Zdravotnictví - Historie editací

Jan Hrabal: /* Zdravotnictví v rozvojových zemích */

2012-12-11T14:34:08Z

Zdravotnictví v rozvojových zemích

Jan Hrabal: /* Zdravotnictví */

2012-12-07T00:00:38Z

Zdravotnictví

Jan Hrabal v 6. 12. 2012, 23:59

2012-12-06T23:59:31Z

Jan Hrabal v 3. 12. 2012, 22:13

2012-12-03T22:13:32Z

Jan Hrabal: /* Zdravotnictví v ČR */

2012-12-03T22:10:11Z

Zdravotnictví v ČR

Jan Hrabal: /* Použité zdroje */

2012-12-03T22:00:07Z

Použité zdroje

Jan Hrabal v 3. 12. 2012, 21:57

2012-12-03T21:57:46Z

Jan Hrabal v 3. 12. 2012, 21:43

2012-12-03T21:43:31Z

Jan Hrabal: /* Zdravotnictví v ČR */

2012-12-03T21:35:34Z

Zdravotnictví v ČR

Jan Hrabal v 3. 12. 2012, 21:34

2012-12-03T21:34:35Z

@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 ==Zdravotnictví v ČR ==
 Ochrana zdraví je definována v Ústavě ČR v Listině základních práv a svobod, která v čl. 31 stanoví: „''Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon''“ (zákon č. 2/1993 Sb.). <ref>Česká republika. Listina základních práv a svobod. In Ústava ČR. 1992. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html</ref> Zdravotní politika v ČR je pod správou Ministerstva zdravotnictví. Vydává zákony, směrnice a vyhlášky, jimiž se musí zdravotnické zařízení, poskytovatel zdrav. péče a klient řídit. Zdravotnických zařízení bylo v r. 2011 28 450, z toho 225 bylo státních a 28 225 nestátních a jsou jimi: nemocnice, odborné léčebné ústavy, samostatná ambulantní zařízení, zvláštní zdravotnická zařízení, lázně, zařízení lékárenské péče a orgány ochrany veřejného zdraví. Ve všech zařízeních působilo 46 422 lékařů a více než 107 023 samostatných zdravotnických pracovníků nelékařů. Zdravotnictví je financováno ze zdravotních pojišťoven a každý občan jej musí platit. Platí ho za něj zaměstnavatel; některé skupiny obyvatel jsou z hrazení pojištění vyřazeny. Největší pojišťovnou je Všeobecná zdravotní pojišťovna (přes 6 mil. klientů).<ref>O nás. ''Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky'' [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/</ref> Lékaři musí léčit lege artis (=podle pravidel) a znamená to, že musí projít patřičným medicínským vzděláním (standardně 6 let + atestace) před tím, než se začnou věnovat lékařské profesi a mít smlouvu s pojišťovnou.
 ==Poznámky==

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 ==Zdravotnictví==
-Zdravotnictví je soubor činností zdravotnických zařízení poskytujících zdravotní péči. Je to komplexní institucionalizovaný sociální systém. Celosvětově podléhá od 20. století drastickým inovacím, organizačním a technologickým, a podléhá politickým, ekonomickým a sociálním tlakům. Vznikají nové medicínské obory a lékařské specializace. Neustále rostou náklady na zdravotnictví způsobené zejména nákupem technologických vybavení a léků. Zdravotní péče se zkvalitňuje, díky čemuž dochází k zlepšování zdraví obyvatelstva, prodlužování lidského života, ale zároveň k větší koncentraci pacientů vyšších věkových skupin. Zároveň dochází k nárůstu etických problému v genetických intervencích, zadržování smrti nebo eutanazii. Koncem 20. století se do zdravotnictví zavádí informační a komunikační technologie, vzniká telemedicína a elektronické zdravotnictví.
+Zdravotnictví je soubor činností zdravotnických zařízení poskytujících zdravotní péči. Je to komplexní institucionalizovaný sociální systém. Celosvětově podléhá od 20. století drastickým inovacím, organizačním a technologickým, a podléhá politickým, ekonomickým a sociálním tlakům. Vznikají nové medicínské obory a lékařské specializace. Neustále rostou náklady na zdravotnictví způsobené zejména nákupem technologických vybavení a léků. Zdravotní péče se zkvalitňuje, díky čemuž dochází k zlepšování zdraví obyvatelstva, prodlužování lidského života, ale zároveň k větší koncentraci pacientů vyšších věkových skupin. Také dochází k nárůstu etických problémů v genetických intervencích, zadržování smrti nebo eutanazii. Koncem 20. století se do zdravotnictví zavádí informační a komunikační technologie, vzniká telemedicína a elektronické zdravotnictví.
 ==Modely zdravotnických systémů==

