Toxické médium - Historie editací

Bledoch v 16. 6. 2013, 22:05

2013-06-16T22:05:31Z

Bledoch v 16. 6. 2013, 21:53

2013-06-16T21:53:34Z

Bledoch v 16. 6. 2013, 21:46

2013-06-16T21:46:59Z

Bledoch v 16. 6. 2013, 21:38

2013-06-16T21:38:35Z

Bledoch v 16. 6. 2013, 21:17

2013-06-16T21:17:21Z

Bledoch v 16. 6. 2013, 17:49

2013-06-16T17:49:17Z

Bledoch v 16. 6. 2013, 16:52

2013-06-16T16:52:33Z

Bledoch v 16. 6. 2013, 16:50

2013-06-16T16:50:48Z

Bledoch v 16. 6. 2013, 16:35

2013-06-16T16:35:06Z

Bledoch v 16. 6. 2013, 16:29

2013-06-16T16:29:31Z

@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 == Komunikace s toxickými médii ==
-Primárně je svými nástroji k mediální komunikaci nejzpůsobilejší [[PR agentura]] Zásadní strategií firmy a jedince, co se týče prevencí před škodlivým médiem je jeho odhalení a identifikace. Jinými slovy, každý jedinec  i firma by měli znát jaká jsou jejich toxická média a snažit se jim všemožně vyhnout. Pokud se tak nestane, reference, novinové články a jiné druhy informačních zpráv, jež médium poskytuje budou nepříznivé pro objekt jeho zájmu.
+Primárně je svými nástroji k mediální komunikaci nejzpůsobilejší [[PR agentura]]. Zásadní strategií firmy a jedince, co se týče prevencí před škodlivým médiem je jeho odhalení a identifikace. Jinými slovy, každý jedinec i firma by měli znát, jaká jsou jejich toxická média a snažit se jim všemožně vyhnout. Pokud se tak nestane, reference, novinové články a jiné druhy informačních zpráv, jež médium poskytuje budou nepříznivé pro objekt jeho zájmu.
 ''„Nejde přitom ani tak o to, jak přesně by takové referování vypadalo, jako spíše o fakt, že už samotný výskyt v toxickém médiu je problémem."''<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5.str.45</ref>
-Důležitá je zásada nekomunikování s toxickými médii a tudíž neposkytování jakýchkoliv informací, jež by mohla k referencím užít. Každý jedinec či společnost, jenž identifikuje „svá“ toxická média, čili média proti němu směřující, s tímto druhem sdělovacích prostředků nekomunikuje. To znamená, že je nezve na tiskové konference a prohlášení ani jiným způsobem jim neposkytuje jakékoliv informace. Také získat toxické medium na svou stranu je nežádoucí.  Média, jež jsou primárně v konfliktu s činností jedince, pro nějž se tímto staví do role toxické, jsou pevně přesvědčena o svém postoji a hodnotách. Není však vyloučeno, že se prostřednictvím vývoje může toxické médium změnit svou povahou na médium podpůrné.<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5, str.45</ref>
+Důležitá je zásada nekomunikování s toxickými médii a tudíž neposkytování jakýchkoliv informací, jež by mohla k referencím využít. Každý jedinec či společnost, jenž identifikuje „svá“ toxická média, čili média proti němu směřující, s tímto druhem sdělovacích prostředků nekomunikuje. To znamená, že je nezve na tiskové konference a prohlášení ani jim jiným způsobem neposkytuje jakékoliv informace. Také získat toxické medium na svou stranu je nežádoucí. Média, která jsou primárně v konfliktu s činností jedince, pro něhož se tímto staví do role toxické, jsou pevně přesvědčena o svém postoji a hodnotách. Není však vyloučeno, že se prostřednictvím vývoje může toxické médium změnit svou povahou na médium podpůrné.<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5, str.45</ref>
 == Nejběžnější toxická média ==
