Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět - Historie editací

Josef Kos v 15. 6. 2012, 15:12

2012-06-15T15:12:41Z

Josef Kos v 15. 6. 2012, 14:56

2012-06-15T14:56:52Z

Josef Kos v 15. 6. 2012, 14:53

2012-06-15T14:53:03Z

Josef Kos v 15. 6. 2012, 14:40

2012-06-15T14:40:53Z

Josef Kos v 15. 6. 2012, 14:25

2012-06-15T14:25:33Z

Josef Kos v 15. 6. 2012, 14:18

2012-06-15T14:18:38Z

Josef Kos v 15. 6. 2012, 13:46

2012-06-15T13:46:21Z

Josef Kos v 15. 6. 2012, 13:09

2012-06-15T13:09:56Z

Josef Kos v 15. 6. 2012, 12:00

2012-06-15T12:00:15Z

Josef Kos v 15. 6. 2012, 11:38

2012-06-15T11:38:34Z

@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 ==Vývoj státních výdajů na vzdělávání v ČR==
-Za loňský rok (2011) uvádí ČSÚ odhad HDP ve výši přibližně 3,8 bilionu Kč.<ref>HDP, národní účty. ČSU. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty</ref> Rozpočet ministerstva školství za tentýž rok<ref>Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2011 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé školské úseky. MŠMT. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://hosting0-205.qcm.cz/file/15648_1_1/download/</ref> činil zhruba 127 miliard (na straně výdajů, včetně peněz rozdělovaných z fondů EU. Nepočítá s příjmy - asi 6 miliard). Přímo v dokumentu je (každoročně) jako jeden z hlavních ukazatelů udáván podíl těchto výdajů na HDP, který podle zjištěné příslušné výše skutečně odpovídá prostému podělení zmiňovaných údajů - tedy 3,33 % HDP. Tato hodnota je během posledních let udržována na poměrně stabilní úrovni, ani jako taková však mimo ČR fakticky nemá vypovídací hodnotu, s mezinárodními srovnáními není v žádném případě kompatibilní (viz výše).
+Za loňský rok (2011) uvádí ČSÚ odhad HDP ve výši přibližně 3,8 bilionu Kč.<ref>HDP, národní účty. ČSU. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty</ref> Rozpočet ministerstva školství za tentýž rok<ref>Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2011 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé školské úseky. MŠMT. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://hosting0-205.qcm.cz/file/15648_1_1/download/</ref> činil zhruba 127 miliard (na straně výdajů, včetně peněz rozdělovaných z fondů EU. Nepočítá s příjmy - asi 6 miliard). Přímo v dokumentu je (každoročně) jako jeden z hlavních ukazatelů udáván podíl těchto výdajů na HDP, podle jehož výše za odpovídající období tento parametr skutečně odpovídá prostému podělení zmiňovaných údajů - tedy 3,33 % HDP. Tato hodnota je během posledních let udržována na poměrně stabilní úrovni, ani jako taková však mimo ČR fakticky nemá vypovídací hodnotu, s mezinárodními srovnáními není v žádném případě kompatibilní (viz výše).
 ==České výdaje na vzdělávání v kontextu EU==

