Internetové pirátství a politika

Autor: Miroslava Brázdová

Klíčová slova:

Synonyma:

Související pojmy: ---

nadřazené -

podřazené - ---

Vznik pirátských politických stran

Jako první vznikla pirátská politická strana ve Švédsku (Piratepartiet) v roce 2006 v reakci na: soudní proces s provozovateli stránek Pirate Bay. . Obecně se dá říct, že vznik pirátských stran způsobil rozpor mezi tím co se na intertnetu běžně děje (stahování, sdílení děl chráněných autorským právem) a co je z : hlediska národních zákonů trestné jednání, ovšem internetový úzus na ně většinou nedbá

Cíle

Obecným cílem pirátských stran je tedy reforma autorského zákona: Pirátské strany usilují o legalizaci volného kopírování či stahování hudby, filmů, softwaru, pokud tento způsob využití nepovede k obohacování těch, kteří tyto produkty stahují a dále šíří. 22 Dále odmítají současnou podobu patentů jsou podle nich: výhodné pouze pro úzkou skupinu monopolních vlastníků, která z nich má neúměrné zisky, brání konkurenci a dalšímu rozvoji společnosti. 22 Také kladou velký důraz na osobní soukromí občanů, varují před stále větším dohledem a kontrolou ze strany státu, protože ochrana soukromého individuálního života je ústavním právem 22

Pirátské politické strany ve světě

Brzy po vzniku švédské pirátské strany, začaly vznikat další strany po celém světě, například v Německu (2006) a v České republice (2009), v současnosti je po celém světě kolem 60 pirátských stran. (IPP) Zároveň v roce 2010 vznikla mezinárodní nevládní organizace PPI – Pirate parties international, jejímž cílem je pomoci vytvořit, podporovat, propagovat a udržovat komunikaci a spolupráci mezi Pirátskými stranami ve světě. (PPI) V současné době sdružuje 28 pirátských stran (piráti). Jedním z cílů pirátských stran je zapojení v Evropském parlamentu, aby mohli problematiku autorských práv a internetového pirátství ovlivňovat na celoevropské úrovni. (V současné době je v evropském parlamentu jedna zástupkyně Švédské pirátské strany.)

Zřazení v politickém spektru

Je velmi těžké určitě, kde se v politickém spektru pirátské politické strany nalézají. Na tuto problematiku existuje více názorů, například Boček říká, že: „pirátské“ politické strany jsou součástí více stranicko-politických rodin a zaujímají různou pozici ve stranickém spektru jednotlivých zemí (62). Naopak Miloš Brunclík ve své práci velmi volně a otevřeně řadí pirátstké strany mezi strany liberální, spíše se však přiklání k tomu, že v důsledku toho, že pirátské strany se zatím nevyjadřují ke všem politickým tématům, není je možné dobře zařadit.

Voliči:

Pirátský politickým stranám se daří oslovovat hlavně mladé lidí, kteří internet využívájí v každodenním životě a proto je jim problematika internetu a sdílení blízká. Velká část potenciálních voličů se navíc rekrutuje stejným způsobem – skrz internet (boček 16) Nejsilnější skupina voličů jsou prvovoliči a a mladí muži, dále pak voliči z větších měst a s vyšším vzděláním, také se jim daří oslovovat takzvané nevoliče, občany kteří jsou politikou znechuceni a nezajímají se o ni (23)

Použitá literatura

About the PPI. In: PP International. [online]. 30.12.2009 [cit. 19.05.2012]. Dostupné z: http://www.pp-international.net/about

Boček, Jan. Pirátské politické strany – součást jedné nebo více stranických rodin? Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykovu univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra politologie. Vedoucí diplomové práce Martin Bastl. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/60892/fss_m/diplomka.pdf

Brunclík, Miloš. Pirátské strany: nový fenomén v politice. Naše společnost. Roč. 8 (2010), č. 1. Dostupné z: http://www.pirati.cz/_media/kci/piratskestrany.pdf

Mezinárodní konference Pirate Parties International v Praze. In: Piráti.cz. [online]. 18.04.2012 [cit. 19.05.2012]. Dostupné z: http://www.pirati.cz/regiony/vysocina/tiskove-zpravy/mezinarodni_konference_pirate_parties_international_v_praze?s[]=konference&s[]=2012