Průmysl: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Autor''': Daniel Šváb | '''Autor''': Daniel Šváb | ||
| − | '''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], těžký průmysl, lehký průmysl, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor | + | '''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor |
| − | ''' | + | '''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref> |
| − | '''Související pojmy:''' HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import | + | '''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import |
| − | == | + | == Charakteristika == |
| − | Slovo průmysl pochází z latinského | + | Slovo průmysl pochází z latinského industria, což znamená "píle". |
| − | + | Slovník spisovné češtiny definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q). 2. vydání. Praha: Academia, 1989. S. 508.</ref> | |
| + | Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase. | ||
| + | |||
| + | Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata průmyslová revoluce, která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref> | ||
| + | |||
| + | Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref> Ottův slovník naučný. 2. vydání. Praha: Academia, 1989. S. 508.</ref> | ||
| − | + | V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. | |
| − | |||
| + | == Dělení průmyslu == <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> | ||
| − | |||
| + | Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme: | ||
| − | + | a) těžební průmysl (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa); | |
| + | b) zpracovatelský průmysl (zahrnuje produkci finálních výrobků) | ||
| − | + | Dle využívání výrobků dělíme průmysl na: | |
| − | + | a) těžký (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků) | |
| + | b) lehký (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů) | ||
| − | |||
| − | + | Mezi odvětví těžkého průmyslu lze zařadit např.: | |
| − | -strojírenství a obrábění kovů | + | - strojírenství a obrábění kovů |
| − | - | + | - hutnictví |
| − | - | + | - těžební průmysl - těžba paliv a rud |
| − | - | + | - elektrotechnický průmysl |
| − | -elektroenergetika - výroba elektrické energie | + | - elektroenergetika - výroba elektrické energie |
| − | -chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy | + | - chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy |
| − | -farmaceutický průmysl - výroba léčiv | + | - farmaceutický průmysl - výroba léčiv |
| − | -průmysl stavebních hmot | + | - průmysl stavebních hmot |
| − | + | ||
| + | Mezi odvětví lehkého průmyslu patří: | ||
-potravinářský průmysl | -potravinářský průmysl | ||
| Řádek 68: | Řádek 75: | ||
-papírenský a polygrafický průmysl | -papírenský a polygrafický průmysl | ||
| + | |||
| + | a další | ||
| − | == Dělení průmyslu | + | == Dělení průmyslu dle sektorů: == |
| Řádek 89: | Řádek 98: | ||
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref> | Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.</ref> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu == <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a t jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik. | ||
| + | Potenciál krajiny se dělí do tří částí: | ||
| + | První z nich představují tzv. fyzickogeografičtí činitelé, což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován. | ||
| + | Další faktorem jsou socioekonomičtí činitelé, mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti. | ||
| + | Posledními jsou pak tzv. aglomerační činitelé, kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> | ||
| + | |||
| Řádek 94: | Řádek 114: | ||
| − | Průmysl v České republice tvoří asi 35% | + | Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. |
| − | Pro české země byla důležitá doba průmyslové revoluce | + | V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský. |
| + | Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa. | ||
| + | Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu. | ||
| + | |||
| − | == Použité | + | == Použité zdroje == |
<references/> | <references/> | ||
Verze z 10. 6. 2011, 21:21
Autor: Daniel Šváb
Klíčová slova: průmysl, industry, průmyslová revoluce, průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor
Synonyma: průmyslová výroba, průmyslová produkce [1]
Související pojmy: hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import
Charakteristika
Slovo průmysl pochází z latinského industria, což znamená "píle".
Slovník spisovné češtiny definuje průmysl jako „odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“ [2]
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. [3] Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata průmyslová revoluce, která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. [4]
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. [5]
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy.
== Dělení průmyslu == [6]
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. Dle původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření rozlišujeme:
a) těžební průmysl (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);
b) zpracovatelský průmysl (zahrnuje produkci finálních výrobků)
Dle využívání výrobků dělíme průmysl na:
a) těžký (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)
b) lehký (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)
Mezi odvětví těžkého průmyslu lze zařadit např.:
- strojírenství a obrábění kovů
- hutnictví
- těžební průmysl - těžba paliv a rud
- elektrotechnický průmysl
- elektroenergetika - výroba elektrické energie
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv
- průmysl stavebních hmot
Mezi odvětví lehkého průmyslu patří:
-potravinářský průmysl
-oděvní průmysl
-obuvnický průmysl
-kožedělný průmysl
-nábytkářský průmysl
-papírenský a polygrafický průmysl
a další
Dělení průmyslu dle sektorů:
Primární sektor
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: 1. genetický průmysl – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit . Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné. 2. těžební průmysl – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.[7]
Sekundární sektor
Označovaný jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.[8]
Terciární sektor
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.[9]
== Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu == [10]
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a t jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:
První z nich představují tzv. fyzickogeografičtí činitelé, což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.
Další faktorem jsou socioekonomičtí činitelé, mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.
Posledními jsou pak tzv. aglomerační činitelé, kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ [11]
Průmysl v ČR
Průmysl je v ČR spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. V České republice představuje průmysl významné odvětví a tvoří asi 35% národního hospodářství, přičemž hlavními oblastmi jsou chemický, strojírenský, hutnický a potravinářský průmysl. Dalšími významnými odvětvími průmyslu jsou také energetika, stavební průmysl a spotřební průmysl. Tradičním odvětvím je průmysl sklářský. Pro české země byla velmi důležitá doba průmyslové revoluce s ní spjatý vznik parního stroje, jež měl za následek rozšíření hutnictví, strojírenství a zejména dopravy po železnici. Díky parnímu stroji se později Československo stalo velmocí v oblasti výroby lokomotiv, které dodávalo téměř na všechny světadíly světa. Další světově známým pojmem byla a je společnost Baťa. Po nástupu komunistické strany k moci po druhé světové válce došlo ke znárodnění hospodářství a k orientaci na těžký průmysl. V dnešní době je Česká republika závislá na exportu, jehož hlavní oblastí je automobilový průmysl, který tvoří cca 55 % z celkového exportu.
Použité zdroje
- ↑ KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.
- ↑ HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q). 2. vydání. Praha: Academia, 1989. S. 508.
- ↑ Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q. Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.
- ↑ Steam engine. In Encyclopædia Britannica [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.
- ↑ Ottův slovník naučný. 2. vydání. Praha: Academia, 1989. S. 508.
- ↑ .PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.
- ↑ Management Mania [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.
- ↑ Management Mania [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.
- ↑ Management Mania [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.
- ↑ .PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.
- ↑ .PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.
