Spokojenost - Historie editací

Michal Klajban: 14 revizí: IMPORT Q-S: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

2012-02-20T12:03:51Z

14 revizí: IMPORT Q-S: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

361934 v 29. 12. 2011, 17:07

2011-12-29T17:07:27Z

361934 v 29. 12. 2011, 17:07

2011-12-29T17:07:01Z

361934 v 29. 12. 2011, 17:04

2011-12-29T17:04:18Z

361934 v 29. 12. 2011, 17:00

2011-12-29T17:00:44Z

361934 v 29. 12. 2011, 17:00

2011-12-29T17:00:13Z

361934 v 29. 12. 2011, 16:59

2011-12-29T16:59:30Z

361934 v 29. 12. 2011, 16:49

2011-12-29T16:49:37Z

361934 v 29. 12. 2011, 16:48

2011-12-29T16:48:37Z

361934 v 29. 12. 2011, 16:44

2011-12-29T16:44:53Z

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 '''Související pojmy:'''
      ''Nadřazené'':
      ''Podřazené'':

← Starší verze		Verze z 29. 12. 2011, 17:07
Řádek 1:		Řádek 1:
−	Autor: Anna Kultová	+	'''Autor''': Anna Kultová

		+	'''Klíčová slova''': osobní pohoda, subjective well being

		+	'''Synonyma''':
		+
		+	'''Související pojmy:'''
		+
		+	''Nadřazené'':
		+
		+	''Podřazené'':

	== Definice ==		== Definice ==

← Starší verze		Verze z 29. 12. 2011, 17:04
Řádek 43:		Řádek 43:
	Další výzkum (viz obrázek) ukazuje, že nejvíce spokojení jsou lidé ve Spojených Státech Amerických, v Austrálii a především v Severní Evropě. Nejméně šťastní jsou lidé ze států Afriky.		Další výzkum (viz obrázek) ukazuje, že nejvíce spokojení jsou lidé ve Spojených Státech Amerických, v Austrálii a především v Severní Evropě. Nejméně šťastní jsou lidé ze států Afriky.

−	[[Soubor:Global projection of SWB.JPG\|thumb\|left\|100 px\|Zobrazení SWB v zemích celého světa]]	+	[[Soubor:Global projection of SWB.JPG\|thumb\|left\|100 px\|Zobrazení SWB v zemích celého světa]] <ref>Osnova Osobní pohoda (SWB). Is.muni.cz [online]. 2011 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/elearning/warp.pl?fakulta=1421;obdobi=5323;studium=546904;furl=/auth/el/1421/podzim2011/PSA_054/index.qwarp;qurl=/el/1421/podzim2011/PSA_054/index.qwarp;prejit=2676345 </ref>
		+


−
−
−

← Starší verze		Verze z 29. 12. 2011, 17:00
Řádek 46:		Řádek 46:


		+
		+
		+
		+
		+
		+
		+
		+
		+
		+
		+
		+
		+
	== Poznámky ==		== Poznámky ==
	<references/>		<references/>

@@ Řádek 45: / Řádek 45: @@
 [[Soubor:Global projection of SWB.JPG|thumb|left|100 px|Zobrazení SWB v zemích celého světa]]
-        Soubor – je možné použít i Image nebo File, je to de facto jedno.
 == Poznámky ==
 <references/>

← Starší verze	Verze z 20. 2. 2012, 12:03
(Žádný rozdíl)

@@ Řádek 38: / Řádek 38: @@
-==
+== Výzkumy ==
 Výzkumů ohledně SWB se v poslední provádí mnoho, zmíním tedy pouze některé z nich. Data z let 1995 - 2007 World Values Surveys <ref>Subjective Well-being in 97 Countries. nsf.gov [online]. 1995 - 2007. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.nsf.gov/news/newsmedia/pr111725/pr111725.pdf</ref>  ukazují, že z 97 měřených zemí je nejšťastnější Dánsko s průměrnou hodnotou 4,24, Česká Republika se umístila v dolní polovině průměrem 1,66, Slovensko má hodnotu 0,41 a jako nejméně šťastná země se ukázalo být Zimbabwe s negativní hodnotou -1,92.
 Další výzkum (viz obrázek) ukazuje, že nejvíce spokojení jsou lidé ve Spojených Státech Amerických, v Austrálii a především v Severní Evropě. Nejméně šťastní jsou lidé ze států Afriky.
 == Poznámky ==
 <references/>

