Teorie sociálního kapitálu - Historie editací

Jakubfrys: /* Teoretické vymezení sociálního kapitálu */

2013-12-16T14:29:07Z

Teoretické vymezení sociálního kapitálu

Marie Ondrášková: /* Rozměr sociálního kapitálu a míra spáchaných vražd v USA */

2013-10-25T12:59:43Z

Rozměr sociálního kapitálu a míra spáchaných vražd v USA

Jakubfrys: /* Metoda */

2013-10-25T07:50:05Z

Metoda

Jakubfrys v 25. 10. 2013, 07:24

2013-10-25T07:24:39Z

Jakubfrys: /* Teoretické vymezení sociálního kapitálu */

2013-10-24T09:00:50Z

Teoretické vymezení sociálního kapitálu

Jakubfrys: /* Teoretické vymezení sociálního kapitálu */

2013-10-24T09:00:11Z

Teoretické vymezení sociálního kapitálu

Jakubfrys: /* Teoretické vymezení sociálního kapitálu */

2013-10-24T08:59:32Z

Teoretické vymezení sociálního kapitálu

Marie Ondrášková: /* Metoda */

2013-10-24T08:54:03Z

Metoda

Marie Ondrášková: /* Cíle */

2013-10-24T08:48:14Z

Cíle

Marie Ondrášková: /* Cíle */

2013-10-24T08:47:47Z

Cíle

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 Koncept sociálního kapitálu se poprvé objevuje na konci 80. let minulého století. Byl popularizován hned několika vědci z různých oborů a proto se jeho definice může v různých oborech lišit.<ref name="johnson">JOHNSON, Catherine A. Nan Lin's Theory of Social Capital. FISHER, Karen E., Sanda ERDELEZ and Lynne E.F. MCKECHNIE. ''Theories of Information Behavior.'' Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, c2005, p. 323. ISBN 157387230x.</ref> Jako první jej definoval '''P. Bourdier'''. Sociální kapitál je podle něj „suma aktuálních nebo potencionálních zdrojů, která vychází z vlastnictví trvalé sítě více či méně institucionalizovaných vztahů a známostí, jinými slovy členství ve skupině, které vybavuje každého člena kolektivně vlastněným kapitálem, tedy různými oprávněními“.<ref name="pilecek">PILEČEK, Jan. Koncept sociálního kapitálu: Pokus o přehled teoretických a metodických východisek a aplikačních přístupů jeho studia. ''Geografie''. 2010, roč. 115, č. 1. Dostupné z: http://geography.cz/sbornik/clanky-z-casopisu-geografie-20101-135/</ref> '''R. Putnam''' sociální kapitál považuje za rysy sociální organizace jako jsou důvěra, reciprocita, normy a sítě, které mohou zlepšit efektivitu fungování společnosti usnadňováním koordinovaných akcí.<ref name="pilecek">_</ref> Podobnou definici zastává i '''J. Coleman'''. Je zde zřetelný posun směrem ke kolektivnímu pojetí sociálního kapitálu, využívaný zejména v sociologii, ale také v ekonomii a geografii (pro studium regionů a regionálního rozvoje).
-Pohled na problematiku z opačné/jiné perspektivy nabízí Nan Lin, jenž popisuje sociální kapitál jako osobní zdroj jednotlivce. Definuje jej jako „zdroje zakotvené v sociálních sítích jedince, které mohou být aktivovány skrze vazby v sítích“.<ref name="pilecek">_</ref> To většinou probíhá na základě podnětu k vykonání účelné akce jako např. informační potřeba nebo snaha posunu na společenském žebříčku.<ref name="johnson">_</ref> Tyto zdroje potom mohou jednotlivci sloužit k dosahování vytyčených cílů. Lidé bohatší na sociální kapitál mají větší šanci, že svých cílů dosáhnou. Linův přístup se dá vztáhnout k cílům výzkumu informačního chování.
+Pohled na problematiku z opačné/jiné perspektivy nabízí '''Nan Lin''', jenž popisuje sociální kapitál jako osobní zdroj jednotlivce. Definuje jej jako „zdroje zakotvené v sociálních sítích jedince, které mohou být aktivovány skrze vazby v sítích“.<ref name="pilecek">_</ref> To většinou probíhá na základě podnětu k vykonání účelné akce jako např. informační potřeba nebo snaha posunu na společenském žebříčku.<ref name="johnson">_</ref> Tyto zdroje potom mohou jednotlivci sloužit k dosahování vytyčených cílů. Lidé bohatší na sociální kapitál mají větší šanci, že svých cílů dosáhnou. Linův přístup se dá vztáhnout k cílům výzkumu informačního chování.
 Signifikantní znak všech pojetí je obsažen ve snaze o demonstraci či modelaci sociálních struktur a interakcí v různých situacích. Podle Lina by se výzkum měl zaměřovat na to, jak lidé přistupují (nebo jsou nuceni přistupovat) ke zdrojům v sociální struktuře, jak využívají zmíněné zdroje k zajištění vlastního prospěchu.<ref name="lin2">LIN, Nan, Yang-chih FU a Ray-May HSUNG. The position generator: Measurement techniques for investigations of social capital. LIN, Nan, Karen S. COOK a Ronald S. BURT. ''Social capital: theory and research''. New York: Aldine de Gruyter, 2001, s. 57-81. ISBN 0202306445.</ref> Lin také sociální kapitál staví vedle dalších částí (kulturní, lidský) tzv. neokapitálu, který se na rozdíl od klasického Marxova pojetí zaměřuje na individuum. Viz obrázek č. 1.<ref name="lin1">LIN, Nan. Building a Network Theory of Social Capital. ''Connections'' [online]. Princeton: Princeton University Press, 1999, roč. 22, č. 1, s. 29-51 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.insna.org/PDF/Keynote/1999.pdf

