Webová aplikace - Historie editací

Gorak v 3. 6. 2013, 08:28

2013-06-03T08:28:11Z

Gorak v 19. 5. 2013, 12:32

2013-05-19T12:32:42Z

Gorak v 19. 5. 2013, 12:19

2013-05-19T12:19:08Z

Gorak v 19. 5. 2013, 06:42

2013-05-19T06:42:44Z

Gorak v 19. 5. 2013, 06:40

2013-05-19T06:40:50Z

Gorak: Založena nová stránka: Autor: Foral Jakub Klíčová slova: web, aplikace, internet Související pojmy: nadřazené - webový server, internet podřazené - aplikace, program == Charakteri...

2013-05-07T14:42:35Z

Založena nová stránka: Autor: Foral Jakub Klíčová slova: web, aplikace, internet Související pojmy: nadřazené - webový server, internet podřazené - aplikace, program == Charakteri...

Nová stránka

Autor: Foral Jakub

Klíčová slova: web, aplikace, internet

Související pojmy:

nadřazené - webový server, internet
podřazené - aplikace, program

== Charakteristika ==

Aplikace = počítačový program řešící konkrétní úlohu, mající určitý cíl. Také se může jednat o formální označení programu. Webová aplikace je aplikace poskytovaná uživatelům z webového serveru pomocí Internet, nebo vnitropodnikovou obdobou tzv. intranetem. Webové aplikace jsou populární především pro všudypřítomnost webového prohlížeče jako klienta. Ten se pak nazývá tenkým klientem, neboť sám o sobě logiku aplikace nezná.

Schopnost webových aplikací se aktualizovat a spravovat bez nutnosti šířit a instalovat software na potenciálně tisíce uživatelských počítačů je hlavním důvodem jejich oblíbenosti. Webové aplikace se používají pro implementaci mnoha podnikových i jiných informačních systémů, ale i freemailů, internetových obchodů, online aukcí, diskusních fór, weblogů.

== Výhody webových aplikací ==

Velkou výhodou vývoje webových aplikací, které stavý na standardních funkcích prohlížeče je jejich schopnost pracovat podle určení bez ohledu na operační systém či jeho verzi. Na místo psaní různých aplikací pro Windows, Linux, Mac OS X a další operační systémy stačí teoreticky aplikaci napsat jednou a nabídnout téměř kdekoliv. V praxi ale specifikace jednotlivých prohlížečů a nekonzistentní implementace HTML, CSS a DOM způsobují problémy. Navíc mají uživatelé možnost nastavit způsob zobrazení ve svém prohlížeči (např. zvolit jiný řez či velikost písma, barvy či vypnout podporu skriptování), což může rušit jednotný vzhled aplikace.

Použití Macromedia Flash nebo javových appletů pro část nebo celé uživatelské rozhraní je dalším způsobem, avšak méně častým. Jelikož většina webových prohlížečů tyto technologie podporuje (obvykle formou zásuvných modulů), aplikace , které jsou založeny na Flashi či Javě mohou být v podstatě vyvíjeny a nasazovány všude stejně snadno. Přestože vývojářům poskytují větší kontrolu nad uživatelským rozhraním a obcházejí řadu problémů s nastavením prohlížečů, mohou rozdílnosti mezi jednotlivými implementacemi Flashe či Javy způsobit jiné komplikace. Pro podobnost jejich architektury s klasickými aplikacemi typu klient-server s jakýmsi tenkým klientem existují pochybnosti, zda systémy tohoto typu vůbec webovými aplikacemi nazývat a zda nepoužít termín rich internet application.

Zřejmou nevýhodou tohoto přístupu je vysoká závislost na poskytovateli aplikace a dostatečně dimenzované kapacitě připojení k serveru poskytovatele. Pokud se poskytovatel rozhodne ukončit poskytování této služby nebo ji přeruší z jiného důvodu, nelze službu nadále používat, na rozdíl od lokálně provozovaného software. Stejně tak pokud dojde k přerušení spojení se serverem poskytovatele, může být služba dočasně nedostupná. Tyto nevýhody jsou však vyváženy výhodou, kterou je na straně zákazníka prakticky nulová údržba a minimální náklady – obvykle se pouze platí pevné měsíční nebo roční poplatky.