@@ Řádek 42: / Řádek 42: @@
 * 1,2 % vysoké
-Účast státu na ''celkových'' výdajích (4,5 %) je vyčíslena na 3,9 procentního bodu, vnitřní struktura se výrazně neliší od té popsané u ''celkových'' výdajů. UNESCO nesleduje pořadí zemí, srovnání lze nicméně ilustrovat na několika namátkově zvolených příkladech (''celkové výdaje''):<ref>Global Education Digest 2011: Comparing Education Statistics Across the World. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2011 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/global_education_digest_2011_en.pdf</ref>
+Účast státu na ''celkových'' výdajích (4,5 %) je vyčíslena na 3,9 procentního bodu, vnitřní struktura se výrazně neliší od té popsané u ''celkových'' výdajů. UNESCO nesleduje pořadí zemí, názorné srovnání lze nicméně ilustrovat na několika namátkově zvolených příkladech (''celkové výdaje''):<ref>Global Education Digest 2011: Comparing Education Statistics Across the World. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2011 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/global_education_digest_2011_en.pdf</ref>
 * Korea (7,6 %)
@@ Řádek 54: / Řádek 54: @@
 * Slovensko (4,0 %)
-Nejvyšší poměr vykazuje s 13,8 % HDP Kuba (podle CIA druhá, podobně s 13.6 %), s jediným dalším dvouciferným výsledkem následuje ještě Burundi (12,0 %). Je nutno podotknout, že podobně zřejmé excesy (ještě výraznější v přepočtech HDP na hlavu) jsou téměř pravidlem - spíše než výjimkou - paradoxně právě v nejchudších zemích, které jsou odkázány na humanitární pomoc, která dostává nezřídka formu podpory vzdělávání, přičemž logicky není součástí jejich jinak zanedbatelného ''domácího'' produktu, tj. výdaje na vzdělávání by teoreticky mohly i překročit 100 %, jelikož na místí HDP nejsou vázány). Tyto případy celý výstup silně deformují, nemluvě o tom, že např. u totalitních režimů není nijak vyloučena možnost údaje dále úmyslně zkreslovat - pro seriózní zkoumání je tak třeba brát je kriticky a s maximální rezervou.
+Nejvyšší poměr vykazuje s 13,8 % HDP Kuba (podle CIA druhá, podobně s 13.6 %), s jediným dalším dvouciferným výsledkem následuje ještě Burundi (12,0 %). Je nutno podotknout, že podobně zřejmé excesy (ještě výraznější v přepočtech HDP na hlavu) jsou téměř pravidlem - spíše než výjimkou - paradoxně právě v nejchudších zemích, které jsou odkázány na humanitární pomoc, která dostává nezřídka formu podpory vzdělávání, přičemž logicky není součástí jejich jinak zanedbatelného ''domácího'' produktu, tj. výdaje na vzdělávání by teoreticky mohly i překročit 100 %, jelikož na místní HDP nejsou vázány). Tyto případy celý výstup silně deformují, nemluvě o tom, že např. u totalitních režimů není nijak vyloučena možnost údaje dále úmyslně zkreslovat - pro seriózní zkoumání je tak třeba brát je kriticky a s maximální rezervou.
 == Poznámky ==

@@ Řádek 54: / Řádek 54: @@
 * Slovensko (4,0 %)
-Nejvyšší poměr vykazuje s 13,8 % HDP Kuba (podle CIA druhá, podobně s 13.6 %), s jediným dalším dvouciferným výsledkem následuje ještě Burundi (12,0 %). Je nutno podotknout, že podobně zřejmé excesy (ještě výraznější v přepočtech HDP na hlavu) jsou téměř pravidlem - spíše než výjimkou - paradoxně právě v nejchudších zemích, které jsou odkázány na humanitární pomoc, která dostává nezřídka formu podpory vzdělávání, přičemž logicky není součástí jejich jinak zanedbatelného ''domácího'' produktu, tj. teoreticky by mohla překročit 100 %, jelikož na něj není vázána). Tyto případy celý výstup silně deformují a pro seriózní zkoumání je třeba brát je s maximální rezervou.
+Nejvyšší poměr vykazuje s 13,8 % HDP Kuba (podle CIA druhá, podobně s 13.6 %), s jediným dalším dvouciferným výsledkem následuje ještě Burundi (12,0 %). Je nutno podotknout, že podobně zřejmé excesy (ještě výraznější v přepočtech HDP na hlavu) jsou téměř pravidlem - spíše než výjimkou - paradoxně právě v nejchudších zemích, které jsou odkázány na humanitární pomoc, která dostává nezřídka formu podpory vzdělávání, přičemž logicky není součástí jejich jinak zanedbatelného ''domácího'' produktu, tj. výdaje na vzdělávání by teoreticky mohly i překročit 100 %, jelikož na místí HDP nejsou vázány). Tyto případy celý výstup silně deformují, nemluvě o tom, že např. u totalitních režimů není nijak vyloučena možnost údaje dále úmyslně zkreslovat - pro seriózní zkoumání je tak třeba brát je kriticky a s maximální rezervou.
 == Poznámky ==

