https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Tradi%C4%8Dn%C3%AD_m%C3%A9dia 2026-05-01T11:38:09Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Tradi%C4%8Dn%C3%AD_m%C3%A9dia&diff=16923&oldid=prev 2012-02-20T12:09:59Z

<p>9 revizí: IMPORT T-V: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Autor:''' Kateřina Mrázová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' rozhlas, rádio, televize, noviny<br /> <br /> '''Synonyma:''' klasická média<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> nadřazené: média, masmédia, komunikace<br /> <br /> podřazené: --<br /> <br /> <br /> == Rozhlas ==<br /> <br /> <br /> Slovo rozhlas se na našem území používá od května roku 1924 a označuje sdělovací techniku vysílající jednosměrně mluvené a hudební pořady. Mluvené slovo a hudba je přeměněna pomocí elektroakustických měničů (např. mikrofon) na elektrické signály, které jsou následně namodulovány na nosnou vlnu elektromagnetického vlnění určité frekvence. Toto vlnění se volně šíří prostorem od vysílače k přijímači, ten je zachytí, oddělí přenášený signál od nosné vlny a například pomocí reproduktoru jej přemění na zvukové vlny.<br /> <br /> První pokusy s radiotelegrafií a radiotelefonií se u nás uskutečnily již před první světovou válkou a radiotelegrafie byla poprvé veřejně představena na Obchodní a průmyslové výstavě konané v Praze roku 1908. Poté byly všechny další pokusy pozastaveny první světovou válkou v jejímž průběhu bylo vysílání kromě vojenského zakázáno.<br /> <br /> O rozvoj poválečné radiofonie se zasloužil především dr. Augustin Žáček, který spolupracoval s vojenskými techniky na radiostanici na pražském Petříně. Na tomto vysílači se také v roce 1919 uskutečnilo první radiotelefonické vysílání, na něj 28. října 1920 navázalo druhý vysílací pokus, který trval hodinu a oslavoval druhé výročí samostatné Československé republiky.<br /> <br /> Pravidelné rozhlasové vysílání bylo zahájeno 18. května 1923 v 20.15 z vysílače na vojenském letišti v pražských Kbelích. Vysílalo se každý den jednu hodinu a na programu bylo ohlášení a koncert. Po Velké Británii jsme tak byli druhým státem s pravidelným rozhlasovým vysíláním. Celodenní vysílání bylo zahájeno až v sedmdesátých letech, kdy se na několika stanicích vysílalo celkem 37 hodin denně. V současné době u nás působí celorepublikově sedm vysílacích stanic (veřejnoprávní Český rozhlas, britská BBC World Service, francouzská RFI, nezisková křesťanská stanice Rádio Proglas a soukromé Evropa 2, Frekvence 1, Rádio Impuls).<br /> <br /> <br /> == Televize ==<br /> <br /> <br /> Televize je médium, které přenáší pohyblivé obrazy společně se zvukem. Principem fungování je rozklad optického obrazu v elektrický obrazový signál, ten je přenesen elektrickým signálem a následně opět přeměněn na optický obraz. <br /> <br /> Za první vynález stojící na počátku vývoje televize se považuje děrovaný kotouč, vynález, který si nechal v roce 1884 patentovat německý inženýr a vynálezce Paul Nipkow (*22.8.1860, + 24.8.1940). Jeho přístroj rozebíral obraz na malé plošky, které šli následně přenášet. Děrovaný kotouč se otáčel před obrazem a pomocí spirálovitě rozmístěných otvorů tak vytvářel tak jeho řádkovou strukturu. <br /> <br /> Na jeho vynález navázal v ve 20. letech 20. století britský vynálezce, který již v roce 1926 předvedl první veřejný televizní přenos a pracoval také na vynálezu barevné televize. Poté následoval velký počet vynálezů, ale všechny pracovaly na stejném principu- rozkladu, přenosu a opětovném složení obrazu.<br /> <br /> V Československu se první pokusy s televizním vysílání datují již před druhou světovou válkou, ta jej však na delší dobu zbrzdila. První pokus s televizním vysíláním se uskutečnil 23. 3. 