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
-Prvním ze tří teoretických přístupů k měření osobní spokojenosti jsou telické teorie a teorie potřeb. Teorie potřeb navazují například na Freudův princip slasti a jsou založené na předpokladu, že redukcí tenze vede ke spokojenosti. Telické teorie se soustřeďují na životní cíl člověka a na hledání smyslu života, kterým se zabýval Viktor Frankl. Je potřeba ale dodat, že smysl života je pro spokojenost nutný, ne však dostačující <ref name="Dosedlová/>.
+Prvním ze tří teoretických přístupů k měření osobní spokojenosti jsou telické teorie a teorie potřeb. Teorie potřeb navazují například na Freudův princip slasti a jsou založené na předpokladu, že redukcí tenze vede ke spokojenosti. Telické teorie se soustřeďují na životní cíl člověka a na hledání smyslu života, kterým se zabýval Viktor Frankl. Je potřeba ale dodat, že smysl života je pro spokojenost nutný, ne však dostačující <ref name="Dosedlová"/>.
 Druhým teoretickým přístupem jsou teorie zaměřené na proces a aktivitu. Slavným a stále citovanějším autorem, který se řadí do těchto teorií je Mihalyi Csikszentmihalyi (čti jako „chicks send me high“ <ref>FARMER, D. "Flow" & Mihaly Csikszentmihalyi. Austega.com [online]. 1999 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://austega.com/education/articles/flow.htm</ref> ) se svým flow fenoménem.
 Třetí přístup se orientuje na genetické a osobnostní dispozice. Costa a Mc Crae potvrzují, že z dlouhodobého hlediska jsou temperamentové charakteristiky osobnosti spolehlivějším prediktorem spokojenosti než objektivní životní události <ref name="Dosedlová"/>.

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 Prvním ze tří teoretických přístupů k měření osobní spokojenosti jsou telické teorie a teorie potřeb. Teorie potřeb navazují například na Freudův princip slasti a jsou založené na předpokladu, že redukcí tenze vede ke spokojenosti. Telické teorie se soustřeďují na životní cíl člověka a na hledání smyslu života, kterým se zabýval Viktor Frankl. Je potřeba ale dodat, že smysl života je pro spokojenost nutný, ne však dostačující <ref name="Dosedlová/>.
 Druhým teoretickým přístupem jsou teorie zaměřené na proces a aktivitu. Slavným a stále citovanějším autorem, který se řadí do těchto teorií je Mihalyi Csikszentmihalyi (čti jako „chicks send me high“ <ref>FARMER, D. "Flow" & Mihaly Csikszentmihalyi. Austega.com [online]. 1999 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://austega.com/education/articles/flow.htm</ref> ) se svým flow fenoménem.
-Třetí přístup se orientuje na genetické a osobnostní dispozice. Costa a Mc Crae potvrzují, že z dlouhodobého hlediska jsou temperamentové charakteristiky osobnosti spolehlivějším prediktorem spokojenosti než objektivní životní události <ref name="Dosedlová">.
+Třetí přístup se orientuje na genetické a osobnostní dispozice. Costa a Mc Crae potvrzují, že z dlouhodobého hlediska jsou temperamentové charakteristiky osobnosti spolehlivějším prediktorem spokojenosti než objektivní životní události <ref name="Dosedlová"/>.
@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 Mnoho lidí napadá otázka, zda lze spokojenost měřit vědecky, pokud je to čistě subjektivní pocit.  Ed Diener <ref name="Diener">DIENER, E. FAQ - Ed Diener, Subjective Well-Being. Psych.uiuc.edu [online]. 2009 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://s.psych.uiuc.edu/~ediener/faq.html#measure</ref>, jeden z hlavních vědců zabývající se tímto tématem na svém webu odpovídá, že spokojenost lze měřit vědecky a že získané výsledky jsou do jisté míry validní.
-Spokojenost se měří na základě tří hlavních objevených komponent - příjemné emoce a nálady, chybějící negativní emoce a nálady a soudy o uspokojení <ref name="Diener">. Možnou čtvrtou složkou spokojenosti je optimismus a pocity naplnění. Vzhledem k jednoduché ovlivnitelnosti těchto komponent dočasnými vlivy (počasí, současná nálada) se používají další nástroje, které výzkumy validizují. Těmito nástroji jsou:
+Spokojenost se měří na základě tří hlavních objevených komponent - příjemné emoce a nálady, chybějící negativní emoce a nálady a soudy o uspokojení <ref name="Diener"/>. Možnou čtvrtou složkou spokojenosti je optimismus a pocity naplnění. Vzhledem k jednoduché ovlivnitelnosti těchto komponent dočasnými vlivy (počasí, současná nálada) se používají další nástroje, které výzkumy validizují. Těmito nástroji jsou:
 -	informace od příbuzných a dobrých přátel ohledně zkoumaného člověka a jeho SWB