@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 ==Vývoj státních výdajů na vzdělávání v ČR==
-Za loňský rok (2011) uvádí ČSÚ odhad HDP ve výši přibližně 3,8 bilionu Kč. Rozpočet ministerstva školství za tentýž rok činil zhruba 127 miliard (na straně výdajů, včetně peněz rozdělovaných z fondů EU. Nepočítá s příjmy - asi 6 miliard). Přímo v dokumentu je (každoročně) jako jeden z hlavních ukazatelů udáván podíl těchto výdajů na HDP, který podle zjištěné příslušné výše skutečně odpovídá prostému podělení zmiňovaných údajů - tedy 3,33 % HDP. Tato hodnota je během posledních let udržována na poměrně stabilní úrovni, ani jako taková však mimo ČR fakticky nemá vypovídací hodnotu, s mezinárodními srovnáními není v žádném případě kompatibilní (viz výše).
+Za loňský rok (2011) uvádí ČSÚ odhad HDP ve výši přibližně 3,8 bilionu Kč.<ref>HDP, národní účty. ČSU. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty</ref> Rozpočet ministerstva školství za tentýž rok<ref>Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2011 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé školské úseky. MŠMT. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://hosting0-205.qcm.cz/file/15648_1_1/download/</ref> činil zhruba 127 miliard (na straně výdajů, včetně peněz rozdělovaných z fondů EU. Nepočítá s příjmy - asi 6 miliard). Přímo v dokumentu je (každoročně) jako jeden z hlavních ukazatelů udáván podíl těchto výdajů na HDP, který podle zjištěné příslušné výše skutečně odpovídá prostému podělení zmiňovaných údajů - tedy 3,33 % HDP. Tato hodnota je během posledních let udržována na poměrně stabilní úrovni, ani jako taková však mimo ČR fakticky nemá vypovídací hodnotu, s mezinárodními srovnáními není v žádném případě kompatibilní (viz výše).
 ==České výdaje na vzdělávání v kontextu EU==
 [[Soubor:Graf_vydaju_na_vzdelavani_v_EU.png‎|right|Podíl veřejných výdajů na vzdělávání v procentech HDP států EU (Eurostat 2008)]]
-Podle Eurostatu tvoří veřejné výdaje na vzdělávání v evropské sedmadvacítce průměrně 5,1% HDP - pro zajímavost, ''celkové'' veřejné výdaje (státní i soukromé) tvořily 5.8 % HDP (obojí na základě dat z roku 2008) - což znamená, že přibližně osmina nákladů na vzdělávání je (v EU27) hrazena občany jinak než skrze daně. V základním ukazateli obsadily přední místa Dánsko (7.8 %), Kypr (7.4 %), Švédsko (6.7 %), Belgie (6.5 %), Finsko (6.1 %) či Malta (6.0 %). Česká republika se umístila 24. - jinak řečeno 4. od konce - se 4,08 %, tedy jasně pod průměrem, přičemž vzájemný poměr státních a soukromých nákladů je téměř shodný se strukturou "7:1", obvyklou v EU - soukromé výdaje tak tvoří 0,57 procentního bodu ze 4,65 % HDP ''celkových'' nákladů. Srovnejte s rozpočtem MŠMT.
+Podle Eurostatu tvoří veřejné výdaje na vzdělávání v evropské sedmadvacítce průměrně 5,1% HDP - pro zajímavost, ''celkové'' veřejné výdaje (státní i soukromé) tvořily 5.8 % HDP (obojí na základě dat z roku 2008) - což znamená, že přibližně osmina nákladů na vzdělávání je (v EU27) hrazena občany jinak než skrze daně. V základním ukazateli obsadily přední místa Dánsko (7.8 %), Kypr (7.4 %), Švédsko (6.7 %), Belgie (6.5 %), Finsko (6.1 %) či Malta (6.0 %). Česká republika se umístila 24. - jinak řečeno 4. od konce - se 4,08 %, tedy jasně pod průměrem, přičemž vzájemný poměr státních a soukromých nákladů je téměř shodný se strukturou "7:1", obvyklou v EU - soukromé výdaje tak tvoří 0,57 procentního bodu ze 4,65 % HDP ''celkových'' nákladů.<ref>Educational expenditure statistics. EUROSTAT. Statistics Explained [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Educational_expenditure_statistics</ref> Srovnejte s rozpočtem MŠMT.
