či fyzické problémy.<br /> Vyprávěním a tím, JAK je příběh podáván, se s jejich příběhem terapeut seznamuje. Společně se pak snaží přijít na alternativní výklad různých situací, najít nové pochopení a porozumění sobě či blízkým, hledat odpovědi na otázky, pracovat na růstu, vylepšovat zvládání životních výzev a běžných i zvláštních situací. [1]
odborníci považují příběhy a vyprávění za fenomény hodné zkoumání. Přicházejí, protože je
+
 
něco trápí. Ocitají se v náročné životní situaci, ve slepé uličce nebo na životní křižovatce.  
+
 
Mají nějaké zdravotní potíže tělesné či psychické povahy, čelí změnám ve svém životě anebo
+
 
změnám, které pro ně připravili jiní. Je to ale vyprávění, kterým se snaží psychoterapeuta
+
'''Oblasti rozhovoru a příklady otázek při narativní analýze:'''
seznámit se sebou a svou situací. Vyprávějí příběh o sobě, o svém problému, o svém pohledu
+
 
na problém. Vyprávějí nejen o sobě, ale o svých blízcích nebo o postavách, které hrají v jejich  
+
*''1: Životní kapitoly'' - klient se pokusí rozdělit svůj život do několika kapitol (doporučuje se alespoň do dvou, tří a maximálně do osmi) [4]. Popisuje pak podle čeho je rozdělil, o čem jsou a jak na sebe navazují, jakoby popisoval knihu. Jde spíše o popis hlavní osnovy, než o vyprávění celého života.
životě důležitou roli. Hovoří také o svém vztahu k těmto lidem i o tom, jaké změny by si
+
 
v těchto vztazích přáli. [1]
+
*''2. Klíčové momenty'' - 8 klíčových událostí, například 1. nejlepší zážitek, 2. nejhorší zážitek, 3. největší změna/obrat v životě, 4. nejstarší vzpomínka, 5. důležitá vzpomínka z dětství, 6. důležitá vzpomínka z dospívání, 7. důležitá vzpomínka z dospělosti (5,6 a 7 nemusí být nejdůležitější vzpomínky, ale takový, které vyčnívají), 8. nějaká důležitá vzpomínka, časově nespecifikovaná
 +
 
 +
*''3. Důležití lidé'' - nejdůležitější lidé v životě, vztahy k nim a jejich vliv. Hrdinové/hrdinky.
 +
 
 +
*''4. Budoucnost'' - plány do budoucna, sny, cíle, zájmy, přání. Jaké jsou? Čím a jak, pokud vůbec, klienta naplní? Čeho vlastně dosáhne a jak tím pomůže sobě/druhým?
 +
 
 +
*''5. Stres a problémy'' - konflikty, nevyřešené problémy
 +
 
 +
*''6. Osobní ideologie'' - zaměřeno na osobní hodnoty a pohledy. Může jít o víru, politiku, nejdůležitější hodnoty v životě a další.
 +
 
 +
*''7. Životní téma'' - ohlednutí zpět na klientův příběh a hledání tématu, který jej vystihuje, a práce s tématem (další rozvoj, změna, utvrzení ad.) [4]
 +
 
  
Terapeuti a klienti  společně  konstruují a rekonstruují
 
příběhy. Sdílejí, vytvářejí a revidují rozmanitá vyprávění s různými zápletkami v naději, že se
 
jim podaří nalézt odpovědi na palčivé otázky či řešení různých složitých problémů a situací,
 
že se jim podaří objevit lepší způsoby zvládání životních výzev, pracovat na svém růstu a
 
vývoji a zlepšit porozumění sobě či svým blízkým. [1]
 
  
==Klíčové funkční dimenze==
 
– informace, které člověk sděluje ve svém vyprávění, se
 
týkají jeho způsobu interpretace světa, jeho prožívání, chování, identity, úmyslů apod. Ale
 
také sítě vztahů, jichž je člověk součástí. Všechny tyto dimenze tvoří vzájemně svébytný
 
celek, jenž má ale také svůj význam. Pochopení významu či významů, jaký má příběh pro
 
vypravěče, je nezbytným předpokladem úspěšné psychoterapie. Jedině pak může následovat
 
hledání a vytváření významů jiných, z nichž se vynoří nové, méně problematické způsoby
 
chování.  [1]
 
  
  

Aktuální verze z 12. 6. 2012, 11:32

Autor: Tomáš Ocásek

Klíčová slova: Psychologie, psychoterapie, příběh, vyprávění, narativita

Synonyma: Narrative Psychology, Science of Stories, psychologie příběhu

Související pojmy:

nadřazené - Psychologie

podřazené - Psychoterapie

Úvod

Od dob, kdy se lidstvo naučilo mluvit, jsou tu vyprávěné příběhy - ať už jde o mýty, pohádky, dobrodružné výpravy ...

A často je to tak, že když příběh vypráví ten, kdo jej sám zažil/vymyslel, je jednoduše kvalitnější, záživnější, pochopitelnější, živější atd.
Když tedy zná čtenář autora knihy a něco o něm ví, pravděpodobně mu bude příběh v knize více otevřený a jasný.


