Vyhledávání - Historie editací

Monali v 6. 1. 2015, 23:25

2015-01-06T23:25:16Z

Monali v 6. 1. 2015, 23:24

2015-01-06T23:24:10Z

Monali v 6. 1. 2015, 23:23

2015-01-06T23:23:45Z

Monali v 6. 1. 2015, 23:23

2015-01-06T23:23:12Z

Monali v 6. 1. 2015, 23:22

2015-01-06T23:22:16Z

Monali v 6. 1. 2015, 23:21

2015-01-06T23:21:35Z

Monali v 6. 1. 2015, 23:16

2015-01-06T23:16:57Z

Monali v 6. 1. 2015, 23:12

2015-01-06T23:12:08Z

Monali v 6. 1. 2015, 23:11

2015-01-06T23:11:49Z

Monali v 6. 1. 2015, 23:08

2015-01-06T23:08:17Z

@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 * připojení (spolu s "logon" procedurou)
 * výběr báze dat
-* provedení rešerše
+* provedení [[rešerše]]
 * tisk (resp. download) výsledků
 * odpojení se od systému ("logoff" procedura)<ref>PAPÍK, Richard. Vyhledávání informací I. Umění či věda? ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2001 [cit. 2014-12-01], roč. 12, č.1. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0101/nk0101018.pdf</ref>

← Starší verze		Verze z 6. 1. 2015, 23:24
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Autor:''' Monika Martonová (383330)		'''Autor:''' Monika Martonová (383330)
		+

	== Vyhledávání informací ==		== Vyhledávání informací ==

@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 * úprava dotazu
 * výběr nejlepších výsledků <ref>Vyhledávání informací. In: ''Informační výchova na UTB ve Zlíně'' [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=696</ref>
 ===Fáze podle Goldmanna (1992)===
@@ Řádek 33: / Řádek 34: @@
 * tisk (resp. download) výsledků
 * odpojení se od systému ("logoff" procedura)<ref>PAPÍK, Richard. Vyhledávání informací I. Umění či věda? ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2001 [cit. 2014-12-01], roč. 12, č.1. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0101/nk0101018.pdf</ref>
 ==Operátory==

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
-'''=== Podoblasti vyhledávání ==='''
+=== Podoblasti vyhledávání ===
 * interakce s informačními systémy [BELKIN, VICKERY]
 * informační potřeby a užití informací [DERVIN, NILES]
@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 * výběr nejlepších výsledků <ref>Vyhledávání informací. In: ''Informační výchova na UTB ve Zlíně'' [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=696</ref>
-'''===Fáze podle Goldmanna (1992)==='''
+===Fáze podle Goldmanna (1992)===
 * připojení (spolu s "logon" procedurou)
 * výběr báze dat