 ==Světové srovnání==
-World Factbook americké Central Intelligence Agency (CIA) udává pro rok 2007 veřejné výdaje ČR na vzdělávání jako 4,2 % HDP, což nás mezi 163 sledovanými zeměmi staví až na 96. příčku - lépe hodnoceno je např. 22 afrických zemí, konče Sierra Leone (92.).
+World Factbook americké Central Intelligence Agency (CIA) udává pro rok 2007 veřejné výdaje ČR na vzdělávání jako 4,2 % HDP, což nás mezi 163 sledovanými zeměmi staví až na 96. příčku - lépe hodnoceno je např. 22 afrických zemí, konče Sierra Leone (92.).<ref>THE CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html</ref>
 Podle metodiky UNESCO dosahují české ''celkové'' výdaje na vzdělávání 4,5 % HDP (2009), z toho na školství (srovnejte s tabulkou v záhlaví):
@@ Řádek 42: / Řádek 42: @@
 * 1,2 % vysoké
-Účast státu na ''celkových'' výdajích (4,5 %) je vyčíslena na 3,9 procentního bodu, vnitřní struktura se výrazně neliší od té popsané u ''celkových'' výdajů. UNESCO nesleduje pořadí zemí, srovnání lze nicméně ilustrovat na několika namátkově zvolených příkladech (''celkové výdaje''):
+Účast státu na ''celkových'' výdajích (4,5 %) je vyčíslena na 3,9 procentního bodu, vnitřní struktura se výrazně neliší od té popsané u ''celkových'' výdajů. UNESCO nesleduje pořadí zemí, srovnání lze nicméně ilustrovat na několika namátkově zvolených příkladech (''celkové výdaje''):<ref>Global Education Digest 2011: Comparing Education Statistics Across the World. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2011 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/global_education_digest_2011_en.pdf</ref>
 * Korea (7,6 %)
@@ Řádek 55: / Řádek 55: @@
 Nejvyšší poměr vykazuje s 13,8 % HDP Kuba (podle CIA druhá, podobně s 13.6 %), s jediným dalším dvouciferným výsledkem následuje ještě Burundi (12,0 %). Je nutno podotknout, že podobně zřejmé excesy (ještě výraznější v přepočtech HDP na hlavu) jsou téměř pravidlem - spíše než výjimkou - paradoxně právě v nejchudších zemích, které jsou odkázány na humanitární pomoc, která dostává nezřídka formu podpory vzdělávání, přičemž logicky není součástí jejich jinak zanedbatelného ''domácího'' produktu, tj. teoreticky by mohla překročit 100 %, jelikož na něj není vázána). Tyto případy celý výstup silně deformují a pro seriózní zkoumání je třeba brát je s maximální rezervou.
 ==Použité zdroje==
@@ Řádek 63: / Řádek 66: @@
 # Education Indicators Technical guidelines. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2009 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/eiguide09-en.pdf
 # Teachers' salaries. OECD. OECD iLibrary [online]. 2012 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.oecd-ilibrary.org/education/teachers-salaries_teachsal-table-en
-# GLOBAL Education Digest 2011: Comparing Education Statistics Across the World. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2011 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/global_education_digest_2011_en.pdf
+# Global Education Digest 2011: Comparing Education Statistics Across the World. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2011 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/global_education_digest_2011_en.pdf

