<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Syndrom_vyho%C5%99en%C3%AD</id>
	<title>Syndrom vyhoření - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Syndrom_vyho%C5%99en%C3%AD"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Syndrom_vyho%C5%99en%C3%AD&amp;action=history"/>
	<updated>2026-08-17T15:54:14Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Syndrom_vyho%C5%99en%C3%AD&amp;diff=16306&amp;oldid=prev</id>
		<title>Michal Klajban: 1 revizi: IMPORT Q-S: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Syndrom_vyho%C5%99en%C3%AD&amp;diff=16306&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2012-02-20T12:06:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi: IMPORT Q-S: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Autor:''' Miroslava Tichá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' burnout syndrome, psychické vyhoření, psychické vyčerpání, chronický stres, stres z povolání, psychologie, rizikové faktory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' burn-out, syndrom vyhasnutí, vyhaslosti, vyprahlosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené - ''syndromy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené - ''---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Pojem '''syndrom vyhoření''', anglicky ''burnout'', pochází od amerického psychoanalytika H. J. Freudenbergera z roku 1974.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o dlouhodobý proces, neboť postižený člověk prochází několika stádii. Jednou z nejčastějších příčin vzniku syndromu vyhoření bývá dlouhodobý stres. Ten patří mezi zátěžové situace, které mají vliv na vznik vyhoření (dále např. frustrace, deprivace, trauma a jiné).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Podle ICD (Mezinárodní klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace [WHO]) není vyhoření klasifikováno jako nemoc, ale je zařazeno do doplňkové kategorie diagnóz.&amp;quot;''[[#Literatura|[4, s. 14]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syndrom vyhoření se může objevit u kohokoliv, ale nejčastěji se s ním setkáváme ve spojistosti s prací, a to převážně u lidí, kteří pracují s jinými lidmi. Mezi nejvíce ohrožené patří tyto skupiny profesí: zdravotníci, pečovatelé, ošetřovatelé, sociální pracovníci, psychologové, terapeuti, učitelé, vychovatelé, policisti, hasiči, právníci a další.[[#Literatura|[5]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příznaky ==&lt;br /&gt;
'''Vyčerpání'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Může se rozdělit na tři části - emoční, duševní a fyzické. Znaky emočního vyčerpání jsou kupříkladu beznaděj, ztráta sebeovládání (nekontrolovatelný pláč, výbuchy vzteku a jiné), pocity strachu, prázdnota, apatie apod.&lt;br /&gt;
Mezi znaky fyzického vyčerpání patří například chronická únava, poruchy spánku, paměti a soustředění, zažívací potíže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Odcizení'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se především o lhostejný postoj ke svému okolí, o ztrátu zájmu nebo i cíle. Člověk pociťuje negativní postoj nejen k ostatním lidem, ale i k sobě samému a ke svému životu. Narušeny jsou tedy především vztahy, pracovní i osobní, a sebevědomí. Dostavují se pocity méněcennosti, vlastní nedostatečnosti a dochází ke ztrátě sebedůvěry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pokles výkonnosti'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Člověk pociťuje pokles výkonnosti především proto, že potřebuje čím dál větší množství času na práci, kterou dříve zvládal za mnohem kratší čas. Pak následuje snaha zvládnout stejné množství práce i za cenu, že v práci tráví čím dál víc času. Lidé totiž nechtějí za žádnou cenu zklamat a důsledkem toho je rozpor mezi osobními nároky a faktem, na co skutečně stačí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další rozdělení může být na vnější a vnitřní symptomy.[[#Literatura|[3, s. 40]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vnější'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;- skutečnost, že aktivita vzrůstá, ale produktivita zůstává zpočátku stejná&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;- podrážděnost&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;- fyzická únava&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;- neochota riskovat&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vnitřní'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;- ztráta odvahy&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;- ztráta osobní identity a sebeúcty&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;- ztráta objektivnosti&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;- emocionální vyčerpanost&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;- negativní duševní postoj&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj syndromu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;h4&amp;gt;'''Fázový model podle Edelwiche a Brodského'''&amp;lt;/h4&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nadšení'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Období, kdy má dotyčný velké ideály a očekávání. Doslova překypuje energií a ochotou. Ve své profesi pracuje naplno a často nad své síly. Dochází k omezování vlastního volného času a činností s tím spojených.