== Struktura webových aplikací ==

Webové aplikace mohou být strukturovány různě, nejčastěji jsou však strukturovány jako třívrstvé. V té nejběžnější formě je webový prohlížeč první vrstvou (prezentační), nástroje pro dynamické generování stránek (např. CGI a PHP) je vrstvou střední (logickou) a databáze je vrstvou třetí (datovou). Webový prohlížeč posílá požadavky střední vrstvě, která je obsluhuje prostřednictvím dotazů do databáze (resp. její aktualizací) a generováním uživatelského rozhraní.

== Použitá literatura<br/> ==

NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2004, 455 s. ISBN 80-866-8621-3.

PHP5, MySQL, Apache: vytváříme webové aplikace. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, 813 s. ISBN 80-251-1073-7.

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 == Charakteristika ==
-Aplikace = počítačový program řešící konkrétní úlohu, mající určitý cíl. Také se může jednat o formální označení programu. Webová aplikace je aplikace poskytovaná uživatelům z webového serveru pomocí Internet, nebo vnitropodnikovou obdobou tzv. intranetem. Webové aplikace jsou populární především pro všudypřítomnost webového prohlížeče jako klienta. Ten se pak nazývá tenkým klientem, neboť sám o sobě logiku aplikace nezná.
+Aplikace je počítačový program řešící konkrétní úlohu, neboli mající určitý cíl, také se může jednat o formální označení programu. Webová aplikace je aplikace poskytovaná uživatelům z webového serveru pomocí Internetu, a nebo pomocí vnitropodnikové obdoby, tzv. intranetem.<ref>NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2004, 455 s. ISBN 80-866-8621-3.</ref> Webové aplikace jsou populární především pro všudypřítomnost webového prohlížeče jako klienta, který se pak nazývá tenkým klientem, neboť sám o sobě logiku aplikace nezná.
-Schopnost webových aplikací se aktualizovat a spravovat bez nutnosti šířit a instalovat software na potenciálně tisíce uživatelských počítačů je hlavním důvodem jejich oblíbenosti. Webové aplikace se používají pro implementaci mnoha podnikových i jiných informačních systémů, ale i freemailů, internetových obchodů, online aukcí, diskusních fór, weblogů.
+Schopnost webových aplikací se aktualizovat a spravovat bez nutnosti šířit a instalovat software na potenciálně tisíce uživatelských počítačů je hlavním důvodem jejich oblíbenosti. Webové aplikace se používají pro implementaci mnoha podnikových i jiných informačních systémů, ale i freemailů, internetových obchodů, online aukcí, diskusních fór, weblogů atd.
 == Výhody webových aplikací ==
-Velkou výhodou vývoje webových aplikací, které stavý na standardních funkcích prohlížeče je jejich schopnost pracovat podle určení bez ohledu na operační systém či jeho verzi. Na místo psaní různých aplikací pro Windows, Linux, Mac OS X a další operační systémy stačí teoreticky aplikaci napsat jednou a nabídnout téměř kdekoliv. V praxi ale specifikace jednotlivých prohlížečů a nekonzistentní implementace [[HTML]], [[CSS]] a DOM způsobují problémy. Navíc mají uživatelé možnost nastavit způsob zobrazení ve svém prohlížeči (např. zvolit jiný řez či velikost písma, barvy či vypnout podporu skriptování), což může rušit jednotný vzhled aplikace.
+Velkou výhodou vývoje webových aplikací, které staví na standardních funkcích prohlížeče, je jejich schopnost pracovat podle určení bez ohledu na operační systém či jeho verzi. Na místo psaní různých aplikací pro Windows, Linux, Mac OS X a další operační systémy, stačí tedy teoreticky napsat aplikaci jednou a můžeme ji nabídnout téměř kdekoliv.<ref>VYBÍRAL, Petr. Webové aplikace a webové služby v C#. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2012, 81 l. ISBN 80-251-1073-7.</ref> V praxi ale specifikace jednotlivých prohlížečů a nekonzistentní implementace [[HTML]], [[CSS]] a DOM způsobují problémy, navíc mají uživatelé možnost nastavit způsob zobrazení ve svém prohlížeči (např. zvolit jiný řez či velikost písma, barvy či vypnout podporu skriptování), což může rušit jednotný vzhled aplikace.
