Výzkumné deníky - Historie editací

Ystlumod: /* Poznámky */

2013-01-12T20:15:59Z

Poznámky

Ystlumod: /* Příklad využití v ISK */

2013-01-12T20:13:24Z

Příklad využití v ISK

Ystlumod: /* Příklad využití v ISK */

2013-01-12T20:12:36Z

Příklad využití v ISK

Ystlumod: /* Typy výzkumných deníků */

2013-01-12T20:11:47Z

Typy výzkumných deníků

Ystlumod: Zrušena verze 27889 od uživatele Ystlumod (diskuse)

2013-01-12T20:11:05Z

Zrušena verze 27889 od uživatele Ystlumod (diskuse)

Ukázat změny

Ystlumod: /* Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků */

2013-01-12T20:10:28Z

Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků

Ukázat změny

Ystlumod: /* Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků */

2013-01-12T20:09:50Z

Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků

Ystlumod: /* Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků */

2013-01-12T20:07:38Z

Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků

Ystlumod: /* Typy výzkumných deníků */

2013-01-12T20:06:54Z

Typy výzkumných deníků

Ystlumod: /* Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven? */

2013-01-12T20:06:24Z

Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?

← Starší verze		Verze z 12. 1. 2013, 20:15
Řádek 90:		Řádek 90:
	== Poznámky ==		== Poznámky ==
	<references/>		<references/>
		+
		+	== Použitá literatura ==
		+
		+	*WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.

@@ Řádek 70: / Řádek 70: @@
 =Příklad využití v ISK =
-==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==  <ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
+==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==
 Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

@@ Řádek 86: / Řádek 86: @@
 *z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků
-Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se  činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí.  Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím  snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.
+Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se  činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí.  Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím  snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.<ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
 == Poznámky ==
 <references/>

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.
-Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH1">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
+Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH1">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
 V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
 * '''stupeň struktury'''

@@ Řádek 33: / Řádek 33: @@
 * je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
-* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou <ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
+* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou <ref name="WILDEMUTH4">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
-* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu <ref name"WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
+* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu <ref name"WILDEMUTH5">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
-* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody <ref name"WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
+* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody <ref name"WILDEMUTH6">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
-* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků<ref name"WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
+* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků<ref name"WILDEMUTH7">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
-* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem <ref name"WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.
+* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem <ref name"WILDEMUTH8">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.
 = Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =