Vannevar Bush - Historie editací

Michal Klajban: {{DEFAULTSORT:Bush, Vannevar }} Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví

2013-02-21T07:20:47Z

{{DEFAULTSORT:Bush, Vannevar }} Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví

Brtsmrtn: /* Publikace */

2012-05-19T12:00:07Z

Publikace

Brtsmrtn: /* Publikace */

2012-05-19T11:59:41Z

Publikace

Brtsmrtn v 19. 5. 2012, 11:54

2012-05-19T11:54:52Z

Brtsmrtn v 19. 5. 2012, 11:51

2012-05-19T11:51:44Z

Brtsmrtn v 19. 5. 2012, 11:51

2012-05-19T11:51:31Z

Brtsmrtn v 19. 5. 2012, 11:51

2012-05-19T11:51:13Z

Brtsmrtn v 19. 5. 2012, 11:50

2012-05-19T11:50:52Z

Brtsmrtn v 19. 5. 2012, 11:50

2012-05-19T11:50:21Z

Brtsmrtn v 19. 5. 2012, 11:45

2012-05-19T11:45:24Z

← Starší verze		Verze z 21. 2. 2013, 07:20
Řádek 179:		Řádek 179:

	KLAPHAAK, David. Events in the Life of Vannevar Bush. In: [online]. [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html		KLAPHAAK, David. Events in the Life of Vannevar Bush. In: [online]. [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html
		+
		+	{{DEFAULTSORT:Bush, Vannevar }}
		+	[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

@@ Řádek 141: / Řádek 141: @@
 ''1967''
-* '''Science is not enough''
+* '''Science is not enough'''
 :Dílo, v němž Vannevar Bush přiznává, že Memex ještě neměl skutečnou podobu, ale mohl být s dostupnými technologiemi zkonstruován.

@@ Řádek 141: / Řádek 141: @@
 ''1967''
-* '''Science is not enough'''
+* '''Science is not enough''
 ''1970''

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Vannevar Bush''' (11. 3. 1890, Everett - 28. 6. 1974, Belmont) byl americký elektroinženýr, vynálezce a administrátor. <ref name="britannica">Vannevar Bush [online]. [cit. 2011-03-30]. Dostupné z URL: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/86116/Vannevar-Bush</ref>
+'''Vannevar Bush''' (11. 3. 1890, Everett - 28. 6. 1974, Belmont) byl americký elektroinženýr, vynálezce a administrátor.<ref name="britannica">Vannevar Bush [online]. [cit. 2011-03-30]. Dostupné z URL: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/86116/Vannevar-Bush</ref>
 [[Soubor:Vannevar Bush portrait.jpg|thumb|right|345px|Vannevar Bush (zdroj: wikipedia.org)]]
@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 |skola             =  obor Matematika na Tufts College v Medfordu, doktorát z Elektroinženýrství na MIT
 |pracoviste        =  Massachusetts Institute of Technology
-|znamy_diky        =  [[Vannevar Bush#Atomová bomba|Atomová bomba]]<br/> [[Vannevar Bush#Memex|Memex]]<br/> [[Vannevar Bush#Vynálezy|Diferenční analyzátor]]<br/> [[Vannevar Bush#Vynálezy|Rapid selector]]<br/>
+|znamy_diky        =  [[Vannevar Bush#Memex|Memex]]<br/> [[Vannevar Bush#Vynálezy|Diferenční analyzátor]]<br/> [[Vannevar Bush#Vynálezy|Rapid selector]]<br/>
 |oceneni           = Národní vyznamenání za vědu (1964) a další
 }}

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Vannevar Bush''' (11. 3. 1890, Everett - 28. 6. 1974, Belmont) byl americký elektroinženýr, vynálezce a administrátor. <ref name="britannica">Vannevar Bush [online]. [cit. 2011-03-30]. Dostupné z URL: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/86116/Vannevar-Bush</ref>
-[[Soubor:Vannevar Bush portrait.jpg|thumb|right|340px|Vannevar Bush (zdroj: wikipedia.org)]]
+[[Soubor:Vannevar Bush portrait.jpg|thumb|right|345px|Vannevar Bush (zdroj: wikipedia.org)]]
 == Život ==

