Zúčastněný a nezúčastněný výzkum: Porovnání verzí
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| − | '''Zúčastněné pozorování''' (vnitřní, participantní) - pozorovatel vstupuje mezi pozorované osoby, do jejich skupiny a stává se jedním z jejích členů. Podílí se na skupinovém životě, na jejích aktivitách. Obvykle bývá součástí komplexnějšího zkoumání takové skupiny a doprovázeno dalšími technikami, především nestandardizovanými rozhovory. Účastnit se života skupiny a přijmout v ní sociální roli není pochopitelně vždy možné. Je-li to možné, zůstává tu stále značný problém se záznamem. Tím spíše s jeho kompatibilitou. Kombinace zúčastněnosti a standardizace tak není příliš reálná. Proto se zúčastněná forma užívá spíše u nestandardizované formy výzkumu. Častěji se tedy vyskytuje u kvalitativních výzkumů.<ref name="Reichel">REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.</ref><br/> | + | '''Zúčastněné pozorování''' (vnitřní, participantní) - pozorovatel vstupuje mezi pozorované osoby, do jejich skupiny a stává se jedním z jejích členů. Podílí se na skupinovém životě, na jejích aktivitách. Obvykle bývá součástí komplexnějšího zkoumání takové skupiny a doprovázeno dalšími technikami, především nestandardizovanými rozhovory. Účastnit se života skupiny a přijmout v ní sociální roli není pochopitelně vždy možné. Je-li to možné, zůstává tu stále značný problém se záznamem. Tím spíše s jeho kompatibilitou. Kombinace zúčastněnosti a standardizace tak není příliš reálná. Proto se zúčastněná forma užívá spíše u nestandardizované formy výzkumu. Častěji se tedy vyskytuje u kvalitativních výzkumů.<ref name="Reichel">REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.</ref><br/> |
| + | Zúčastněné pozorování se využívá v etnografickém výzkumu nebo případových studiích, které se soustřeďují na hloubkový popis a analýzu nějakého jevu. Je zvláště vhodné, jestliže:<ref name="Hendl">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.</ref> | ||
| + | *jev je málo prozkoumaný | ||
| + | *existují velké rozdíly mezi pohledy členů a nečlenů sledované skupiny | ||
| + | *jev není přístupný pohledu osob mezi skupinu | ||
| + | 4 základní kroky při zúčastněném pozorování:<ref name="Hendl"></ref> | ||
| + | #navázání kontaktu | ||
| + | #pozorování – ''popisné'' (podrobný popis prostředí, lidí a událostí), ''fokusované'' (zaměření na relevantní procesy a problémy), ''selektivní'' (na konci, další příklady a doklady pro typy chování a procesů nalezené v druhé fázi, verifikace hypotéz) | ||
| + | #záznam dat | ||
| + | #závěr pozorování – opuštění zkoumané skupiny | ||
| + | |||
'''Nezúčastněné pozorování''' (vnější, neparticipantní) - pozorovatel zůstává mimo sledovanou skupinu. Toto pozorování je použitelné v obou případech. Může mít nestandardizovanou variantu, ale i striktní standardizaci, která umožňuje více pozorovatelů a též využití v kvantitativním výzkumu.<ref name="Reichel"></ref><br/><br/> | '''Nezúčastněné pozorování''' (vnější, neparticipantní) - pozorovatel zůstává mimo sledovanou skupinu. Toto pozorování je použitelné v obou případech. Může mít nestandardizovanou variantu, ale i striktní standardizaci, která umožňuje více pozorovatelů a též využití v kvantitativním výzkumu.<ref name="Reichel"></ref><br/><br/> | ||
Další třídění rozlišuje situaci pozorovaných osob podle toho, zda si jsou vědomy, že jsou pozorovány. Každá z variant má své výhody i nevýhody.<br/> | Další třídění rozlišuje situaci pozorovaných osob podle toho, zda si jsou vědomy, že jsou pozorovány. Každá z variant má své výhody i nevýhody.<br/> | ||
Verze z 20. 12. 2011, 10:38
Autor: Michaela Weissbergerová
Klíčová slova: zúčastněný výzkum, nezúčastněný výzkum, pozorování
Zúčastněný nebo nezúčastněný výzkum se využívá především v kvalitativním výzkumu. Metoda, u které můžeme toto rozdělění použít, je především metoda pozorování, proto bude tato problematika vysvětlována na ní.
Zúčastněné pozorování (vnitřní, participantní) - pozorovatel vstupuje mezi pozorované osoby, do jejich skupiny a stává se jedním z jejích členů. Podílí se na skupinovém životě, na jejích aktivitách. Obvykle bývá součástí komplexnějšího zkoumání takové skupiny a doprovázeno dalšími technikami, především nestandardizovanými rozhovory. Účastnit se života skupiny a přijmout v ní sociální roli není pochopitelně vždy možné. Je-li to možné, zůstává tu stále značný problém se záznamem. Tím spíše s jeho kompatibilitou. Kombinace zúčastněnosti a standardizace tak není příliš reálná. Proto se zúčastněná forma užívá spíše u nestandardizované formy výzkumu. Častěji se tedy vyskytuje u kvalitativních výzkumů.[1]
Zúčastněné pozorování se využívá v etnografickém výzkumu nebo případových studiích, které se soustřeďují na hloubkový popis a analýzu nějakého jevu. Je zvláště vhodné, jestliže:[2]
- jev je málo prozkoumaný
- existují velké rozdíly mezi pohledy členů a nečlenů sledované skupiny
- jev není přístupný pohledu osob mezi skupinu
4 základní kroky při zúčastněném pozorování:[2]
- navázání kontaktu
- pozorování – popisné (podrobný popis prostředí, lidí a událostí), fokusované (zaměření na relevantní procesy a problémy), selektivní (na konci, další příklady a doklady pro typy chování a procesů nalezené v druhé fázi, verifikace hypotéz)
- záznam dat
- závěr pozorování – opuštění zkoumané skupiny
Nezúčastněné pozorování (vnější, neparticipantní) - pozorovatel zůstává mimo sledovanou skupinu. Toto pozorování je použitelné v obou případech. Může mít nestandardizovanou variantu, ale i striktní standardizaci, která umožňuje více pozorovatelů a též využití v kvantitativním výzkumu.[1]
Další třídění rozlišuje situaci pozorovaných osob podle toho, zda si jsou vědomy, že jsou pozorovány. Každá z variant má své výhody i nevýhody.
Otevřené pozorování - osobám známo, že jsou pozorovány. Nevýhodou je možnost výrazného zkreslení plynoucí z určitého rušení pozorovaných, z jejich následné stylizace apod. Drobným pozitivem je tu šance provádět si průběžně nějaký záznam. Je zde možná standardizace i nestandardizace.[1]
Skryté pozorování - osobám není známo, že jsou pozorovány. Výhoda ničím nerušené přirozenosti, ale nevýhodou je nebezpečí prozrazení. To může v jistém sociálním prostředí dlouhodobě zdiskreditovat výzkum. Podstatnějším problémem však je, kdy, nebo zda vůbec, je možné někoho tajně pozorovat. S tím je spojena i řada etických otázek.[1].
Použitá literatura
