NSFNET: Porovnání verzí
(obsah hesla) |
(citace) |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
NSFNET byl vytvořen nezávislou vládní organizací NSF (Národní vědecká nadace) v roce 1985. Jednalo se o síť, která propojila výkonné počítače umístěné v počítačových centrech několika univerzit v Americe. | NSFNET byl vytvořen nezávislou vládní organizací NSF (Národní vědecká nadace) v roce 1985. Jednalo se o síť, která propojila výkonné počítače umístěné v počítačových centrech několika univerzit v Americe. | ||
| − | Cílem NSFNET bylo zpřístupnění sítě širší společnosti, neboť k dřívějším sítím byl omezený přístup. Předchozí sítě mohlo využívat jen několik vědců z velkých společností a zároveň byly využívány pouze pro výzkum zbraní. Jako zakladatel je označován Dennis Jennings. | + | Cílem NSFNET bylo zpřístupnění sítě širší společnosti, neboť k dřívějším sítím byl omezený přístup. Předchozí sítě mohlo využívat jen několik vědců z velkých společností a zároveň byly využívány pouze pro výzkum zbraní. Jako zakladatel je označován Dennis Jennings.[[#Literatura|[4]]] |
==Historie== | ==Historie== | ||
| − | První kroky k následnému vzniku NSFNETu se odehrávají již od roku 1980. V roce 1984 NSF zahajuje program, jehož cílem je vytvoření výkonných počítačů a jejich poskytnutí vědcům. | + | První kroky k následnému vzniku NSFNETu se odehrávají již od roku 1980. V roce 1984 NSF zahajuje program, jehož cílem je vytvoření výkonných počítačů a jejich poskytnutí vědcům. [[#Literatura|[5]]] |
| − | Právě díky tomuto programu vznikají počítačová centra (John von Neumannovo Centrum na Princetonské Universitě, Národní centrum pro superpočítačové aplikace na Universitě v Illinois, dále pak v San Diegu, Pittsburghu, aj.). | + | Právě díky tomuto programu vznikají počítačová centra (John von Neumannovo Centrum na Princetonské Universitě, Národní centrum pro superpočítačové aplikace na Universitě v Illinois, dále pak v San Diegu, Pittsburghu, aj.). [[#Literatura|[4]]] |
Následně jsou právě tyto počítače v roce 1985 propojeny a vzniká sít NSFNET, která se stává hlavní součástí páteřní sítě Internetu. | Následně jsou právě tyto počítače v roce 1985 propojeny a vzniká sít NSFNET, která se stává hlavní součástí páteřní sítě Internetu. | ||
==Význam== | ==Význam== | ||
| − | Účast na projektu NSFNET byla tak velká, že NSF musela začít řešit rozšiřování kapacity této sítě. V roce 1987 získává konsorcium Merit-led (zahrnující společnosti IBM, MCI a strategický fond státu Michigan) od NFS grant v hodnotě 39 milionů dolarů s cílem modernizace a správy NSFNETu. | + | Účast na projektu NSFNET byla tak velká, že NSF musela začít řešit rozšiřování kapacity této sítě. V roce 1987 získává konsorcium Merit-led (zahrnující společnosti IBM, MCI a strategický fond státu Michigan) od NFS grant v hodnotě 39 milionů dolarů s cílem modernizace a správy NSFNETu.[[#Literatura|[1]]] |
| − | V červenci 1988 se rychlost zvedá na 1,5 Mb/s a k původním počítačovým centrům se připojují další sítě (BARRNet, zásluhy, MIDnet, NCAR, NorthWestNet, SESQUINET, aj.). Takto modernizovaná sítě propojoval více než 170 další sítí fungujících na protokolu TCP/IP. | + | V červenci 1988 se rychlost zvedá na 1,5 Mb/s a k původním počítačovým centrům se připojují další sítě (BARRNet, zásluhy, MIDnet, NCAR, NorthWestNet, SESQUINET, aj.). Takto modernizovaná sítě propojoval více než 170 další sítí fungujících na protokolu TCP/IP.[[#Literatura|[3]]] |
| − | Spolupráce byla tedy úspěšná a dále pokračovala, protože provoz sítě se přibližně každých sedm měsíců zdvojnásoboval a tudíž byla údržba nutná. | + | Spolupráce byla tedy úspěšná a dále pokračovala, protože provoz sítě se přibližně každých sedm měsíců zdvojnásoboval a tudíž byla údržba nutná. Toto masivní propojování dalších sítí a nárůst provozu dále pokračoval až vyústil ve vznik moderního Internetu, tak jak ho známe dnes. |
