Zpravodajství - Historie editací

Andrea v 1. 6. 2014, 13:32

2014-06-01T13:32:42Z

Andrea v 26. 5. 2014, 20:07

2014-05-26T20:07:01Z

Andrea v 26. 5. 2014, 20:05

2014-05-26T20:05:35Z

Andrea v 26. 5. 2014, 20:02

2014-05-26T20:02:25Z

Andrea v 26. 5. 2014, 20:00

2014-05-26T20:00:53Z

Andrea v 26. 5. 2014, 19:54

2014-05-26T19:54:49Z

Andrea v 26. 5. 2014, 19:53

2014-05-26T19:53:42Z

Andrea v 26. 5. 2014, 19:52

2014-05-26T19:52:55Z

Andrea v 26. 5. 2014, 19:49

2014-05-26T19:49:12Z

Andrea v 26. 5. 2014, 15:14

2014-05-26T15:14:34Z

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 == Charakteristiky ==
-<span style="font-size:small;">''„Zpravodajství je zároveň vědomou novinářskou činností i konkrétním, viditelným a slyšitelným výsledkem této činnosti, která se manifestuje v obsahu novin, časopisů, [[rozhlas|rozhlasu]], [[televize]] i tzv. [[Nová média|nových médiích]]."''&nbsp;<ref>OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv. ''Zpravodajství v médiích''. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, s. 21. ISBN 80-246-0248-2.</ref> Zároveň můžeme na zpravodajství nahlížet jako na ''„specifickou činnost vykonávanou mediálními profesionály v rámci mediálních organizací.“ ''<ref>TRAMPOTA, Tomáš. ''Zpravodajství''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, s. 21. ISBN 80-736-7096-8.</ref> Jednoduše řečeno jde o hledání a třídění informací, jejich následné zpracování a sdělení prostřednictvím různých zpravodajských žánrů. Samotná [[zpráva]] je pak základním kamenem zpravodajství, které může mít mnoho podob, jako například rozhlasové, televizní, fotografické, internetové, tištěné či [[agenturní zpravodajství]]. Obecně by mělo být zpravodajství založeno na faktech a nemělo by obsahovat novinářův názor, mělo by být nepředpojaté, neutrální a objektivní, čímž se zásadně liší od [[Publicistika|publicistiky]]. Základní funkcí zpravodajství je tedy informovat společnost o aktuálním dění a tyto informace srozumitelně zpracovat.&nbsp;</span><span style="font-size: small;">Kromě těchto základních funkcí také zpravodajství udržuje nepřetržité spojení společnosti se světem, dává události do jasných souvislostí a vytváří a udržuje všeobecně platné společenské normy a postoje.</span>
+<span style="font-size:small;">''„Zpravodajství je zároveň vědomou novinářskou činností i konkrétním, viditelným a slyšitelným výsledkem této činnosti, která se manifestuje v obsahu novin, časopisů, [[rozhlas|rozhlasu]], [[televize]] i tzv. [[Nová média|nových médiích]]."''&nbsp;<ref>OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv. ''Zpravodajství v médiích''. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, s. 21. ISBN 80-246-0248-2.</ref> Zároveň můžeme na zpravodajství nahlížet jako na ''„specifickou činnost vykonávanou mediálními profesionály v rámci mediálních organizací.“ ''<ref>TRAMPOTA, Tomáš. ''Zpravodajství''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, s. 21. ISBN 80-736-7096-8.</ref> Jednoduše řečeno jde o hledání a třídění informací, jejich následné zpracování a sdělení prostřednictvím různých zpravodajských žánrů. Samotná [[zpráva]] je pak základním kamenem zpravodajství, které může mít mnoho podob, jako například rozhlasové, televizní, fotografické, internetové, tištěné či [[agenturní zpravodajství]]. Obecně by mělo být zpravodajství založeno na faktech a nemělo by obsahovat novinářův názor, mělo by být nepředpojaté, neutrální a objektivní, čímž se zásadně liší od [[Publicistika|publicistiky]].<ref>OSVALDOVÁ, Barbora. HALADA, Jan a kolektiv.&nbsp;''Encyklopedie praktické žurnalistiky''. 1. vyd. Praha: Libri, 1999, s. 214. ISBN 8085983761.</ref> Základní funkcí zpravodajství je tedy informovat společnost o aktuálním dění a tyto informace srozumitelně zpracovat.&nbsp;</span><span style="font-size: small;">Kromě těchto základních funkcí také zpravodajství udržuje nepřetržité spojení společnosti se světem, dává události do jasných souvislostí a vytváří a udržuje všeobecně platné společenské normy a postoje.</span>
