Hacking: Porovnání verzí
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
==Charakteristiky== | ==Charakteristiky== | ||
| + | ''"Pojmenování "hacker" a termín "hacking" vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín "hacking" byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''<ref>JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.str.47.</ref> Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz "hack" označován za ''"jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému."''<ref>JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.</ref> | ||
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. | V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. | ||
Verze z 29. 4. 2012, 12:53
Autor: Veronika Janoušková
Klíčová slova: internetová kriminalita,
Synonyma: ---
Související pojmy:
nadřazené - internetová kriminalita, psychologie a internet
podřazené - ---
Charakteristiky
"Pojmenování "hacker" a termín "hacking" vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín "hacking" byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.[1] Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz "hack" označován za "jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému."[2] V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti.
Hack: (hakovat, hacking) "Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů."[3]
Hacking:
Hacker:
Nejznámější útoky
Poznámky
- ↑ JIROVSKÝ, Václav. Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.str.47.
- ↑ JIROVSKÝ, Václav. Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.
- ↑ HLAVENKA, Jiří. Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací. 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.str.179.
Použitá literatura
JIROVSKÝ, Václav. Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.
HLAVENKA, Jiří. Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací. 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.