-Nejčastěji lze jako toxické médium určit médium bulvární, jehož zájmem je především odhalování soukromých a často i velmi osobních záležitostí veřejně exponovaných osob, z různých odvětví (podnikatelská sféra, politická oblast, celebrity). Pro osoby činné ve veřejné sféře jsou tedy bulvární deníky příkladem škodlivého média. Toxickými médii však mohou být též média věnovaná menšinovému publiku (npř.nábožensky orientované nebo jinak úzce vyhraněné), může se jednat i o odborná média, jejichž postoje se neslučují s „našimi“.<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5, str.45</ref> Každá forma podnikání, projevu a prezentace jednice či skupiny má své specifické toxické médium.
+Nejčastěji lze jako toxické médium označit médium bulvární, jehož zájmem je především odhalování soukromých a často i velmi osobních záležitostí veřejně exponovaných osob, z různých odvětví (podnikatelská sféra, politická oblast, celebrity). Pro osoby činné ve veřejné sféře jsou tedy bulvární deníky příkladem škodlivého média. Toxickými médii však mohou být též média věnovaná menšinovému publiku (např. nábožensky orientované nebo jinak úzce vyhraněné). Může se jednat také o odborná média, jejichž postoje se neslučují s „našimi“.<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5, str.45</ref> Každá forma podnikání, projevu a prezentace jedince či skupiny má své specifické toxické médium.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Autor:''' Petr Svoboda
-'''Klíčová slova:''' toxická média, [[krizová komunikace]], [[mediální komunikace]], [[PR agentura]]
+'''Klíčová slova:''' toxické médium, [[krizová komunikace]], [[mediální komunikace]], [[PR agentura]], mediální poradce
 '''Synonyma:''' škodlivé médium
@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 '''Související pojmy:'''
 <blockquote>
-''nadřazené'' - [[mediální komunikace]], média, škodlivá média</blockquote>
+''nadřazené'' - [[krizová komunikace]], [[mediální komunikace]], média, škodlivá média</blockquote>
 <blockquote>
 ''podřazené'' - ---</blockquote>
@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 == Nejběžnější toxická média ==
-Nejčastěji lze jako toxické médium určit médium bulvární, jehož činností je především odhalování soukromých a často i velmi osobních záležitostí veřejně exponovaných osob, z různých odvětví (podnikatelská sféra, politická oblast, celbrity…). Pro osoby činné ve veřejné sféře jsou tedy bulvární deníky příkladem škodlivého média. Toxickými médii však mohou být též média věnovaná menšinovému publiku (npř.nábožensky orientované nebo jinak úzce vyhraněné), může se jednat i o odborná média, jejichž postoje se neslučují s „našimi“.<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5, str.45</ref> Každá forma podnikání, projevu a prezentace jednice či skupiny má své specifické toxické médium.
+Nejčastěji lze jako toxické médium určit médium bulvární, jehož zájmem je především odhalování soukromých a často i velmi osobních záležitostí veřejně exponovaných osob, z různých odvětví (podnikatelská sféra, politická oblast, celebrity). Pro osoby činné ve veřejné sféře jsou tedy bulvární deníky příkladem škodlivého média. Toxickými médii však mohou být též média věnovaná menšinovému publiku (npř.nábožensky orientované nebo jinak úzce vyhraněné), může se jednat i o odborná média, jejichž postoje se neslučují s „našimi“.<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5, str.45</ref> Každá forma podnikání, projevu a prezentace jednice či skupiny má své specifické toxické médium.

← Starší verze		Verze z 16. 6. 2013, 21:46
Řádek 26:		Řádek 26:

	== Nejběžnější toxická média ==		== Nejběžnější toxická média ==
−	Nejčastěji lze jako toxické médium určit médium bulvární, jehož činností je především odhalování soukromých i ~~veřejných~~ záležitostí veřejně exponovaných osob, z různých odvětví (podnikatelská sféra, politická oblast, celbrity…). Pro osoby činné ve veřejné sféře jsou tedy bulvární deníky příkladem škodlivého média. Toxickými médii však mohou být též média věnovaná menšinovému publiku (npř.nábožensky orientované nebo jinak úzce vyhraněné), může se jednat i o odborná média, jejichž postoje se neslučují s „našimi“.<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5, str.45</ref>	+	Nejčastěji lze jako toxické médium určit médium bulvární, jehož činností je především odhalování soukromých a často i velmi osobních záležitostí veřejně exponovaných osob, z různých odvětví (podnikatelská sféra, politická oblast, celbrity…). Pro osoby činné ve veřejné sféře jsou tedy bulvární deníky příkladem škodlivého média. Toxickými médii však mohou být též média věnovaná menšinovému publiku (npř.nábožensky orientované nebo jinak úzce vyhraněné), může se jednat i o odborná média, jejichž postoje se neslučují s „našimi“.<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5, str.45</ref> Každá forma podnikání, projevu a prezentace jednice či skupiny má své specifické toxické médium.

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 Pojem toxický - Jedovatý, otravný.<ref>Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, 834 s. ISBN 80-200-0607-9.str. 770</ref> V kontextu s krizovou mediální komunikací znamená přívlastek toxický typ média, jež je primárně zaměřeno vůči objektům svého zájmu. To znamená, že tento druh média podává špatné reference, mnohdy nepravdivé nebo zavádějící informace a snaží se poškodit objekt svého sdělování. Infromace o něm podává ve formě která není objektivní a jeho zájmem je poškození instituce nebo jedince, o kterém referuje.  Synonymem toxického média je médium škodlivé.
 '''Médium'''
-- v oboru mediálních studií: ''"je důležitý článek mezi komunikátorem a adresátem. Jsou to prostředky masové komunikace, které přenášejí informace v různých formách a za různým účelem. Média mají obvykle podobu velkých mediálních organizací , jejichž sdělení jsou veřejně dostupná, standardizovaná , vyráběna mediálními profesionály a za pomoci technických aparátů šířena k velkému heterogennímu a disperznímu publiku. Komunikace pomocí médií je interpersonálně nepřímá, tzv. parasociální a nepřžetržitě působící."''<ref>REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 327 s. ISBN 80-717-8926-7. Str.139</ref> Jako médium tedy chápeme všechny druhy veřejných sdělovacích prostředků
+- v oboru mediálních studií: ''"je důležitý článek mezi komunikátorem a adresátem. Jsou to prostředky masové komunikace, které přenášejí informace v různých formách a za různým účelem. Média mají obvykle podobu velkých mediálních organizací , jejichž sdělení jsou veřejně dostupná, standardizovaná , vyráběna mediálními profesionály a za pomoci technických aparátů šířena k velkému heterogennímu a disperznímu publiku. Komunikace pomocí médií je interpersonálně nepřímá, tzv. parasociální a nepřžetržitě působící."''<ref>REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 327 s. ISBN 80-717-8926-7. Str.139</ref> Jako médium tedy chápeme všechny druhy veřejných sdělovacích prostředků.
 == Komunikace s toxickými médii ==
 Primárně je svými nástroji k mediální komunikaci nejzpůsobilejší [[PR agentura]] Zásadní strategií firmy a jedince, co se týče prevencí před škodlivým médiem je jeho odhalení a identifikace. Jinými slovy, každý jedinec  i firma by měli znát jaká jsou jejich toxická média a snažit se jim všemožně vyhnout. Pokud se tak nestane, reference, novinové články a jiné druhy informačních zpráv, jež médium poskytuje budou nepříznivé pro objekt jeho zájmu.
 ''„Nejde přitom ani tak o to, jak přesně by takové referování vypadalo, jako spíše o fakt, že už samotný výskyt v toxickém médiu je problémem."''<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5.str.45</ref>
-Důležitá je zásada nekomunikování s toxickými médii a tudíž neposkytování jakýchkoliv informací, jež by mohla k referencím užít. Každý jedinec či společnost, jenž identifikuje „svá“ toxická média, čili média proti němu směřující, s tímto druhem sdělovacích prostředků nekomunikuje. To znamená, že je nezve na tiskové konference a prohlášení ani jiným způsobem jim neposkytuje jakékoliv informace. Také získat toxické medium na svou stranu je nežádoucí.  Média, jež jsou primárně v konfliktu s činností jedince, pro nějž se tímto staví do role toxické, jsou pevně přesvědčena o svém postoji a hodnotách. Pokus o jakoukoli smířlivou komunikaci a naklonění na „naši“ stranu byl tedy v zásadě zbytečný.
+Důležitá je zásada nekomunikování s toxickými médii a tudíž neposkytování jakýchkoliv informací, jež by mohla k referencím užít. Každý jedinec či společnost, jenž identifikuje „svá“ toxická média, čili média proti němu směřující, s tímto druhem sdělovacích prostředků nekomunikuje. To znamená, že je nezve na tiskové konference a prohlášení ani jiným způsobem jim neposkytuje jakékoliv informace. Také získat toxické medium na svou stranu je nežádoucí.  Média, jež jsou primárně v konfliktu s činností jedince, pro nějž se tímto staví do role toxické, jsou pevně přesvědčena o svém postoji a hodnotách. Není však vyloučeno, že se prostřednictvím vývoje může toxické médium změnit svou povahou na médium podpůrné.<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5, str.45</ref>
 == Nejběžnější toxická média ==
-Nejčastěji lze jako toxické médium určit médium bulvární, jehož činností je především odhalování soukromých i veřejných záležitostí veřejně exponovaných osob, z různých odvětví (podnikatelská sféra, politická oblast, celbrity…). Pro osoby činné ve veřejné sféře jsou tedy bulvární deníky příkladem škodlivého média. Toxickými médii však mohou být též média věnovaná menšinovému publiku (npř.nábožensky orientované nebo jinak úzce vyhraněné), může se jednat i o odborná média, jejichž postoje se neslučují s „našimi“.<ref>Tamtéž.str.45</ref>
+Nejčastěji lze jako toxické médium určit médium bulvární, jehož činností je především odhalování soukromých i veřejných záležitostí veřejně exponovaných osob, z různých odvětví (podnikatelská sféra, politická oblast, celbrity…). Pro osoby činné ve veřejné sféře jsou tedy bulvární deníky příkladem škodlivého média. Toxickými médii však mohou být též média věnovaná menšinovému publiku (npř.nábožensky orientované nebo jinak úzce vyhraněné), může se jednat i o odborná média, jejichž postoje se neslučují s „našimi“.<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5, str.45</ref>
@@ Řádek 36: / Řádek 36: @@
 *Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, 834 s. ISBN 80-200-0607-9.
 *BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5.
-*REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 327 s. ISBN 80-717-8926-7. Str.139
+*REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 327 s. ISBN 80-717-8926-7.