 <span style="font-size: small;">Kvůli vázanosti na čas se pak ve zpravodajství objevují pouze aktuální události či události již starší, ale u kterých došlo k nějakému aktuálnímu, novému vývoji. Jakékoliv zpravodajství by navíc mělo být schopno, podle </span>[[žurnalistika|žurnalistiky]]<span style="font-size: small;"> dané země, odpovědět na základní otázky, kterými v případě ČR jsou: ''"kdo, co, kde, kdy a u delších zpráv jak a proč."'' </span><ref>OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv. ''Zpravodajství v médiích''. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, s. 24. ISBN 80-246-0248-2. </ref><span style="font-size: small;"> Zpravodajství však není pouhým odrazem reality, ale realitu filtruje a tvaruje podle toho, které události, aktéry a témata považuje za důležité a zajímavé pro společnost (tzv. </span>[[agenda setting|agenda setting]]<span style="font-size: small;">), čímž se jeho příjemci stávají závislí na způsobu zpracování daných událostí.</span>
@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 == <span style="font-size: 12px;"></span>Faktory ovlivňující podobu zpravodajství<br/> ==
-<span style="font-size:small;">Kromě zpravodajských pracovníků, kteří se podílejí na vzhledu zpravodajství, je zde mnoho dalších faktorů, které ho ovlivňují. Mezi tyto faktory můžeme řadit například normativní požadavky příjemců na zpravodajství (např. objektivita, nestrannost, vyváženost, atd.), ekonomické vlivy (vlastníci či investoři daného zpravodajství zasahují do jeho podoby), kulturní prostředí (reflektování a šíření hodnot, idejí a představ té dané kultury, ve které zpravodajství vzniká) nebo technologický pokrok (technické zázemí dané zpravodajské organizace).</span>
+<span style="font-size:small;">Kromě zpravodajských pracovníků, kteří se podílejí na vzhledu zpravodajství, je zde mnoho dalších faktorů, které ho ovlivňují. Mezi tyto faktory můžeme řadit například normativní požadavky příjemců na zpravodajství (např. objektivita, nestrannost, vyváženost, atd.), ekonomické vlivy (vlastníci či investoři daného zpravodajství zasahují do jeho podoby), kulturní prostředí (reflektování a šíření hodnot, idejí a představ té dané kultury, ve které zpravodajství vzniká) nebo technologický pokrok (technické zázemí dané zpravodajské organizace).<ref name="TRAMPOTA">TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-736-7096-8.</ref><ref name="BURTON">BURTON, Graeme. JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2001. ISBN 80-859-4767-6.</ref>
-<span style="font-size:small;">Kromě těchto zásadních faktorů pak podobu zpravodajství ještě ovlivňují tzv. rutinní postupy, které pracovníkům pomáhají zpracovávat velké množství informací v krátkém časovém intervalu pomocí zaběhnutého výběru událostí a využívání ustálených zdrojů informací. Musíme si však uvědomit, že různé zpravodajské organizace vyznávají trochu odlišné [[zpravodajské hodnoty]] a kritéria pro výběr událostí, čímž mohou být některé události referovány intenzivněji než druhé. Posledním podstatnějším faktorem pak jsou zpravodajské konvence, které určují výslednou podobu zpravodajství a umožňují příjemci snadnou orientaci v jakémkoliv typu zpravodajství (abstrakt, popis události a její důležitost, zachycení vývoje události, její rozuzlení a nějaký závěr).</span>
+<span style="font-size:small;">Kromě těchto zásadních faktorů pak podobu zpravodajství ještě ovlivňují tzv. rutinní postupy, které pracovníkům pomáhají zpracovávat velké množství informací v krátkém časovém intervalu pomocí zaběhnutého výběru událostí a využívání ustálených zdrojů informací. Musíme si však uvědomit, že různé zpravodajské organizace vyznávají trochu odlišné [[zpravodajské hodnoty]] a kritéria pro výběr událostí<ref>BURNS, Lynette Sheridan. Žurnalistika: [praktická příručka pro novináře]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, s. 63-64. ISBN 80-717-8871-6.</ref>, čímž mohou být některé události referovány intenzivněji než druhé. Posledním podstatnějším faktorem pak jsou zpravodajské konvence, které určují výslednou podobu zpravodajství a umožňují příjemci snadnou orientaci v jakémkoliv typu zpravodajství (abstrakt, popis události a její důležitost, zachycení vývoje události, její rozuzlení a nějaký závěr).<ref name="TRAMPOTA"/><ref name="BURTON"/>
 == <span style="font-size: 12px;"></span>Historie zpravodajství<br/> ==

