Vlněna - Historie editací

Esmir v 20. 6. 2014, 16:24

2014-06-20T16:24:49Z

Esmir v 20. 6. 2014, 14:33

2014-06-20T14:33:52Z

Esmir v 20. 6. 2014, 14:25

2014-06-20T14:25:26Z

Esmir: /* Současnost */

2014-06-20T14:05:45Z

Současnost

Esmir: /* Historie */

2014-06-20T14:04:26Z

Historie

Esmir v 20. 6. 2014, 14:01

2014-06-20T14:01:28Z

Esmir: Založena nová stránka: == Vlněna == '''Autor:''' Miroslava Töpferová '''Klíčová slova:''' továrna, podnik, objekt, brownfields, ateliér, investor '''Synonyma:''' textilní tov...

2014-06-20T13:58:33Z

Založena nová stránka: == Vlněna == '''Autor:''' Miroslava Töpferová '''Klíčová slova:''' továrna, podnik, objekt, brownfields, ateliér, investor '''Synonyma:''' textilní tov...

Nová stránka

== Vlněna ==
'''Autor:''' Miroslava Töpferová

'''Klíčová slova:''' [[továrna]], podnik, objekt, [[ brownfields]], ateliér, investor

'''Synonyma:''' textilní továrna

'''Související pojmy:'''

<blockquote>''nadřazené'' – průmyslový areál </blockquote>

<blockquote>''podřazené'' - </blockquote>

== Historie ==

Prostorný bývalý továrenský komplex na zpracování vlny se nachází v Brně, mezi ulicemi Dornych a Přízova. Na tomto místě se nacházely textilní továrny průmyslníků Alfreda a Ernsta Stiassných a Paula Neumarka, které vznikly již v druhé polovině 19. století. Správní budova firmy, bývalý palác Edmunda Bochnera von Stražisko, byla postavena v roce 1867 podle návrhu Josefa Arnolda. Nacházela se zde jedna z nejmodernějších přádelen na mykanou přízi ve střední Evropě. Dílčí úpravy a dostavby budov prováděl pro svého investora mezi lety 1924 – 1938 pravděpodobně i architekt [[Ernst Wiesner]]. <ref> ŠŤASTNÁ, Viola. Zhodnocení možností konverze průmyslových objektů na bytové účely [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/341749/ff_m/</ref> Po konfiskaci majetku rodiny Stiassny zakoupil továrnu na začátku války německý továrník Julius Kunert. Po druhé světové válce byla továrna znárodněna a sloučena do národního podniku Vlněna. Objekt byl využíván až do roku 1997, kdy nastal konec výroby. Areál tvoří různorodé budovy, ty hlavní jsou tvořeny železobetonovými skelety a jsou převážně pěti až šestipodlažní. Největším objektem je budova ve tvaru písmene L se zkosenou hranou rohu na nároží mezi ulicemi Dornych a Přízova. <ref> ZEMÁNKOVÁ, Helena. Vlnena-Prízová. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UCENÍ TECHNICKÉHO V BRNE. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/01.htm </ref> Nejhodnotnější části areálu je neorenesanční Bochnerův palác z 60. let 19. století.