@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 Chelsea High School dokončil Vannevar roku 1909 a poté studoval na Tufts College<ref>Tufts University. Tufts University [online]. [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.tufts.edu/</ref> v Medford, stejně jako v minulosti jeho otec, který zde strávil školní léta s dobrým přítelem Johnem Vannevarem, po němž svého syna později pojmenoval.<ref name="godfather">ZACHARY, G. Pascal. The Godfather. [online]. 1997 [cit. 2012-05-12].</ref> Jelikož Tufts College umožňovala studentům navštěvovat současně bakalářský a magisterský program, Bush se tak stal roku 1913 držitelem obou těchto titulů zároveň.<ref name="events">Events in the Life of Vannevar Bush. [online]. [cit. 2012-05-16].</ref> V rámci své diplomové práce vynalezl a také patentoval „profil tracer“, což je zařízení založené na dvou jízdních kolech, pomocí kterých mapoval povrch terénu, po němž cestoval. Tento první vynález se stal výchozím zařízením pro další analogové stroje, které později se svými studenty na MIT (Massachusettský technologický institut) vynalezl.<ref name="hypertext">Hypertext in historical context. [online]. October 1, 1998 [cit. 2012-05-17].</ref> Po promoci začal mladý Bush pracovat pro společnost GE (General Electric) ve Schenectady ve státě New York jako „test man“, který měl za úkol ověřovat bezpečnost zařízení. Jeho plat činil 14 dolarů týdně. V říjnu 1914 opustil General Electric (údajně byl propuštěn poté, co jeho zařízení vzplanulo)<ref name="pioneer"></ref> a opět se vrátil na Tufts College, nyní jako učitel matematiky. Letní prázdniny roku 1915 strávil prací pro Brooklyn Navy Yard, kde byl zařazen do skupiny, jejímž úkolem bylo zdokonalovat válečné technologie.<ref name="kapoun"></ref>
-Polovina nákladů Vannevarova vysokoškolského studia byla hrazena stipendiem. Svou typickou vlastnost – dělat věci po svém, nezávisle na ostatních – prokázal už během svých studií. Roku 1915 mu Clark University nabídla stipendium ve výši 1500 dolarů s podmínkou, že svůj doktorát udělá pod vedením profesora Arthura Webstera. Ten požadoval, aby doktorskou práci věnoval tématu akustika. Bush odmítl a odešel na Massachusetts Institute of technology<ref>MIT - Massachusetts Institute of Technology. MIT - Massachusetts Institute of Technology. [online]. [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://web.mit.edu/</ref>v Bostonu. Svou disertační práci psal pod vedením Arthura E. Kennellyho. Bush v dubnu 1916 odevzdal 169 stran. Vedoucí jeho práci nepřijal s tím, že potřebuje rozšířit. Bush s nesouhlasem apeloval na předsedu řízení Dugalda C. Jacksona, který zrušil Kennellyho rozhodnutí a práci schválil. Z Jacksona se stal Bushův důležitý poradce. Na podzim téhož roku získal práci odborného asistenta na Tufts College.<ref name="britannica"></ref> V roce 1917 Vannevar obdržel doktorát na MIT a Harvard University<ref>http://www.harvard.edu/</ref> z elektronického inženýrství .
+Polovina nákladů Vannevarova vysokoškolského studia byla hrazena stipendiem. Svou typickou vlastnost – dělat věci po svém, nezávisle na ostatních – prokázal už během svých studií. Roku 1915 mu Clark University nabídla stipendium ve výši 1500 dolarů s podmínkou, že svůj doktorát udělá pod vedením profesora Arthura Webstera. Ten požadoval, aby doktorskou práci věnoval tématu akustika. Bush odmítl a odešel na Massachusetts Institute of technology<ref>MIT - Massachusetts Institute of Technology. [online]. [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://web.mit.edu/</ref>v Bostonu. Svou disertační práci psal pod vedením Arthura E. Kennellyho. Bush v dubnu 1916 odevzdal 169 stran. Vedoucí jeho práci nepřijal s tím, že potřebuje rozšířit. Bush s nesouhlasem apeloval na předsedu řízení Dugalda C. Jacksona, který zrušil Kennellyho rozhodnutí a práci schválil. Z Jacksona se stal Bushův důležitý poradce. Na podzim téhož roku získal práci odborného asistenta na Tufts College.<ref name="britannica"></ref> V roce 1917 Vannevar obdržel doktorát na MIT a Harvard University<ref>Harvard University [online]. [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.harvard.edu/</ref> z elektronického inženýrství .
