https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Typografie 2026-08-18T08:41:21Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Typografie&diff=17069&oldid=prev 2012-02-20T12:10:23Z

<p>36 revizí: IMPORT T-V: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 20. 2. 2012, 12:10</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div> </td></tr></table>

Michal Klajban https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Typografie&diff=17068&oldid=prev 2012-01-15T17:18:29Z

<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Použitá literatura</span></span></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 15. 1. 2012, 17:18</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l82" >Řádek 82:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 82:</td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*KOPTA, Martin. Typografické minimum - základní pojmy[online]. 18. 03. 2002 [cit. 2011 - 12 - 20]. Interval. Dostupné z: http://interval.cz/clanky/typograficke-minimum-zakladni-pojmy/</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*KOPTA, Martin. Typografické minimum - základní pojmy[online]. 18. 03. 2002 [cit. 2011 - 12 - 20]. Interval. Dostupné z: http://interval.cz/clanky/typograficke-minimum-zakladni-pojmy/</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*PECINA, Martin. Písmo...[online].© 2004—2005 [cit. 2012-01-15]. Dostupné z: http://typomil.com/pismo/merny-system.htm</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*PECINA, Martin. Písmo...[online].© 2004—2005 [cit. 2012-01-15]. Dostupné z: http://typomil.com/pismo/merny-system.htm</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>VACH, Martin. Typografie je nedílnou součástí úspěšného webu[online]. 09. 05. 2010 [cit. 2011 - 12 - 20]. webdesign a to ostatní. Dostupné z: http://www.vades.cz/blog/d:typografie-je-nedilnou-soucasti-uspesneho-webu</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">*</ins>VACH, Martin. Typografie je nedílnou součástí úspěšného webu[online]. 09. 05. 2010 [cit. 2011 - 12 - 20]. webdesign a to ostatní. Dostupné z: http://www.vades.cz/blog/d:typografie-je-nedilnou-soucasti-uspesneho-webu</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*TYPOGRAFIE. WIKIPEDIA. ORG. Wikipedia: Otevřená encyklopedie [online]. 19. 12. 2011 [2011-12-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Typografie</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*TYPOGRAFIE. WIKIPEDIA. ORG. Wikipedia: Otevřená encyklopedie [online]. 19. 12. 2011 [2011-12-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Typografie</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*TYPOGRAFICKÝ BOD. WIKIPEDIA.ORG. Wikipedia: Otevřená encyklopedie [online]. 12. 01. 2012 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Typografick%C3%BD_bod</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*TYPOGRAFICKÝ BOD. WIKIPEDIA.ORG. Wikipedia: Otevřená encyklopedie [online]. 12. 01. 2012 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Typografick%C3%BD_bod</div></td></tr> </table>

Luciegorecka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Typografie&diff=17067&oldid=prev 2012-01-15T17:17:01Z