-Použití Macromedia Flash nebo javových appletů pro část nebo celé uživatelské rozhraní je dalším způsobem, avšak méně častým. Jelikož většina webových prohlížečů tyto technologie podporuje (obvykle formou zásuvných modulů), aplikace , které jsou založeny na Flashi či Javě mohou být v podstatě vyvíjeny a nasazovány všude stejně snadno. Přestože je vývojářům poskytována větší kontrola nad uživatelským rozhraním a je tak obcházena řada problémů s nastavením prohlížečů, mohou rozdílnosti mezi jednotlivými implementacemi Flashe či Javy způsobit jiné komplikace. Pro podobnost jejich architektury s klasickými aplikacemi typu klient-server s jakýmsi tenkým klientem existují pochybnosti, zda tyto systémy tohoto typu vůbec webovými aplikacemi nazývat a jestli by nebylo lepší použít termín rich internet application.
+Použití Macromedia Flash nebo javových appletů pro část nebo celé uživatelské rozhraní je dalším způsobem, avšak méně častým, jelikož většina webových prohlížečů tyto technologie podporuje (obvykle formou zásuvných modulů), aplikace , které jsou založeny na Flashi či Javě mohou být v podstatě vyvíjeny a nasazovány všude stejně snadno. Přestože je vývojářům poskytována větší kontrola nad uživatelským rozhraním a je tak obcházena řada problémů s nastavením prohlížečů, mohou rozdílnosti mezi jednotlivými implementacemi Flashe či Javy způsobit jiné komplikace. Pro podobnost jejich architektury s klasickými aplikacemi typu klient-server s jakýmsi tenkým klientem existují pochybnosti, zda tyto systémy tohoto typu vůbec webovými aplikacemi nazývat a jestli by nebylo lepší použít termín "rich internet application".<ref>NARAMORE, Elizabeth. Vytváříme webové aplikace v PHP5. MySQL a Apache. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, 813 s. ISBN 80-251-1073-7. </ref>
 Očividnou nevýhodou tohoto přístupu je vysoká závislost na poskytovateli aplikace a dostatečně dimenzované kapacitě připojení k serveru poskytovatele. Pokud se poskytovatel rozhodne ukončit poskytování této služby nebo ji přeruší z jiného důvodu, nelze službu nadále používat, na rozdíl od lokálně provozovaného software. Stejně tak pokud dojde k přerušení spojení se serverem poskytovatele, může být služba dočasně nedostupná. Tyto nevýhody jsou však vyváženy výhodou, kterou je na straně zákazníka prakticky nulová údržba a minimální náklady – obvykle se pouze platí pevné měsíční nebo roční poplatky.
@@ Řádek 29: / Řádek 32: @@
 == Struktura webových aplikací ==
-Webové aplikace mohou být strukturovány různě, nejčastěji jsou však strukturovány jako třívrstvé. V té nejběžnější formě je webový prohlížeč první vrstvou (prezentační), nástroje pro dynamické generování stránek (např. CGI a [[PHP]]) je vrstvou střední (logickou) a databáze je vrstvou třetí (datovou). Webový prohlížeč posílá požadavky střední vrstvě, která je obsluhuje prostřednictvím dotazů do databáze (resp. její aktualizací) a generováním uživatelského rozhraní.
+Webové aplikace mohou být strukturovány různě, nejčastěji jsou však strukturovány jako třívrstvé. V té nejběžnější formě je webový prohlížeč první vrstvou (prezentační), nástroje pro dynamické generování stránek (např. CGI a [[PHP]]) je vrstvou střední (logickou) a databáze je vrstvou třetí (datovou). Webový prohlížeč posílá požadavky střední vrstvě, která je obsluhuje prostřednictvím dotazů do databáze (resp. její aktualizací) a generováním uživatelského rozhraní.<ref>VYBÍRAL, Petr. Webové aplikace a webové služby v C#. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2012, 81 l. ISBN 80-251-1073-7.</ref>
 Existuje mnoho webových aplikací, které jsou psány přímo v čistých programovacích jazycích jako je PHP či Perl, existuje však pro jejich tvorbu řada systémů, tzv. frameworků, které nabízejí díky automatizaci tohoto procesu programátorům možnost popsat program na vyšších úrovních. Menší chybovost v aplikacích je hlavní devízou těchto systémů, za což vděčíme větší jednoduchosti a přehlednosti kódu a také možností koncentrovat se na důležitější části kódu.
 == Použitá literatura<br/> ==