1948 v Tanvaldě, kde skupina vědců z Vojenského technického ústavu uskutečnila pokusné vysílání pro veřejnost, další pokus byl uskutečněn na pražském Výstavišti ve dnech 15.5.- 11.6.1948 v rámci Mezinárodní rozhlasové výstavy MEVRO. Televizní vysílání ze Studia Praha bylo zahájeno 1. května 1953 a necelý rok poté 25. února 1954 bylo prohlášeno za pravidelné. Do listopadu byly vysílací tři dny v týdnu (v létě pouze dva), poté se počet navýšil na čtyři, od roku 1955 na šest dní a od 29. prosince 1958 se vysílalo po celý týden. <br /> <br /> V současnosti vysílá v České republice jedna veřejnoprávní televize (Česká televize) s několika kanály (ČT1, ČT2, Č24, ČT4)nespočet soukromých stanic (u nás nejznámější TV Nova a TV Prima).<br /> <br /> <br /> == Noviny ==<br /> <br /> <br /> První předchůdce novin lze vysledovat až do Číny do doby přibližně 200 př. n. l., kdy začaly vycházet palácové věstníky tzv. Tipao. Jednalo se o oficiální oznámení určené jen pro potřeby vlády a úřadů. Některé z nich mohly být ústně sdělovány i široké veřejnosti. Další předchůdce dnešních novin jsou Acta diurna (denní zprávy, poprvé vydány v roce 131 př. n. l.), které vycházely ve Starověkém Římě a jednalo se o zprávy ze zasedání Senátu, později se objevily i zprávy o událostech z Říma a soukromá oznámení. <br /> <br /> Až do 15. století nejsou záznamy o počinech, které by se blížili dnešním novinám. Ke konci 16. století se začínají objevovat první předchůdci. Jednalo se převážně o Notizie Scritte, benátský měsíčník, který byl psán ještě ručně a informoval obyvatele Itálie o novinkách z politiky, ekonomiky a mezinárodních vztahů. Od tohoto okamžiku se začínají noviny objevovat v každé větší evropské zemi a v roce 1605 vycházejí ve Štrasburku první tištěné noviny „Relation aller Fürnemmen und gedenckwürdigen Historien“, vydavatelem je Johann Carolus. <br /> <br /> Listy vydávané od této doby měly již parametry dnešních noviny (byly tištěny, pravidelnost vydání, okruh zpráv zahrnující více oblastí lidských zájmů, titulní listy).<br /> <br /> <br /> ==='''Druhy novin'''===<br /> <br /> :deník<br /> :týdeník<br /> :čtrnáctideník<br /> :měsíčník<br /> :dvouměsíčník<br /> :čtvrtletník<br /> :ročenky<br /> :občasníky<br /> <br /> Narozdíl od deníků a týdeníků, které shrnují aktuální dění se publikace s delší periodicitou zaměřují na konkrétního uživatele a jeho zájmy. Stejně jako knihy mají periodika své mezinárodní číslo- ISSN (Mezinárodní standardní seriálové číslo, International Standard Serial Number). <br /> <br /> <br /> ==='''Náklady českých deníků'''===<br /> <br /> :AHA!- 100 607 výtisků<br /> :BLESK- 403 752 výtisků<br /> :DENÍK- 224 585 výtisků<br /> :HOSPODÁŘSKÉ NOVINY- 44 415 výtisků<br /> :LIDOVÉ NOVINY- 47 342 výtisků<br /> :MLADÁ FRONTA DNES- 236 339 výtisků<br /> :PRÁVO- 126 402 výtisků<br /> :SPORT- 52 585 výtisků<br /> <br /> <br /> == Literatura ==<br /> <br /> 1. Česká televize [online]. 1996 [cit. 2011-01-02]. Princip televize. Dostupné z WWW: &lt;http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/historie/televizni-technika/princip-televize/&gt;.<br /> <br /> 2. KRUPIČKA, Miroslav. Rozhlasová historie [online]. 2000 [cit. 2011-01-02]. Historie rohlasu v kostce. Dostupné z WWW: &lt;http://www.rozhlas.cz/rozhlasovahistorie/historie/_zprava/682506&gt;.<br /> <br /> 3. Reklama v novinách [online]. 2007 [cit. 2011-01-02]. Náklady deníků. Dostupné z WWW: &lt;http://www.reklamavnovinach.cz/naklady_deniku&gt;.<br /> <br /> 4. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Vyd. 1. Praha : Diderot, 1999. 493 s. ISBN 8090255523.<br /> <br /> 5. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2011. 2001, last modified on 3 January 2011 [cit. 2011-01-02]. Newspaper. Dostupné z WWW: &lt;http://en.wikipedia.org/wiki/Newspaper&gt;.</div>

Michal Klajban