<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Použitá literatura</span></span></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 15. 1. 2012, 17:17</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l79" >Řádek 79:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 79:</td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Použitá literatura==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Použitá literatura==</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*<del class="diffchange diffchange-inline">VACH</del>, <del class="diffchange diffchange-inline">Martin</del>. <del class="diffchange diffchange-inline">Typografie je nedílnou součástí úspěšného webu</del>[online]. <del class="diffchange diffchange-inline">09. 05. 2010 </del>[cit. 2011 - 12 - <del class="diffchange diffchange-inline">20</del>]. <del class="diffchange diffchange-inline">webdesign </del>a <del class="diffchange diffchange-inline">to ostatní</del>. Dostupné z: http://www.<del class="diffchange diffchange-inline">vades</del>.cz/<del class="diffchange diffchange-inline">blog</del>/<del class="diffchange diffchange-inline">d:typografie-je-nedilnou-soucasti-uspesneho-webu</del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*<ins class="diffchange diffchange-inline">ANDERLE</ins>, <ins class="diffchange diffchange-inline">Jiří</ins>. <ins class="diffchange diffchange-inline">Vznik a vývoj typografické měrné soustavy </ins>[online]. <ins class="diffchange diffchange-inline">© 1998 </ins>[cit. 2011 - 12 - <ins class="diffchange diffchange-inline">28</ins>]. <ins class="diffchange diffchange-inline">O písmu </ins>a <ins class="diffchange diffchange-inline">nejen o něm</ins>. Dostupné z: http://www.<ins class="diffchange diffchange-inline">comin</ins>.cz/<ins class="diffchange diffchange-inline">pismo</ins>/<ins class="diffchange diffchange-inline">tms.html</ins></div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*KOPTA, Martin. Typografické minimum - základní pojmy[online]. 18. 03. 2002 [cit. 2011 - 12 - 20]. Interval. Dostupné z: http://interval.cz/clanky/typograficke-minimum-zakladni-pojmy/</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*KOPTA, Martin. Typografické minimum - základní pojmy[online]. 18. 03. 2002 [cit. 2011 - 12 - 20]. Interval. Dostupné z: http://interval.cz/clanky/typograficke-minimum-zakladni-pojmy/</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*Typografie. <del class="diffchange diffchange-inline">In </del>Wikipedia : <del class="diffchange diffchange-inline">the free encyclopedia </del>[online]. <del class="diffchange diffchange-inline">St</del>. <del class="diffchange diffchange-inline">Petersburg (Florida) </del>: Wikipedia <del class="diffchange diffchange-inline">Foundation, last modified on 19</del>. 12. <del class="diffchange diffchange-inline">2011 </del>[cit. <del class="diffchange diffchange-inline">2011</del>-12-28]. Dostupné z <del class="diffchange diffchange-inline">WWW</del>:http://cs.wikipedia.org/wiki/<del class="diffchange diffchange-inline">Typografie</del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*<ins class="diffchange diffchange-inline">PECINA, Martin. Písmo...[online].© 2004—2005 [cit. 2012-01-15]. Dostupné z: http://typomil.com/pismo/merny-system.htm</ins></div></td></tr> <tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">VACH, Martin. </ins>Typografie <ins class="diffchange diffchange-inline">je nedílnou součástí úspěšného webu[online]. 09. 05. 2010 [cit. 2011 - 12 - 20]. webdesign a to ostatní. Dostupné z: http://www.vades.cz/blog/d:typografie-je-nedilnou-soucasti-uspesneho-webu</ins></div></td></tr> <tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">*TYPOGRAFIE. WIKIPEDIA. ORG</ins>. Wikipedia: <ins class="diffchange diffchange-inline">Otevřená encyklopedie </ins>[online]. <ins class="diffchange diffchange-inline">19. 12</ins>. <ins class="diffchange diffchange-inline">2011 [2011-12-28]. Dostupné z: http</ins>:<ins class="diffchange diffchange-inline">//cs.wikipedia.org/wiki/Typografie</ins></div></td></tr> <tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">*TYPOGRAFICKÝ BOD. WIKIPEDIA.ORG. </ins>Wikipedia<ins class="diffchange diffchange-inline">: Otevřená encyklopedie [online]</ins>. 12. <ins class="diffchange diffchange-inline">01. 2012 </ins>[cit. <ins class="diffchange diffchange-inline">2012</ins>-12-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/<ins class="diffchange diffchange-inline">Typografick%C3%BD_bod</ins></div></td></tr> </table>

Luciegorecka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Typografie&diff=17066&oldid=prev 2012-01-15T17:13:48Z