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 Související pojmy:
-nadřazené - webový server, internet
+nadřazené - [[webový server]], internet
 podřazené - aplikace, program
@@ Řádek 18: / Řádek 19: @@
 == Výhody webových aplikací ==
-Velkou výhodou vývoje webových aplikací, které stavý na standardních funkcích prohlížeče je jejich schopnost pracovat podle určení bez ohledu na operační systém či jeho verzi. Na místo psaní různých aplikací pro Windows, Linux, Mac OS X a další operační systémy stačí teoreticky aplikaci napsat jednou a nabídnout téměř kdekoliv. V praxi ale specifikace jednotlivých prohlížečů a nekonzistentní implementace HTML, CSS a DOM způsobují problémy. Navíc mají uživatelé možnost nastavit způsob zobrazení ve svém prohlížeči (např. zvolit jiný řez či velikost písma, barvy či vypnout podporu skriptování), což může rušit jednotný vzhled aplikace.
+Velkou výhodou vývoje webových aplikací, které stavý na standardních funkcích prohlížeče je jejich schopnost pracovat podle určení bez ohledu na operační systém či jeho verzi. Na místo psaní různých aplikací pro Windows, Linux, Mac OS X a další operační systémy stačí teoreticky aplikaci napsat jednou a nabídnout téměř kdekoliv. V praxi ale specifikace jednotlivých prohlížečů a nekonzistentní implementace [[HTML]], [[CSS]] a DOM způsobují problémy. Navíc mají uživatelé možnost nastavit způsob zobrazení ve svém prohlížeči (např. zvolit jiný řez či velikost písma, barvy či vypnout podporu skriptování), což může rušit jednotný vzhled aplikace.
 Použití Macromedia Flash nebo javových appletů pro část nebo celé uživatelské rozhraní je dalším způsobem, avšak méně častým. Jelikož většina webových prohlížečů tyto technologie podporuje (obvykle formou zásuvných modulů), aplikace , které jsou založeny na Flashi či Javě mohou být v podstatě vyvíjeny a nasazovány všude stejně snadno. Přestože je vývojářům poskytována větší kontrola nad uživatelským rozhraním a je tak obcházena řada problémů s nastavením prohlížečů, mohou rozdílnosti mezi jednotlivými implementacemi Flashe či Javy způsobit jiné komplikace. Pro podobnost jejich architektury s klasickými aplikacemi typu klient-server s jakýmsi tenkým klientem existují pochybnosti, zda tyto systémy tohoto typu vůbec webovými aplikacemi nazývat a jestli by nebylo lepší použít termín rich internet application.
@@ Řádek 28: / Řádek 29: @@
 == Struktura webových aplikací ==
-Webové aplikace mohou být strukturovány různě, nejčastěji jsou však strukturovány jako třívrstvé. V té nejběžnější formě je webový prohlížeč první vrstvou (prezentační), nástroje pro dynamické generování stránek (např. CGI a PHP) je vrstvou střední (logickou) a databáze je vrstvou třetí (datovou). Webový prohlížeč posílá požadavky střední vrstvě, která je obsluhuje prostřednictvím dotazů do databáze (resp. její aktualizací) a generováním uživatelského rozhraní.
+Webové aplikace mohou být strukturovány různě, nejčastěji jsou však strukturovány jako třívrstvé. V té nejběžnější formě je webový prohlížeč první vrstvou (prezentační), nástroje pro dynamické generování stránek (např. CGI a [[PHP]]) je vrstvou střední (logickou) a databáze je vrstvou třetí (datovou). Webový prohlížeč posílá požadavky střední vrstvě, která je obsluhuje prostřednictvím dotazů do databáze (resp. její aktualizací) a generováním uživatelského rozhraní.
 Existuje mnoho webových aplikací, které jsou psány přímo v čistých programovacích jazycích jako je PHP či Perl, existuje však pro jejich tvorbu řada systémů, tzv. frameworků, které nabízejí díky automatizaci tohoto procesu programátorům možnost popsat program na vyšších úrovních. Menší chybovost v aplikacích je hlavní devízou těchto systémů, za což vděčíme větší jednoduchosti a přehlednosti kódu a také možností koncentrovat se na důležitější části kódu.