== Současnost ==

V současné době se areál nachází v neutěšeném stavu. Přes snahu památkářů, aby byl objekt jako komplex uznán kulturní památkou, případně alespoň jeho nejhodnotnější část, Ministerstvo kultury tyto návrhy zamítlo. Jedním z původních záměrů jak budovy využít, bylo po vzoru západních realizací vystavět v prostorech loftové byty. Tento projekt však nebyl uskutečněn z důvodu přílišné finanční náročnosti.
Areál Vlněny patří mezi tzv brownfieldy, tedy místa, která jsou zanedbaná a nedostatečně využitá. Částečně jsou nyní prostory využívány pro dílny desítek řemeslníků a ateliéry brněnských umělců. Mezi nejznámější ateliéry patří ten s názvem Šestá větev (dříve sídlil v areálu Zbrojovky Brno), který zde sídlí již čtvrtým rokem. Působí zde například malířka Lenka Pilařová, malířka, konzervátorka a restaurátorka Olga Piperová Taušová, dále designér lamp Jan Novotný a architekti Alžběta Sukačová, Martin Hlavsa a Petr Bureš.(1) Nachází SE zde také hospoda, tiskárna, několik prodejen či autoservis. <ref> KOŠTANSKÁ, Martina. Vlněna i přes výhružky stále stojí, o víkendu ožila městským festivalem. Munimedia.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.munimedia.cz/prispevek/vlnena-i-pres-vyhruzky-stale-stoji-o-vikendu-ozila-mestskym-festivalem-7647/</ref>

== Současné využití objektu ==

Od roku 2013 vznikají projekty na oživení areálu. Konají se zde výstavy a koncerty a objekt Vlněny je využíván především nezávislou scénou, kdy mění na dočasný pop-up klub, který má za úkol přitáhnout do této opomíjené části města Brna návštěvníky. Mezi účinkujícími byla například Monika Načeva a Justin Lavash. Konalo se zde také několik ročníků multižánrového festivalu Vlna.

== Budoucnost objektu ==

Mezi poslední plány s areálem patří snaha developerů do deseti let celý objekt zbourat a postavit místo něj nový bytový a obchodní komplex. Investor, kterým je firma CTP Invest, a která objekt v roce 2011 zakoupila, zde plánuje postavit třináct nových domů. Budou zde restaurace, obchody a služby pro lidi. Dále je zde počítáno i s dvoupatrovými garážemi, kancelářemi, byty či studii. Tato přestavba areálu počítá se zachováním nejvýznamnějšího objektu areálu – Bochnerovým palácem. Zde má v přízemí vzniknout restaurace a v horních patrech kanceláře. Demolice je prozatím naplánována na prosinec 2014, přesto se skupina nadšenců, kteří by rádi viděli toto místo využité pro kulturní a obecně prospěšné účely, nevzdává myšlenky na oživení této části Brna.

== Poznámky ==

<references/>

== Použitá literatura ==
* Karta domu: textilní továrny Stiassny a Neumark (Vlnena). VIAAUREA S.R.O. Brnenský architektonický manuál [online]. 2014 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c118-textilni-tovarnystiassny-a-neumark-vlnena?filter=code.
* KOŠTANSKÁ, Martina. Vlněna i přes výhružky stále stojí, o víkendu ožila městským festivalem. Munimedia.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.munimedia.cz/prispevek/vlnena-i-pres-vyhruzky-stale-stoji-o-vikendu-ozila-mestskym-festivalem-7647/.

* KREJSOVÁ, Vladimíra. Bývalá brněnská textilka Vlněna půjde k zemi. Místo ní vznikne nové centrum. Deník.cz: Ekonomika [online]. 2013 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/vlnena-investor-zdemoluje-50-budov-postavi-12-novych-20130906-ciah.html.
* PELČÁK, Petr a Ivan WAHLA. Ernst Wiesner: 1890-1971. Brno: Obecní dům, 2005, 178 s. ISBN 80-239-5613-2.

* ŠŤASTNÁ, Viola. Zhodnocení možností konverze průmyslových objektů na bytové účely [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/341749/ff_m/
* ZATLOUKAL, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915: průvodce. Brno: Obecní dům, 2006, 248 s. ISBN 80-239-7745-8.

