Paměťové instituce

Autor: Irma Friedlová

Klíčová slova: knihovny, muzea, archivy

Synonyma:

Související pojmy:

nadřazené – instituce

podřazené – knihovny, muzea, archivy, galerie, výzkumné ústavy, univerzity

Charakteristiky

Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) termínem „Paměťová instituce“ označuje knihovny, archivy, muzea, výzkumné ústavy, univerzity, jejichž cílem je ochrana a zpřístupňování dokumentů kulturního dědictví[1]. Tato zařízení pečují o národní paměť a vytváří rovněž nové zdroje informací o kulturních událostech na místní i národní úrovni. Obsah sbírek paměťových institucí lze stručně charakterizovat následovně:

◦ Knihovny – uchovávají převážně sbírky publikovaných dokumentů.

◦ Muzea – uchovávají převážně sbírky objektů/artefaktů.

◦ Archivy – uchovávají převážně sbírky archiválií.

Paměťové instituce spolupracují v oblasti digitalizace, využití informačních a komunikačních technologií pro ochranu a zpřístupnění kulturního dědictví a dále pro udržitelnou ochranu digitalizovaných údajů.

Kooperace paměťových institucí

Činnost paměťových institucí je na národní úrovni koordinována Ministerstvem kultury ČR, které v rámci programu „Zpřístupnění a ochrana kulturních, uměleckých a vědeckých zdrojů“ řeší problematiku vytváření virtuálního badatelského prostředí pro kooperaci knihoven, archivů, muzeí, univerzit a akademických pracovišť[2].

Tento úkol vyžaduje velmi těsnou spolupráci paměťových institucí při digitalizaci sbírek a rozšíření dostupnosti místních zdrojů, proto k jejímu zajištění pořádají Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, Národní archiv a Národní knihovna ČR společnou konferenci s názvem Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě. V roce 2009 proběhl už 10. ročník této konference, jehož účastníci zaměřili svou pozornost na budování evropského portálu Europeana a navazující projekty (např. Informační kulturní portál Czechiana nebo projekt Athena) a rovněž na přípravu „národní strategie digitalizace kulturního obsahu“[3].

V rámci zemí EU je pro rozvoj činnosti paměťových institucí vytvořen Projekt Pulman[4]., který je součástí Akčního plánu e-Europe. Tento projet nastínil problémy a úkoly, se kterými se paměťové instituce potýkají a které budou nuceny vyřešit ve snaze podpořit celoevropské úsilí k zaznamenání a vytváření digitálního kulturního dědictví a uvádí řadu návrhů a doporučení pro činnost veřejných knihoven, archivů a muzeí.

V závěru doporučených aktivit k projektu Pulman je uvedeno, že ideální situace nastane tehdy, až bude koncový uživatel schopen hledat, prohlížet a využívat jakýkoliv digitalizovaný záznam, „... aniž by věděl kde je sbírka umístěna a bez nutnosti jakýchkoliv úprav počítače“[5].

Národní autority v prostředí muzeí a galerií – interoperabilita s NK ČR

Státní informační a komunikační politika „e-Česko 2006“ ukládá knihovnám a dalším paměťovým institucím zajistit rovný přístup k tradičním i elektronickým informačním zdrojům v oblasti vzdělávání, výzkumu, vývoje a podnikání[6].

Přístup ke zdrojům je úzce ovlivňován popisem zdrojů, což vede paměťové instituce ke snaze o stanovení společné terminologie a zajištění jednotných selekčních údajů při popisu sbírek. Spolupráce knihoven, muzeí a galerií se projevila ve společném projektu „Národní autority v prostředí muzeí a galerií – interoperabilita s NK ČR“[7].

Cílem tohoto projektu je připravit platformu pro využívání národních autorit v českých muzeích a galeriích. Jedná se o unifikaci selekčních údajů (tj. příprava modelu kooperace, SW vybavení, definování struktury selekčních údajů) a sladění rozdílných pracovních postupů (zde se jedná o katalogizační pravidla, která se týkají zejména selekčních údajů pro všechny typy autorit používaných v knihovnách)[8].

Závěr

Paměťové instituce participují na vytváření kultivované informační společnosti tím, že podporují vzdělanost, rozvoj znalostí a kultury, růst digitálního obsahu a služeb a v neposlední řadě usilují o ochranu sbírek.

Stanovené úkoly lze realizovat jen v případě, že je vláda přijme za své a podpoří jak v oblasti politické, tak ekonomické a technické. V praxi to znamená vytvoření potřebných legislativních, organizačních a technických podmínek pro shromažďování, trvalé uchování a zpřístupnění publikovaných digitálních dokumentů jako důležité složky kulturního dědictví.

Použité zdroje

1. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy [on line]. 2005 [cit. 2010-05-11]. Dostupné na World Wide Web: http://sigma.nkp.cz/cze/ktd

2. Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010. Národní knihovna Knihovnická revue [on line]. 2004, roč. 15, č. 3, s. 123-151 [cit. 2010-05-10]. Dostupné na World Wide Web: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0403/0403123.html. ISSN 1214-0678

3. VORLÍČKOVÁ, Blanka. Zpráva z konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2009. Ikaros [online]. 2010, roč. 14, č. 1 [cit. 2010-05-11]. Dostupné na World Wide Web: http://www.ikaros.cz/node/5922. ISSN 1212-5075.

4. PULMAN : public libraries mobilising advanced networks : doporučení pro činnost veřejných knihoven, archivů a muzeí v podmínkách informační společnosti. 2. vyd., (1. knižní). Praha : Národní knihovna České republiky, 2004. 381 s. ISBN 80-7050-447-1

5. tamtéž, str. 269

6. eČesko [on line]. [cit. 2010-05-11]. Dostupné na World Wide Web: http://knihovnam.nkp.cz/docs/SIKP_def.pdf

7. Národní autority v paměťových institucích [on line]. 2009 [cit. 2010-05-14]. Dostupné na World Wide Web: http://www.citem.cz/projekty/narodni-autority/.

8. BARTL, Zdeněk. Národní autority v prostředí muzeí a galerií – interoperabilita s NK ČR. In ITlib. Informačné technológie a knižnice [online], 2007, č. 01 [cit. 2010-05-14]. Dostupné z World Wide Web: http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib071/bartl.htm. ISSN 1336-0779.