Hacking: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Autor:''' Veronika Janoušková
 
'''Autor:''' Veronika Janoušková
  
−
'''Klíčová slova:''' internetová kriminalita,  
+
'''Klíčová slova:''' internetová kriminalita, počítačová kriminalita
  
 
'''Synonyma:''' ---
 
'''Synonyma:''' ---
Řádek 17: Řádek 17:
 
''"Pojmenování "hacker" a termín "hacking" vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín "hacking" byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''<ref>JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.</ref> Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz "hack" označován za ''"jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému."''<ref>JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.</ref>  
 
''"Pojmenování "hacker" a termín "hacking" vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín "hacking" byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''<ref>JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.</ref> Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz "hack" označován za ''"jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému."''<ref>JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.</ref>  
  
−
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou.
+
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.
  
 
==Charakteristiky==
 
==Charakteristiky==
  
−
'''Hack: (hakovat, hacking)''' ''"Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů."''<ref> HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.</ref>
+
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''"Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů."''<ref> HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.</ref>
−
 
+
Hacking znamená ''"průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany."''<ref> MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.</ref>
−
'''Hacking:'''
 
  
  
Řádek 46: Řádek 45:
  
 
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.
 
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.
 +
 +
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.

Verze z 30. 4. 2012, 20:20

Autor: Veronika Janoušková

Klíčová slova: internetová kriminalita, počítačová kriminalita

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené - internetová kriminalita, psychologie a internet

podřazené - ---


Historie

"Pojmenování "hacker" a termín "hacking" vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín "hacking" byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.[1] Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz "hack" označován za "jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému."[2]

V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.

Charakteristiky

Hacking: (hakovat, hack) "Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů."[3] Hacking znamená "průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany."[4]


Hacker:

Existuje několik definicí tohoto termínu:

  • Hacker je "člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit."[5]
  • Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.
  • Policejní definice "definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených."[6]


Nejznámější útoky

Poznámky

  1. ↑ JIROVSKÝ, Václav. Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.
  2. ↑ JIROVSKÝ, Václav. Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.
  3. ↑ HLAVENKA, Jiří. Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací. 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.
  4. ↑ MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.
  5. ↑ JIROVSKÝ, Václav. Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.
  6. ↑ JIROVSKÝ, Václav. Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.


Použitá literatura

JIROVSKÝ, Václav. Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.

HLAVENKA, Jiří. Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací. 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.

MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&oldid=21013“