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 <span style="font-size:small;">'''Související pojmy:'''</span>
-<blockquote><span style="font-size:small;">''nadřazené'' - žurnalistika</span><br/></blockquote><blockquote><span style="font-size:small;">''podřazené'' - zpráva</span><br/></blockquote>
+<blockquote><span style="font-size:small;">''nadřazené'' - žurnalistika</span><br/></blockquote><blockquote><span style="font-size:small;">''podřazené'' - zpráva, událost</span><br/></blockquote>
 == Charakteristiky ==

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span style="font-size:small;">'''Autor:''' Andrea Kopečná</span>
-<span style="font-size:small;">'''Klíčová slova:''' informace, [[žurnalistika]], média, novinářství</span>
+<span style="font-size:small;">'''Klíčová slova:''' informace, žurnalistika, média, novinářství</span>
 <span style="font-size:small;">'''Synonyma:''' ---</span>
 <span style="font-size:small;">'''Související pojmy:'''</span>
-<blockquote><span style="font-size:small;">''nadřazené'' - žurnalistika</span><br/></blockquote><blockquote><span style="font-size:small;">''podřazené'' - [[zpráva]]</span><br/></blockquote>
+<blockquote><span style="font-size:small;">''nadřazené'' - žurnalistika</span><br/></blockquote><blockquote><span style="font-size:small;">''podřazené'' - zpráva</span><br/></blockquote>
 == Charakteristiky ==
-<span style="font-size:small;">''„Zpravodajství je zároveň vědomou novinářskou činností i konkrétním, viditelným a slyšitelným výsledkem této činnosti, která se manifestuje v obsahu novin, časopisů, [[rozhlas|rozhlasu]], [[televize]] i tzv. [[Nová média|nových médiích]]."''&nbsp;<ref>OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv. ''Zpravodajství v médiích''. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, s. 21. ISBN 80-246-0248-2.</ref> Zároveň můžeme na zpravodajství nahlížet jako na ''„specifickou činnost vykonávanou mediálními profesionály v rámci mediálních organizací.“ ''<ref>TRAMPOTA, Tomáš. ''Zpravodajství''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, s. 21. ISBN 80-736-7096-8.</ref> Jednoduše řečeno jde o hledání a třídění informací, jejich následné zpracování a sdělení prostřednictvím různých zpravodajských žánrů. Samotná zpráva je pak základním kamenem zpravodajství, které může mít mnoho podob, jako například rozhlasové, televizní, fotografické, internetové, tištěné či [[agenturní zpravodajství]]. Obecně by mělo být zpravodajství založeno na faktech a nemělo by obsahovat novinářův názor, mělo by být nepředpojaté, neutrální a objektivní, čímž se zásadně liší od [[Publicistika|publicistiky]]. Základní funkcí zpravodajství je tedy informovat společnost o aktuálním dění a tyto informace srozumitelně zpracovat.&nbsp;</span><span style="font-size: small;">Kromě těchto základních funkcí také zpravodajství udržuje nepřetržité spojení společnosti se světem, dává události do jasných souvislostí a vytváří a udržuje všeobecně platné společenské normy a postoje.</span>
+<span style="font-size:small;">''„Zpravodajství je zároveň vědomou novinářskou činností i konkrétním, viditelným a slyšitelným výsledkem této činnosti, která se manifestuje v obsahu novin, časopisů, [[rozhlas|rozhlasu]], [[televize]] i tzv. [[Nová média|nových médiích]]."''&nbsp;<ref>OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv. ''Zpravodajství v médiích''. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, s. 21. ISBN 80-246-0248-2.</ref> Zároveň můžeme na zpravodajství nahlížet jako na ''„specifickou činnost vykonávanou mediálními profesionály v rámci mediálních organizací.“ ''<ref>TRAMPOTA, Tomáš. ''Zpravodajství''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, s. 21. ISBN 80-736-7096-8.</ref> Jednoduše řečeno jde o hledání a třídění informací, jejich následné zpracování a sdělení prostřednictvím různých zpravodajských žánrů. Samotná [[zpráva]] je pak základním kamenem zpravodajství, které může mít mnoho podob, jako například rozhlasové, televizní, fotografické, internetové, tištěné či [[agenturní zpravodajství]]. Obecně by mělo být zpravodajství založeno na faktech a nemělo by obsahovat novinářův názor, mělo by být nepředpojaté, neutrální a objektivní, čímž se zásadně liší od [[Publicistika|publicistiky]]. Základní funkcí zpravodajství je tedy informovat společnost o aktuálním dění a tyto informace srozumitelně zpracovat.&nbsp;</span><span style="font-size: small;">Kromě těchto základních funkcí také zpravodajství udržuje nepřetržité spojení společnosti se světem, dává události do jasných souvislostí a vytváří a udržuje všeobecně platné společenské normy a postoje.</span>
-<span style="font-size: small;">Kvůli vázanosti na čas se pak ve zpravodajství objevují pouze aktuální události či události již starší, ale u kterých došlo k nějakému aktuálnímu, novému vývoji. Jakékoliv zpravodajství by navíc mělo být schopno, podle </span>žurnalistiky<span style="font-size: small;"> dané země, odpovědět na základní otázky, kterými v případě ČR jsou: ''"kdo, co, kde, kdy a u delších zpráv jak a proč."'' </span><ref>OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv. ''Zpravodajství v médiích''. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, s. 24. ISBN 80-246-0248-2. </ref><span style="font-size: small;"> Zpravodajství však není pouhým odrazem reality, ale realitu filtruje a tvaruje podle toho, které události, aktéry a témata považuje za důležité a zajímavé pro společnost (tzv. </span>[[agenda setting|agenda setting]]<span style="font-size: small;">), čímž se jeho příjemci stávají závislí na způsobu zpracování daných událostí.</span>
+<span style="font-size: small;">Kvůli vázanosti na čas se pak ve zpravodajství objevují pouze aktuální události či události již starší, ale u kterých došlo k nějakému aktuálnímu, novému vývoji. Jakékoliv zpravodajství by navíc mělo být schopno, podle </span>[[žurnalistika|žurnalistiky]]<span style="font-size: small;"> dané země, odpovědět na základní otázky, kterými v případě ČR jsou: ''"kdo, co, kde, kdy a u delších zpráv jak a proč."'' </span><ref>OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv. ''Zpravodajství v médiích''. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, s. 24. ISBN 80-246-0248-2. </ref><span style="font-size: small;"> Zpravodajství však není pouhým odrazem reality, ale realitu filtruje a tvaruje podle toho, které události, aktéry a témata považuje za důležité a zajímavé pro společnost (tzv. </span>[[agenda setting|agenda setting]]<span style="font-size: small;">), čímž se jeho příjemci stávají závislí na způsobu zpracování daných událostí.</span>
 == <span style="font-size: 12px;"></span>Faktory ovlivňující podobu zpravodajství<br/> ==