@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 ==Zdravotnictví v ČR ==
-Ochrana zdraví je definována v Ústavě ČR v Listině základních práv a svobod, která v čl. 31 stanoví: „''Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon''“ (zákon č. 2/1993 Sb.). <ref>Česká republika. Listina základních práv a svobod. In Ústava ČR. 1992. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html</ref> Zdravotní politika v ČR je pod správou Ministerstva zdravotnictví. Vydává zákony, směrnice a vyhlášky, jimiž se musí zdravotnické zařízení, poskytovatel zdrav. péče a klient v řídit. Zdravotnických zařízení bylo v r. 2011 28 450, z toho 225 bylo státních a 28 225 nestátních a jsou jimi: nemocnice, odborné léčebné ústavy, samostatná ambulantní zařízení, zvláštní zdravotnická zařízení, lázně, zařízení lékárenské péče a orgány ochrany veřejného zdraví. Ve všech zařízeních působilo 46 422 lékařů a více než 107 023 samostatných zdravotnických pracovníků nelékařů. Zdravotnictví je financováno ze zdravotních pojišťoven a každý občan jej musí platit. Platí ho za něj zaměstnavatel; některé skupiny obyvatel jsou z hrazení pojištění vyřazeny. Největší pojišťovnou je Všeobecná zdravotní pojišťovna (přes 6 mil. klientů).<ref>O nás. ''Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky'' [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/</ref> Lékaři musí léčit lege artis (=podle pravidel) a znamená to, že musí projít patřičným medicínským vzděláním (standardně 6 let + atestace) před tím, než se začne věnovat lékařské profesi a mít smlouvu s pojišťovnou.
+Ochrana zdraví je definována v Ústavě ČR v Listině základních práv a svobod, která v čl. 31 stanoví: „''Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon''“ (zákon č. 2/1993 Sb.). <ref>Česká republika. Listina základních práv a svobod. In Ústava ČR. 1992. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html</ref> Zdravotní politika v ČR je pod správou Ministerstva zdravotnictví. Vydává zákony, směrnice a vyhlášky, jimiž se musí zdravotnické zařízení, poskytovatel zdrav. péče a klient řídit. Zdravotnických zařízení bylo v r. 2011 28 450, z toho 225 bylo státních a 28 225 nestátních a jsou jimi: nemocnice, odborné léčebné ústavy, samostatná ambulantní zařízení, zvláštní zdravotnická zařízení, lázně, zařízení lékárenské péče a orgány ochrany veřejného zdraví. Ve všech zařízeních působilo 46 422 lékařů a více než 107 023 samostatných zdravotnických pracovníků nelékařů. Zdravotnictví je financováno ze zdravotních pojišťoven a každý občan jej musí platit. Platí ho za něj zaměstnavatel; některé skupiny obyvatel jsou z hrazení pojištění vyřazeny. Největší pojišťovnou je Všeobecná zdravotní pojišťovna (přes 6 mil. klientů).<ref>O nás. ''Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky'' [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/</ref> Lékaři musí léčit lege artis (=podle pravidel) a znamená to, že musí projít patřičným medicínským vzděláním (standardně 6 let + atestace) před tím, než se začnou věnovat lékařské profesi a mít smlouvu s pojišťovnou.
 ==Zdravotnictví v rozvojových zemích==