<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Dějiny typografie</span></span></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 15. 1. 2012, 17:13</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l18" >Řádek 18:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 18:</td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Dějiny typografie==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Dějiny typografie==</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dějiny typografie ve vlastním slova smyslu začínají, když Johannes Gutenberg v 1444 vynalezl knihtisk. V tomto období nadcházejícího novověku došlo ke vzniku dvou základních forem latinského písma, a to písma humanistického a novogotického. Novogotické písmo bylo odvozeno ze středověkého gotického písma. Od 16. století se v německých písemnostech konstituovaly tři základní druhy novogotického písma: kreslené novogotické písmo neboli fraktura (Frakturschrift; resp. Ranější kurzíva fraktury švabach), zběžnější novogotické polokurzivní písmo neboli kanzlei (Kanzleischrift) a novogotické kurzivní písmo neboli kurent (Kurrentschrift), který vyhovoval potřebě rychlého psaní a čitelnosti a stal se druhem základním. V českých písemnostech používání novogotického písma přetrvalo přibližně do poloviny 19. století, v německy psaných až do roku 1941, kdy bylo úředně zavedeno humanistické písmo. V době zrodu humanistického písma považovali humanisté psaní antických děl novogotickým písmem za barbarství. V roce 1465 Kondrad Sweyheim a Arnold Pannartz vydali Ciceronův spis De oratore antikvou (Antiqua, anglicky Roman). Tím začíná v typografii renesance (anglicky Old style), která vydržela až do počátku 18. století. Antikva nebyla původně používána pro církevní a právnická díla, nerozšířila se všude, kromě Německa. Od roku 1501 Aldus Manutius produkoval masové a laciné edice knih v kurzívě. Jeho produkce byla 4x větší než bylo obvyklé, čímž skončilo období prvotisků. Kolem roku 1540 ustalo období experimentů s písmy a kolem roku 1550 přestala být kurzíva standardním písmem a začala mít pouze vyznačovací funkci. Novým obdobím v typografii je baroko (anglicky Transtiional, 1722 – 1763), de facto tedy rokoko. Vyznačuje se větším kontrastem mezi tenkými a tlustými tahy. Byl následován klasicismem (anglicky Modern types, 1788 – 1820), který ještě zvýšil kontrast mezi tenkými a tlustými liniemi. Písmo je užší a sklon přímější. Pak započal úpadek (1820 – 1888). Obnova započala v 90. letech 19. století soukromými tisky a byla dokončena, když bylo nově vyryto písmo Caslon pro časopis The Imprint. 20. století je eklektické; těží z renesance, baroka i klasicismu.&lt;ref&gt;TYPOGRAFIE. WIKIPEDIA.ORG. Wikipedia: Otevřená encyklopedie. 19. 12. 2011 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Typografie#D.C4.9Bjiny_typografie&lt;/ref&gt;</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dějiny typografie ve vlastním slova smyslu začínají, když Johannes Gutenberg v 1444 vynalezl knihtisk. V tomto období nadcházejícího novověku došlo ke vzniku dvou základních forem latinského písma, a to písma humanistického a novogotického. Novogotické písmo bylo odvozeno ze středověkého gotického písma. Od 16. století se v německých písemnostech konstituovaly tři základní druhy novogotického písma: kreslené novogotické písmo neboli fraktura (Frakturschrift; resp. Ranější kurzíva fraktury švabach), zběžnější novogotické polokurzivní písmo neboli kanzlei (Kanzleischrift) a novogotické kurzivní písmo neboli kurent (Kurrentschrift), který vyhovoval potřebě rychlého psaní a čitelnosti a stal se druhem základním. V českých písemnostech používání novogotického písma přetrvalo přibližně do poloviny 19. století, v německy psaných až do roku 1941, kdy bylo úředně zavedeno humanistické písmo. V době zrodu humanistického písma považovali humanisté psaní antických děl novogotickým písmem za barbarství. V roce 1465 Kondrad Sweyheim a Arnold Pannartz vydali Ciceronův spis De oratore antikvou (Antiqua, anglicky Roman). Tím začíná v typografii renesance (anglicky Old style), která vydržela až do počátku 18. století. Antikva nebyla původně používána pro církevní a právnická díla, nerozšířila se všude, kromě Německa. Od roku 1501 Aldus Manutius produkoval masové a laciné edice knih v kurzívě. Jeho produkce byla 4x větší než bylo obvyklé, čímž skončilo období prvotisků. Kolem roku 1540 ustalo období experimentů s písmy a kolem roku 1550 přestala být kurzíva standardním písmem a začala mít pouze vyznačovací funkci. Novým obdobím v typografii je baroko (anglicky Transtiional, 1722 – 1763), de facto tedy rokoko. Vyznačuje se větším kontrastem mezi tenkými a tlustými tahy. Byl následován klasicismem (anglicky Modern types, 1788 – 1820), který ještě zvýšil kontrast mezi tenkými a tlustými liniemi. Písmo je užší a sklon přímější. Pak započal úpadek (1820 – 1888). Obnova započala v 90. letech 19. století soukromými tisky a byla dokončena, když bylo nově vyryto písmo Caslon pro časopis The Imprint. 20. století je eklektické; těží z renesance, baroka i klasicismu.&lt;ref&gt;TYPOGRAFIE. WIKIPEDIA.ORG. Wikipedia: Otevřená encyklopedie <ins class="diffchange diffchange-inline">[online]</ins>. 19. 12. 2011 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Typografie#D.C4.9Bjiny_typografie&lt;/ref&gt;</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Proslulí typografové==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Proslulí typografové==</div></td></tr> </table>