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
-Prvním ze tří teoretických přístupů k měření osobní spokojenosti jsou telické teorie a teorie potřeb. Teorie potřeb navazují například na Freudův princip slasti a jsou založené na předpokladu, že redukcí tenze vede ke spokojenosti. Telické teorie se soustřeďují na životní cíl člověka a na hledání smyslu života, kterým se zabýval Viktor Frankl. Je potřeba ale dodat, že smysl života je pro spokojenost nutný, ne však dostačující <ref>DOSEDLOVÁ, J a Z SLOVÁČKOVÁ. Předpoklady zdraví a životní spokojenosti. 1. Brno: MSD, 2008. 143 s. ISBN 978-80-7392-010-4.</ref>.
+Prvním ze tří teoretických přístupů k měření osobní spokojenosti jsou telické teorie a teorie potřeb. Teorie potřeb navazují například na Freudův princip slasti a jsou založené na předpokladu, že redukcí tenze vede ke spokojenosti. Telické teorie se soustřeďují na životní cíl člověka a na hledání smyslu života, kterým se zabýval Viktor Frankl. Je potřeba ale dodat, že smysl života je pro spokojenost nutný, ne však dostačující <ref name="Dosedlová/>.
 Druhým teoretickým přístupem jsou teorie zaměřené na proces a aktivitu. Slavným a stále citovanějším autorem, který se řadí do těchto teorií je Mihalyi Csikszentmihalyi (čti jako „chicks send me high“ <ref>FARMER, D. "Flow" & Mihaly Csikszentmihalyi. Austega.com [online]. 1999 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://austega.com/education/articles/flow.htm</ref> ) se svým flow fenoménem.
-Třetí přístup se orientuje na genetické a osobnostní dispozice. Costa a Mc Crae potvrzují, že z dlouhodobého hlediska jsou temperamentové charakteristiky osobnosti spolehlivějším prediktorem spokojenosti než objektivní životní události <ref>DOSEDLOVÁ, J a Z SLOVÁČKOVÁ. Předpoklady zdraví a životní spokojenosti. 1. Brno: MSD, 2008. 143 s. ISBN 978-80-7392-010-4.</ref>.
+Třetí přístup se orientuje na genetické a osobnostní dispozice. Costa a Mc Crae potvrzují, že z dlouhodobého hlediska jsou temperamentové charakteristiky osobnosti spolehlivějším prediktorem spokojenosti než objektivní životní události <ref name="Dosedlová">.
 == Měření spokojenosti ==
-Mnoho lidí napadá otázka, zda lze spokojenost měřit vědecky, pokud je to čistě subjektivní pocit.  Ed Diener <ref>DIENER, E. FAQ - Ed Diener, Subjective Well-Being. Psych.uiuc.edu [online]. 2009 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://s.psych.uiuc.edu/~ediener/faq.html#measure</ref>, jeden z hlavních vědců zabývající se tímto tématem na svém webu odpovídá, že spokojenost lze měřit vědecky a že získané výsledky jsou do jisté míry validní.
+Mnoho lidí napadá otázka, zda lze spokojenost měřit vědecky, pokud je to čistě subjektivní pocit.  Ed Diener <ref name="Diener">DIENER, E. FAQ - Ed Diener, Subjective Well-Being. Psych.uiuc.edu [online]. 2009 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://s.psych.uiuc.edu/~ediener/faq.html#measure</ref>, jeden z hlavních vědců zabývající se tímto tématem na svém webu odpovídá, že spokojenost lze měřit vědecky a že získané výsledky jsou do jisté míry validní.
