https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=ZnalostZnalost - Historie editací2026-07-20T10:44:34ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.35.0https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Znalost&diff=19490&oldid=prevMichal Klajban: 34 revizí: IMPORT W-Z a články začínájící na dlouhé sam. a souhl. s háčkem: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)2012-02-22T14:05:21Z<p>34 revizí: IMPORT W-Z a články začínájící na dlouhé sam. a souhl. s háčkem: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Autorka:''' Magdaléna Filipová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' znalost, informace, data, klasifikace<br />
<br />
'''Synonyma:''' vědomost, poznatek<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<br />
<blockquote><br />
''nadřazené:''- ---</blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené:''- explicitní znalost, implicitní znalost, tacitní znalost, uvědomovaná znalost, neuvědomovaná znalost, patentová znalost, osobní znalost, znalost ve všeobecném povědomí, veřejná znalost</blockquote><br />
<br />
==Charakteristika==<br />
Termín znalost se vyznačuje širokým spektrem významů. Možné definice jsou například tyto:<br />
<br />
''"Znalost lze definovat jako porozumění získané zkušeností nebo studiem."''<ref>Krbálek, Pavel. Tvoření znalostní společnosti. In ''Kognice 2008 : recenzovaný sborník IV. ročníku konference s mezinárodní účastí, Hradec králové, 18.9. a 19.9. 2008.'' Vyd. 1. Hradec Králové : Gaudeamus, 2008, s. 257.</ref><br />
<br />
''"Znalost je informace, která je organizována a analyzována, aby se stala srozumitelnou a použitelnou k řešení problému nebo k rozhodování."''<ref>Citováno podle Bureš, Vladimír. ''Znalostní management a proces jeho zavádění : průvodce pro praxi.'' 1. vyd. Praha : Grada, 2007, s. 27.</ref><br />
<br />
''"Znalosti jsou možnosti účinného jednání."''<ref>Citováno podle Truneček, Jan. ''Management znalostí.'' 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2004, s. 13.</ref><br />
<br />
<br />
Vznik znalosti se většinou vyjadřuje pomocí schématu:<br />
DATA – INFORMACE – ZNALOSTI<br />
<br />
<br />
1. DATA – fakta, obrázky, zvuky................................................+ interpretace a význam =<br />
<br />
2. INFORMACE – formátovaná, filtrovaná a sumarizovaná data .........+ akce a aplikace =<br />
<br />
3. ZNALOST – instinkty, ideje, pravidla a procedury, které vedou akce a rozhodnutí<br />
<br />
<br />
Znalost lze efektivně uplatnit nejen když je formulovaná a publikovaná, ale také zařazena do fondu znalostí a uplatněna v rozhodovacím procesu. Využívání znalostí má souvislost s respektováním určitých hodnot, např. estetických, kulturních či etických. Znalosti se většinou přenáší formou vzájemné komunikace v podobě zpráv, sdělení či souborů dat. V procesu předávání znalostí nehraje významnou roli pouze zdroj znalostí, ale také jejich příjemce.<br />
<br />
==Příklady klasifikací pojmu znalost==<br />
Klasifikace podle Nonaka a Takeuchiho: <ref>Citováno podle Truneček, Jan. Op. cit.</ref><br />
<br />
1. Explicitní znalosti<br />
- lze je bez problémů vyjadřovat, sdílet, formalizovat a systematicky uspořádat<br />
<br />
2. Implicitní znalosti<br />
- jsou osobní, velmi těžce formalizovatelné, získávají se zkušeností a praxí<br />
<br />
3. Tacitní (tiché) znalosti<br />
- implicitní znalosti, které nelze formalizovat<br />
<br />
<br />
Johariovo okno znalostí: <ref>Citováno podle Barták, Jan. ''Od znalostí k inovacím.'' Praha : Alfa nakladatelství, 2008.</ref><br />
<br />
1. Uvědomovaná znalost – něco vím a dokážu to vyjádřit<br />
<br />
2. Uvědomovaná neznalost – uvědomovaný znalostní nedostatek<br />
<br />
3. Neuvědomovaná znalost – implicitní znalost - zkušenosti, rutina<br />
<br />
4. Neuvědomovaná neznalost – neznámý znalostní nedostatek<br />
<br />
<br />
Boisotova matice – čtyři úrovně: <ref>Citováno podle Bureš, Vladimír. Op. cit.</ref><br />
<br />
1. Patentová znalost – kontextově závislá<br />
<br />
