WikiKnihovna:Pískoviště - Historie editací

Veronika D. v 4. 12. 2014, 11:25

2014-12-04T11:25:16Z

Veronika D. v 3. 12. 2014, 14:37

2014-12-03T14:37:34Z

Vendy.vy v 12. 5. 2014, 12:13

2014-05-12T12:13:30Z

Paula v 22. 2. 2014, 17:33

2014-02-22T17:33:51Z

Paula v 22. 2. 2014, 17:33

2014-02-22T17:33:26Z

Jana.skladana v 13. 5. 2013, 20:42

2013-05-13T20:42:49Z

Petrlova v 12. 5. 2013, 21:48

2013-05-12T21:48:58Z

Jozeftkacik v 11. 10. 2012, 22:54

2012-10-11T22:54:24Z

OlinaS v 11. 10. 2012, 18:46

2012-10-11T18:46:40Z

OlinaS v 11. 10. 2012, 18:46

2012-10-11T18:46:28Z

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 Prokrastinace
-Prokrastinace je chronická tendence odkládání povinných úkolů (většinou psychicky náročných) na pozdější dobu. Během prokrastinace člověk nedokáže splnit nepříjemné činnosti a dělá naopak práci nedůležitou a často i kontraproduktivní.
+Prokrastinace je chronická tendence odkládání povinných úkolů[1] (většinou psychicky náročných) na pozdější dobu. Během prokrastinace člověk nedokáže splnit nepříjemné činnosti a dělá naopak práci nedůležitou a často i kontraproduktivní.
 Prokrastinace obvykle bývá definována dvojím způsobem. První způsob je již výše zmíněné chorobné odkládání povinností. Druhý způsob popisuje prokrastinaci jako neschopnost odolat současným požitkům, kdy je mysl soustředěna na přítomnost a člověk není schopen myslet na budoucí dlouhodobé cíle, ale řeší úkoly, které přinášejí krátkodobý užitek.
 Prokrastinace je většinou posuzována jako obvyklé a přirozené lidské jednání, do té míry, než se stane chronickou. Prokrastinace se poté může stát nebezpečnou pro psychický stav jedince, který jí trpí. Může totiž vyústit v psychickou krizi a stres. Prokrastinátor se náhradní a zbytečnou činností snaží vyrovnat se stavy úzkosti a pocitu viny způsobeného neplněním povinností, čímž dochází k rozhodovací paralýze a ztrácí se tak jeho produktivita.  Ztrátou produktivity a zároveň i energie se pak člověk dostává do tzv. prokrastinačního kruhu.
@@ Řádek 33: / Řádek 33: @@
 == Poznámky ==
-<references group="pozn." />

← Starší verze		Verze z 3. 12. 2014, 14:37
Řádek 31:		Řádek 31:
	• GRUBER, David: Prokrastinace - odklad, který mrzí. Gruber-TDP, 2013. ISBN 978-80-85624-84-7		• GRUBER, David: Prokrastinace - odklad, který mrzí. Gruber-TDP, 2013. ISBN 978-80-85624-84-7
	• FIORE, Neil A. Snadná cesta z prokrastinace: jak přestat odkládat úkoly. 1. české vyd. Praha: Grada, 2014, 219 s. ISBN 978-80-247-5083-5.		• FIORE, Neil A. Snadná cesta z prokrastinace: jak přestat odkládat úkoly. 1. české vyd. Praha: Grada, 2014, 219 s. ISBN 978-80-247-5083-5.
		+
		+	== Poznámky ==
		+	<references group="pozn." />

← Starší verze		Verze z 12. 5. 2014, 12:13
Řádek 1:		Řádek 1:
	<span style="font-size:x-large;">Osobní knihovny</span>		<span style="font-size:x-large;">Osobní knihovny</span>

		+	Autor: Vendula Výborná
		+	Klíčová slova: odkládání úkolů, boj, lenost
		+	Synonyma:
		+	Související pojmy:
		+	nadřazené: dysmotivační syndrom, LOBO
		+	podřazené:


−	~~<span style="font-size~~:~~larger;">Projekt~~ osobní ~~knihovny vznikl~~ na ~~Ústavu informačních studdí~~ a ~~knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze  knihovní projek~~, ~~významné osobnosti~~, ~~paměť národa </span><span style="font~~-~~size~~:~~larger;">součást projektu Národní kulturní dědictví"~~. ~~Osobní knihovny~~ - ~~soukromé nebo osobní(FID)~~.~~</span>~~	+	Prokrastinace
		+	Prokrastinace je chronická tendence odkládání povinných úkolů (většinou psychicky náročných) na pozdější dobu. Během prokrastinace člověk nedokáže splnit nepříjemné činnosti a dělá naopak práci nedůležitou a často i kontraproduktivní.
		+	Prokrastinace obvykle bývá definována dvojím způsobem. První způsob je již výše zmíněné chorobné odkládání povinností. Druhý způsob popisuje prokrastinaci jako neschopnost odolat současným požitkům, kdy je mysl soustředěna na přítomnost a člověk není schopen myslet na budoucí dlouhodobé cíle, ale řeší úkoly, které přinášejí krátkodobý užitek.
		+	Prokrastinace je většinou posuzována jako obvyklé a přirozené lidské jednání, do té míry, než se stane chronickou. Prokrastinace se poté může stát nebezpečnou pro psychický stav jedince, který jí trpí. Může totiž vyústit v psychickou krizi a stres. Prokrastinátor se náhradní a zbytečnou činností snaží vyrovnat se stavy úzkosti a pocitu viny způsobeného neplněním povinností, čímž dochází k rozhodovací paralýze a ztrácí se tak jeho produktivita. Ztrátou produktivity a zároveň i energie se pak člověk dostává do tzv. prokrastinačního kruhu.
		+	Takto chronická prokrastinace může přerůst v nebezpečné mentální poruchy, které často nejsou postiženým člověkem nijak řešeny z důvodu častého omylu, že prokrastinace je ve skutečnosti slabá vůle či lenost. Lenost je ovšem opačný jev než prokrastinace vzhledem ke skutečnosti, že „lenivý člověk nic dělat nechce a je s tímto stavem spokojen, prokrastinující člověk by naopak rád něco dělal, ale nedokáže se k tomu přemluvit. Rád by něco dokázal, ale nejde mu to.“
		+	Pojem prokrastinace je znám již dlouho dobu, ale teprve v posledních letech se mu dostává pozornosti jak v laické společnosti, tak ve vědeckých kruzích.
		+
		+	Jak s prokrastinací bojovat
		+	Vzhledem k čím dál častějšímu výskytu prokrastinace u lidí, je potřeba naučit se s touto chorobnou tendencí bojovat. Petr Ludwig ve své knize Konec prokrastinace radí jak se potýkat s prokrastinací a představuje několik jednoduchých nástrojů pro boj s ní, které rozvrhuje do čtyř bloků, a to:
		+	1. MOTIVACE – v první části představuje metody, které pomáhají vytvořit osobní vizi, díky níž se pak rozvinou vnitřní motivace
		+	2. AKCESCHOPNOST – tato část se věnuje konkrétním metody v boji proti prokrastinaci, jako jsou každodenní návyky klíčových činností a řízení času
		+	3. VÝSTUPY – po naučení se bojovat proti prokrastinaci je potřeba udržet nabyté návyky a spolu s nimi udržovat také spokojenost spojenou s vyšší emoční stabilitou
		+	4. OBJEKTIVITA – odstranění mylných předsudků o světě i sobě samotném, zároveň uvědomění si svých slabin a nedostatků, které vyžadují zlepšení
		+
		+
		+	Etymologie
		+	V současné češtině použivaný pojem prokrastinace (prokrastinovat, prokrastinátor) je přejatý z anglického slova procrastination, který pochází z latinského výrazu procrastinatus, což je adjektivum odvozené od minulého příčestí slova procrastinare složeného z pro- (pro, na) a crastinus (zítřejší) odvozeného z cras (zítra), znamená tedy patřící zítřku.
		+
		+	Použitá literatura
		+	• LUDWIG, Petr: Konec prokrastinace: Jak přestat odkládat a začít žít naplno. Brno: Jan Melvil Publishing, 2013. ISBN 9788087270516.
		+	• GRUBER, David: Prokrastinace - odklad, který mrzí. Gruber-TDP, 2013. ISBN 978-80-85624-84-7
		+	• FIORE, Neil A. Snadná cesta z prokrastinace: jak přestat odkládat úkoly. 1. české vyd. Praha: Grada, 2014, 219 s. ISBN 978-80-247-5083-5.