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 == Definice ==
-Toxický
+'''Toxický'''
 Pojem toxický - Jedovatý, otravný.<ref>Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, 834 s. ISBN 80-200-0607-9.str. 770</ref> V kontextu s krizovou mediální komunikací znamená přívlastek toxický typ média, jež je primárně zaměřeno vůči objektům svého zájmu. To znamená, že tento druh média podává špatné reference, mnohdy nepravdivé nebo zavádějící informace a snaží se poškodit objekt svého sdělování. Infromace o něm podává ve formě která není objektivní a jeho zájmem je poškození instituce nebo jedince, o kterém referuje.  Synonymem toxického média je médium škodlivé.
-Médium
+'''Médium'''
-V mediálních studiích je důležitý článek mezi komunikátorem a adresátem. Jsou to prostředky masové komunikace, které přenášejí informace v různých formách a za různým účelem. Média mají obvykle podobu velkých mediálních organizací , jejichž sdělení jsou veřejně dostupná, standardizovaná , vyráběna mediálními profesionály a za pomoci technických aparátů šířena k velkému heterogennímu a disperznímu publiku. Komunikace pomocí médií je interpersonálně nepřímá, tzv. parasociální a nepřžetržitě působící.<ref>REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 327 s. ISBN 80-717-8926-7. Str.139</ref>
+- v oboru mediálních studií: ''"je důležitý článek mezi komunikátorem a adresátem. Jsou to prostředky masové komunikace, které přenášejí informace v různých formách a za různým účelem. Média mají obvykle podobu velkých mediálních organizací , jejichž sdělení jsou veřejně dostupná, standardizovaná , vyráběna mediálními profesionály a za pomoci technických aparátů šířena k velkému heterogennímu a disperznímu publiku. Komunikace pomocí médií je interpersonálně nepřímá, tzv. parasociální a nepřžetržitě působící."''<ref>REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 327 s. ISBN 80-717-8926-7. Str.139</ref> Jako médium tedy chápeme všechny druhy veřejných sdělovacích prostředků
 == Komunikace s toxickými médii ==