← Starší verze		Verze z 15. 6. 2012, 14:25
Řádek 55:		Řádek 55:

	Nejvyšší poměr vykazuje s 13,8 % HDP Kuba (podle CIA druhá, podobně s 13.6 %), s jediným dalším dvouciferným výsledkem následuje ještě Burundi (12,0 %). Je nutno podotknout, že podobně zřejmé excesy (ještě výraznější v přepočtech HDP na hlavu) jsou téměř pravidlem - spíše než výjimkou - paradoxně právě v nejchudších zemích, které jsou odkázány na humanitární pomoc, která dostává nezřídka formu podpory vzdělávání, přičemž logicky není součástí jejich jinak zanedbatelného ''domácího'' produktu, tj. teoreticky by mohla překročit 100 %, jelikož na něj není vázána). Tyto případy celý výstup silně deformují a pro seriózní zkoumání je třeba brát je s maximální rezervou.		Nejvyšší poměr vykazuje s 13,8 % HDP Kuba (podle CIA druhá, podobně s 13.6 %), s jediným dalším dvouciferným výsledkem následuje ještě Burundi (12,0 %). Je nutno podotknout, že podobně zřejmé excesy (ještě výraznější v přepočtech HDP na hlavu) jsou téměř pravidlem - spíše než výjimkou - paradoxně právě v nejchudších zemích, které jsou odkázány na humanitární pomoc, která dostává nezřídka formu podpory vzdělávání, přičemž logicky není součástí jejich jinak zanedbatelného ''domácího'' produktu, tj. teoreticky by mohla překročit 100 %, jelikož na něj není vázána). Tyto případy celý výstup silně deformují a pro seriózní zkoumání je třeba brát je s maximální rezervou.
		+
		+	==Použité zdroje==
		+	# THE CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html
		+	# HDP, národní účty. ČSU. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty
		+	# Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2011 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé školské úseky. MŠMT. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://hosting0-205.qcm.cz/file/15648_1_1/download/
		+	# Educational expenditure statistics. EUROSTAT. Statistics Explained [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Educational_expenditure_statistics
		+	# Education Indicators Technical guidelines. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2009 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/eiguide09-en.pdf
		+	# Teachers' salaries. OECD. OECD iLibrary [online]. 2012 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.oecd-ilibrary.org/education/teachers-salaries_teachsal-table-en
		+	# GLOBAL Education Digest 2011: Comparing Education Statistics Across the World. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2011 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/global_education_digest_2011_en.pdf

← Starší verze		Verze z 15. 6. 2012, 14:18
Řádek 42:		Řádek 42:
	* 1,2 % vysoké		* 1,2 % vysoké

−	Účast státu na ''celkových'' výdajích (4,5 %) je vyčíslena na 3,9 procentního bodu, vnitřní struktura se výrazně neliší od té popsané u ''celkových'' výdajů. UNESCO nesleduje pořadí zemí, nicméně ~~nejvyšší~~ poměr vykazuje s 13,8 % HDP Kuba (podle CIA druhá, podobně s 13.6 %), s jediným dalším dvouciferným výsledkem následuje ještě Burundi (12,0 %). Je nutno podotknout, že podobně zřejmé excesy (ještě výraznější v přepočtech HDP na hlavu) jsou téměř pravidlem - spíše než výjimkou - paradoxně právě v nejchudších zemích, které jsou odkázány na humanitární pomoc (která logicky není součástí jejich zanedbatelného ''domácího'' produktu).	+	Účast státu na ''celkových'' výdajích (4,5 %) je vyčíslena na 3,9 procentního bodu, vnitřní struktura se výrazně neliší od té popsané u ''celkových'' výdajů. UNESCO nesleduje pořadí zemí, srovnání lze nicméně ilustrovat na několika namátkově zvolených příkladech (''celkové výdaje''):
		+
		+	* Korea (7,6 %)
		+	* USA (7,3 %)
		+	* Izrael (7,3 %)
		+	* Francie (6,0 %)
		+	* Brazílie (4,9%)
		+	* Japonsko (4,9 %)
		+	* Německo (4,7 %)
		+	* '''Česká republika (4,5 %)'''
		+	* Slovensko (4,0 %)
		+
		+	Nejvyšší poměr vykazuje s 13,8 % HDP Kuba (podle CIA druhá, podobně s 13.6 %), s jediným dalším dvouciferným výsledkem následuje ještě Burundi (12,0 %). Je nutno podotknout, že podobně zřejmé excesy (ještě výraznější v přepočtech HDP na hlavu) jsou téměř pravidlem - spíše než výjimkou - paradoxně právě v nejchudších zemích, které jsou odkázány na humanitární pomoc, která dostává nezřídka formu podpory vzdělávání, přičemž logicky není součástí jejich jinak zanedbatelného ''domácího'' produktu, tj. teoreticky by mohla překročit 100 %, jelikož na něj není vázána). Tyto případy celý výstup silně deformují a pro seriózní zkoumání je třeba brát je s maximální rezervou.