← Starší verze		Verze z 22. 2. 2014, 17:33
Řádek 4:		Řádek 4:

	<span style="font-size:larger;">Projekt osobní knihovny vznikl na Ústavu informačních studdí a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze  knihovní projek, významné osobnosti, paměť národa </span><span style="font-size:larger;">součást projektu Národní kulturní dědictví". Osobní knihovny - soukromé nebo osobní(FID).</span>		<span style="font-size:larger;">Projekt osobní knihovny vznikl na Ústavu informačních studdí a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze  knihovní projek, významné osobnosti, paměť národa </span><span style="font-size:larger;">součást projektu Národní kulturní dědictví". Osobní knihovny - soukromé nebo osobní(FID).</span>
−
−	~~skusam editaciu~~

← Starší verze		Verze z 22. 2. 2014, 17:33
Řádek 4:		Řádek 4:

	<span style="font-size:larger;">Projekt osobní knihovny vznikl na Ústavu informačních studdí a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze  knihovní projek, významné osobnosti, paměť národa </span><span style="font-size:larger;">součást projektu Národní kulturní dědictví". Osobní knihovny - soukromé nebo osobní(FID).</span>		<span style="font-size:larger;">Projekt osobní knihovny vznikl na Ústavu informačních studdí a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze  knihovní projek, významné osobnosti, paměť národa </span><span style="font-size:larger;">součást projektu Národní kulturní dědictví". Osobní knihovny - soukromé nebo osobní(FID).</span>
		+
		+	skusam editaciu

← Starší verze		Verze z 13. 5. 2013, 20:42
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span style="font-size:x-large;">~~Samuel Clement BRADFORD~~</span>	+	<span style="font-size:x-large;">Osobní knihovny</span>



−	<span style="font-size:larger;">~~Samuel Clement Bradford ( 10.1.1878 - 13.11.1948) britský~~  ~~matematik~~, ~~knihovník a informační vědec.~~ </span><span style="font-size:larger;">~~Formuloval ,,zákon rozptylu~~". ~~Stál u zrodu Britské společnosti mezinárodní bibliografie. Prezident mezinárodní federace pro informace a dokumentaci~~ (FID).</span>	+	<span style="font-size:larger;">Projekt osobní knihovny vznikl na Ústavu informačních studdí a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze  knihovní projek, významné osobnosti, paměť národa </span><span style="font-size:larger;">součást projektu Národní kulturní dědictví". Osobní knihovny - soukromé nebo osobní(FID).</span>

← Starší verze		Verze z 12. 5. 2013, 21:48
Řádek 1:		Řádek 1:
−	~~'''Vítejte na pískovišti.'''~~	+	<span style="font-size:x-large;">Samuel Clement BRADFORD</span>

−	Zde si můžete zkoušet editace, jak je vám libo. Klikněte na [[Nápověda:Orientace na stránce#Záložky stránky\|záložku]] ''Editovat'' a změňte klidně i tento text. Nezapomeňte používat tlačítko "Ukázat náhled", abyste viděli, jak budou vaše editace po uložení vypadat. Před uložením (tlačítko "Uložit změny") vyplňte Shrnutí editace – popište, co jste zkusili, např. "všechno jsem smazala".<ref name="Helmut">Maienasdasdasda: asdhasuiudoc. asidasd2004/77785</ref>

