https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=T%C5%99et%C3%AD_vlna 2026-07-02T19:46:32Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=T%C5%99et%C3%AD_vlna&diff=17158&oldid=prev 2012-02-20T12:10:38Z

<p>3 revize: IMPORT T-V: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Klíčová slova:''' demasifikace<br /> <br /> '''Synonyma:''' informační vlna, postindustriální vlna<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> '' nadřazené:'' společenská změna<br /> <br /> '' podřazené:'' ---<br /> <br /> ----<br /> <br /> '''Charakteristika'''<br /> <br /> Třetí vlnou nazvali manželé Tofflerovi společenskou změnu, která právě probíhá a která by měla vést ke zrodu nové civilizace, postavené na informacích, která ''&quot;se opírá o produkci mozku (nikoli svalů)&quot;''[1]. Třetí vlně předcházely dvě jiné výrazné vlny změny.<br /> <br /> Počátek '''první vlny''' spadá do období 8000 př. Kr. Tato spolčenská změna, jejímž základem byla zemědělská revoluce, kulminovala mezi lety 1650-1750. V důsledku první vlny došlo k přechodu z kočovného způsobu života, sběračství, lovu a pastevectví k usedlému zemědělství. Výsledkem první vlny byl vznik stálých sídel, budoucích vesnic a měst. První vlna se již ve většině zemí vyčerpala.<br /> <br /> '''Druhá vlna''', která přišla na konci 17. století, má základ v průmyslové revoluci. Její síla kulminovala po druhé světové válce a do dnešní doby je ve společnosti stále znatelná. Druhá vlna přinesla masovou výrobu, spotřeba, výchova i masová média. Státní instituce tohoto období stojí na centralizované byrokracii. [2]<br /> <br /> Podle Tofflerových se nacházíme v období střetu myšlenek a principů třetí vlny s institucemi a politickými systémy druhé vlny. <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> Nejvýraznějším fenoménem třetí vlny je '''demasifikace''', která se netýká jen výroby, trhu a médií, ale také například rodiny. Alvin Toffler v knize Šok z budoucnosti popisuje dnes netradiční rodinné modely (rodiče v důchodovém věku, rodiče stejného pohlaví, profesionální – nikoli biologičtí – rodiče, děti vychovávané v komunách).[3] ''&quot;Nukleární rodina se stává menšinovou formou.&quot;'' [4]<br /> <br /> V civilizaci třetí vlny je nejdůležitější hybnou silou informace. ''&quot;Protože poznání snižuje potřebu práce, času, prostoru, kapitálu a dalších vstupů, stává se definitivní náhradou - centrálním zdrojem pokročilé ekonomiky.&quot;'' [5]<br /> <br /> Tofflerovi popisují třetí vlnu v kontrastu k vlně druhé. Pokud je tedy výroba v období druhé vlny charakterizována továrnami, standardizací, centralizací, maximalizací , koncentrací a byrokratizací, pak pro třetí vlnu se stává stále významnější domácí výroba a velká rozmanitost výrobků. Tento tzv. posttovární princip by měl v rámci třetí vlny platit i pro školství, zákonodárství, zdravotnictví, sociální služby apod.<br /> Oproti masové výrobě, kdy byl kladen důraz na nahraditelnost pracovních sil, oceňuje třetí vlna podnikavost, ochotu riskovat i vlastní inovaci, které znamenají vzájemnou nezaměnitelnost pracovníků.<br /> Instituce druhé vlny se snaží koncentrovat většinu rozhodovacích procesů na vrcholu organizace. Instituce třetí vlny budou naopak usilovat o přenesení co nejvíce zodpovědnosti na nižší úrovně organizace na její periferie.<br /> Organizace druhé vlny tíhly ke spojování mnoha výrobních procesů v rámci jedné firmy. Třetí vlna podporuje rozložení procesu výroby mezi větší počet subdodavatelů. Vznikají tak minimalistické firmy, které spolupracují na základě smluvního spojení, tedy jakési virtuální organizace.<br /> Druhá vlna připravila rodinu o významné role(vzdělávání, péče o nemocné), které měly potenciál vytvářet v rodinách i jiná pouta než ta psychologická. Třetí vlna staví rodinu (ať už v jakékoliv formě) zpět do centrální pozice v mnoha společenských úlohách.<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> '''Teoretici třetí vlny'''<br /> <br /> '''Alvin Toffler''' (nar. 1928) je americký futurolog. Původně působil jako novinář, spoluvydával časopis Fortune. Přednášel na Cornell University a New School for Social Research. Mezi jeho klasická díla patří Šok z budoucnosti (1970), Třetí vlna (1980) a Posun moci a (1990). Spolu s manželkou '''Heidi Toffler''' (nar. 1929), která byla jmenována mimořádnou profesorkou na National Defense University ve Washingtonu, napsali další díla věnující se společenské změně a budoucnosti (Válka a antiválka 1995, Nová civilizace 1994, Revolutionary wealth 2006).<br /> Kniha Třetí vlna byla v Číně jako nositelka &quot;západního duchovního bahna&quot; zakázána, později se však stala základní knihou pro čínské demokratické reformní hnutí, potlačené v roce 1989 na náměstí Tienanmen.[6]<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> <br /> [1] TOFFLER, A. - TOFFLEROVÁ, H. ''Nová civilizace''. Třetí vlna a její důsledky. Praha: Nakladatelství Dokořán, 2001, ISBN 80-86569-00-4, s. 27.<br /> <br /> [2]TOFFLER, A. - TOFFLEROVÁ, H. ''Nová civilizace''. Třetí vlna a její důsledky. Praha: Nakladatelství Dokořán, 2001, ISBN 80-86569-00-4, s. 17-27.<br /> <br /> [3]TOFFLER, Alvin. ''Šok z budoucnosti''. Praha: Práce, 1992, ISBN 80-208-0160-X, s. 118-128.<br /> <br /> [4] TOFFLER, A. - TOFFLEROVÁ, H. ''Nová civilizace''. Třetí vlna a její důsledky. Praha: Nakladatelství Dokořán, 2001, ISBN 80-86569-00-4, s. 27.<br /> <br /> [5] TOFFLER, A. - TOFFLEROVÁ, H. ''Nová civilizace''. Třetí vlna a její důsledky. Praha: Nakladatelství Dokořán, 2001, ISBN 80-86569-00-4, s. 36.<br /> <br /> [6] Alvin + Heidi Toffler {futurists}[online]., dostupné z: &lt;http://www.alvintoffler.net/?fa=home&gt;, [citováno 3. 1. 2011].; TOFFLER, A. - TOFFLEROVÁ, H. ''Utváranie novej civilizacie''. Politika tretej vlny. Bratislava: Open Windows, 1996, ISBN 80-85741-15-6, s. 112.</div>

Michal Klajban