@@ Řádek 66: / Řádek 66: @@
 JOHNSON, Catherine A. Social capital and the search for information: Examining the role of social capital in information seeking behavior in Mongolia. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. 2007, vol. 58, issue 6, s. 883-894 [cit. 2013-10-23]. DOI: 10.1002/asi.20561. Dostupné z: [http://doi.wiley.com/10.1002/asi.20561 http://doi.wiley.com/10.1002/asi.20561]
-== Rozměr sociálního kapitálu a míra spáchaných vražd v USA ==
+== Rozměry sociálního kapitálu a míra spáchaných vražd v USA ==
 ===Cíle===
 Cílem výzkumu Stevena F. Messnera, Erica P. Baumera a Richarda Rosenfelta bylo ověření teorie R. Putnama o vlivu sociálního kapitálu na míru kriminality. Podle něj má zvyšování sociálního kapitálu za následek minimalizaci míry kriminality. Výzkum proběhl v USA v roce 2004.

@@ Řádek 72: / Řádek 72: @@
 ===Metoda===
-Výzkum vycházel z dat SCBS (Social Capital Benchmark Survey), což byla obsáhlá studie amerických domácností USA. Pomocí telefonicky vedených rozhovorů, se snažil zmapovat vztahy jednotlivých Američanů, a to ke svým rodinám, přátelům, sousedům i místním institucím. Výzkum byl prováděn v době od července do listopadu roku 2000 a účastnilo se ho 26 tisíc respondentů ze 40 geografických oblastí.
+Výzkum vycházel z dat SCBS (Social Capital Benchmark Survey), což byla obsáhlá studie amerických domácností USA. Pomocí '''telefonicky vedených rozhovorů''', se snažil zmapovat vztahy jednotlivých Američanů, a to ke svým rodinám, přátelům, sousedům i místním institucím. Výzkum byl prováděn v době od července do listopadu roku 2000 a účastnilo se ho 26 tisíc respondentů ze 40 geografických oblastí.
 K měření pak byly dále použity hodnoty míry spáchaných vražd počítaných na 100 000 obyvatel (1999-2000). Konkrétně se jednalo (v průměru) o hodnotu 6,9 (podle oblasti se rozmezí pohybovalo od 0.76 do 26,57)