@@ Řádek 35: / Řádek 35: @@
 World Factbook americké Central Intelligence Agency (CIA) udává pro rok 2007 veřejné výdaje ČR na vzdělávání jako 4,2 % HDP, což nás mezi 163 sledovanými zeměmi staví až na 96. příčku - lépe hodnoceno je např. 22 afrických zemí, konče Sierra Leone (92.).
-Podle metodiky UNESCO dosahují české ''celkové'' výdaje na vzdělávání 4,5 % HDP (2009), z toho na školství:
+Podle metodiky UNESCO dosahují české ''celkové'' výdaje na vzdělávání 4,5 % HDP (2009), z toho na školství (srovnejte s tabulkou v záhlaví):
 * 0,5 % mateřské
@@ Řádek 42: / Řádek 42: @@
 * 1,2 % vysoké
-Účast státu na ''celkových'' výdajích (4,5 %) je vyčíslena na 3,9 procentního bodu.
+Účast státu na ''celkových'' výdajích (4,5 %) je vyčíslena na 3,9 procentního bodu, vnitřní struktura se výrazně neliší od té popsané u ''celkových'' výdajů. UNESCO nesleduje pořadí zemí, nicméně nejvyšší poměr vykazuje s 13,8 % HDP Kuba (podle CIA druhá, podobně s 13.6 %), s jediným dalším dvouciferným výsledkem následuje ještě Burundi (12,0 %). Je nutno podotknout, že podobně zřejmé excesy (ještě výraznější v přepočtech HDP na hlavu) jsou téměř pravidlem - spíše než výjimkou - paradoxně právě v nejchudších zemích, které jsou odkázány na humanitární pomoc (která logicky není součástí jejich zanedbatelného ''domácího'' produktu).

← Starší verze		Verze z 15. 6. 2012, 12:00
Řádek 30:		Řádek 30:
	[[Soubor:Graf_vydaju_na_vzdelavani_v_EU.png‎\|right\|Podíl veřejných výdajů na vzdělávání v procentech HDP států EU (Eurostat 2008)]]		[[Soubor:Graf_vydaju_na_vzdelavani_v_EU.png‎\|right\|Podíl veřejných výdajů na vzdělávání v procentech HDP států EU (Eurostat 2008)]]
	Podle Eurostatu tvoří veřejné výdaje na vzdělávání v evropské sedmadvacítce průměrně 5,1% HDP - pro zajímavost, ''celkové'' veřejné výdaje (státní i soukromé) tvořily 5.8 % HDP (obojí na základě dat z roku 2008) - což znamená, že přibližně osmina nákladů na vzdělávání je (v EU27) hrazena občany jinak než skrze daně. V základním ukazateli obsadily přední místa Dánsko (7.8 %), Kypr (7.4 %), Švédsko (6.7 %), Belgie (6.5 %), Finsko (6.1 %) či Malta (6.0 %). Česká republika se umístila 24. - jinak řečeno 4. od konce - se 4,08 %, tedy jasně pod průměrem, přičemž vzájemný poměr státních a soukromých nákladů je téměř shodný se strukturou "7:1", obvyklou v EU - soukromé výdaje tak tvoří 0,57 procentního bodu ze 4,65 % HDP ''celkových'' nákladů.		Podle Eurostatu tvoří veřejné výdaje na vzdělávání v evropské sedmadvacítce průměrně 5,1% HDP - pro zajímavost, ''celkové'' veřejné výdaje (státní i soukromé) tvořily 5.8 % HDP (obojí na základě dat z roku 2008) - což znamená, že přibližně osmina nákladů na vzdělávání je (v EU27) hrazena občany jinak než skrze daně. V základním ukazateli obsadily přední místa Dánsko (7.8 %), Kypr (7.4 %), Švédsko (6.7 %), Belgie (6.5 %), Finsko (6.1 %) či Malta (6.0 %). Česká republika se umístila 24. - jinak řečeno 4. od konce - se 4,08 %, tedy jasně pod průměrem, přičemž vzájemný poměr státních a soukromých nákladů je téměř shodný se strukturou "7:1", obvyklou v EU - soukromé výdaje tak tvoří 0,57 procentního bodu ze 4,65 % HDP ''celkových'' nákladů.
		+
		+	==Světové srovnání==
		+	[[Soubor:UNESCO-struktura_vydaju_na_vzdělavani_podle_regionu.png‎\|right\|Struktura veřejných výdajů na vzdělávání podle regionu (UNESCO 2008)]]
		+	World Factbook