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 <span style="font-size:small;">''„Zpravodajství je zároveň vědomou novinářskou činností i konkrétním, viditelným a slyšitelným výsledkem této činnosti, která se manifestuje v obsahu novin, časopisů, [[rozhlas|rozhlasu]], [[televize]] i tzv. [[Nová média|nových médiích]]."''&nbsp;<ref>OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv. ''Zpravodajství v médiích''. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, s. 21. ISBN 80-246-0248-2.</ref> Zároveň můžeme na zpravodajství nahlížet jako na ''„specifickou činnost vykonávanou mediálními profesionály v rámci mediálních organizací.“ ''<ref>TRAMPOTA, Tomáš. ''Zpravodajství''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, s. 21. ISBN 80-736-7096-8.</ref> Jednoduše řečeno jde o hledání a třídění informací, jejich následné zpracování a sdělení prostřednictvím různých zpravodajských žánrů. Samotná zpráva je pak základním kamenem zpravodajství, které může mít mnoho podob, jako například rozhlasové, televizní, fotografické, internetové, tištěné či [[agenturní zpravodajství]]. Obecně by mělo být zpravodajství založeno na faktech a nemělo by obsahovat novinářův názor, mělo by být nepředpojaté, neutrální a objektivní, čímž se zásadně liší od [[Publicistika|publicistiky]]. Základní funkcí zpravodajství je tedy informovat společnost o aktuálním dění a tyto informace srozumitelně zpracovat.&nbsp;</span><span style="font-size: small;">Kromě těchto základních funkcí také zpravodajství udržuje nepřetržité spojení společnosti se světem, dává události do jasných souvislostí a vytváří a udržuje všeobecně platné společenské normy a postoje.</span>
-<span style="font-size: small;">Kvůli vázanosti na čas se pak ve zpravodajství objevují pouze aktuální události či události již starší, ale u kterých došlo k nějakému aktuálnímu, novému vývoji. Jakékoliv zpravodajství by navíc mělo být schopno podle </span>žurnalistiky<span style="font-size: small;"> dané země odpovědět na základní otázky, kterými v případě ČR jsou: ''"kdo, co, kde, kdy a u delších zpráv jak a proč."'' </span><ref>OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv. ''Zpravodajství v médiích''. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, s. 24. ISBN 80-246-0248-2. </ref><span style="font-size: small;"> Zpravodajství však není pouhým odrazem reality, ale realitu filtruje a tvaruje podle toho, které události, aktéry a témata považuje za důležité a zajímavé pro společnost (tzv. </span>[[agenda setting|agenda setting]]<span style="font-size: small;">), čímž se jeho příjemci stávají závislí na způsobu zpracování daných událostí.</span>
+<span style="font-size: small;">Kvůli vázanosti na čas se pak ve zpravodajství objevují pouze aktuální události či události již starší, ale u kterých došlo k nějakému aktuálnímu, novému vývoji. Jakékoliv zpravodajství by navíc mělo být schopno, podle </span>žurnalistiky<span style="font-size: small;"> dané země, odpovědět na základní otázky, kterými v případě ČR jsou: ''"kdo, co, kde, kdy a u delších zpráv jak a proč."'' </span><ref>OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv. ''Zpravodajství v médiích''. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, s. 24. ISBN 80-246-0248-2. </ref><span style="font-size: small;"> Zpravodajství však není pouhým odrazem reality, ale realitu filtruje a tvaruje podle toho, které události, aktéry a témata považuje za důležité a zajímavé pro společnost (tzv. </span>[[agenda setting|agenda setting]]<span style="font-size: small;">), čímž se jeho příjemci stávají závislí na způsobu zpracování daných událostí.</span>
 == <span style="font-size: 12px;"></span>Faktory ovlivňující podobu zpravodajství<br/> ==

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 <span style="font-size:small;">''„Zpravodajství je zároveň vědomou novinářskou činností i konkrétním, viditelným a slyšitelným výsledkem této činnosti, která se manifestuje v obsahu novin, časopisů, [[rozhlas|rozhlasu]], [[televize]] i tzv. [[Nová média|nových médiích]]."''&nbsp;<ref>OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv. ''Zpravodajství v médiích''. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, s. 21. ISBN 80-246-0248-2.</ref> Zároveň můžeme na zpravodajství nahlížet jako na ''„specifickou činnost vykonávanou mediálními profesionály v rámci mediálních organizací.“ ''<ref>TRAMPOTA, Tomáš. ''Zpravodajství''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, s. 21. ISBN 80-736-7096-8.</ref> Jednoduše řečeno jde o hledání a třídění informací, jejich následné zpracování a sdělení prostřednictvím různých zpravodajských žánrů. Samotná zpráva je pak základním kamenem zpravodajství, které může mít mnoho podob, jako například rozhlasové, televizní, fotografické, internetové, tištěné či [[agenturní zpravodajství]]. Obecně by mělo být zpravodajství založeno na faktech a nemělo by obsahovat novinářův názor, mělo by být nepředpojaté, neutrální a objektivní, čímž se zásadně liší od [[Publicistika|publicistiky]]. Základní funkcí zpravodajství je tedy informovat společnost o aktuálním dění a tyto informace srozumitelně zpracovat.&nbsp;</span><span style="font-size: small;">Kromě těchto základních funkcí také zpravodajství udržuje nepřetržité spojení společnosti se světem, dává události do jasných souvislostí a vytváří a udržuje všeobecně platné společenské normy a postoje.</span>
-<span style="font-size: small;">Kvůli vázanosti na čas se pak ve zpravodajství objevují pouze aktuální události či události již starší, ale u kterých došlo k nějakému aktuálnímu, novému vývoji. Jakékoliv zpravodajství by navíc mělo být schopno podle </span>[[žurnalistika|žurnalistiky]]<span style="font-size: small;"> dané země odpovědět na základní otázky, kterými v případě ČR jsou: ''"kdo, co, kde, kdy a u delších zpráv jak a proč."'' </span><ref>OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv. ''Zpravodajství v médiích''. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, s. 24. ISBN 80-246-0248-2. </ref><span style="font-size: small;"> Zpravodajství však není pouhým odrazem reality, ale realitu filtruje a tvaruje podle toho, které události, aktéry a témata považuje za důležité a zajímavé pro společnost (tzv. </span>[[agenda setting|agenda setting]]<span style="font-size: small;">), čímž se jeho příjemci stávají závislí na způsobu zpracování daných událostí.</span>
+<span style="font-size: small;">Kvůli vázanosti na čas se pak ve zpravodajství objevují pouze aktuální události či události již starší, ale u kterých došlo k nějakému aktuálnímu, novému vývoji. Jakékoliv zpravodajství by navíc mělo být schopno podle </span>žurnalistiky<span style="font-size: small;"> dané země odpovědět na základní otázky, kterými v případě ČR jsou: ''"kdo, co, kde, kdy a u delších zpráv jak a proč."'' </span><ref>OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv. ''Zpravodajství v médiích''. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, s. 24. ISBN 80-246-0248-2. </ref><span style="font-size: small;"> Zpravodajství však není pouhým odrazem reality, ale realitu filtruje a tvaruje podle toho, které události, aktéry a témata považuje za důležité a zajímavé pro společnost (tzv. </span>[[agenda setting|agenda setting]]<span style="font-size: small;">), čímž se jeho příjemci stávají závislí na způsobu zpracování daných událostí.</span>
 == <span style="font-size: 12px;"></span>Faktory ovlivňující podobu zpravodajství<br/> ==