| − | |||
| − | Toto masivní propojování dalších sítí a nárůst provozu dále pokračoval až vyústil ve vznik moderního Internetu, tak jak ho známe dnes. | ||
==Zánik== | ==Zánik== | ||
| − | V 1990 došlo k zániku sítě ARPANET a tudíž veškeré jeho pozůstatky přešly právě pod NSFNET. | + | V 1990 došlo k zániku sítě ARPANET a tudíž veškeré jeho pozůstatky přešly právě pod NSFNET.[[#Literatura|[3]]] |
| − | Dne 30. dubna 1995, NSFNET byl oficiálně zrušen. NSF udržela pouze hlavní výzkumné sítě pro výzkum a to: Very High Speed Backbone Network Service (vBNS). Nikdo však nemůže NSFNETu upřít, že v období největšího rozvoje propojoval více než 4 tisíce institucí a spojoval přes 50 tisíc dalších sítí ať už ve Spojených státech nebo i v Kanadě a Evropě. | + | Dne 30. dubna 1995, NSFNET byl oficiálně zrušen. NSF udržela pouze hlavní výzkumné sítě pro výzkum a to: Very High Speed Backbone Network Service (vBNS). Nikdo však nemůže NSFNETu upřít, že v období největšího rozvoje propojoval více než 4 tisíce institucí a spojoval přes 50 tisíc dalších sítí ať už ve Spojených státech nebo i v Kanadě a Evropě.[[#Literatura|[3]]] |
==Zajímavosti== | ==Zajímavosti== | ||
| − | * Původní přenosová rychlost NSFNETu se pohybovala okolo 56kb/s. V dnešních poměrech působí tato rychlost směšně až nepředstavitelně, avšak v tehdejší době byl NSFNET 25krát rychlejší než jeho předchůdce CSNET. | + | * Původní přenosová rychlost NSFNETu se pohybovala okolo 56kb/s. V dnešních poměrech působí tato rychlost směšně až nepředstavitelně, avšak v tehdejší době byl NSFNET 25krát rychlejší než jeho předchůdce CSNET.[[#Literatura|[4]]] |
| − | * V lednu 1992 provoz na síti NSFNET přesáhl 12 bilionů paketů (1 trilion bytů) za měsíc. V listopadu stejného roku se provoz zdvojnásobil a NSFNET byl připojen do více než 7 500 dalších sítí (třetina z nich byla mimo USA). | + | * V lednu 1992 provoz na síti NSFNET přesáhl 12 bilionů paketů (1 trilion bytů) za měsíc. V listopadu stejného roku se provoz zdvojnásobil a NSFNET byl připojen do více než 7 500 dalších sítí (třetina z nich byla mimo USA).[[#Literatura|[3]]] |
| − | * V prosinci 1992 byla páteř NSFNETu kompletně převedena na jiný typ linky (T3) o rychlosti 44,7 Mb/s. NSFNET byl schopen přenášet 4,5 milionů znaků za sekundu. | + | * V prosinci 1992 byla páteř NSFNETu kompletně převedena na jiný typ linky (T3) o rychlosti 44,7 Mb/s. NSFNET byl schopen přenášet 4,5 milionů znaků za sekundu.[[#Literatura|[3]]] |
| − | * Roku 1991 vědci z Minnesotské univerzity poprvé předvedli systém Gopher, který byl posledním schůdkem pro přechod k systému WWW, jenž je zřejmě největším "viníkem“ za současnou podobu internetu. | + | * Roku 1991 vědci z Minnesotské univerzity poprvé předvedli systém Gopher, který byl posledním schůdkem pro přechod k systému WWW, jenž je zřejmě největším "viníkem“ za současnou podobu internetu.[[#Literatura|[2]]] |
| − | * Pro prohledání gopherského prostoru byl v roce 1992 na univerzitě v Nevadě vytvořen systém Veronika. | + | * Pro prohledání gopherského prostoru byl v roce 1992 na univerzitě v Nevadě vytvořen systém Veronika.[[#Literatura|[2]]] |
| − | * Koncem roku 1994 měsíční provoz na NSFNETu překročil hranici 17,8 trilionů bytů (čtvrtina celého tehdejšího obsahu Kongresové knihovny). | + | * Koncem roku 1994 měsíční provoz na NSFNETu překročil hranici 17,8 trilionů bytů (čtvrtina celého tehdejšího obsahu Kongresové knihovny).[[#Literatura|[4]]] |
==Použitá literatura== | ==Použitá literatura== | ||
Verze z 6. 1. 2011, 00:22
Autor: Eva Mlynářová
Klíčová slova: internet, NSF, ARPANET, NSFNET
Synonyma: ---
Související pojmy:
nadřazené - síť, internet
podřazené -
Definice
NSFNET byl vytvořen nezávislou vládní organizací NSF (Národní vědecká nadace) v roce 1985. Jednalo se o síť, která propojila výkonné počítače umístěné v počítačových centrech několika univerzit v Americe.