* ZEMÁNKOVÁ, Helena. Vlnena-Prízová. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UCENÍ TECHNICKÉHO V BRNE. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-06-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/01.htm.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Autor:''' Miroslava Töpferová
-'''Klíčová slova:'''  [[továrna]], podnik, objekt, [[ brownfields]], ateliér, investor
+'''Klíčová slova:'''  [[továrna]], podnik, objekt, [[ brownfields]], ateliér, investor, [[Brno]]
 '''Synonyma:''' textilní továrna
@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 Areál Vlněny patří mezi tzv brownfieldy, tedy místa, která jsou zanedbaná a nedostatečně využitá. Částečně jsou nyní prostory využívány pro dílny desítek řemeslníků a ateliéry brněnských umělců. Mezi nejznámější ateliéry patří ten s názvem Šestá větev (dříve sídlil v areálu Zbrojovky Brno), který zde sídlí již čtvrtým rokem. Působí zde například malířka [[Lenka Pilařová]], malířka, konzervátorka a restaurátorka Olga Piperová Taušová, dále designér lamp Jan Novotný a architekti [[Alžběta Sukačová]], Martin Hlavsa a Petr Bureš. Nachází se zde také hospoda, tiskárna, několik prodejen či autoservis. <ref> KOŠTANSKÁ, Martina. ''Vlněna i přes výhružky stále stojí, o víkendu ožila městským festivalem''. Munimedia.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.munimedia.cz/prispevek/vlnena-i-pres-vyhruzky-stale-stoji-o-vikendu-ozila-mestskym-festivalem-7647/</ref>
-== Současné využití objektu ==
+== Využití objektu ==
 Od roku 2013 vznikají projekty na oživení areálu. Konají se zde výstavy a koncerty a objekt Vlněny je využíván především nezávislou scénou, kdy mění na dočasný pop-up klub, který má za úkol přitáhnout do této opomíjené části města Brna návštěvníky. Mezi účinkujícími byla například [[Monika Načeva]] a [[Justin Lavash]].  Konalo se zde také několik ročníků multižánrového festivalu Vlna.