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 Jedovatý, otravný. V kontextu s krizovou mediální komunikací znamená přívlastek toxický typ média, jež je primárně zaměřeno vůči objektům svého zájmu. To znamená, že tento druh média podává špatné reference, mnohdy nepravdivé nebo zavádějící informace a snaží se poškodit objekt svého sdělování. Infromace o něm podává ve formě která není objektivní a jeho zájmem je poškození instituce nebo jedince, o kterém referuje.  Synonymem toxického média je médium škodlivé.
 Médium
-V mediálních studiích je důležitý článek mezi komunikátorem a  adresátem. Jsou to prostředky masové komunikace, které přenášejí informace v různých formách a za různým účelem. Média mají obvykle podobu velkých mediálních organizací , jejichž sdělení jsou veřejně dostupná, standardizovaná , vyráběna mediálními profesionály a za pomoci technických aparátů šířena k velkému heterogennímu a disperznímu publiku. Komunikace pomocí médií je interpersonálně nepřímá, tzv. parasociální a nepřžetržitě působící.
+V mediálních studiích je důležitý článek mezi komunikátorem a adresátem. Jsou to prostředky masové komunikace, které přenášejí informace v různých formách a za různým účelem. Média mají obvykle podobu velkých mediálních organizací , jejichž sdělení jsou veřejně dostupná, standardizovaná , vyráběna mediálními profesionály a za pomoci technických aparátů šířena k velkému heterogennímu a disperznímu publiku. Komunikace pomocí médií je interpersonálně nepřímá, tzv. parasociální a nepřžetržitě působící.<ref>REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 327 s. ISBN 80-717-8926-7. Str.139</ref>
 == '''Komunikace s toxickými médii''' ==
@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 == '''Nejběžnější toxická média''' ==
-Nejčastěji lze jako toxické médium určit médium bulvární, jehož činností je především odhalování soukromých i veřejných záležitostí veřejně exponovaných osob, z různých odvětví (podnikatelská sféra, politická oblast, celbrity…). Pro osoby činné ve veřejné sféře jsou tedy bulvární deníky příkladem škodlivého média. Toxickými médii však mohou být též média věnovaná menšinovému publiku (npř.nábožensky orientované nebo jinak úzce vyhraněné), může se jednat i o odborná média, jejichž postoje se neslučují s „našimi“.<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5.str.45</ref>
+Nejčastěji lze jako toxické médium určit médium bulvární, jehož činností je především odhalování soukromých i veřejných záležitostí veřejně exponovaných osob, z různých odvětví (podnikatelská sféra, politická oblast, celbrity…). Pro osoby činné ve veřejné sféře jsou tedy bulvární deníky příkladem škodlivého média. Toxickými médii však mohou být též média věnovaná menšinovému publiku (npř.nábožensky orientované nebo jinak úzce vyhraněné), může se jednat i o odborná média, jejichž postoje se neslučují s „našimi“.<ref>Tamtéž.str.45</ref>
 == Poznámky ==
@@ Řádek 38: / Řádek 33: @@
 *Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, 834 s. ISBN 80-200-0607-9.
 *BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5.