Luciegorecka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Typografie&diff=17065&oldid=prev 2012-01-15T17:13:17Z

<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Typografický bod</span></span></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 15. 1. 2012, 17:13</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l54" >Řádek 54:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 54:</td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Typografický bod==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Typografický bod==</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Typografický bod, zkráceně . nebo b, je základní jednotkou typometrického systému. Jeho velikost u kovové sazby je 0,376 065 mm při teplotě 20 °C. Na 1 m tedy připadá 2660 b. &lt;ref&gt;<del class="diffchange diffchange-inline">Typografický bod</del>. <del class="diffchange diffchange-inline">In </del>Wikipedia : <del class="diffchange diffchange-inline">the free encyclopedia </del>[online]. <del class="diffchange diffchange-inline">St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, last modified on </del>12. 01. 2012 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Typografick%C3%BD_bod&lt;/ref&gt;</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Typografický bod, zkráceně . nebo b, je základní jednotkou typometrického systému. Jeho velikost u kovové sazby je 0,376 065 mm při teplotě 20 °C. Na 1 m tedy připadá 2660 b. &lt;ref&gt; <ins class="diffchange diffchange-inline">TYPOGRAFICKÝ BOD. WIKIPEDIA.ORG</ins>. Wikipedia: <ins class="diffchange diffchange-inline">Otevřená encyklopedie </ins>[online]. 12. 01. 2012 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Typografick%C3%BD_bod&lt;/ref&gt;</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Základní typografická pravidla==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Základní typografická pravidla==</div></td></tr> </table>

Luciegorecka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Typografie&diff=17064&oldid=prev 2012-01-15T17:11:48Z

<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Proslulí typografové</span></span></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 15. 1. 2012, 17:11</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l39" >Řádek 39:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 39:</td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*Josef Týfa (1913-2007) navrhl písma Insignia (nově Solpera) a Areplos)</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*Josef Týfa (1913-2007) navrhl písma Insignia (nově Solpera) a Areplos)</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*František Štorm (*1966) je první český písmař digitální éry. Vesvé písmolijně vydává transkripce písem českých i světových typografů a také vlastní abecedy, mj. Baskerville, Walbaum, Anselm, Serpion, Sebastian, Andulka, Teuton, Metron, Týfa atd.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*František Štorm (*1966) je první český písmař digitální éry. Vesvé písmolijně vydává transkripce písem českých i světových typografů a také vlastní abecedy, mj. Baskerville, Walbaum, Anselm, Serpion, Sebastian, Andulka, Teuton, Metron, Týfa atd.</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*Tomáš Brousil (*1975) je typograf nové generace, autor písem Botanika, Dederon, Gloriola, Bistro Script aj. Mimo jiné je také autorem korporátních písem Novatica, Seznam Text, Seznam Script a mnoha dalších. &lt;ref&gt;<del class="diffchange diffchange-inline"> </del>TYPOGRAFIE. WIKIPEDIA.ORG. Wikipedia: Otevřená encyklopedie [online]. 19. 12. 2011 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Typografie#Proslul.C3.AD_typografov.C3.A9&lt;/ref&gt;</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*Tomáš Brousil (*1975) je typograf nové generace, autor písem Botanika, Dederon, Gloriola, Bistro Script aj. Mimo jiné je také autorem korporátních písem Novatica, Seznam Text, Seznam Script a mnoha dalších. &lt;ref&gt;TYPOGRAFIE. WIKIPEDIA.ORG. Wikipedia: Otevřená encyklopedie [online]. 19. 12. 2011 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Typografie#Proslul.C3.AD_typografov.C3.A9&lt;/ref&gt;</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Typografický měrný systém==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Typografický měrný systém==</div></td></tr> </table>