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 == Historie ==
-Prostorný bývalý továrenský komplex na zpracování vlny se nachází v Brně, mezi ulicemi Dornych a Přízova. Na tomto místě stály textilní továrny průmyslníků Alfreda a Ernsta Stiassných a Paula Neumarka, které vznikly již v druhé polovině 19. století. Správní budova firmy, bývalý palác Edmunda Bochnera von Stražisko, byla postavena v roce 1867 podle návrhu Josefa Arnolda. Nacházela se zde jedna z nejmodernějších přádelen na mykanou přízi ve střední Evropě. <ref>ZEMÁNKOVÁ, Helena. Vlnena-Prízová. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UCENÍ TECHNICKÉHO V BRNE. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-06-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/</ref> Dílčí úpravy a dostavby budov prováděl pro svého investora mezi lety 1924 – 1938 pravděpodobně i architekt [[Ernst Wiesner]]. <ref> ZATLOUKAL, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915: průvodce. Brno: Obecní dům, 2006, 248 s. ISBN 80-239-7745-8.</ref> Po konfiskaci majetku rodiny Stiassny zakoupil továrnu na začátku války německý továrník Julius Kunert. Po druhé světové válce byla továrna znárodněna a sloučena do národního podniku Vlněna. Objekt byl využíván až do roku 1997, kdy nastal konec výroby. Areál tvoří různorodé budovy, ty hlavní jsou tvořeny železobetonovými skelety a jsou převážně pěti až šestipodlažní. Největším objektem je budova ve tvaru písmene L se zkosenou hranou rohu, na nároží mezi ulicemi Dornych a Přízova. <ref>ŠŤASTNÁ, Viola. Zhodnocení možností konverze průmyslových objektů na bytové účely [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/341749/ff_m/ </ref> Nejhodnotnější části areálu je neorenesanční Bochnerův palác z 60. let 19. století.
+Prostorný bývalý továrenský komplex na zpracování vlny se nachází v Brně, mezi ulicemi Dornych a Přízova. Na tomto místě stály textilní továrny průmyslníků Alfreda a Ernsta Stiassných a Paula Neumarka, které vznikly již v druhé polovině 19. století. Správní budova firmy, bývalý palác Edmunda Bochnera von Stražisko, byla postavena v roce 1867 podle návrhu Josefa Arnolda. Nacházela se zde jedna z nejmodernějších přádelen na mykanou přízi ve střední Evropě. <ref>ZEMÁNKOVÁ, Helena. Vlnena-Prízová. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UCENÍ TECHNICKÉHO V BRNE. ''Databáze průmyslového dědictví Moravy ''[online]. 2004 [cit. 2014-06-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/</ref> Dílčí úpravy a dostavby budov prováděl pro svého investora mezi lety 1924 – 1938 pravděpodobně i architekt [[Ernst Wiesner]]. <ref> ZATLOUKAL, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915: průvodce. Brno: Obecní dům, 2006, 248 s. ISBN 80-239-7745-8.</ref> Po konfiskaci majetku rodiny Stiassny zakoupil továrnu na začátku války německý továrník Julius Kunert. Po druhé světové válce byla továrna znárodněna a sloučena do národního podniku Vlněna. Objekt byl využíván až do roku 1997, kdy nastal konec výroby. Areál tvoří různorodé budovy, ty hlavní jsou tvořeny železobetonovými skelety a jsou převážně pěti až šestipodlažní. Největším objektem je budova ve tvaru písmene L se zkosenou hranou rohu, na nároží mezi ulicemi Dornych a Přízova. <ref>ŠŤASTNÁ, Viola. ''Zhodnocení možností konverze průmyslových objektů na bytové účely'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/341749/ff_m/ </ref> Nejhodnotnější části areálu je neorenesanční Bochnerův palác z 60. let 19. století.
 == Současnost ==
 V současné době se areál nachází v neutěšeném stavu. Přes snahu památkářů, aby byl objekt jako komplex uznán kulturní památkou, případně alespoň jeho nejhodnotnější část, Ministerstvo kultury tyto návrhy zamítlo. Jedním z původních záměrů jak budovy využít, bylo po vzoru západních realizací vystavět v prostorech loftové byty. Tento projekt však nebyl uskutečněn z důvodu přílišné finanční náročnosti.
-Areál Vlněny patří mezi tzv brownfieldy, tedy místa, která jsou zanedbaná a nedostatečně využitá. Částečně jsou nyní prostory využívány pro dílny desítek řemeslníků a ateliéry brněnských umělců. Mezi nejznámější ateliéry patří ten s názvem Šestá větev (dříve sídlil v areálu Zbrojovky Brno), který zde sídlí již čtvrtým rokem. Působí zde například malířka [[Lenka Pilařová]], malířka, konzervátorka a restaurátorka Olga Piperová Taušová, dále designér lamp Jan Novotný a architekti [[Alžběta Sukačová]], Martin Hlavsa a Petr Bureš. Nachází se zde také hospoda, tiskárna, několik prodejen či autoservis. <ref> KOŠTANSKÁ, Martina. Vlněna i přes výhružky stále stojí, o víkendu ožila městským festivalem. Munimedia.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.munimedia.cz/prispevek/vlnena-i-pres-vyhruzky-stale-stoji-o-vikendu-ozila-mestskym-festivalem-7647/</ref>