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 = Teoretické vymezení sociálního kapitálu =
 [[Soubor:Obr teorie kapitalu.png|thumb|right|350 px|Obrázek č. 1: Stručný popis teorií kapitálu]]
-Koncept sociálního kapitálu se poprvé objevuje na konci 80. let minulého století. Byl popularizován hned několika vědci z různých oborů a proto se jeho definice může v různých oborech lišit.<ref name="johnson">JOHNSON, Catherine A. Nan Lin's Theory of Social Capital. FISHER, Karen E., Sanda ERDELEZ and Lynne E.F. MCKECHNIE. ''Theories of Information Behavior.'' Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, c2005, p. 323. ISBN 157387230x.</ref> Jako první jej definoval '''P. Bourdier'''. Sociální kapitál je podle něj „suma aktuálních nebo potencionálních zdrojů, která vychází z vlastnictví trvalé sítě více či méně institucionalizovaných vztahů a známosti, jinými slovy členství ve skupině, které vybavuje každého člena kolektivně vlastněným kapitálem, tedy různými oprávněními“.<ref name="pilecek">PILEČEK, Jan. Koncept sociálního kapitálu: Pokus o přehled teoretických a metodických východisek a aplikačních přístupů jeho studia. ''Geografie''. 2010, roč. 115, č. 1. Dostupné z: http://geography.cz/sbornik/clanky-z-casopisu-geografie-20101-135/</ref> '''R. Putnam''' sociální kapitál považuje za rysy sociální organizace jako jsou důvěra, reciprocita, normy a sítě, které mohou zlepšit efektivitu fungování společnosti usnadňováním koordinovaných akcí.<ref name="pilecek">_</ref> Podobnou definici zastává i '''J. Coleman'''. Je zde zřetelný posun směrem ke kolektivnímu pojetí sociálního kapitálu, využívaný zejména v sociologii, ale také v ekonomii a geografii (pro studium regionů a regionálního rozvoje).
+Koncept sociálního kapitálu se poprvé objevuje na konci 80. let minulého století. Byl popularizován hned několika vědci z různých oborů a proto se jeho definice může v různých oborech lišit.<ref name="johnson">JOHNSON, Catherine A. Nan Lin's Theory of Social Capital. FISHER, Karen E., Sanda ERDELEZ and Lynne E.F. MCKECHNIE. ''Theories of Information Behavior.'' Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, c2005, p. 323. ISBN 157387230x.</ref> Jako první jej definoval '''P. Bourdier'''. Sociální kapitál je podle něj „suma aktuálních nebo potencionálních zdrojů, která vychází z vlastnictví trvalé sítě více či méně institucionalizovaných vztahů a známostí, jinými slovy členství ve skupině, které vybavuje každého člena kolektivně vlastněným kapitálem, tedy různými oprávněními“.<ref name="pilecek">PILEČEK, Jan. Koncept sociálního kapitálu: Pokus o přehled teoretických a metodických východisek a aplikačních přístupů jeho studia. ''Geografie''. 2010, roč. 115, č. 1. Dostupné z: http://geography.cz/sbornik/clanky-z-casopisu-geografie-20101-135/</ref> '''R. Putnam''' sociální kapitál považuje za rysy sociální organizace jako jsou důvěra, reciprocita, normy a sítě, které mohou zlepšit efektivitu fungování společnosti usnadňováním koordinovaných akcí.<ref name="pilecek">_</ref> Podobnou definici zastává i '''J. Coleman'''. Je zde zřetelný posun směrem ke kolektivnímu pojetí sociálního kapitálu, využívaný zejména v sociologii, ale také v ekonomii a geografii (pro studium regionů a regionálního rozvoje).
 Pohled na problematiku z opačné/jiné perspektivy nabízí Nan Lin, jenž popisuje sociální kapitál jako osobní zdroj jednotlivce. Definuje jej jako „zdroje zakotvené v sociálních sítích jedince, které mohou být aktivovány skrze vazby v sítích“.<ref name="pilecek">_</ref> To většinou probíhá na základě podnětu k vykonání účelné akce jako např. informační potřeba nebo snaha posunu na společenském žebříčku.<ref name="johnson">_</ref> Tyto zdroje potom mohou jednotlivci sloužit k dosahování vytyčených cílů. Lidé bohatší na sociální kapitál mají větší šanci, že svých cílů dosáhnou. Linův přístup se dá vztáhnout k cílům výzkumu informačního chování.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 = Teoretické vymezení sociálního kapitálu =