−	~~Pro editaci se musíte [[Nápověda:Jak začít editovat\|přihlásit]].~~

−	<~~references~~ />	+	<span style="font-size:larger;">Samuel Clement Bradford ( 10.1.1878 - 13.11.1948) britský  matematik, knihovník a informační vědec. </span><span style="font-size:larger;">Formuloval ,,zákon rozptylu". Stál u zrodu Britské společnosti mezinárodní bibliografie. Prezident mezinárodní federace pro informace a dokumentaci (FID).</span>

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Vítejte na pískovišti.'''
-Zde si můžete zkoušet editace, jak je vám libo. Klikněte na [[Nápověda:Orientace na stránce#Záložky stránky|záložku]] ''Editovat'' a změňte klidně i tento text. Nezapomeňte používat tlačítko "Ukázat náhled", abyste viděli, jak budou vaše editace po uložení vypadat. Před uložením (tlačítko "Uložit změny") vyplňte Shrnutí editace – popište, co jste zkusili, např. "všechno jsem smazala".
+Zde si můžete zkoušet editace, jak je vám libo. Klikněte na [[Nápověda:Orientace na stránce#Záložky stránky|záložku]] ''Editovat'' a změňte klidně i tento text. Nezapomeňte používat tlačítko "Ukázat náhled", abyste viděli, jak budou vaše editace po uložení vypadat. Před uložením (tlačítko "Uložit změny") vyplňte Shrnutí editace – popište, co jste zkusili, např. "všechno jsem smazala".<ref name="Helmut">Maienasdasdasda: asdhasuiudoc. asidasd2004/77785</ref>
 Pro editaci se musíte [[Nápověda:Jak začít editovat|přihlásit]].

← Starší verze		Verze z 11. 10. 2012, 18:46
Řádek 4:		Řádek 4:

	Pro editaci se musíte [[Nápověda:Jak začít editovat\|přihlásit]].		Pro editaci se musíte [[Nápověda:Jak začít editovat\|přihlásit]].
−
−	~~'''Pozadí výzkumu'''~~
−
−	Výzkum byl proveden na univerzitní knihovně Regent University ve Virginii. V letech 2007–2008 měla univerzita 4494 studentů, ze který 43,5% bydlelo v oblasti 757, která zahrnuje nejbližší okolí univerzity. Od roku 1985 se v kampusu nachází 224 apartmánů a v roce 2007 bylo ubytování rozšířeno o 296 lůžek. Z důvodu navýšení kapacity ubytování byl prováděn výzkum, zda toto navýšení nějak ovlivnilo návštěvnost knihovny.
−	~~Data byla sbírána 4 roky.<ref>blablable</ref>~~

← Starší verze		Verze z 11. 10. 2012, 18:46
Řádek 8:		Řádek 8:

	Výzkum byl proveden na univerzitní knihovně Regent University ve Virginii. V letech 2007–2008 měla univerzita 4494 studentů, ze který 43,5% bydlelo v oblasti 757, která zahrnuje nejbližší okolí univerzity. Od roku 1985 se v kampusu nachází 224 apartmánů a v roce 2007 bylo ubytování rozšířeno o 296 lůžek. Z důvodu navýšení kapacity ubytování byl prováděn výzkum, zda toto navýšení nějak ovlivnilo návštěvnost knihovny.		Výzkum byl proveden na univerzitní knihovně Regent University ve Virginii. V letech 2007–2008 měla univerzita 4494 studentů, ze který 43,5% bydlelo v oblasti 757, která zahrnuje nejbližší okolí univerzity. Od roku 1985 se v kampusu nachází 224 apartmánů a v roce 2007 bylo ubytování rozšířeno o 296 lůžek. Z důvodu navýšení kapacity ubytování byl prováděn výzkum, zda toto navýšení nějak ovlivnilo návštěvnost knihovny.
−	Data byla sbírána 4 roky.	+	Data byla sbírána 4 roky.<ref>blablable</ref>