+Areál Vlněny patří mezi tzv brownfieldy, tedy místa, která jsou zanedbaná a nedostatečně využitá. Částečně jsou nyní prostory využívány pro dílny desítek řemeslníků a ateliéry brněnských umělců. Mezi nejznámější ateliéry patří ten s názvem Šestá větev (dříve sídlil v areálu Zbrojovky Brno), který zde sídlí již čtvrtým rokem. Působí zde například malířka [[Lenka Pilařová]], malířka, konzervátorka a restaurátorka Olga Piperová Taušová, dále designér lamp Jan Novotný a architekti [[Alžběta Sukačová]], Martin Hlavsa a Petr Bureš. Nachází se zde také hospoda, tiskárna, několik prodejen či autoservis. <ref> KOŠTANSKÁ, Martina. ''Vlněna i přes výhružky stále stojí, o víkendu ožila městským festivalem''. Munimedia.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.munimedia.cz/prispevek/vlnena-i-pres-vyhruzky-stale-stoji-o-vikendu-ozila-mestskym-festivalem-7647/</ref>
 == Současné využití objektu ==
@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 == Budoucnost objektu ==
-Mezi poslední plány s areálem patří snaha developerů do deseti let celý objekt zbourat a postavit místo něj nový bytový a obchodní komplex. Investor, kterým je firma CTP Invest a která objekt v roce 2011 zakoupila, zde plánuje postavit třináct nových domů. Budou zde restaurace, obchody a služby pro lidi. Dále je zde počítáno i s dvoupatrovými garážemi, kancelářemi, byty či studii. Tato přestavba areálu počítá se zachováním nejvýznamnějšího objektu areálu – Bochnerovým palácem. Zde má v přízemí vzniknout restaurace a v horních patrech kanceláře. <ref>KREJSOVÁ, Vladimíra. Bývalá brněnská textilka Vlněna půjde k zemi. Místo ní vznikne nové centrum. Deník.cz: Ekonomika [online]. 2013 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/vlnena-investor-zdemoluje-50-budov-postavi-12-novych-20130906-ciah.html.</ref> Demolice je prozatím naplánována na prosinec 2014, přesto se skupina nadšenců, kteří by rádi viděli toto místo využité pro kulturní a obecně prospěšné účely, nevzdává myšlenky na oživení této části Brna.
+Mezi poslední plány s areálem patří snaha developerů do deseti let celý objekt zbourat a postavit místo něj nový bytový a obchodní komplex. Investor, kterým je firma CTP Invest a která objekt v roce 2011 zakoupila, zde plánuje postavit třináct nových domů. Budou zde restaurace, obchody a služby pro lidi. Dále je zde počítáno i s dvoupatrovými garážemi, kancelářemi, byty či studii. Tato přestavba areálu počítá se zachováním nejvýznamnějšího objektu areálu – Bochnerovým palácem. Zde má v přízemí vzniknout restaurace a v horních patrech kanceláře. <ref>KREJSOVÁ, Vladimíra. ''Bývalá brněnská textilka Vlněna půjde k zemi. Místo ní vznikne nové centrum''. Deník.cz: Ekonomika [online]. 2013 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/vlnena-investor-zdemoluje-50-budov-postavi-12-novych-20130906-ciah.html.</ref> Demolice je prozatím naplánována na prosinec 2014, přesto se skupina nadšenců, kteří by rádi viděli toto místo využité pro kulturní a obecně prospěšné účely, nevzdává myšlenky na oživení této části Brna.
 == Poznámky ==
@@ Řádek 34: / Řádek 34: @@
 == Použitá literatura ==
-* KOŠTANSKÁ, Martina. Vlněna i přes výhružky stále stojí, o víkendu ožila městským festivalem. Munimedia.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.munimedia.cz/prispevek/vlnena-i-pres-vyhruzky-stale-stoji-o-vikendu-ozila-mestskym-festivalem-7647/.
+* KOŠTANSKÁ, Martina. ''Vlněna i přes výhružky stále stojí, o víkendu ožila městským festivalem''. Munimedia.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.munimedia.cz/prispevek/vlnena-i-pres-vyhruzky-stale-stoji-o-vikendu-ozila-mestskym-festivalem-7647/.
-* KREJSOVÁ, Vladimíra. Bývalá brněnská textilka Vlněna půjde k zemi. Místo ní vznikne nové centrum. Deník.cz: Ekonomika [online]. 2013 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/vlnena-investor-zdemoluje-50-budov-postavi-12-novych-20130906-ciah.html.
+* KREJSOVÁ, Vladimíra. ''Bývalá brněnská textilka Vlněna půjde k zemi. Místo ní vznikne nové centrum''. Deník.cz: Ekonomika [online]. 2013 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/vlnena-investor-zdemoluje-50-budov-postavi-12-novych-20130906-ciah.html.
-* ŠŤASTNÁ, Viola. Zhodnocení možností konverze průmyslových objektů na bytové účely [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/341749/ff_m/
+* ŠŤASTNÁ, Viola. ''Zhodnocení možností konverze průmyslových objektů na bytové účely ''[online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/341749/ff_m/
-* ZATLOUKAL, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915: průvodce. Brno: Obecní dům, 2006, 248 s. ISBN 80-239-7745-8.
+* ZATLOUKAL, Pavel. ''Brněnská architektura 1815-1915: průvodce''. Brno: Obecní dům, 2006, 248 s. ISBN 80-239-7745-8.
-* ZEMÁNKOVÁ, Helena. Vlnena-Prízová. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UCENÍ TECHNICKÉHO V BRNE. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-06-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/01.htm.
+* ZEMÁNKOVÁ, Helena. Vlnena-Prízová. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UCENÍ TECHNICKÉHO V BRNE. ''Databáze průmyslového dědictví Moravy ''[online]. 2004 [cit. 2014-06-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/01.htm.