@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 == <span style="font-size: 12px;"></span>Historie zpravodajství<br/> ==
-<div><span style="font-size:small;">Prvním krokem k utváření zpravodajství byl rozvoj měst a průmyslu na konci středověku, společně se zámořskými objevy a utlumením latiny. Společnost se začínala otevírat novým obchodním vazbám a novým prostředkům k dorozumívání se a předávání informací. Postupně vznikaly první ručně psané noviny, později pak i tištěné (v 17. století). Následně, díky technickým pokrokům, se začínala zkvalitňovat forma, rychlost i dostupnost zpravodajství. Začínali vznikat samostatné zpravodajské rubriky a rozlišovalo se též zpravodajství domácí a zahraniční. Vývoj zpravodajství však není spjat pouze s novinami, ale zejména i se vznikem tiskových agentur, fotografie, rozhlasu a televize. K rozvoji zpravodajství v rozhlase dochází až po 2. světové válce a v televizi pak byl první zpravodajský program odvysílán stanicí&nbsp;[[CNN]]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; line-height: 19.200000762939453px;">&nbsp;</span>v roce 1981.<ref>OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv. ''Zpravodajství v médiích''. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, s. 16-20. ISBN 80-246-0248-2.</ref></span></div>
+<div><span style="font-size:small;">Prvním krokem k utváření zpravodajství byl rozvoj měst a průmyslu na konci středověku, společně se zámořskými objevy a utlumením latiny. Společnost se začínala otevírat novým obchodním vazbám a novým prostředkům k dorozumívání se a předávání informací. Postupně vznikaly první ručně psané noviny, později pak i tištěné (v 17. století). Následně, díky technickým pokrokům, se začínala zkvalitňovat forma, rychlost i dostupnost zpravodajství. Začínali vznikat samostatné zpravodajské rubriky a rozlišovalo se též zpravodajství domácí a zahraniční. Vývoj zpravodajství však není spjat pouze s novinami, ale zejména i se vznikem tiskových agentur, fotografie, [[rozhlas|rozhlasu]] a [[televize]]. K rozvoji zpravodajství v rozhlase dochází až po 2. světové válce a v televizi pak byl první zpravodajský program odvysílán stanicí&nbsp;[[CNN]]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; line-height: 19.200000762939453px;">&nbsp;</span>v roce 1981.<ref>OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv. ''Zpravodajství v médiích''. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, s. 16-20. ISBN 80-246-0248-2.</ref></span></div>
 == Poznámky ==