Cílem NSFNET bylo zpřístupnění sítě širší společnosti, neboť k dřívějším sítím byl omezený přístup. Předchozí sítě mohlo využívat jen několik vědců z velkých společností a zároveň byly využívány pouze pro výzkum zbraní. Jako zakladatel je označován Dennis Jennings.[4]
Historie
První kroky k následnému vzniku NSFNETu se odehrávají již od roku 1980. V roce 1984 NSF zahajuje program, jehož cílem je vytvoření výkonných počítačů a jejich poskytnutí vědcům. [5]
Právě díky tomuto programu vznikají počítačová centra (John von Neumannovo Centrum na Princetonské Universitě, Národní centrum pro superpočítačové aplikace na Universitě v Illinois, dále pak v San Diegu, Pittsburghu, aj.). [4]
Následně jsou právě tyto počítače v roce 1985 propojeny a vzniká sít NSFNET, která se stává hlavní součástí páteřní sítě Internetu.
Význam
Účast na projektu NSFNET byla tak velká, že NSF musela začít řešit rozšiřování kapacity této sítě. V roce 1987 získává konsorcium Merit-led (zahrnující společnosti IBM, MCI a strategický fond státu Michigan) od NFS grant v hodnotě 39 milionů dolarů s cílem modernizace a správy NSFNETu.[1]
V červenci 1988 se rychlost zvedá na 1,5 Mb/s a k původním počítačovým centrům se připojují další sítě (BARRNet, zásluhy, MIDnet, NCAR, NorthWestNet, SESQUINET, aj.). Takto modernizovaná sítě propojoval více než 170 další sítí fungujících na protokolu TCP/IP.[3]
Spolupráce byla tedy úspěšná a dále pokračovala, protože provoz sítě se přibližně každých sedm měsíců zdvojnásoboval a tudíž byla údržba nutná. Toto masivní propojování dalších sítí a nárůst provozu dále pokračoval až vyústil ve vznik moderního Internetu, tak jak ho známe dnes.
Zánik
V 1990 došlo k zániku sítě ARPANET a tudíž veškeré jeho pozůstatky přešly právě pod NSFNET.[3] Dne 30. dubna 1995, NSFNET byl oficiálně zrušen. NSF udržela pouze hlavní výzkumné sítě pro výzkum a to: Very High Speed Backbone Network Service (vBNS). Nikdo však nemůže NSFNETu upřít, že v období největšího rozvoje propojoval více než 4 tisíce institucí a spojoval přes 50 tisíc dalších sítí ať už ve Spojených státech nebo i v Kanadě a Evropě.[3]
Zajímavosti
- Původní přenosová rychlost NSFNETu se pohybovala okolo 56kb/s. V dnešních poměrech působí tato rychlost směšně až nepředstavitelně, avšak v tehdejší době byl NSFNET 25krát rychlejší než jeho předchůdce CSNET.[4]
- V lednu 1992 provoz na síti NSFNET přesáhl 12 bilionů paketů (1 trilion bytů) za měsíc. V listopadu stejného roku se provoz zdvojnásobil a NSFNET byl připojen do více než 7 500 dalších sítí (třetina z nich byla mimo USA).[3]
- V prosinci 1992 byla páteř NSFNETu kompletně převedena na jiný typ linky (T3) o rychlosti 44,7 Mb/s. NSFNET byl schopen přenášet 4,5 milionů znaků za sekundu.[3]
- Roku 1991 vědci z Minnesotské univerzity poprvé předvedli systém Gopher, který byl posledním schůdkem pro přechod k systému WWW, jenž je zřejmě největším "viníkem“ za současnou podobu internetu.[2]
- Pro prohledání gopherského prostoru byl v roce 1992 na univerzitě v Nevadě vytvořen systém Veronika.[2]
- Koncem roku 1994 měsíční provoz na NSFNETu překročil hranici 17,8 trilionů bytů (čtvrtina celého tehdejšího obsahu Kongresové knihovny).[4]
Použitá literatura
- Merit Network [online]. 2010 [cit. 2011-01-06]. History. Dostupné z WWW: <http://www.merit.edu/about/history/>.
- SeniorClub [online]. 2007 [cit. 2011-01-06]. Historie internetu. Dostupné z WWW: <http://www.seniorclub.cz/internet.htm>.
- The World's First Book Published on the Web [online]. 1996, 2010 [cit. 2011-01-05]. NSFNET -- National Science Foundation Network. Dostupné z WWW: <http://www.livinginternet.com/i/ii_NSFNET.htm>.
- US NSF - National Science Foundation [online]. The National Science Foundation, Virginia, USA : 2009, 8.1.2009 [cit. 2011-01-05]. The Launch of NSFNET. Dostupné z WWW: <http://www.nsf.gov/about/history/nsf0050/internet/launch.htm>.
- US NSF - National Science Foundation [online]. The National Science Foundation, Virginia, USA : 2008, 7.10.2008 [cit. 2011-01-05]. NSF and the Birth of the Internet. Dostupné z WWW: <http://nsf.gov/news/special_reports/nsf-net/1980s.jsp>.