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 V současné době se areál nachází v neutěšeném stavu. Přes snahu památkářů, aby byl objekt jako komplex uznán kulturní památkou, případně alespoň jeho nejhodnotnější část, Ministerstvo kultury tyto návrhy zamítlo. Jedním z původních záměrů jak budovy využít, bylo po vzoru západních realizací vystavět v prostorech loftové byty. Tento projekt však nebyl uskutečněn z důvodu přílišné finanční náročnosti.
-Areál Vlněny patří mezi tzv brownfieldy, tedy místa, která jsou zanedbaná a nedostatečně využitá. Částečně jsou nyní prostory využívány pro dílny desítek řemeslníků a ateliéry brněnských umělců. Mezi nejznámější ateliéry patří ten s názvem Šestá větev (dříve sídlil v areálu Zbrojovky Brno), který zde sídlí již čtvrtým rokem. Působí zde například malířka Lenka Pilařová, malířka, konzervátorka a restaurátorka Olga Piperová Taušová, dále designér lamp Jan Novotný a architekti Alžběta Sukačová, Martin Hlavsa a Petr Bureš. Nachází SE zde také hospoda, tiskárna, několik prodejen či autoservis. <ref> KOŠTANSKÁ, Martina. Vlněna i přes výhružky stále stojí, o víkendu ožila městským festivalem. Munimedia.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.munimedia.cz/prispevek/vlnena-i-pres-vyhruzky-stale-stoji-o-vikendu-ozila-mestskym-festivalem-7647/</ref>
+Areál Vlněny patří mezi tzv brownfieldy, tedy místa, která jsou zanedbaná a nedostatečně využitá. Částečně jsou nyní prostory využívány pro dílny desítek řemeslníků a ateliéry brněnských umělců. Mezi nejznámější ateliéry patří ten s názvem Šestá větev (dříve sídlil v areálu Zbrojovky Brno), který zde sídlí již čtvrtým rokem. Působí zde například malířka Lenka Pilařová, malířka, konzervátorka a restaurátorka Olga Piperová Taušová, dále designér lamp Jan Novotný a architekti Alžběta Sukačová, Martin Hlavsa a Petr Bureš. Nachází se zde také hospoda, tiskárna, několik prodejen či autoservis. <ref> KOŠTANSKÁ, Martina. Vlněna i přes výhružky stále stojí, o víkendu ožila městským festivalem. Munimedia.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.munimedia.cz/prispevek/vlnena-i-pres-vyhruzky-stale-stoji-o-vikendu-ozila-mestskym-festivalem-7647/</ref>
 == Současné využití objektu ==