Luciegorecka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Typografie&diff=17063&oldid=prev 2012-01-15T17:10:53Z

<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Dějiny typografie</span></span></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 15. 1. 2012, 17:10</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l18" >Řádek 18:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 18:</td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Dějiny typografie==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Dějiny typografie==</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dějiny typografie ve vlastním slova smyslu začínají, když Johannes Gutenberg v 1444 vynalezl knihtisk. V tomto období nadcházejícího novověku došlo ke vzniku dvou základních forem latinského písma, a to písma humanistického a novogotického. Novogotické písmo bylo odvozeno ze středověkého gotického písma. Od 16. století se v německých písemnostech konstituovaly tři základní druhy novogotického písma: kreslené novogotické písmo neboli fraktura (Frakturschrift; resp. Ranější kurzíva fraktury švabach), zběžnější novogotické polokurzivní písmo neboli kanzlei (Kanzleischrift) a novogotické kurzivní písmo neboli kurent (Kurrentschrift), který vyhovoval potřebě rychlého psaní a čitelnosti a stal se druhem základním. V českých písemnostech používání novogotického písma přetrvalo přibližně do poloviny 19. století, v německy psaných až do roku 1941, kdy bylo úředně zavedeno humanistické písmo. V době zrodu humanistického písma považovali humanisté psaní antických děl novogotickým písmem za barbarství. V roce 1465 Kondrad Sweyheim a Arnold Pannartz vydali Ciceronův spis De oratore antikvou (Antiqua, anglicky Roman). Tím začíná v typografii renesance (anglicky Old style), která vydržela až do počátku 18. století. Antikva nebyla původně používána pro církevní a právnická díla, nerozšířila se všude, kromě Německa. Od roku 1501 Aldus Manutius produkoval masové a laciné edice knih v kurzívě. Jeho produkce byla 4x větší než bylo obvyklé, čímž skončilo období prvotisků. Kolem roku 1540 ustalo období experimentů s písmy a kolem roku 1550 přestala být kurzíva standardním písmem a začala mít pouze vyznačovací funkci. Novým obdobím v typografii je baroko (anglicky Transtiional, 1722 – 1763), de facto tedy rokoko. Vyznačuje se větším kontrastem mezi tenkými a tlustými tahy. Byl následován klasicismem (anglicky Modern types, 1788 – 1820), který ještě zvýšil kontrast mezi tenkými a tlustými liniemi. Písmo je užší a sklon přímější. Pak započal úpadek (1820 – 1888). Obnova započala v 90. letech 19. století soukromými tisky a byla dokončena, když bylo nově vyryto písmo Caslon pro časopis The Imprint. 20. století je eklektické; těží z renesance, baroka i klasicismu.&lt;ref&gt;<del class="diffchange diffchange-inline"> </del>TYPOGRAFIE. WIKIPEDIA.ORG. Wikipedia: Otevřená encyklopedie. 19. 12. 2011 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Typografie#D.C4.9Bjiny_typografie&lt;/ref&gt;</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dějiny typografie ve vlastním slova smyslu začínají, když Johannes Gutenberg v 1444 vynalezl knihtisk. V tomto období nadcházejícího novověku došlo ke vzniku dvou základních forem latinského písma, a to písma humanistického a novogotického. Novogotické písmo bylo odvozeno ze středověkého gotického písma. Od 16. století se v německých písemnostech konstituovaly tři základní druhy novogotického písma: kreslené novogotické písmo neboli fraktura (Frakturschrift; resp. Ranější kurzíva fraktury švabach), zběžnější novogotické polokurzivní písmo neboli kanzlei (Kanzleischrift) a novogotické kurzivní písmo neboli kurent (Kurrentschrift), který vyhovoval potřebě rychlého psaní a čitelnosti a stal se druhem základním. V českých písemnostech používání novogotického písma přetrvalo přibližně do poloviny 19. století, v německy psaných až do roku 1941, kdy bylo úředně zavedeno humanistické písmo. V době zrodu humanistického písma považovali humanisté psaní antických děl novogotickým písmem za barbarství. V roce 1465 Kondrad Sweyheim a Arnold Pannartz vydali Ciceronův spis De oratore antikvou (Antiqua, anglicky Roman). Tím začíná v typografii renesance (anglicky Old style), která vydržela až do počátku 18. století. Antikva nebyla původně používána pro církevní a právnická díla, nerozšířila se všude, kromě Německa. Od roku 1501 Aldus Manutius produkoval masové a laciné edice knih v kurzívě. Jeho produkce byla 4x větší než bylo obvyklé, čímž skončilo období prvotisků. Kolem roku 1540 ustalo období experimentů s písmy a kolem roku 1550 přestala být kurzíva standardním písmem a začala mít pouze vyznačovací funkci. Novým obdobím v typografii je baroko (anglicky Transtiional, 1722 – 1763), de facto tedy rokoko. Vyznačuje se větším kontrastem mezi tenkými a tlustými tahy. Byl následován klasicismem (anglicky Modern types, 1788 – 1820), který ještě zvýšil kontrast mezi tenkými a tlustými liniemi. Písmo je užší a sklon přímější. Pak započal úpadek (1820 – 1888). Obnova započala v 90. letech 19. století soukromými tisky a byla dokončena, když bylo nově vyryto písmo Caslon pro časopis The Imprint. 20. století je eklektické; těží z renesance, baroka i klasicismu.&lt;ref&gt;TYPOGRAFIE. WIKIPEDIA.ORG. Wikipedia: Otevřená encyklopedie. 19. 12. 2011 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Typografie#D.C4.9Bjiny_typografie&lt;/ref&gt;</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Proslulí typografové==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Proslulí typografové==</div></td></tr> </table>