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
-'''===Podoblasti vyhledávání==='''
+'''=== Podoblasti vyhledávání ==='''
 * interakce s informačními systémy [BELKIN, VICKERY]
 * informační potřeby a užití informací [DERVIN, NILES]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Autor:''' Monika Martonová (383330)
-== Informační chování ==
+== Vyhledávání informací ==
-'''Vyhledávání informací''' (information retrieval) jako pojem poprvé použil roku 1950 C.N. Moorse. Můžeme jej definovat jako činnost, jejímž cílem je identifikace relevantních dokumentů nebo informací v informačních zdrojích za pomoci dotazovacích a selekčních jazyků. Vyhledávání informací spadá do oblasti informačního chování uživatelů. Samotnému procesu vyhledávání předchází [[informační potřeba]], způsobená nedostatkem informací, které jsou nezbytné k vyřešení problému. Formulací informačního požadavku zjistíme, co je předmětem vyhledávání, čímž vznikne rešeršní požadavek. Když požadavek zadáme v konkrétním dotazovacím jazyce do databáze nebo jiného nástroje, stává se z něj rešeršní dotaz.
+Pojem '''information retrieval''' poprvé použil roku 1950 C.N. Moorse. Můžeme jej definovat jako činnost, jejímž cílem je identifikace relevantních dokumentů nebo informací v informačních zdrojích za pomoci dotazovacích a selekčních jazyků. Vyhledávání informací spadá do oblasti informačního chování uživatelů. Samotnému procesu vyhledávání předchází [[informační potřeba]], způsobená nedostatkem informací, které jsou nezbytné k vyřešení problému. Formulací informačního požadavku zjistíme, co je předmětem vyhledávání, čímž vznikne rešeršní požadavek. Když požadavek zadáme v konkrétním dotazovacím jazyce do databáze nebo jiného nástroje, stává se z něj rešeršní dotaz.
 Vyhledávání informací zahrnuje reprezentování, ukládání, vyhledávání a doručování relevantních informací. <ref>RIJSBERGEN, Keith. ''Information retrieval''Introduction. London: Butterworths, 1979. Dostupné z: http://www.dcs.gla.ac.uk/Keith/Chapter.1/Ch.1.html</ref>
-Informační chování při vyhledávání ('''Information Seeking Behaviour''') je cílené vyhledávání za účelem získání konkrétní informace. Uživatel může při tomto procesu pracovat buď s manuálními informačními systémy (např. knihy, časopisy) nebo s elektronickými (např. databáze). Proces, který zahrnuje každou interakci uživatele a systému, nazýváme '''information searching behaviour'''. Zahrnuje nejen mechanické postupy, jako jsou například ovládání klávesnice a myši, ale také ty mentální/intelektuální (vybírání zdroje, strategie, posuzování významu). <ref>Informační chování. In: ''Wikisofia: Portál pro tvorbu, získávání a ukládání studijních materiálů z oblasti humanitních věd'' [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Informacni_chovani </ref>
+== Informační chování při vyhledávání==
-'''Podoblasti vyhledávání:'''
+'''===Podoblasti vyhledávání==='''
 * interakce s informačními systémy [BELKIN, VICKERY]
 * informační potřeby a užití informací [DERVIN, NILES]
@@ Řádek 17: / Řádek 18: @@
-== Fáze vyhledávání: ==
+== Fáze vyhledávání ==
 * co chceme hledat (téma + souvislosti)
@@ Řádek 26: / Řádek 27: @@
 * výběr nejlepších výsledků <ref>Vyhledávání informací. In: ''Informační výchova na UTB ve Zlíně'' [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=696</ref>
-'''Fáze podle Goldmanna (1992):'''
+'''===Fáze podle Goldmanna (1992)==='''
 * připojení (spolu s "logon" procedurou)
 * výběr báze dat
@@ Řádek 33: / Řádek 34: @@
 * odpojení se od systému ("logoff" procedura)<ref>PAPÍK, Richard. Vyhledávání informací I. Umění či věda? ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2001 [cit. 2014-12-01], roč. 12, č.1. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0101/nk0101018.pdf</ref>
 Pro zefektivnění vyhledávání se používají [[Booleovské operátory]] AND, OR a NOT, které definují vztah mezi klíčovými slovy. Ačkoliv účinným způsobem usnadňují práci, mají své limity, které z části řeší tzv. proximitní (distanční, poziční) operátory, určující posloupnost a vzdálenost výrazů. Jsou jimi například NEAR, WITHIN, SENTENCE, PARAGRAPH,.. Jen málo vyhledávacích nástrojů je uzpůsobeno k používání operátorů, většina disponuje zjednodušeným rozhraním, protože spoléhá na intuitivní informační chování uživatele. Například vyhledávač Google přijímá operátory + a -, což je alternativa k AND a NOT.<ref>MANNING D., Christopher. ''Introduction to Information Retrieval.'' Cambridge University Press, 2008. Dostupné z: http://nlp.stanford.edu/IR-book/pdf/01bool.pdf</ref>

← Starší verze		Verze z 6. 1. 2015, 23:11
Řádek 1:		Řádek 1:
−	Autor: Monika Martonová (383330)	+	'''Autor:''' Monika Martonová (383330)
		+	--[[Uživatel:Monali\|Monali]] 7. 1. 2015, 00:11 (CET)

	'''Vyhledávání informací''' (information retrieval) jako pojem poprvé použil roku 1950 C.N. Moorse. Můžeme jej definovat jako činnost, jejímž cílem je identifikace relevantních dokumentů nebo informací v informačních zdrojích za pomoci dotazovacích a selekčních jazyků. Vyhledávání informací spadá do oblasti informačního chování uživatelů. Samotnému procesu vyhledávání předchází [[informační potřeba]], způsobená nedostatkem informací, které jsou nezbytné k vyřešení problému. Formulací informačního požadavku zjistíme, co je předmětem vyhledávání, čímž vznikne rešeršní požadavek. Když požadavek zadáme v konkrétním dotazovacím jazyce do databáze nebo jiného nástroje, stává se z něj rešeršní dotaz.		'''Vyhledávání informací''' (information retrieval) jako pojem poprvé použil roku 1950 C.N. Moorse. Můžeme jej definovat jako činnost, jejímž cílem je identifikace relevantních dokumentů nebo informací v informačních zdrojích za pomoci dotazovacích a selekčních jazyků. Vyhledávání informací spadá do oblasti informačního chování uživatelů. Samotnému procesu vyhledávání předchází [[informační potřeba]], způsobená nedostatkem informací, které jsou nezbytné k vyřešení problému. Formulací informačního požadavku zjistíme, co je předmětem vyhledávání, čímž vznikne rešeršní požadavek. Když požadavek zadáme v konkrétním dotazovacím jazyce do databáze nebo jiného nástroje, stává se z něj rešeršní dotaz.