2. Osobní znalost – závislá na subjektu a jeho osobních zkušenostech<br />
<br />
3. Znalost ve všeobecném povědomí – všeobecně rozšířená, málo kodifikovaná<br />
<br />
4. Veřejná znalost – kodifikovaná, rozptýlená, má strukturovanou formu<br />
<br />
<br />
Tři základní aspekty znalosti podle Ladislava Tondla:<br />
<br />
1. Objekt znalosti – zpráva, znakový komplex (musí mít interpretovatelný obsah)<br />
<br />
2. Subjekt znalosti – vlastník, tlumočník znalosti, potenciální příjemce<br />
<br />
3. Kvalita znalosti – hodnotící atributy (např. informační hodnota)<br />
<br />
==Konverze a vznik nových znalostí==<br />
Znalosti se mohou měnit, procházet tzv. konverzí. <br />
<br />
Existují čtyři základní způsoby:<br />
<br />
1. Socializace – vytváření nové tacitní znalosti ze staré tacitní znalosti<br />
<br />
Vytváření a přenos těchto znalostí se nazývá sdílení. Jako příklad může sloužit tzv. učňovství.<br />
<br />
2. Externalizace – ze staré tacitní znalosti vzniká nová explicitní znalost<br />
<br />
Vlastník původní tacitní znalosti ji nedokáže formulovat, a tak ji musí zprostředkovat někdo jiný pomocí metafor a příběhů.<br />
<br />
3. Kombinace – tvorba nové explicitní znalosti ze staré explicitní znalosti<br />
<br />
Dochází ke spojování původně samostatných explicitních znalostí.<br />
<br />
4. Internalizace – vytváření nové tacitní znalosti ze staré explicitní znalosti<br />
<br />
Děje se na individuální úrovni formou učení se při činnosti.<br />
<br />
==Znalosti a současnost==<br />
Společnost se v 90. letech 20. století posunula od zpracování dat ke zpracování znalostí, které se staly novým artefaktem. Hlavní zdroj bohatství moderní společnosti představuje tvůrčí a individualizovaná práce s informacemi a jejich proměna na znalosti. Důležitými nástroji pro vytváření znalostí jsou vzdělaní lidé a moderní digitální technologie.<br />
<br />
V současnosti vzniká velké množství znalostí jak na teoretické, tak na praktické úrovni. Zájem je především o techniku a využívání vědeckých poznatků v praxi. Zformovalo se nové pojetí vzdělávání, značně orientované na počítačovou gramotnost, ekologickou výchovu a celoživotní učení.<br />
<br />
Velmi populárním a užitečným konceptem dnešní doby je znalostní management. Zajímají se o něj především obchodní organizace a výrobní podniky, ale může být zaveden i do vzdělávacích institucí nebo orgánů veřejné správy. <br />
<br />
''„Znalostní management představuje systematický přístup k vyhledávání a využívání znalostí v zájmu tvorby hodnot. Zahrnuje již samotný vznik, výběr, zpracování, formalizaci, transformaci a ukládání znalosti do paměti, ale těžiště je v šíření, dalším rozvoji znalostí a v jejich efektivním využívání.“''<ref>Bureš, Vladimír. Znalostní management jako aplikační oblast kognitivních věd. In ''Kognice 2008 : recenzovaný sborník IV. ročníku konference s mezinárodní účastí, Hradec králové, 18.9. a 19.9. 2008.'' Vyd. 1. Hradec Králové : Gaudeamus, 2008, s. 103.</ref><br />
<br />
==Poznámky==<br />
<references/><br />
<br />
==Použitá literatura==<br />
* BARTÁK, Jan. Od znalostí k inovacím. Praha : Alfa nakladatelství, 2008. 190 s. ISBN 9788087197035.<br />
<br />
* BUREŠ, Vladimír. Znalostní management a proces jeho zavádění : průvodce pro praxi. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. 212 s. ISBN 9788024719788.<br />
<br />
* Kognice 2008 : recenzovaný sborník IV. ročníku konference s mezinárodní účastí, Hradec králové, 18.9. a 19.9. 2008. Vyd. 1. Hradec Králové : Gaudeamus, 2008. 311 s. ISBN 9788070410233.<br />
<br />
* SPIS, Manifest znalostní společnosti. Sdružení pro informační společnost [online]. 2004 [cit. 2011-04-25]. Dostupnéz WWW:<br />
http://www.spis.cz/spis2/fileadmin/docs/Projekty/Manifest_2004/manifest2004.pdf.<br />
<br />
* TONDL, Ladislav. Znalost a její lidské, společenské a epistemické dimenze. Vyd. 1. Praha : Filosofia, 2002. 173 s. ISBN 8070071672.<br />
<br />
* TRUNEČEK, Jan. Management znalostí. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2004. 131 s. ISBN 8071798843.</div>Michal Klajban