Revoluce

Charakteristika

Slovo revoluce vzniklo z latinského revolutio, což znamená přeměna. Revoluce by se tedy dala charakterizovat jako zásadní kvalitativní změna, nejčastěji v podobě převratu společenského řádu. Nejčastější formou revoluce je ozbrojené povstání, tj. změna většinou politického režimu za pomoci násilí. Revoluce bývá většinou rozpoutána nespokojenými občany, kteří nadále nechtějí setrvávat v daném politickém režimu.

Další formou revoluce je postupný vývoj lidstva, které samovolně dospěje k určitým změnám. Velký vliv na tyto postupné změny mají objevy či vynálezy, které mají pomáhat lidem při práci či komunikaci s druhými nebo při objevování zákonitostí přírody. Takové revoluce jsou nenásilné a způsobují změnu v myšlení lidí a v charakteru společnosti.

Příklady revolucí v dějinách

Mezi nejznámější revoluční hnutí v dějinách patří Velká francouzská revoluce, která proběhla v letech 1789 – 1794. Jednalo se o politickou revoluci, kdy nespokojení nižší a střední vrstva v podobě rolníků a ostatních chudých občanů povstala proti feudálnímu absolutistickému systému starého režimu. „Její bezprostřední příčinou bylo prohloubení finanční krize, hrozící bankrot státní pokladny a dopady agrární a obchodní krize.“ Po revoluci nastupuje na trůn Napoleon se svou vojenskou diktaturou.

Na Americké půdě je nejznámějším revolučním bojem Americká občanská válka, která trvala od roku 1861 do roku 1865. Tento konflikt je také s oblibou nazýván válkou Severu proti Jihu. Boj probíhal na území dnešního USA mezi státy, které patřili do tzv. Unie a státy, které se přidaly ke tzv. Konfederaci, „…což byla koalice jedenácti států, které vyhlásily odtržení od Unie.“ Na Severu byla prosazována spíše forma centrální vlády, státy Jihu však prosazovaly větší autonomii pro jednotlivé státy. Další příčinou bylo zrušení otroctví, se kterým převážně zemědělsky založený Jih USA, zásadně nesouhlasil. Válka skončila porážkou Jihu a posílením centrální vlády, dále bylo mj. zrušeno otroctví a rozšíření občanských svobod.