@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 ==Zdravotnictví v ČR ==
-Ochrana zdraví je definována v Ústavě ČR v Listině základních práv a svobod, která v čl. 31 stanoví: „''Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon''“ (zákon č. 2/1993 Sb.). <ref>Česká republika. Listina základních práv a svobod. In Ústava ČR. 1992. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html</ref> Zdravotní politika v ČR je pod správou Ministerstva zdravotnictví. Vydává zákony, směrnice a vyhlášky, jimiž se musí zdravotnické zařízení, poskytovatel zdrav. péče a klient v řídit. Zdravotnických zařízení bylo v r. 2011 28 450, z toho 225 bylo státních a 28 225 nestátních a jsou jimi: nemocnice, odborné léčebné ústavy, samostatná ambulantní zařízení, zvláštní zdravotnická zařízení, lázně, zařízení lékárenské péče a orgány ochrany veřejného zdraví. Ve všech zařízeních působilo 46 422 lékařů a více než 107 023 samostatných zdravotnických pracovníků nelékařů. Zdravotnictví je financováno ze zdravotních pojišťoven a každý občan jej musí platit. Platí ho za něj zaměstnavatel; některé skupiny obyvatel jsou z hrazení pojištění vyřazeny. Největší pojišťovnou je Všeobecná zdravotní pojišťovna (přes 6 mil. klientů). Lékaři musí léčit lege artis (=podle pravidel) a znamená to, že musí projít patřičným medicínským vzděláním (standardně 6 let + atestace) před tím, než se začne věnovat lékařské profesi a mít smlouvu s pojišťovnou.
+Ochrana zdraví je definována v Ústavě ČR v Listině základních práv a svobod, která v čl. 31 stanoví: „''Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon''“ (zákon č. 2/1993 Sb.). <ref>Česká republika. Listina základních práv a svobod. In Ústava ČR. 1992. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html</ref> Zdravotní politika v ČR je pod správou Ministerstva zdravotnictví. Vydává zákony, směrnice a vyhlášky, jimiž se musí zdravotnické zařízení, poskytovatel zdrav. péče a klient v řídit. Zdravotnických zařízení bylo v r. 2011 28 450, z toho 225 bylo státních a 28 225 nestátních a jsou jimi: nemocnice, odborné léčebné ústavy, samostatná ambulantní zařízení, zvláštní zdravotnická zařízení, lázně, zařízení lékárenské péče a orgány ochrany veřejného zdraví. Ve všech zařízeních působilo 46 422 lékařů a více než 107 023 samostatných zdravotnických pracovníků nelékařů. Zdravotnictví je financováno ze zdravotních pojišťoven a každý občan jej musí platit. Platí ho za něj zaměstnavatel; některé skupiny obyvatel jsou z hrazení pojištění vyřazeny. Největší pojišťovnou je Všeobecná zdravotní pojišťovna (přes 6 mil. klientů).<ref>O nás. ''Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky'' [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/</ref> Lékaři musí léčit lege artis (=podle pravidel) a znamená to, že musí projít patřičným medicínským vzděláním (standardně 6 let + atestace) před tím, než se začne věnovat lékařské profesi a mít smlouvu s pojišťovnou.
 ==Zdravotnictví v rozvojových zemích==

@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 ==Zdravotnictví v ČR ==
-Ochrana zdraví je definována v Ústavě ČR v Listině základních práv a svobod, která v čl. 31 stanoví: „''Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon''“ (zákon č. 2/1993 Sb.). <ref>Česká republika. Listina základních práv a svobod. In Ústava ČR. 1992. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html</ref> Zdravotní politika v ČR je pod správou Ministerstva zdravotnictví. Vydává zákony, směrnice a vyhlášky, jimiž se musí zdravotnické zařízení, poskytovatel zdrav. péče a klient v řídit. Zdravotnických zařízení bylo v r. 2011 28 450, z toho 225 bylo státních a 28 225 nestátních a jsou jimi: nemocnice, odborné léčebné ústavy, samostatná ambulantní zařízení, zvláštní zdravotnická zařízení, lázně, zařízení lékárenské péče a orgány ochrany veřejného zdraví. Ve všech zařízeních působilo 46 422 lékařů a více než 107 023 samostatných zdravotnických pracovníků nelékařů. Zdravotnictví je financováno ze zdravotních pojišťoven a každý občan jej musí platit. Platí ho za něj zaměstnavatel; některé skupiny obyvatel jsou z hrazení pojištění vyřazeny. Největší pojišťovnou je Všeobecná zdravotní pojišťovna (přes 6,5 mil. klientů). Lékaři musí léčit lege artis (=podle pravidel) a znamená to, že musí projít patřičným medicínským vzděláním (standardně 6 let + atestace) před tím, než se začne věnovat lékařské profesi a mít smlouvu s pojišťovnou.
+Ochrana zdraví je definována v Ústavě ČR v Listině základních práv a svobod, která v čl. 31 stanoví: „''Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon''“ (zákon č. 2/1993 Sb.). <ref>Česká republika. Listina základních práv a svobod. In Ústava ČR. 1992. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html</ref> Zdravotní politika v ČR je pod správou Ministerstva zdravotnictví. Vydává zákony, směrnice a vyhlášky, jimiž se musí zdravotnické zařízení, poskytovatel zdrav. péče a klient v řídit. Zdravotnických zařízení bylo v r. 2011 28 450, z toho 225 bylo státních a 28 225 nestátních a jsou jimi: nemocnice, odborné léčebné ústavy, samostatná ambulantní zařízení, zvláštní zdravotnická zařízení, lázně, zařízení lékárenské péče a orgány ochrany veřejného zdraví. Ve všech zařízeních působilo 46 422 lékařů a více než 107 023 samostatných zdravotnických pracovníků nelékařů. Zdravotnictví je financováno ze zdravotních pojišťoven a každý občan jej musí platit. Platí ho za něj zaměstnavatel; některé skupiny obyvatel jsou z hrazení pojištění vyřazeny. Největší pojišťovnou je Všeobecná zdravotní pojišťovna (přes 6 mil. klientů). Lékaři musí léčit lege artis (=podle pravidel) a znamená to, že musí projít patřičným medicínským vzděláním (standardně 6 let + atestace) před tím, než se začne věnovat lékařské profesi a mít smlouvu s pojišťovnou.
 ==Zdravotnictví v rozvojových zemích==