Luciegorecka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Typografie&diff=17062&oldid=prev 2012-01-15T17:10:41Z

<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Dějiny typografie</span></span></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 15. 1. 2012, 17:10</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l18" >Řádek 18:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 18:</td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Dějiny typografie==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Dějiny typografie==</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dějiny typografie ve vlastním slova smyslu začínají, když Johannes Gutenberg v 1444 vynalezl knihtisk. V tomto období nadcházejícího novověku došlo ke vzniku dvou základních forem latinského písma, a to písma humanistického a novogotického. Novogotické písmo bylo odvozeno ze středověkého gotického písma. Od 16. století se v německých písemnostech konstituovaly tři základní druhy novogotického písma: kreslené novogotické písmo neboli fraktura (Frakturschrift; resp. Ranější kurzíva fraktury švabach), zběžnější novogotické polokurzivní písmo neboli kanzlei (Kanzleischrift) a novogotické kurzivní písmo neboli kurent (Kurrentschrift), který vyhovoval potřebě rychlého psaní a čitelnosti a stal se druhem základním. V českých písemnostech používání novogotického písma přetrvalo přibližně do poloviny 19. století, v německy psaných až do roku 1941, kdy bylo úředně zavedeno humanistické písmo. V době zrodu humanistického písma považovali humanisté psaní antických děl novogotickým písmem za barbarství. V roce 1465 Kondrad Sweyheim a Arnold Pannartz vydali Ciceronův spis De oratore antikvou (Antiqua, anglicky Roman). Tím začíná v typografii renesance (anglicky Old style), která vydržela až do počátku 18. století. Antikva nebyla původně používána pro církevní a právnická díla, nerozšířila se všude, kromě Německa. Od roku 1501 Aldus Manutius produkoval masové a laciné edice knih v kurzívě. Jeho produkce byla 4x větší než bylo obvyklé, čímž skončilo období prvotisků. Kolem roku 1540 ustalo období experimentů s písmy a kolem roku 1550 přestala být kurzíva standardním písmem a začala mít pouze vyznačovací funkci. Novým obdobím v typografii je baroko (anglicky Transtiional, 1722 – 1763), de facto tedy rokoko. Vyznačuje se větším kontrastem mezi tenkými a tlustými tahy. Byl následován klasicismem (anglicky Modern types, 1788 – 1820), který ještě zvýšil kontrast mezi tenkými a tlustými liniemi. Písmo je užší a sklon přímější. Pak započal úpadek (1820 – 1888). Obnova započala v 90. letech 19. století soukromými tisky a byla dokončena, když bylo nově vyryto písmo Caslon pro časopis The Imprint. 20. století je eklektické; těží z renesance, baroka i klasicismu.&lt;ref&gt; <del class="diffchange diffchange-inline">Typografie</del>. <del class="diffchange diffchange-inline">In </del>Wikipedia : <del class="diffchange diffchange-inline">the free encyclopedia [online]</del>. <del class="diffchange diffchange-inline">St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, last modified on </del>19. 