 Během první světové války pracoval Bush pro Národní radu pro výzkum (National Research Council). K prioritám národní bezpečnosti USA v té době patřilo hledat technická řešení, která by umožnila detekovat německé ponorky potápějící lodě takzvané Dohody (Spojené království, Francie, USA, Rusko).<ref name="kapoun"></ref> Bush přišel s představou o zařízení užívající k detekci magnetické pole, kterou v květnu 1917 ve Washingtonu představil řediteli této instituce. S jeho povolením se pustil Bush do výroby přístroje, který bohužel neobstál u testů. Skutečnost, že Vannevar Bush pracoval v armádním výzkumu, mu mimo jiné získala pověst velmi schopného organizátora, který dokázal spojovat dvě poněkud svárlivé skupiny vědců civilního a armádního výzkumu.<ref name="kapoun"></ref> Během války také spolupracoval s American Radio and Research Corporation (AMRAD). <ref name="godfather">ZACHARY, G. Pascal. The Godfather. [online]. 1997 [cit. 2012-05-12].</ref>
@@ Řádek 55: / Řádek 55: @@
 Svůj první vynález, zařízení prohledávající zemi, vynalezl již během studií. Přístroj nazval "profile tracer" (kopírovač profilu, přel. aut.) a roku 1912 jej patentoval s číslem 1048649.<ref name="wikipedia"></ref> Stroj sestával ze dvou pneumatik jízdního kola, které byly spojeny dřevěnou bednou s mechanickým zařízením uvnitř, které při tlačení stroje po zemi automaticky propočítával výšku a kreslil primitivní mapu. Tímto způsobem mohl danou práci místo obvyklých tří lidí vykonávat pouze jeden. Bush očekával komerční úspěch tohoto vynálezu, snažil se prodat licenci k přístroji několik firmám, žádná si ji ale nekoupila a stroj se tak nikdy v praxi neuchytil.<ref name="pioneer"> Internet Pioneers - Vannevar-Bush. [online]. [cit. 2011-03-30]. Dostupné z URL: http://www.ibiblio.org/pioneers/bush.html</ref>
-Větší úspěch slavil Vannevar Bush se svým diferenčním analyzátorem. Pracoval na jeho vývoji se svým týmem na MIT již od roku 1928, patentovat si jej nechal o 7 let později. Současně s ním vyvíjeli i síťový analyzátor.<ref name="timeline">KLAPHAAK, David. Events in the Life of Vannevar Bush. In: [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html</ref> Bushův diferenční analyzátor by mohl být označen za elektromechanického předchůdce dnešních počítačů. Dokázal přesně simulovat aktuální práci elektrické sítě, vypočítat trajektorii bomb či vyhodnocovat další složité operace.<ref name="godfather">ZACHARY, G. Pascal. The Godfather. [online]. 1997 [cit. 2012-05-12].</ref> Toto fascinující analogové zařízení, které zabralo celou délku pokoje, využívalo při počtech všech deseti číslic desítkové soustavy. A ačkoliv jeho výsledky nebyly vždy úplně přesné, v dalších letech o zařízení projevilo zájem několik univerzit.<ref name="wikipedia"></ref>
+Větší úspěch slavil Vannevar Bush se svým diferenčním analyzátorem. Pracoval na jeho vývoji se svým týmem na MIT již od roku 1928, patentovat si jej nechal o 7 let později. Současně s ním vyvíjeli i síťový analyzátor.<ref name="timeline">KLAPHAAK, David. Events in the Life of Vannevar Bush. In: [online]. [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html</ref> Bushův diferenční analyzátor by mohl být označen za elektromechanického předchůdce dnešních počítačů. Dokázal přesně simulovat aktuální práci elektrické sítě, vypočítat trajektorii bomb či vyhodnocovat další složité operace.<ref name="godfather">ZACHARY, G. Pascal. The Godfather. [online]. 1997 [cit. 2012-05-12].</ref> Toto fascinující analogové zařízení, které zabralo celou délku pokoje, využívalo při počtech všech deseti číslic desítkové soustavy. A ačkoliv jeho výsledky nebyly vždy úplně přesné, v dalších letech o zařízení projevilo zájem několik univerzit.<ref name="wikipedia"></ref>
 Ve 30. letech rostla oblíbenost mikrofilmu a Bush, coby nadšený fotograf, měl také o tuto technologii zájem. Na MIT sestavil Bush spolu s Johnem H. Howardem zařízení nazvané „rapid selector“ (rychlovolič, přel. aut.), jehož úkolem bylo velmi rychle odkazovat na informace uložené na mikrofilmu.<ref name="timeline"></ref> Tento stroj byl určen do rukou FBI, které by jeho užitím dokázalo prohlédnout a přezkoumat tisíc otisků prstů za minutu. Zařízení mohlo být umístěno na psacím stole a mohl uchovávat obrovské množství informací právě na mikrofilmu. Uživatelem vybrané snímky mohly být posléze promítnuty na obrazovce. FBI vynález odmítlo, Bush přesto pokračoval v sestavování. V pozdních 30. letech dohlížel na výrobu čtyř těchto selektorů, kterou trápily technické potíže a vůbec současný stav technologie jim bránil v uskutečnění.<ref name="pioneer"></ref>
@@ Řádek 177: / Řádek 177: @@
 LONG, Doug. VANNEVAR BUSH: THE MAN BEHIND THE SCENES OF THE ATOMIC BOMB. In: Hiroshima: Was It Necessary? The Atomic Bombing of Japan [online]. [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.doug-long.com/bush.htm
-KLAPHAAK, David. Events in the Life of Vannevar Bush. In: [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html
+KLAPHAAK, David. Events in the Life of Vannevar Bush. In: [online]. [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html