Theodor H. Nelson - Historie editací

Rudimec v 22. 6. 2013, 10:05

2013-06-22T10:05:44Z

Rudimec v 22. 6. 2013, 10:05

2013-06-22T10:05:10Z

Rudimec v 22. 6. 2013, 10:04

2013-06-22T10:04:29Z

Rudimec: /* Nelsonovy neologismy */

2013-06-22T10:01:48Z

Nelsonovy neologismy

Rudimec v 16. 5. 2013, 20:47

2013-05-16T20:47:25Z

Rudimec: /* Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví */

2013-05-12T18:51:47Z

Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví

Rudimec: /* Další aktivity */

2013-05-12T18:50:12Z

Další aktivity

Rudimec v 12. 5. 2013, 18:49

2013-05-12T18:49:26Z

Rudimec v 12. 5. 2013, 18:48

2013-05-12T18:48:55Z

Rudimec: /* Zaměstnání */

2013-05-12T18:44:41Z

Zaměstnání

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 {{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson
-[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|]]
+[[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|320px|]]
 |datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.<ref name="CV">_</ref>
 {{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson
 [[File:Ted nelson.jpg|thumb|right|260px|]]
 |datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}
 Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref>

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <br/><br/>'''Ted Nelson''', celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér. Sám sebe označuje za vizionáře<ref name="CV">NELSON, Theodor H. ''TED NELSON - CURRICULUM VITAE'' [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>.</ref>.
@@ Řádek 11: / Řádek 9: @@
 == Život ==
-{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson|datum_narozeni = 17. 6. 1937|misto_narozeni = Chicago, USA|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Southampton, Velká Británie|rodina = ženatý s [[Marlene Mallicoat]]|obcanstvi = US|skola = M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963.<br>Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.|pracoviste = Southampton University<br>Projekt XANADU |znamy_diky = Projekt [[XANADU]];<br>[[hypertext]]|oceneni = 1968: "''Auburn Lecturer''"<br>1998: "''Nelson Newcomer Award''"<br>1998: "''Yuri Rubinsky Memorial Web Award''"<br>2001: "''Officier des Arts et Lettres''"}}
+{{Infobox Vědec |jmeno = Theodor H. Nelson
 Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.<ref>GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>.</ref>

@@ Řádek 96: / Řádek 96: @@
 '''Docuplex''' (1981)
-*Nelsonova vize Dokuplexu [http://hypertext.sourceforge.net/docuplex/ zde].
+*Jde o nezávislou realizaci využívající editačních metod [[Xanadu]] pro účely výuky. Existuje pouze Java aplikace simulující rozhraní Docuplexu.<ref name="CV">_</ref>
 '''Docuverse''' (1981)

← Starší verze		Verze z 16. 5. 2013, 20:47
Řádek 261:		Řádek 261:
	<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}		<br/><br/>{{DEFAULTSORT:Nelson, Ted}}

−	[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví~~\|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví~~]] <br/>	+	[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]] <br/>

@@ Řádek 153: / Řádek 153: @@
 Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu [[Hypertext|hypertextu]] a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. <ref>MACEK, Jakub. Nová média. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm >.</ref> Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]], který Nelsona inspiroval.
-Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval a v šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).
+Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval. V šedesátých letech i oficiálně zavedl termín [[hypertext]], jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal [[Hypertext]] jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. <ref name="kobikova">KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. ''REVUE PRO MÉDIA'' [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm >.</ref> Cílem jeho práce i práce na projektu [[XANADU]] bylo vytvoření totálního [[Hypertext|hypertextu]], tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).
 Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.<ref>AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zuzana Kobíková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/fxo2m6/>.</ref>

← Starší verze		Verze z 12. 5. 2013, 18:50
Řádek 80:		Řádek 80:
	*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)		*1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “''Tron''” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)

−	Ted Nelson se po celý svůj život ~~účastní~~ mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.	+	Ted Nelson se po celý svůj život účastnil mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.

@@ Řádek 66: / Řádek 66: @@
 == ZigZag Data System<br/> ==
-Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat, jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[Vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref>
+Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat jako viditelných křížených seznamů v&nbsp;multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy [[vizualizace]] a připojení.<ref>NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>.</ref>
 ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s&nbsp;jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s&nbsp;nimi pro uživatele co nejsnadnější.

@@ Řádek 56: / Řádek 56: @@
 === Historie projektu XANADU<br/> ===
-Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači, než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref>
+Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil.<ref name="RHEINGOLD">RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>.</ref> Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači. Než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.<ref name="WOLF">_</ref>
-V roce 1974 vychází jakýsi manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil představit základní nástin funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref>
+V roce 1974 vychází manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil nastínit základní podobu funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro [[Hypertext]]. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College, se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.<ref name="CV">_</ref>
-V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat se daří většinu softwarových problému vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref>
+V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití, a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat, se daří většinu softwarových problémů vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.<ref name="WOLF">_</ref>
 Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold.<ref name="GREGORY">GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>.</ref> Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.<br/>Nicméně Xanadu jako samostatný [[Hypertext|hypertextový]] systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.<ref name="CV">_</ref>

@@ Řádek 37: / Řádek 37: @@
 *1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice
 *1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint
-*1983-84 – media specialist, Datapoint
+*1983-84 – mediální specialista, Datapoint
 *1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk
 *1993-95 – editor, magazín NewMedia