12. 2011 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Typografie#D.C4.9Bjiny_typografie&lt;/ref&gt;</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dějiny typografie ve vlastním slova smyslu začínají, když Johannes Gutenberg v 1444 vynalezl knihtisk. V tomto období nadcházejícího novověku došlo ke vzniku dvou základních forem latinského písma, a to písma humanistického a novogotického. Novogotické písmo bylo odvozeno ze středověkého gotického písma. Od 16. století se v německých písemnostech konstituovaly tři základní druhy novogotického písma: kreslené novogotické písmo neboli fraktura (Frakturschrift; resp. Ranější kurzíva fraktury švabach), zběžnější novogotické polokurzivní písmo neboli kanzlei (Kanzleischrift) a novogotické kurzivní písmo neboli kurent (Kurrentschrift), který vyhovoval potřebě rychlého psaní a čitelnosti a stal se druhem základním. V českých písemnostech používání novogotického písma přetrvalo přibližně do poloviny 19. století, v německy psaných až do roku 1941, kdy bylo úředně zavedeno humanistické písmo. V době zrodu humanistického písma považovali humanisté psaní antických děl novogotickým písmem za barbarství. V roce 1465 Kondrad Sweyheim a Arnold Pannartz vydali Ciceronův spis De oratore antikvou (Antiqua, anglicky Roman). Tím začíná v typografii renesance (anglicky Old style), která vydržela až do počátku 18. století. Antikva nebyla původně používána pro církevní a právnická díla, nerozšířila se všude, kromě Německa. Od roku 1501 Aldus Manutius produkoval masové a laciné edice knih v kurzívě. Jeho produkce byla 4x větší než bylo obvyklé, čímž skončilo období prvotisků. Kolem roku 1540 ustalo období experimentů s písmy a kolem roku 1550 přestala být kurzíva standardním písmem a začala mít pouze vyznačovací funkci. Novým obdobím v typografii je baroko (anglicky Transtiional, 1722 – 1763), de facto tedy rokoko. Vyznačuje se větším kontrastem mezi tenkými a tlustými tahy. Byl následován klasicismem (anglicky Modern types, 1788 – 1820), který ještě zvýšil kontrast mezi tenkými a tlustými liniemi. Písmo je užší a sklon přímější. Pak započal úpadek (1820 – 1888). Obnova započala v 90. letech 19. století soukromými tisky a byla dokončena, když bylo nově vyryto písmo Caslon pro časopis The Imprint. 20. století je eklektické; těží z renesance, baroka i klasicismu.&lt;ref&gt; <ins class="diffchange diffchange-inline">TYPOGRAFIE. WIKIPEDIA.ORG</ins>. Wikipedia: <ins class="diffchange diffchange-inline">Otevřená encyklopedie</ins>. 19. 12. 2011 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Typografie#D.C4.9Bjiny_typografie&lt;/ref&gt;</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Proslulí typografové==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Proslulí typografové==</div></td></tr> </table>