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Stagnace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U postiženého dochází k útlumu prvotního nadšení, k dostatečnému seznámení se s realitou (zorientování se v práci) a pravděpodobně i k několika zklamání. Přílišná orientace na práci se vytrácí a brán je ohled i na volnočasové aktivity, kde se dotyčný snaží zaplnit prázdné místo, které zůstalo po původním nadšení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Frustrace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Období pochybování o smyslu své práce a snažení. Vzrůstá zklamání a pocity bezmocnosti. Mohou vznikat i spory se zákazníky či s vedením. Dochází k prvním fyzickým potížím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Apatie'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dlouhodobějším trvání frustrace nastává vnitřní rezignace a vnímání práce jen jako zdroj finančního příjmu. Do práce dotyčný chodí s odporem, během pracovní doby vykonává stále stejné úkony a odmítá změny či přesčasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vyhoření'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimo ztráty smyslu práce dochází i ke ztrátě smyslu vlastního bytí. Dotyčný je emocionálně, duševně i fyzicky vyčerpaný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Řešení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před dosažením konečného stadia syndromu vyhoření je dobré buď změnit přístup, snížit zátěž a zvýšit odpočinek, případně posílit svou odolnost vůči zátěžovým situacím. V průběhu poslední fáze samotného vyhoření je dobré buď vyhledat odbornou pomoc nebo změnit zaměstnání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na syndrom vyhoření, které je způsobeno vnějšími vlivy, lze aplikovat i tři následující možnosti reakcí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&amp;quot;''Take it:'' '''Smiř se s tím tak, jak to je!''' Nacházíme-li se ve stresové situaci, nejdřív zvážíme, zda je pro nás přijatelná a snesitelná. Pokud ano, rozhodneme se v ní setrvat – to může znamenat, že ji buď budeme tolerovat, nebo rezignujeme.&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''Change it:'' '''Změň to'''! Pokud si myslíme, že situace není snesitelná, zhodnotíme, zda jsme schopni se s ní vypořádat. Domníváme-li se, že ano, pokusíme se situaci vzít do svých rukou či nějakým způsobem ji ovlivnit.&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''Leave it:'' '''Vzdej to!''' Jestliže je pro nás situace nepřijatelná, ale nemůžeme ji ovlivnit, nastupuje rezignace. Po ní v lepším případě následuje tzv, „Leave it“, tedy vystoupení z dané situace. Jsme-li ovšem nuceni v těchto podmínkách dále zůstat, např. nemáme-li jinou možnost, neboť se nám nedaří najít jiné zaměstnání, nezbývá nám nic jiného než současný stav tolerovat, čímž se vracíme zpět k „Take it“.&amp;quot;[[#Literatura|[4, s. 75]]]&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. JEKLOVÁ, Marta; REITMAYEROVÁ, Eva. Syndrom vyhoření [online]. Praha : Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006 [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.google.cz/url?sa=t&amp;amp;source=web&amp;amp;cd=5&amp;amp;ved=0CDUQFjAE&amp;amp;url=http%3A%2F%2Fwww.viod.cz%2Feditor%2Fassets%2Fdownload%2Fpublikace%2Fvyhoreni.pdf&amp;amp;ei=qQsPTbG7BM_B8QP4zqCEBw&amp;amp;usg=AFQjCNGVoXxj6Ir6R6e_OHrf8wr5X250eA&amp;gt;. ISBN 80-86991-74-1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. PETERKOVÁ, Michaela. ''Syndrom vyhoření : Web z rodiny psychoweb.cz – informace a pomoc'' [online]. 2008-2009 [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.syndrom-vyhoreni.psychoweb.cz/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. RUSH, Myron D.'' Syndrom vyhoření.'' 1. vyd. Praha : Návrat domů, 2003. 129 s. ISBN 8072550748.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. STOCK, Christian; VRAJOVÁ, Natalie. ''Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout''. 1. vyd. Praha : Grada, 2010. 103 s. ISBN 9788024735535.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. ''Syndrom-vyhoření.cz : Vše o syndromu vyhoření - články, poradna, diskuze'' [online]. 20?? [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://syndrom-vyhoreni.cz/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Syndrom vyhoření. In ''Wikipedia : the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 14. 11. 2005, last modified on 17. 11. 2010 [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Syndrom_vyhoření&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal Klajban</name></author>
	</entry>
</feed>