 [[Soubor:Obr teorie kapitalu.png|thumb|right|350 px|Obrázek č. 1: Stručný popis teorií kapitálu]]
-Koncept sociálního kapitálu se poprvé objevuje na konci 80. let minulého století. Byl popularizován hned několika vědci z různých oborů a proto se jeho definice může v různých oborech lišit.<ref name="johnson">JOHNSON, Catherine A. Nan Lin's Theory of Social Capital. FISHER, Karen E., Sanda ERDELEZ and Lynne E.F. MCKECHNIE. ''Theories of Information Behavior.'' Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, c2005, p. 323. ISBN 157387230x.</ref> Jako první jej definoval '''P. Bourdier'''. Sociální kapitál je podle něj „suma aktuálních nebo potencionálních zdrojů, která vychází z vlastnictví trvalé sítě více či méně institucionalizovaných vztahů a známosti, jinými slovy členství ve skupině, které vybavuje každého člena kolektivně vlastněným kapitálem, tedy různými oprávněními“.<ref name="pilecek">PILEČEK, Jan. Koncept sociálního kapitálu: Pokus o přehled teoretických a metodických východisek a aplikačních přístupů jeho studia. ''Geografie''. 2010, roč. 115, č. 1. Dostupné z: http://geography.cz/sbornik/clanky-z-casopisu-geografie-20101-135/</ref> '''R. Putnam''' sociální kapitál považuje za „rysy sociální organizace jako jsou důvěra, reciprocita, normy a sítě, které mohou zlepšit efektivitu fungování společnosti usnadňováním koordinovaných akcí.“<ref name="pilecek">_</ref> Podobnou definici zastává i '''J. Coleman'''. Je zde zřetelný posun směrem ke kolektivnímu pojetí sociálního kapitálu, využívaný zejména v sociologii, ale také v ekonomii a geografii (pro studium regionů a regionálního rozvoje).
+Koncept sociálního kapitálu se poprvé objevuje na konci 80. let minulého století. Byl popularizován hned několika vědci z různých oborů a proto se jeho definice může v různých oborech lišit.<ref name="johnson">JOHNSON, Catherine A. Nan Lin's Theory of Social Capital. FISHER, Karen E., Sanda ERDELEZ and Lynne E.F. MCKECHNIE. ''Theories of Information Behavior.'' Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, c2005, p. 323. ISBN 157387230x.</ref> Jako první jej definoval '''P. Bourdier'''. Sociální kapitál je podle něj „suma aktuálních nebo potencionálních zdrojů, která vychází z vlastnictví trvalé sítě více či méně institucionalizovaných vztahů a známosti, jinými slovy členství ve skupině, které vybavuje každého člena kolektivně vlastněným kapitálem, tedy různými oprávněními“.<ref name="pilecek">PILEČEK, Jan. Koncept sociálního kapitálu: Pokus o přehled teoretických a metodických východisek a aplikačních přístupů jeho studia. ''Geografie''. 2010, roč. 115, č. 1. Dostupné z: http://geography.cz/sbornik/clanky-z-casopisu-geografie-20101-135/</ref> '''R. Putnam''' sociální kapitál považuje za rysy sociální organizace jako jsou důvěra, reciprocita, normy a sítě, které mohou zlepšit efektivitu fungování společnosti usnadňováním koordinovaných akcí.<ref name="pilecek">_</ref> Podobnou definici zastává i '''J. Coleman'''. Je zde zřetelný posun směrem ke kolektivnímu pojetí sociálního kapitálu, využívaný zejména v sociologii, ale také v ekonomii a geografii (pro studium regionů a regionálního rozvoje).
 Pohled na problematiku z opačné/jiné perspektivy nabízí Nan Lin, jenž popisuje sociální kapitál jako osobní zdroj jednotlivce. Definuje jej jako „zdroje zakotvené v sociálních sítích jedince, které mohou být aktivovány skrze vazby v sítích“.<ref name="pilecek">_</ref> To většinou probíhá na základě podnětu k vykonání účelné akce jako např. informační potřeba nebo snaha posunu na společenském žebříčku.<ref name="johnson">_</ref> Tyto zdroje potom mohou jednotlivci sloužit k dosahování vytyčených cílů. Lidé bohatší na sociální kapitál mají větší šanci, že svých cílů dosáhnou. Linův přístup se dá vztáhnout k cílům výzkumu informačního chování.