@@ Řádek 41: / Řádek 41: @@
 ==Použité zdroje==
 *JANEČKOVÁ, Hana a Helena HNILICOVÁ. ''Úvod do veřejného zdravotnictví.'' Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 294 s. ISBN 978-807-3675-929.
-*''Sít̕ ždravotnických zařízení.'' Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2012. ISSN 1211-1651. Dostupné z: https://snzr.uzis.cz/viewzz/rzz.htm
+*''Sít̕ ždravotnických zařízení.'' Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2012. ISSN 1211-1651. Dostupné z: http://www.uzis.cz/system/files/sitzz2011.pdf

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Autor:''' Jan Hrabal
-'''Klíčová slova:''' veřejné zdravotnictví, zdravotní politika, zdravotní pojištění
+'''Klíčová slova:''' veřejné zdravotnictví, zdravotní politika, zdravotní pojištění, zdravotnický systém
 '''Synonyma:''' ---
@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 	<blockquote>
-''nadřazené'' - ---</blockquote>
+''nadřazené'' - sociologie zdravotnictví, sociologie medicíny</blockquote>
 	<blockquote>
-''podřazené'' - medicína, sociologie medicíny, lékařství</blockquote>
+''podřazené'' - medicína, lékařství</blockquote>

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 Ve světě existují tři hlavní zdravotnické systémy, které se rozlišují podle způsobu financování.
-=Národní zdravotní pojištění – bismarckovský model=
+===Národní zdravotní pojištění – bismarckovský model===
 Zavedl jej na konci 19. století německý kancléř Otto von Bismarck. Je to celonárodní systém, v němž každý občan odvádí část příjmu (průměrně 13%) pojišťovnám a ty následně zdravotnickým institucím. Vyznačuje se principem sociální solidarity – plátce každý měsíc přispívá do fondu bez ohledu na to, jaké množství zdravotní péče se mu v budoucnu dostane. Zdravotní pojištění hradí zároveň zaměstnanec i zaměstnavatel. Některé služby jsou doplněny přímou platbou (zubní ošetření, lázeňská péče, rehabilitace). Tento typ systému funguje kromě Německa také v Rakousku, Francii, Belgii, Nizozemsku, Švýcarsku a od roku 1992 v Česku.
-=Státní zdravotnictví=
+===Státní zdravotnictví===
 Je financováno z daní.
 *Semaškův model – centrálně řízené státní zdrav., až na výjimky neexistovaly soukromé zdravotnické služby. Dříve fungoval v zemích východní Evropy, SSSR, v čisté podobě dnes funguje na Kubě.
 *Beveridgeovský model – prototypem je Národní zdravotní služba (National Health Service, NHS) ve Velké Británii. Je to vysoce solidární model, který garantuje rovnost a spravedlnost přístupu ke zdravotní péči. Britové jsou na něj hrdí. NHS doplňují soukromé zdravotnické služby, které využívají zejména vyšší třídy.
-=Liberální, trží model=
+===Liberální, trží model===
 Funguje pouze v USA. Na trhu se nabízí přes 1000 soukromých pojišťoven a orientovat se v jejich službách je nemožné. Mnohým lidem hradí pojištění zaměstnavatel (i přesto, že to není uzákoněno), avšak 47 milionů Američanů zdravotní pojištění nemá (nižší třídy, mladí lidé a zaměstnanci, jimž zaměstnavatelé nehradí pojištění). Celostátně a z federálních daní financované programy jsou Medicare a Medicaid. Medicare je určen pro občany starší 65 let, některé skupiny chronicky nemocných a pro tělesně postižené. Medicaid je určen pro chudé. Z daní je též financován Veteran´s Health Administration pro vojáky, válečné veterány a jejich rodiny. Ačkoli je americké zdravotnictví vysoce odborné a kvalitní, je nákladné a není dostupné všem.