@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 Velkou výhodou vývoje webových aplikací, které stavý na standardních funkcích prohlížeče je jejich schopnost pracovat podle určení bez ohledu na operační systém či jeho verzi. Na místo psaní různých aplikací pro Windows, Linux, Mac OS X a další operační systémy stačí teoreticky aplikaci napsat jednou a nabídnout téměř kdekoliv. V praxi ale specifikace jednotlivých prohlížečů a nekonzistentní implementace HTML, CSS a DOM způsobují problémy. Navíc mají uživatelé možnost nastavit způsob zobrazení ve svém prohlížeči (např. zvolit jiný řez či velikost písma, barvy či vypnout podporu skriptování), což může rušit jednotný vzhled aplikace.
-Použití Macromedia Flash nebo javových appletů pro část nebo celé uživatelské rozhraní je dalším způsobem, avšak méně častým. Jelikož většina webových prohlížečů tyto technologie podporuje (obvykle formou zásuvných modulů), aplikace , které jsou založeny na Flashi či Javě mohou být v podstatě vyvíjeny a nasazovány všude stejně snadno. Přestože vývojářům poskytují větší kontrolu nad uživatelským rozhraním a obcházejí řadu problémů s nastavením prohlížečů, mohou rozdílnosti mezi jednotlivými implementacemi Flashe či Javy způsobit jiné komplikace. Pro podobnost jejich architektury s klasickými aplikacemi typu klient-server s jakýmsi tenkým klientem existují pochybnosti, zda systémy tohoto typu vůbec webovými aplikacemi nazývat a zda nepoužít termín rich internet application.
+Použití Macromedia Flash nebo javových appletů pro část nebo celé uživatelské rozhraní je dalším způsobem, avšak méně častým. Jelikož většina webových prohlížečů tyto technologie podporuje (obvykle formou zásuvných modulů), aplikace , které jsou založeny na Flashi či Javě mohou být v podstatě vyvíjeny a nasazovány všude stejně snadno. Přestože je vývojářům poskytována větší kontrola nad uživatelským rozhraním a je tak obcházena řada problémů s nastavením prohlížečů, mohou rozdílnosti mezi jednotlivými implementacemi Flashe či Javy způsobit jiné komplikace. Pro podobnost jejich architektury s klasickými aplikacemi typu klient-server s jakýmsi tenkým klientem existují pochybnosti, zda tyto systémy tohoto typu vůbec webovými aplikacemi nazývat a jestli by nebylo lepší použít termín rich internet application.
 Očividnou nevýhodou tohoto přístupu je vysoká závislost na poskytovateli aplikace a dostatečně dimenzované kapacitě připojení k serveru poskytovatele. Pokud se poskytovatel rozhodne ukončit poskytování této služby nebo ji přeruší z jiného důvodu, nelze službu nadále používat, na rozdíl od lokálně provozovaného software. Stejně tak pokud dojde k přerušení spojení se serverem poskytovatele, může být služba dočasně nedostupná. Tyto nevýhody jsou však vyváženy výhodou, kterou je na straně zákazníka prakticky nulová údržba a minimální náklady – obvykle se pouze platí pevné měsíční nebo roční poplatky.