@@ Řádek 76: / Řádek 76: @@
 K měření pak byly dále použity hodnoty míry spáchaných vražd počítaných na 100 000 obyvatel (1999-2000). Konkrétně se jednalo (v průměru) o hodnotu 6,9 (podle oblasti se rozmezí pohybovalo od 0.76 do 26,57)
-Ve výzkumu se pracovalo s několika proměnnými. Do vysvětlujících proměnných patřil ''nedostatek zdrojů, struktura populace, míra rozvodovost, jižnější oblast, sociální důvěra, politický a komunitní aktivismus''. Každá tato proměnná byla dále zpracovaná pomocí '''bodovací faktorové analýzy'''. Tento přístup umožnil posoudit účinky několika koncepčně odlišných rozměrů sociálního kapitálu na kolísání vražd v určité komunitě.
+Ve výzkumu se pracovalo s několika proměnnými. Do vysvětlujících proměnných byl zařazen ''nedostatek zdrojů, struktura populace, míra rozvodovost, jižnější oblast, sociální důvěra, politický a komunitní aktivismus''. Každá tato proměnná byla dále zpracovaná pomocí '''bodovací faktorové analýzy'''. Tento přístup umožnil posoudit účinky několika koncepčně odlišných rozměrů sociálního kapitálu na kolísání vražd v určité komunitě.
 Dále autoři do své práce zakomponovali 12 dimenzí sociálního kapitálu - ''politická účast, občanské zapojení, náboženské zapojení, pracovní konexe, informačně sociální svázanost, dobročinnost, altruizmus, dobrovolnictví a charita, informační socializace a týmové sporty''. Každá z těchto dimenzí posloužila jako určitý doplněk k výše uvedeným 7 proměnným.

@@ Řádek 93: / Řádek 93: @@
 === Cíle ===
 V této studii byly zkoumány vztahy mezi mírou sociálního kapitálu a fyzické nečinnosti mezi dospělými jedinci v Queenslandu (Austrálie).
-Zkoumanými faktory faktory, které ovlivňují fyzickou aktivitu, byly faktory demografické, biografické, psychologické, kognitivní a emoční, atributy chování a dovednosti, sociálně-kulturní faktory a fyzické atributy samotné. Mimo jiné byly zvažovány i další vlivy, jako je věk, pohlaví, vzdělání a příjem domácnosti.
+Zkoumanými faktory, které ovlivňují fyzickou aktivitu, byly faktory demografické, biografické, psychologické, kognitivní a emoční, atributy chování a dovednosti, sociálně-kulturní faktory a fyzické atributy samotné. Mimo jiné byly zvažovány i další vlivy, jako je věk, pohlaví, vzdělání a příjem domácnosti.
 Cílem studie je pak poskytnout přehled a případné nasměrování pro ty, kteří pracují buď s jednotlivci či celými komunitami za účelem zvýšení fyzické činnosti.