Základní pojmy

Příběh (story) - řetěz událostí se začátkem, prostředkem a koncem. Vyjadřuje informace o chování jedince, skupiny nebo o nějakém principu. [1]

Vyprávění (narrative) - Proces popisování něčeho, co se událo nebo děje. Může obsahovat jeden nebo více příběhů, které spolu mohou a nemusí souviset nebo se od sebe odvíjet. Subjektivní zabarvení.[3]

Psychoterapie - cílevědomé léčebné působení na psychiku a celou osobnost člověka s primárním cílem pozitivně změnit jeho chování (konativitu), poznávání (kognitivitu), prožívání (emotivitu), hodnotový systém i tělesné funkce [2]

Narativní terapie - vychází z předpokladu, že si klienti sami utvářejí příběhy svého dětství a minulosti obecně, které poté ovlivňují život a sebepojetí.

V průběhu terapie se mění náhled na dosavadní život. To co člověk může vnímat jako nepříjemnou a zatěžující vzpomínku, lze vyložit z jiného pohledu v jiném kontextu a najít alternativní výklad. [1]

Narativní psychologie

Jeden ze současných psychologických směrů, který tvrdí, že svoje životy žijeme jako příběhy, každá osoba je jakýmsi živým ,,textem" svých příběhů, jejichž subjektivní verze předkládá člověk ostatním lidem. [2]

Vznik koncem dvacátého století, jako směr, který zkoumá vztah mezi osobními a sociálními zkušenostmi.
Zaměřuje se na lidské životy, zkušenosti a jejich individuální interpretace - práce s příběhy, kdy se začne například otázkou: "Co Vás sem přivádí?" nebo "Povíte mi o svém dětství?", poté se s příběhy rozebírají, dodává se jim dynamika doplňujícími otázkami. [4]

Vyprávění a příběh v psychoterapii

Lidé, kteří přijdou na terapii, vypráví, píší nebo jinak interpretují příběh svého života, či jeho části. Terapeut zde působí podobně jako editor příběhu a pozorný posluchač zároveň.
K terapeutovi klienti přicházejí, protože se nachází v náročné životní situaci, před nějakým rozhodnutím, vztahové či jiné krizi nebo prožívají jiné psychické či fyzické problémy.
Vyprávěním a tím, JAK je příběh podáván, se s jejich příběhem terapeut seznamuje. Společně se pak snaží přijít na alternativní výklad různých situací, najít nové pochopení a porozumění sobě či blízkým, hledat odpovědi na otázky, pracovat na růstu, vylepšovat zvládání životních výzev a běžných i zvláštních situací. [1]


Oblasti rozhovoru a příklady otázek při narativní analýze:

  • 1: Životní kapitoly - klient se pokusí rozdělit svůj život do několika kapitol (doporučuje se alespoň do dvou, tří a maximálně do osmi) [4]. Popisuje pak podle čeho je rozdělil, o čem jsou a jak na sebe navazují, jakoby popisoval knihu. Jde spíše o popis hlavní osnovy, než o vyprávění celého života.
  • 2. Klíčové momenty - 8 klíčových událostí, například 1. nejlepší zážitek, 2. nejhorší zážitek, 3. největší změna/obrat v životě, 4. nejstarší vzpomínka, 5. důležitá vzpomínka z dětství, 6. důležitá vzpomínka z dospívání, 7. důležitá vzpomínka z dospělosti (5,6 a 7 nemusí být nejdůležitější vzpomínky, ale takový, které vyčnívají), 8. nějaká důležitá vzpomínka, časově nespecifikovaná
  • 3. Důležití lidé - nejdůležitější lidé v životě, vztahy k nim a jejich vliv. Hrdinové/hrdinky.
  • 4. Budoucnost - plány do budoucna, sny, cíle, zájmy, přání. Jaké jsou? Čím a jak, pokud vůbec, klienta naplní? Čeho vlastně dosáhne a jak tím pomůže sobě/druhým?
  • 5. Stres a problémy - konflikty, nevyřešené problémy
  • 6. Osobní ideologie - zaměřeno na osobní hodnoty a pohledy. Může jít o víru, politiku, nejdůležitější hodnoty v životě a další.
  • 7. Životní téma - ohlednutí zpět na klientův příběh a hledání tématu, který jej vystihuje, a práce s tématem (další rozvoj, změna, utvrzení ad.) [4]



Zdroje

1. SKORUNKA, David. Narativní přístup v psychoterapii: pohled psychoterapeuta a klienta [online]. 2008 [cit. 2012-05-21]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Ivo Čermák. Dostupné z: <http://theses.cz/id/p0v0z3/>.

2. ABZ slovník cizích slov - Pojem narativní psychologie [online][cit. 2012-05-21]. Dostupné z WWW: <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/narativni-psychologie>

3. LÁSZLÓ, János. The science of stories: an introduction to narrative psychology. 1st pub. London: Routledge, 2008, xiv, 228 s. ISBN 9780415457941.

4. CROSSLEY, Michele L. Introducing narrative psychology: self, trauma, and the construction of meaning. Buckingham, [England]: Open University Press, 2000, 200 p. ISBN 0335202918.