Luciegorecka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Typografie&diff=17061&oldid=prev 2012-01-15T17:08:09Z

<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Proslulí typografové</span></span></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 15. 1. 2012, 17:08</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l39" >Řádek 39:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 39:</td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*Josef Týfa (1913-2007) navrhl písma Insignia (nově Solpera) a Areplos)</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*Josef Týfa (1913-2007) navrhl písma Insignia (nově Solpera) a Areplos)</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*František Štorm (*1966) je první český písmař digitální éry. Vesvé písmolijně vydává transkripce písem českých i světových typografů a také vlastní abecedy, mj. Baskerville, Walbaum, Anselm, Serpion, Sebastian, Andulka, Teuton, Metron, Týfa atd.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*František Štorm (*1966) je první český písmař digitální éry. Vesvé písmolijně vydává transkripce písem českých i světových typografů a také vlastní abecedy, mj. Baskerville, Walbaum, Anselm, Serpion, Sebastian, Andulka, Teuton, Metron, Týfa atd.</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*Tomáš Brousil (*1975) je typograf nové generace, autor písem Botanika, Dederon, Gloriola, Bistro Script aj. Mimo jiné je také autorem korporátních písem Novatica, Seznam Text, Seznam Script a mnoha dalších. &lt;ref&gt; <del class="diffchange diffchange-inline">Typografie</del>. <del class="diffchange diffchange-inline">In </del>Wikipedia : <del class="diffchange diffchange-inline">the free encyclopedia </del>[online]. <del class="diffchange diffchange-inline">St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, last modified on </del>19. 12. 2011 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Typografie#Proslul.C3.AD_typografov.C3.A9&lt;/ref&gt;</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*Tomáš Brousil (*1975) je typograf nové generace, autor písem Botanika, Dederon, Gloriola, Bistro Script aj. Mimo jiné je také autorem korporátních písem Novatica, Seznam Text, Seznam Script a mnoha dalších. &lt;ref&gt; <ins class="diffchange diffchange-inline">TYPOGRAFIE. WIKIPEDIA.ORG</ins>. Wikipedia: <ins class="diffchange diffchange-inline">Otevřená encyklopedie </ins>[online]. 19. 12. 2011 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Typografie#Proslul.C3.AD_typografov.C3.A9&lt;/ref&gt;</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Typografický měrný systém==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Typografický měrný systém==</div></td></tr> </table>

Luciegorecka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Typografie&diff=17060&oldid=prev 2012-01-15T17:00:58Z

<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Základní typografická pravidla</span></span></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 15. 1. 2012, 17:00</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l73" >Řádek 73:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 73:</td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*'''Stupeň''' - v označení teploty se sází</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*'''Stupeň''' - v označení teploty se sází</div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''a)'' –10 ° (mínus deset stupňů - minus a číslice 10 dohromady, stupeň je oddělen mezerou)  </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''a)'' –10 ° (mínus deset stupňů - minus a číslice 10 dohromady, stupeň je oddělen mezerou)  </div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''b)'' –10 °C (minus deset stupňů Celsia - stupeň Celsia se sází jako jeden výraz dohromady a od čísla musí být oddělen mezerou).</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''b)'' –10 °C (minus deset stupňů Celsia - stupeň Celsia se sází jako jeden výraz dohromady a od čísla musí být oddělen mezerou). <ins class="diffchange diffchange-inline">&lt;ref&gt;ANDERLE, Jiří. ''Vznik a vývoj typografické měrné soustavy'' [online]. © 1998 [cit. 2011 - 12 - 28]. O písmu a nejen o něm. Dostupné z: http://www.comin.cz/pismo/tms.html&lt;/ref&gt;</ins></div></td></tr> <tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td colspan="2"> </td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr> <tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Poznámky ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Poznámky ==</div></td></tr> </table>

Luciegorecka