-Spokojenost se měří na základě tří hlavních objevených komponent - příjemné emoce a nálady, chybějící negativní emoce a nálady a soudy o uspokojení <ref>DIENER, E. FAQ - Ed Diener, Subjective Well-Being. Psych.uiuc.edu [online]. 2009 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://s.psych.uiuc.edu/~ediener/faq.html#measure</ref>. Možnou čtvrtou složkou spokojenosti je optimismus a pocity naplnění. Vzhledem k jednoduché ovlivnitelnosti těchto komponent dočasnými vlivy (počasí, současná nálada) se používají další nástroje, které výzkumy validizují. Těmito nástroji jsou:
+Spokojenost se měří na základě tří hlavních objevených komponent - příjemné emoce a nálady, chybějící negativní emoce a nálady a soudy o uspokojení <ref name="Diener">. Možnou čtvrtou složkou spokojenosti je optimismus a pocity naplnění. Vzhledem k jednoduché ovlivnitelnosti těchto komponent dočasnými vlivy (počasí, současná nálada) se používají další nástroje, které výzkumy validizují. Těmito nástroji jsou:
 -	informace od příbuzných a dobrých přátel ohledně zkoumaného člověka a jeho SWB
@@ Řádek 35: / Řádek 35: @@
 -	měření paměti - v tomto případě se zjišťuje nakolik je jedinec schopný vzpomenout si na pozitivní události (ne negativní) v určeném časovém úseku
--	rozhovor <ref>DIENER, E. FAQ - Ed Diener, Subjective Well-Being. Psych.uiuc.edu [online]. 2009 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://s.psych.uiuc.edu/~ediener/faq.html#measure</ref>.
+-	rozhovor <ref name="Diener"/>.
@@ Řádek 41: / Řádek 41: @@
 Výzkumy ==
-Výzkumů ohledně SWB se v poslední provádí mnoho, zmíním tedy pouze některé z nich. Data z let 1995 - 2007 World Values Surveys <ref>4.	Subjective Well-being in 97 Countries. nsf.gov [online]. 1995 - 2007. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.nsf.gov/news/newsmedia/pr111725/pr111725.pdf</ref>  ukazují, že z 97 měřených zemí je nejšťastnější Dánsko s průměrnou hodnotou 4,24, Česká Republika se umístila v dolní polovině průměrem 1,66, Slovensko má hodnotu 0,41 a jako nejméně šťastná země se ukázalo být Zimbabwe s negativní hodnotou -1,92.
+Výzkumů ohledně SWB se v poslední provádí mnoho, zmíním tedy pouze některé z nich. Data z let 1995 - 2007 World Values Surveys <ref>Subjective Well-being in 97 Countries. nsf.gov [online]. 1995 - 2007. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.nsf.gov/news/newsmedia/pr111725/pr111725.pdf</ref>  ukazují, že z 97 měřených zemí je nejšťastnější Dánsko s průměrnou hodnotou 4,24, Česká Republika se umístila v dolní polovině průměrem 1,66, Slovensko má hodnotu 0,41 a jako nejméně šťastná země se ukázalo být Zimbabwe s negativní hodnotou -1,92.
 Další výzkum (viz obrázek) ukazuje, že nejvíce spokojení jsou lidé ve Spojených Státech Amerických, v Austrálii a především v Severní Evropě. Nejméně šťastní jsou lidé ze států Afriky.