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2013, 06:42
Řádek 29:		Řádek 29:

	Webové aplikace mohou být strukturovány různě, nejčastěji jsou však strukturovány jako třívrstvé. V té nejběžnější formě je webový prohlížeč první vrstvou (prezentační), nástroje pro dynamické generování stránek (např. CGI a PHP) je vrstvou střední (logickou) a databáze je vrstvou třetí (datovou). Webový prohlížeč posílá požadavky střední vrstvě, která je obsluhuje prostřednictvím dotazů do databáze (resp. její aktualizací) a generováním uživatelského rozhraní.		Webové aplikace mohou být strukturovány různě, nejčastěji jsou však strukturovány jako třívrstvé. V té nejběžnější formě je webový prohlížeč první vrstvou (prezentační), nástroje pro dynamické generování stránek (např. CGI a PHP) je vrstvou střední (logickou) a databáze je vrstvou třetí (datovou). Webový prohlížeč posílá požadavky střední vrstvě, která je obsluhuje prostřednictvím dotazů do databáze (resp. její aktualizací) a generováním uživatelského rozhraní.
−
−
−	~~== Struktura webových aplikací ==~~

	Existuje mnoho webových aplikací, které jsou psány přímo v čistých programovacích jazycích jako je PHP či Perl, existuje však pro jejich tvorbu řada systémů, tzv. frameworků, které nabízejí díky automatizaci tohoto procesu programátorům možnost popsat program na vyšších úrovních. Menší chybovost v aplikacích je hlavní devízou těchto systémů, za což vděčíme větší jednoduchosti a přehlednosti kódu a také možností koncentrovat se na důležitější části kódu.		Existuje mnoho webových aplikací, které jsou psány přímo v čistých programovacích jazycích jako je PHP či Perl, existuje však pro jejich tvorbu řada systémů, tzv. frameworků, které nabízejí díky automatizaci tohoto procesu programátorům možnost popsat program na vyšších úrovních. Menší chybovost v aplikacích je hlavní devízou těchto systémů, za což vděčíme větší jednoduchosti a přehlednosti kódu a také možností koncentrovat se na důležitější části kódu.

@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 Použití Macromedia Flash nebo javových appletů pro část nebo celé uživatelské rozhraní je dalším způsobem, avšak méně častým. Jelikož většina webových prohlížečů tyto technologie podporuje (obvykle formou zásuvných modulů), aplikace , které jsou založeny na Flashi či Javě mohou být v podstatě vyvíjeny a nasazovány všude stejně snadno. Přestože vývojářům poskytují větší kontrolu nad uživatelským rozhraním a obcházejí řadu problémů s nastavením prohlížečů, mohou rozdílnosti mezi jednotlivými implementacemi Flashe či Javy způsobit jiné komplikace. Pro podobnost jejich architektury s klasickými aplikacemi typu klient-server s jakýmsi tenkým klientem existují pochybnosti, zda systémy tohoto typu vůbec webovými aplikacemi nazývat a zda nepoužít termín rich internet application.
-Zřejmou nevýhodou tohoto přístupu je vysoká závislost na poskytovateli aplikace a dostatečně dimenzované kapacitě připojení k serveru poskytovatele. Pokud se poskytovatel rozhodne ukončit poskytování této služby nebo ji přeruší z jiného důvodu, nelze službu nadále používat, na rozdíl od lokálně provozovaného software. Stejně tak pokud dojde k přerušení spojení se serverem poskytovatele, může být služba dočasně nedostupná. Tyto nevýhody jsou však vyváženy výhodou, kterou je na straně zákazníka prakticky nulová údržba a minimální náklady – obvykle se pouze platí pevné měsíční nebo roční poplatky.
+Očividnou nevýhodou tohoto přístupu je vysoká závislost na poskytovateli aplikace a dostatečně dimenzované kapacitě připojení k serveru poskytovatele. Pokud se poskytovatel rozhodne ukončit poskytování této služby nebo ji přeruší z jiného důvodu, nelze službu nadále používat, na rozdíl od lokálně provozovaného software. Stejně tak pokud dojde k přerušení spojení se serverem poskytovatele, může být služba dočasně nedostupná. Tyto nevýhody jsou však vyváženy výhodou, kterou je na straně zákazníka prakticky nulová údržba a minimální náklady – obvykle se pouze platí pevné měsíční nebo roční poplatky.
@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
@@ Řádek 37: / Řádek 40: @@
 NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2004, 455 s. ISBN 80-866-8621-3.
-PHP5, MySQL, Apache: vytváříme webové aplikace. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, 813 s. ISBN 80-251-1073-7.
+NARAMORE, Elizabeth. Vytváříme webové aplikace v PHP5. MySQL a Apache. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, 813 s. ISBN 80-251-1073-7.